Rejskovití
 Rejskovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hmyzožravci (Eulipotyphla) |
| Čeleď | rejskovití (Soricidae) G. Fischer, 1814 |
| Podčeledi | |
| |
| Sesterská skupina | |
| ježkovití (Erinaceidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rejskovití (Soricidae) je čeleď řádu Eulipotyphla, zahrnující okolo 376 druhů vyskytujících se na všech kontinentech kromě Austrálie a Jižní Ameriky. Obecně se tito drobní hmyzožravci, z nichž bělozubka nejmenší s hmotností pouhé 2 g je považována za nejmenšího savce, orientují hlavně pomocí čichu a sluchu. Aktivní jsou především v noci a úkryty si vyhledávají pod zemí. Jejich potravou jsou hlavně drobní bezobratlí, občas se vyskytuje kanibalismus. Řada druhů je chráněna zákonem. Rejsci mají velmi rychlý metabolismus.[1]
V české fauně je čeleď zastoupena sedmi druhy: rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), rejsec černý (Neomys anomalus), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens) a bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon).
Všichni rejskovití trpí v přírodě řadou ektoparazitů (blechami, vešmi, klíšťaty[1] – klíšťatovitými i tzv. měkkými klíšťaty).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b POŘÍZ, Jindřich. Rejskovití. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2023 [cit. 26. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20501/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rejskovití na Wikimedia Commons 
Taxon Soricidae ve Wikidruzích- Článek o rejscích na webu Tetrapod Zoology (anglicky)
