Pokrevní bratr
Pokrevní bratr může mít dva významy: buďto může jít o mužského sourozence z matčiny i z otcovy strany (pokrevní příbuzenství), nebo o dva či více mužů, kteří sice nejsou sourozenci, ale kteří si navzájem přísahali loajalitu, obvykle obřadem známým jako krevní přísaha. Při ní každý zúčastněný udělá malý řez (většinou na prstu nebo na předloktí) a pak jsou oba řezy stlačeny k sobě a svázány (nebo se krev chytne do misek s vodou a oba vypijí vodu s krví toho druhého). Obřad je založen na myšlence, že krev jednoho účastníka nyní proudí v žilách i druhého účastníka a poskytuje jim zvýšený symbolický pocit vzájemné připoutanosti.
Kultury
[editovat | editovat zdroj]Skandinávie
[editovat | editovat zdroj]Norové, kteří vstoupili do tzv. pěstounského bratrství (islandsky Fóstbræðralag), podstoupili rituál, ve kterém nechali proudit ze svých těl krev a přitom klečeli pod obloukem, vytvořeným z travnatých drnů, podepřených oštěpy či kopími. Rituál je popsán v sáze Gísla saga.[1][2] V sáze Fóstbræðra saga je pouto mezi Thorgeirem Havarssonem (Þorgeir Hávarsson) a Thormodem Bersasonem (Þormóð Bersason) také zpečetěno podobným rituálem, v tomto případě nazvaným leikr.[3]
Asie
[editovat | editovat zdroj]V polovině 18. století rozlišovaly zákony říše Čching tři druhy přísah bratrstev: běžnou (nejméně formální), pokrevní a tzv. tajné společnosti. Průběh a rituály přísahy pokrevního bratrstva byly formálnější než u běžné. Účastníci vypili víno smíchané s krví (buď krev každého účastníka anebo krev kuřecí) a pálili „petice“ jako oběti bohům. Přísahy bratrstev tajných společností byly složitější. Používala se zde jak krevní přísaha, tak se pálily „petice“, rituály avšak zahrnovaly i tajemství a legendy daných společností.[4][pozn. 1]
V mongolské historii měl Čingischán anda, pokrevního bratra mongolsky.[8]
Afrika
[editovat | editovat zdroj]Britský koloniální správce Lord Lugard je známý tím, že z důvodu politického angažmá v Africe vstoupil s několika Afričany do pokrevního bratrství. Jeho mocným pokrevním bratrem byl Kikuj, náčelník kmene Waiyaki Wa Hinga. David Livingstone popsal podobnou praktiku zvanou Kasendi.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prvotní znaky pokrevních bratrství lze najít už ve 14. století. V románu čínské klasické literatury Příběhy Tří říší složily tři hlavní postavy v Broskvové zahradě přísahu pokrevního bratrství, při které obětovaly černého vola a bílého koně a přísahaly si věrnost.[5][6] Další krevní přísahy zahrnující zvířecí oběti byly charakteristické pro povstalecké skupiny, jako je povstání vedené Tengem Mao-čchim ve 40. letech 15. století, zločinecké organizace, jako jsou triáda nebo piráti Lina Tao-čchiena, a etnické menšiny ne-Chanů, jako jsou Mongolové a Mandžuové. V té době se však krevní přísaha používala zejména k uzavírání smluv a jiných druhů dohod.[7][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Blood brother na anglické Wikipedii.
- ↑ POOLE. Verbal Encounters: Anglo-Saxon and Old Norse Studies for Roberta Frank. [s.l.]: University of Toronto Press, 2005. 278 s. Dostupné online. ISBN 9780802080110. (anglicky) Claiming Kin Skaldic-Style.
- ↑ George Webbe Dasent. The Story of Gisli the Outlaw. Ilustrace Mildmay, C. E. St. John. Edinburgh: Edmonston and Douglas, 1866. Dostupné online. S. 23–24. (anglicky)
- ↑ GUNNELL, Terry. The Origins of Drama in Scandinavia. [s.l.]: Boydell & Brewer Ltd, 1995. Dostupné online. ISBN 9780859914581. S. 27. (anglicky)
- ↑ Routledge 2016, s. Brotherhoods, Secret Societies, and the Law in Qing-Dynasty China.
- ↑ WYNNE, Mervyn Llewelyn. Triad Societies: Western Accounts of the History, Sociology and Linguistics of Chinese Secret Societies, Volume 5. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 9780415243971. S. 19. (anglicky)
- ↑ a b Routledge 2016, s. The Ritual of Association: The Blood Oath of Fictive Brotherhood.
- ↑ Routledge 2016, s. Messianism and the Heaven and Earth Society: Approaches to Heaven and Earth Society Texts.
- ↑ Anda oath [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TRUMBULL, H. Clay. The Blood Covenant. New York: Charles Scribner's Sons, 1885. (Outlook Verlag, Frankfurt am Main, 2018). Dostupné online. ISBN 9783732636679. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- OWNBY, David; F. SOMERS HEIDHUES, Mary; J. ANTONY, Robert; J. TER HAAR, Barend a další, 2016. Secret Societies Reconsidered: Perspectives on the Social History of Early Modern South China and Southeast Asia. [s.l.]: Routledge. 208 s. Dostupné online. ISBN 9781315288031. (anglicky)
- DONOVAN, Jack; MILLER, Nathan. Blood-Brotherhood and Other Rites of Male Alliance. 2. vyd. [s.l.]: Dissonant Hum, 2012. 244 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISBN 978-0985452322. (anglicky) Archivováno 10. 1. 2016 na Wayback Machine.
- HELLMUTH, Leopold. Die germanische Blutsbrüderschaft. [s.l.]: Roter Drache, 2017. Dostupné online. ISBN 3946425372. (německy)
- The Editors of Encyclopaedia Britannica. Encyclopædia Britannica. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)