Sapfó
| Sapfó | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. století př. n. l. Lesbos |
| Úmrtí | 570 př. n. l. Lefkada |
| Povolání | básnířka, hudební skladatelka, autorka a spisovatelka |
| Témata | poezie |
| Významná díla | Modlitba k Afroditě Sappho fr. 31 Voigt |
| Příbuzní | Charaxus[1] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sapfó, řecky v attickém dialektu Σαπφώ, v aiolském dialektu Ψάπφω (mezi 630 př. n. l. a 612 př. n. l. – po roce 600 př. n. l.), byla starořecká básnířka z Mytilény na ostrově Lesbos, kulturním centru 7. století př. n. l., vedla zde dívčí internátní školu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Sapfó se údajně narodila v Eresu (Eressos) na ostrově Lesbos v Egejském moři a v Mytileně (Mytilini) na stejném ostrově nejenom prožila většinu života. Pocházela z aristokratické rodiny, která se angažovala v politickém životě. Provdala se za bohatého kupce z ostrova Andros – Kerkilase, s nímž měla dceru Kleis a po němž zdědila značné jmění. Boje o moc ji roku 604 př. n. l. přiměly k útěku na Sicílii, odkud se vrátila na rodný ostrov krátce před svou smrtí.
S jejím životem je spojena řada legend. S jistotou lze tvrdit, že není pravdou, že z nešťastné lásky ke krásnému Faonovi skočila z Leukadské skály do moře, ačkoli je toto místo dodnes cílem mnoha turistických výprav. Sapfó vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfó zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Jméno básnířčina rodiště (Lesbos) dodnes přežívá v označení ženské homosexuality – lesbická láska či lesbismus. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesba, což naznačuje její manželství. Doklady o kontaktu s opačným pohlavím lze najít i v literatuře, kde je jedna z Alkaiových básní věnována právě jí.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Sapfó byla představitelka tzv. sólové lyriky. Z jejího díla se zachovaly pouze zlomky milostné a svatební písně (česky ve výboru Písně z Lesbu[2]). Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na pravidlech ústní (orální) poezie, ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skládala v aiolském nářečí řečtiny a že psala především elegie a hymny.
Odkaz v literatuře
[editovat | editovat zdroj]Sapfó byla již ve starověku označována (Platónem) jako „desátá Múza“, Antipatros ji nazval „Homérem ženského rodu“ a Lúkianos „sladkou chloubou ostrova Lesbos“. Je po ní pojmenovaná jedna z nejoblíbenějších (v antice) metrických staveb verše, tzv. sapfická strofa.
Sapfó ovlivnila výrazné osobnosti antické poezie římské (Catullus, Ovidius, Horatius) i básnictví epochy romantismu (Friedrich Gottlieb Klopstock, Friedrich Hölderlin, Franz Grillparzer, Rainer Maria Rilke). Hru o Sapfo napsala roku 1821 francouzská spisovatelka Madame de Staël.
V češtině byl o Sapfo vydán v roce 2007 překlad milostného románu Eriky Jongové Sappho's Leap pod názvem Desátá múza Sapfo.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sapfó na Wikimedia Commons 
Osoba Sapfó ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sapfó
- Antika: Sapfó Archivováno 8. 5. 2009 na Wayback Machine.
- Lesbická literární knihovna: Sapfó
- (anglicky) GLBTQ encyclopedia: Sappho
- (anglicky) Fragment one
- (anglicky) Historical Lesbian Poetry Archivováno 17. 4. 2006 na Wayback Machine.
- (anglicky) SAPPHO: The World of Lesbian Poetry
- (anglicky) Sappho in Unicode-encoded Greek and English translation
