Vinzenz Fox
Vinzenz von Fox | |
---|---|
Velitel 15. armádního sboru | |
Ve funkci: 1915 – 1915 | |
Předchůdce | Michael von Appel |
Nástupce | Rudolf Stöger-Steiner |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál pěchoty (1915), polní podmaršál (1911), generálmajor (1907) |
Narození | 1. dubna 1859 Bílsko |
Úmrtí | 15. července 1931 (ve věku 72 let) Pramet |
Titul | baron (1918) |
Alma mater | Kriegsschule (1883–1885) |
Profese | voják |
Ocenění | Vojenský záslužný kříž 3. třídy (1898) Jubilejní pamětní medaile 1898 (1898) Řád železné koruny 3. třídy (1905) Vojenský jubilejní kříž (1908) Pamětní (Mobilizační) kříž 1912/13 (1913) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vincenc svobodný pán von Fox (německy Vinzenz Freiherr von Fox) (1. dubna 1859 Bílsko – 15. července 1931 Pramet, Rakousko) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1880 a působil u různých posádek v celé monarchii. Za první světové války byl nejprve divizním velitelem v Haliči, poté převzal velení 15. armádního sboru na východní frontě. V roce 1915 dosáhl hodnosti generála pěchoty a téhož roku byl převelen na italskou frontu. Na konci roku 1915 požádal o penzionování a poté žil v soukromí v Horním Rakousku. V roce 1918 byl povýšen na barona.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny státního úředníka, studoval v Opavě, vojenskou průpravu získal na kadetní škole ve Vídni a do armády vstoupil v roce 1880 jako poručík pěšího pluku č. 74 v Jičíně. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1883–1885) a po jejím absolvování byl jako nadporučík zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil u posádek v Linzi, Krakově nebo Budapešti a mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1889, major 1895). Jako podplukovník (1897) se stal velitelem praporu u 53. pěšího pluku v Záhřebu.[1] V roce 1901 byl povýšen na plukovníka a poté byl v letech 1901–1907 náčelníkem štábu 2. armádního sboru ve Vídni.[2][3]
V roce 1907 dosáhl hodnosti generálmajora a poté byl velitelem 7. pěší brigády ve Znojmě.[4] V roce 1910 byl jako velitel 7. pěší divize převelen do Osijeku[5] a o rok později byl povýšen do hodnosti polního podmaršála (1911).[6] V červnu 1914 byl jmenován generálním inspektorem vojenských škol,[7] po vypuknutí první světové války převzal v září 1914 velení 35. pěší divize jako součásti II. armády a zúčastnil se bojů v Haliči.[8] V lednu 1915 se stal velitelem 15. armádního sboru na východní frontě[9] a k datu 1. května 1915 získal hodnost generála pěchoty.[10][11] Po vstupu Itálie do války na straně Dohody byl přeložen na italskou frontu, kde byl se svým sborem začleněn do V. rakousko-uherské armády a zúčastnil se bojů na Soči. Již v prosinci 1915 ale požádal o uvolnění z funkce a k datu 1. ledna 1916 byl penzionován.[12] Po zániku monarchie žil v Linzi, později vlastnil dům v obci Pramet v Horním Rakousku, kde zemřel a byl zde také pohřben.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Během vojenské služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Většinu ocenění od cizích panovníků obdržel před první světovou válkou, kdy jako vysoký štábní důstojník sloužil ve Vídni.[13] Mimo aktivní službu získal v roce 1917 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[14] V roce 1918 byl povýšen do stavu svobodných pánů, příslušný diplom byl vydán k datu 26. května 1918 (Freiherr von Fox).[15]
Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Řád železné koruny III. třídy (1905)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- rytíř Leopoldova řádu (1913)
- Mobilizační kříž (1913)
- Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914)
- Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1915)
- Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1915)
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]- Řád bílého sokola (Sasko, 1901)
- Řád červené orlice II. třídy (Německo, 1902)
- Řád Albrechtův II. třídy (Sasko, 1903)
- Řád sv. Anny II. třídy (Rusko, 1903)
- komandérský kříž Řádu meče (Švédsko, 1904)
- Domácí řád vendické koruny (Meklenbursko, 1904)
- Řád lva a slunce II. třídy (Persie, 1906)
- Vojenský záslužný kříž III. třídy (Španělsko, 1906)
- Řád pruské koruny II. třídy (Německo, 1906)
- komandérský kříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko, 1907)
- Železný kříž II. třídy (Německo, 1914)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 474 dostupné online
- ↑ Vinzenz Fox na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 112, 169 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 124 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 159, 180 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 4 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů vojenských škol v Rakousku-Uhersku 1848–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Velitelé divizí rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Vinzenze Foxe in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 48 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Vinzenze Foxe in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 308 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 90 ISSN 0036-5246
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 121–122 (heslo Vinzenz Fox) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2022; Praha, 2014; 495 s. ISBN 978-80-905324-4-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Rakouští šlechtici
- Tajní radové
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu svaté Anny
- Nositelé Řádu meče
- Nositelé Řádu koruny (Prusko)
- Nositelé Řádu rumunské hvězdy
- Nositelé Domácího řádu vendické koruny
- Nositelé Řádu Albrechtova
- Nositelé Řádu bílého sokola
- Nositelé Řádu slunce a lva
- Nositelé Železného kříže
- Narození 1. dubna
- Narození v roce 1859
- Narození v Bílsku-Bělé
- Úmrtí 15. července
- Úmrtí v roce 1931