Přeskočit na obsah

Tygr indický: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Fanfrlik (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Fanfrlik (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 154: Řádek 154:
}}</ref>), v Bangladéši (kolem 450 jedinců) a v Nepálu (cca 150 jedinců). Tygr indický je přísně chráněný a v Bangladéši a Indii se pro něho staví přísně chráněné rezervace. Indický ''Projekt tygr'' pomohl ke zvýšení populace, na rozdíl od [[tygr ussurijský|tygra ussurijského]] (sibiřského) již indický tygr nepatří mezi kriticky ohrožené druhy. I přes vysoký počet tygrů v Indii je tygr indický ohrožen příbuzenským křížením více než ostatní poddruhy nebo populace kvůli fragmentaci přirozeného prostředí.<ref name=":2" />
}}</ref>), v Bangladéši (kolem 450 jedinců) a v Nepálu (cca 150 jedinců). Tygr indický je přísně chráněný a v Bangladéši a Indii se pro něho staví přísně chráněné rezervace. Indický ''Projekt tygr'' pomohl ke zvýšení populace, na rozdíl od [[tygr ussurijský|tygra ussurijského]] (sibiřského) již indický tygr nepatří mezi kriticky ohrožené druhy. I přes vysoký počet tygrů v Indii je tygr indický ohrožen příbuzenským křížením více než ostatní poddruhy nebo populace kvůli fragmentaci přirozeného prostředí.<ref name=":2" />


Na počátku 20. století byli tygři v Indii běžní. Britové a privilegovaní [[Mahárádža|maharádžové]] tygry intenzivně lovili. Historik Mahesh Rangarajan uvádí, že mezi roky 1875 a 1925 bylo uloveno přes 80 000 tygrů.<ref>Rangarajan, M''. India’s Wildlife History''. Delhi: Permanent Black; 2001</ref> Příchodem terénních džípů během druhé světové války a šířením zbraní po získání nezávislosti v roce 1947 přestal být lov sportem jen pro bohaté lidi, což mělo pro indickou divokou zvěř ničivé důsledky. V roce 1972 byl v Indii schválen zákon o ochraně přírody a lov tygrů byl zakázán.<ref>{{Citace monografie
Na počátku 20. století byli tygři v Indii běžní. Britové a privilegovaní [[Mahárádža|maharádžové]] tygry intenzivně lovili. Historik Mahesh Rangarajan uvádí, že mezi roky 1875 a 1925 bylo uloveno přes 80 000 tygrů.<ref>Rangarajan, M''. India’s Wildlife History''. Delhi: Permanent Black; 2001</ref> Příchodem terénních džípů během druhé světové války a šířením zbraní po získání nezávislosti v roce 1947 přestal být lov sportem jen pro bohaté lidi, což mělo pro indickou divokou zvěř ničivé důsledky. V roce 1972 byl v Indii schválen zákon o ochraně přírody a lov tygrů byl zakázán. Schválení zákona umožnila indická politická vůdkyně, [[Indira Gándhíová|Indira Gandhi]], která měla hluboký zájem o divokou přírodu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wright
| příjmení = Wright
| jméno = Belinda
| jméno = Belinda

Verze z 21. 2. 2023, 12:19

Jak číst taxoboxTygr indický
alternativní popis obrázku chybí
Tygr indický
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
RodPanthera
Druhtygr (Panthera tigris)
Trinomické jméno
Panthera tigris tigris
Linné, 1758
Areál rozšíření indického tygra (červeně). Sporná populace dříve řazená k tygrům indickým, nyní považovaná spíše za tygry indočínské, je žlutě.
Areál rozšíření indického tygra (červeně). Sporná populace dříve řazená k tygrům indickým, nyní považovaná spíše za tygry indočínské, je žlutě.
Areál rozšíření indického tygra (červeně). Sporná populace dříve řazená k tygrům indickým, nyní považovaná spíše za tygry indočínské, je žlutě.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tygr indický, také zvaný tygr bengálský, je regionální formou poddruhu tygra Panthera tigris tigris. V roce 2015 byla zpochybněna platnost většiny poddruhů tygra. Poddruhy tygr čínský, indočínský, malajský a ussurijský byly označeny za regionální formy Panthera tigris tigris.[2] Následné analýzy celého genomu tygra ale znovu podpořily platnost poddruhu tygr ussurijský.[3][4] Tygr indický obývá indický subkontinent a spolu s tygrem ussurijským je největší a nejmohutnější známou kočkovitou šelmou.

Popis

Hmotnost velkých dospělých samců se pohybuje většinou kolem 200–220 kg, vzácně až 260 kg. Samice váží většinou 100–130 kg, zřídka až 160 kg. Celková délka v přímé linii (včetně ocasu) dosahuje u velkých samců většinou 275–290 cm, vzácně až 305 cm. Celková délka samic činí 240–265 cm. Slavný samec „Bachelor of Powalgarh“ zastřelený Jimem Corbetem v roce 1930 na území Kumaónu (severní Indie) měřil 322,5 cm. Jde o délku měřenou podél křivek těla, takže odpovídající délka měření v přímé linii je asi 307 až 310 cm.[5] V letech 1973 až 1980 bylo v národním parku Čitvan v Nepálu odchyceno 7 dospělých samců s průměrnou hmotností 235 kg (nejtěžší tygr vážil 261 kg). V těchto případech nebylo ale uvedeno, zda měli odchycení tygři plné žaludky, což je pravděpodobné u použité techniky odchytu a použití návnady.[6] Nejmenší zaznamenané hmotnosti indických tygrů pocházejí z mangrovových lesů v Sundarbans, kde dospělé samice váží jen 75 až 80 kg.[7]

Celková délka lebek samců indických tygrů se pohybuje většinou od 329 do 378 mm. Lebka samic je výrazně menší s celkovou délkou mezi 275 a 311 mm.[5]

Základní zbarvení je dosti variabilní, nejčastěji však matně naoranžovělé až lehce narudle-okrově plavé. Příčné pruhy jsou prakticky všude na těle zcela černé a nepříliš husté.[8]

Výskyt

Tygra indický obývá Indii, Bangladéš, Nepál, Bhútán a Myanmar.[8] Jedná se o lesní šelmu. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny. Jedna samice potřebuje v minimálně 25 km2.[9] Podle odhadu z roku 2010 se vyskytovalo ve volné přírodě kolem 2500 jedinců.[10] Nejvíce tygrů dnes žije v Indii (podle zmíněného odhadu až 1650 jedinců; podle novějšího odhadu z roku 2014, jehož závěry jsou však zpochybňovány, činila populace 2226 jedinců[11]), v Bangladéši (kolem 450 jedinců) a v Nepálu (cca 150 jedinců). Tygr indický je přísně chráněný a v Bangladéši a Indii se pro něho staví přísně chráněné rezervace. Indický Projekt tygr pomohl ke zvýšení populace, na rozdíl od tygra ussurijského (sibiřského) již indický tygr nepatří mezi kriticky ohrožené druhy. I přes vysoký počet tygrů v Indii je tygr indický ohrožen příbuzenským křížením více než ostatní poddruhy nebo populace kvůli fragmentaci přirozeného prostředí.[4]

Na počátku 20. století byli tygři v Indii běžní. Britové a privilegovaní maharádžové tygry intenzivně lovili. Historik Mahesh Rangarajan uvádí, že mezi roky 1875 a 1925 bylo uloveno přes 80 000 tygrů.[12] Příchodem terénních džípů během druhé světové války a šířením zbraní po získání nezávislosti v roce 1947 přestal být lov sportem jen pro bohaté lidi, což mělo pro indickou divokou zvěř ničivé důsledky. V roce 1972 byl v Indii schválen zákon o ochraně přírody a lov tygrů byl zakázán. Schválení zákona umožnila indická politická vůdkyně, Indira Gandhi, která měla hluboký zájem o divokou přírodu.[13]

Potrava a způsob lovu

Tygři loví především za soumraku a úsvitu, tedy v době kdy je také jejich kořist nejaktivnější. Tygři se obvykle setkávaji s potenciální kořistí při pravidelných obchůzkách svého domovského areálu.[14]

Přirozenou potravou tygra jsou kopytníci středních až velkých rozměrů. K potravě indického tygra patří divoká prasata, jeleni (sambar, axis, barasinga), buvol indický, gaur, ale i někteří primáti, jako hulmani a languři, a jiná menší zvířata. Tygr má velmi rád vodu. Proto nepřekvapí, že loví také ryby a výjimečně i krokodýly.[8]

Rozmnožování

Detail tygří tlapy

K páření dochází během celého roku, nejčastěji však od konce listopadu do dubna. Tygřice přichází do říje v intervalech zhruba 3 až 9 týdnů a k páření je svolná asi 3 až 6 dní. Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. Samice kojí mláďata 3 až 6 měsíců, menší kousky masité potravy přijímají od věku 2 měsíců. Skutečného lovu se začínají účastnit ve věku 5 až 6 měsíců.[15]

Bílý tygr

Bílý tygr v ZOO Liberec

Bílé zbarvení je recesivní mutace, která byla v přírodě zdokumentována jen u indických tygrů. Odhaduje se, že zhruba na 15 000 běžně zbarvených indických tygrů připadá jeden bílý tygr. Je zmiňován i výskyt bílých tygrů v populaci tygra ussurijského, to však nebylo dosud vědecky prokázáno. Bílí tygři ussurijští chovaní v zajetí nejsou čistokrevní, jelikož v sobě nesou geny indických tygrů. Zbarvení je způsobeno recesivním genem, nejde tedy o albinismus. Duhovky bílých tygrů jsou proto modré, nikoli růžové jako u pravých albínů. Prvního bílého tygra chytil mahárádža Martand Singh v 50. letech 20. století v indickém státě Madhjapradéš.

V ZOO jsou bílí tygři populární atrakcí. Hlavním problémem chovu je inbreeding, jelikož bývá problémem sestavit chovný pár, kde by si samec a samice nebyli blízce příbuzní. Proto řada jedinců trpí genetickými vadami, jako například šilhání (strabismus). Jednou z možností, jak rozšířit velmi úzkou genetickou základnu bílých tygrů, je křížení s běžně zbarvenými jedinci. Potomci páru, kde je jeden tygr bílý a jeden běžně zbarvený, jsou všichni běžně zbarvení, mají však v sobě gen pro bílou barvu (a u čistě bílých tygrů i gen pro nepřítomnost pruhů). Zkříží-li se pak dvojice takových tygrů, zhruba čtvrtina mláďat bude opět bílá.

Existují i zcela bílí tygři. U nich působí další genetická mutace, jelikož je přítomen další recesivní gen. Pruhy ve skutečnosti existují, jsou však tak světlé, že jsou téměř neviditelné. Tato mutace pravděpodobně pochází od ussurijských tygrů. Dnešní čistě bílí tygři jsou potomky sourozeneckého páru Bhim a Sumita ze ZOO v Cincinnati. Zhruba čtvrtina jejích potomků se narodila čistě bílá. Mutace byla následně podchycena dalším inbreedingem. Od roku 2013 chová bílé tygry také ZOO Dvorec. Od roku 2020 chová bílé tygry i Ringelland v Záboří nad Labem. Na Slovensku bíle tygry chová Zoo Bratislava a Zoo Košice.

Zajímavosti

  • Za jednu noc je tygr schopen zkonzumovat více než 30 kg masa.[16]
  • Řev tygra je možné slyšet až na vzdálenost 3 kilometrů[8]
  • Indická železnice využívá zvuky vrčících tygrů a bzučících včel k odstrašení slonů.[17]

Galerie

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23].
  2. WILTING, Andreas; COURTIOL, Alexandre; CHRISTIANSEN, Per. Planning tiger recovery: Understanding intraspecific variation for effective conservation. Science Advances. 2015-06-05, roč. 1, čís. 5, s. e1400175. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.1400175. PMID 26601191. (anglicky) 
  3. LIU, Yue-Chen; SUN, Xin; DRISCOLL, Carlos. Genome-Wide Evolutionary Analysis of Natural History and Adaptation in the World’s Tigers. Current Biology. 2018-12, roč. 28, čís. 23, s. 3840–3849.e6. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. DOI 10.1016/j.cub.2018.09.019. (anglicky) 
  4. a b ARMSTRONG, Ellie E; KHAN, Anubhab; TAYLOR, Ryan W. Recent Evolutionary History of Tigers Highlights Contrasting Roles of Genetic Drift and Selection. Molecular Biology and Evolution. 2021-05-19, roč. 38, čís. 6, s. 2366–2379. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msab032. PMID 33592092. (anglicky) 
  5. a b MAZÁK, Vratislav. Der Tiger Panthera tigris. 4., unveränd. Aufl.+, Nachdr. der 3. Aufl. von 1983. vyd. Magdeburg: [s.n.] 228 s. S. 144.
  6. SMITH, James L. David; SUNQUIST, Melvin E.; TAMANG, Kirti Man. A Technique for Capturing and Immobilizing Tigers. The Journal of Wildlife Management. 1983, roč. 47, čís. 1, s. 255–259. Dostupné online [cit. 2022-12-06]. ISSN 0022-541X. DOI 10.2307/3808080. 
  7. BARLOW, Adam C. D.; MAZÁK, Ji; AHMAD, Ishtiaq U. A preliminary investigation of Sundarbans tiger morphology. www.degruyter.com. 2010-09-01, roč. 74, čís. 3, s. 329–331. Dostupné online [cit. 2022-12-08]. ISSN 1864-1547. DOI 10.1515/mamm.2010.040. (anglicky) 
  8. a b c d MAZÁK, Vratislav. Velké kočky a gepardi. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 192 s. S. 128, 135, 138.
  9. MAJUMDER, Aniruddha; BASU, Santanu; SANKAR, Kalyanasundaram. Home ranges of Bengal tiger (Panthera tigris tigris L.) in Pench Tiger Reserve, Madhya Pradesh, Central India. Wildlife Biology in Practice. 2012-09-22, roč. 8, čís. 1, s. 230. Dostupné online [cit. 2022-12-13]. ISSN 1646-2742. DOI 10.2461/wbp.2012.8.4. (anglicky) 
  10. Global Tiger Recovery Program 2010-2022 [online]. Global Tiger Initiative Seretariat, 2011-03 [cit. 2015-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-26. (anglicky) 
  11. MOHAN, Vishwa. India's tiger population increases by 30% in past three years; country now has 2,226 tigers [online]. The Times of India, 2015-01-20 [cit. 2015-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Rangarajan, M. India’s Wildlife History. Delhi: Permanent Black; 2001
  13. WRIGHT, Belinda. Will the Tiger Survive in India?. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-8155-1570-8. DOI 10.1016/b978-0-8155-1570-8.00005-0. S. 87–100. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-8155-1570-8.00005-0. 
  14. SCHALLER, George B. The Deer and the Tiger: A Study of Wildlife in India. Chicago: Chicago University Press, 1967.
  15. MAZAK, Vratislav. Panthera tigris. Mammalian Species. 1981-05-08, čís. 152, s. 1. Dostupné online [cit. 2022-12-27]. DOI 10.2307/3504004. 
  16. SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 351. (anglicky) 
  17. MISSION, Bee. Indian Railway Uses Bee and Tiger Sounds to Deter Elephants. Bee Mission [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy