Náhodný proces

Modelování Brownova pohybu jako příklad náhodného procesu

Náhodný proces, též stochastický proces, si lze představit jako zobecnění pojmů náhodná veličina a náhodný vektor. Zatímco výsledkem realizace náhodné veličiny je jedno číslo, např. výsledek hodu kostkou, je realizací náhodného procesu funkce nebo řada. Konkrétním příkladem takového náhodného procesu může být například šum – pro každou realizaci jsme schopni popsat pouze pravděpodobnostní charakter šumu. Příkladem náhodného procesu ve více rozměrech může být Brownův pohyb.

Definice

Buď dána uspořádaná trojice $\left(\Omega ,{\mathcal {A}},P\right)$ (pravděpodobnostní prostor) a množina $T\subset \mathbb {R}$ . Náhodným procesem pak nazýváme množinu $\left\{X_{t},t\in T\right\}$ , kde $X_{t}$ jsou náhodné veličiny z $\left(\Omega ,{\mathcal {A}},P\right)$ . Prvky z množiny $T$ se obvykle interpretují jako čas.

V případě, že platí $T=\mathbb {Z}$ nebo $T=\mathbb {N} +\{0\}$ , hovoříme o náhodném procesu s diskrétním časem, popř. o časové řadě. V případě, že je $T$ intervalem reálných čísel, hovoříme o procesu se spojitým časem.

Odkazy

Související články

Literatura

PRÁŠKOVÁ, Zuzana; LACHOUT, Petr. Základy náhodných procesů. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-7184-688-0.
PRÁŠKOVÁ, Zuzana. Základy náhodných procesů II. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0971-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu náhodný proces na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.