Valbřich: Porovnání verzí
→Doprava: doplnění |
aktualizace počtu obyvatel, -související články na které je už odkaz v jednotlivých sekcích |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Valbřích |position= right |width= 220 |lat= 50.783 |long= 16.283 |float=center |caption=}} |
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Valbřích |position= right |width= 220 |lat= 50.783 |long= 16.283 |float=center |caption=}} |
||
| rozloha = 84,70 |
| rozloha = 84,70 |
||
| počet obyvatel = |
| počet obyvatel = 110603 |
||
| obyvatelé aktuální k = |
| obyvatelé aktuální k = 2020 |
||
| etnické složení = |
| etnické složení = |
||
| náboženské složení = |
| náboženské složení = |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| název statistického celku = |
| název statistického celku = |
||
}} |
}} |
||
'''Valbřich''', dříve též ''Valdenburk'' ([[polština|polsky]] {{Audio|Pl-Wałbrzych.ogg|'''Wałbrzych'''}}, {{Vjazyce2|de|''Waldenburg''}}, {{Vjazyce2|sli|''Walmbrich''}}) je město v jihozápadním [[Polsko|Polsku]] v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]], má postavení [[městské okresy v Polsku|samostatného okresu]] a zároveň je sídlem [[okres Wałbrzych|okresu Valbřich]]. Leží na historickém území [[Dolní Slezsko|Dolního Slezska]] zhruba 10 km od českých hranic ve [[Valbříšské hory|Valbřišských horách]], které jsou součástí [[Orlická oblast|Orlické oblasti]], na řece [[Pełcznica|Polesnici]]. |
'''Valbřich''', dříve též ''Valdenburk'' ([[polština|polsky]] {{Audio|Pl-Wałbrzych.ogg|'''Wałbrzych'''}}, {{Vjazyce2|de|''Waldenburg''}}, {{Vjazyce2|sli|''Walmbrich''}}) je město v jihozápadním [[Polsko|Polsku]] v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]], má postavení [[městské okresy v Polsku|samostatného okresu]] a zároveň je sídlem [[okres Wałbrzych|okresu Valbřich]]. Leží na historickém území [[Dolní Slezsko|Dolního Slezska]] zhruba 10 km od českých hranic ve [[Valbříšské hory|Valbřišských horách]], které jsou součástí [[Orlická oblast|Orlické oblasti]], na řece [[Pełcznica|Polesnici]] (''Pełcznica''). |
||
První písemná zmínka o Valbřichu pochází z roku 1305. Byl součástí [[Svídnické knížectví|Svídnického knížectví]] a s ním [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] do roku 1742, kdy po [[první slezská válka|první slezské válce]] připadl [[Pruské království|Prusku]]. Na začátku 19. století se stal významným střediskem průmyslu, především [[těžba uhlí|těžby černého uhlí]], [[koksovna|výroby koksu]], [[výroba skla|výroby skla]], [[výroba porcelánu|výroby porcelánu]] a [[textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Po druhé světové válce byl spolu s většinou Slezska připojen k Polsku a původní německé obyvatelstvo nahradili přesídlenci z [[Kresy|tzv. Kresů]], osadníci z centrálního Polska a polští repatrianti ze západních zemí. V 90. letech došlo v důsledku ekonomické transformace k uzavření velké části zdejších podniků a město se zapsalo v polském povědomí jako symbol chudoby, vysoké nezaměstnanosti a sociálních problémů. |
První písemná zmínka o Valbřichu pochází z roku 1305. Byl součástí [[Svídnické knížectví|Svídnického knížectví]] a s ním [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] do roku 1742, kdy po [[první slezská válka|první slezské válce]] připadl [[Pruské království|Prusku]]. Na začátku 19. století se stal významným střediskem průmyslu, především [[těžba uhlí|těžby černého uhlí]], [[koksovna|výroby koksu]], [[výroba skla|výroby skla]], [[výroba porcelánu|výroby porcelánu]] a [[textilní průmysl|textilního průmyslu]]. Po druhé světové válce byl spolu s většinou Slezska připojen k Polsku a původní německé obyvatelstvo nahradili přesídlenci z [[Kresy|tzv. Kresů]], osadníci z centrálního Polska a polští repatrianti ze západních zemí. V 90. letech došlo v důsledku ekonomické transformace k uzavření velké části zdejších podniků a město se zapsalo v polském povědomí jako symbol chudoby, vysoké nezaměstnanosti a sociálních problémů. |
||
Valbřich je centrem aglomerace, kterou dále tvoří [[Boguszów-Gorce]], [[Świebodzice]] a také lázeňská města [[Szczawno-Zdrój]] a [[Jedlina-Zdrój]]. V roce |
Valbřich je centrem aglomerace, kterou dále tvoří [[Boguszów-Gorce]], [[Świebodzice]] a také lázeňská města [[Szczawno-Zdrój]] a [[Jedlina-Zdrój]]. V roce 2020 žilo v samotném Valbřichu 110 603 obyvatel, cela aglomerace čítala 158 921 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) |
|||
| url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip |
|||
| vydavatel = Główny Urząd Statystyczny |
|||
| datum_přístupu = 2021-10-29 |
|||
| jazyk = pl |
|||
| kapitola = Tabl 12. Ludność w gminach według płci i wieku w województwie dolnośląskim w 2020 roku |
|||
}}</ref> Nejvýznamnější památkou města jest [[zámek Książ|zámek Książ/Fürstenstein]], největší zámek Dolního Slezska a někdejší sídlo [[Hochbergové z Hennersdorfu|Hochbergů]]. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
Řádek 50: | Řádek 57: | ||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
[[Soubor:Walbrzych Glowny 01-05-2007.jpg|thumb|left|Hlavní nádraží]] |
|||
Valbřichem prochází [[železniční trať Vratislav–Zhořelec]] (v Polsku označená číslem 274), ze které odbočuje trať do [[Kladsko|Kladska]] (č. 286) a také [[Železniční trať Wałbrzych–Meziměstí|trať do českého Meziměstí]] (č. 291). Hlavní nádraží ''[[Wałbrzych Główny]]'' se nachází ve čtvrti Podgórze na jižním okraji města, mnohem frekventovanější je stanice ''Wałbrzych Miasto'' (Valbřich město) v geograficky centrální čtvrti Stary Zdrój.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Valbřichem prochází [[železniční trať Vratislav–Zhořelec]] (v Polsku označená číslem 274), ze které odbočuje trať do [[Kladsko|Kladska]] (č. 286) a také [[Železniční trať Wałbrzych–Meziměstí|trať do českého Meziměstí]] (č. 291). Hlavní nádraží ''[[Wałbrzych Główny]]'' se nachází ve čtvrti Podgórze na jižním okraji města, mnohem frekventovanější je stanice ''Wałbrzych Miasto'' (Valbřich město) v geograficky centrální čtvrti Stary Zdrój.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Wymiana pasażerska na stacjach w Polsce w 2018 r. |
| titul = Wymiana pasażerska na stacjach w Polsce w 2018 r. |
||
Řádek 161: | Řádek 169: | ||
== Partnerská města == |
== Partnerská města == |
||
⚫ | |||
* {{flagicon|Ukrajina}} [[Boryslav]], [[Ukrajina]], 2009 |
* {{flagicon|Ukrajina}} [[Boryslav]], [[Ukrajina]], 2009 |
||
* {{flagicon| |
* {{flagicon|Kanada}} [[Cape Breton]], [[Nové Skotsko]], [[Kanada]], 2019 |
||
* {{flagicon| |
* {{flagicon|Ukrajina}} [[Dnipro]], [[Ukrajina]], 2001 |
||
* {{flagicon| |
* {{flagicon|Itálie}} [[Foggia]], [[Itálie]], 1998 |
||
* {{flagicon|Německo}} [[Freiberg]], [[Německo]], 1991 |
|||
⚫ | |||
* {{flagicon|Česko}} [[Hradec Králové]], [[Česko]], 1991 |
* {{flagicon|Česko}} [[Hradec Králové]], [[Česko]], 1991 |
||
* {{flagicon|Polsko}} [[Jastarnia]], [[Polsko]], |
* {{flagicon|Polsko}} [[Jastarnia]], [[Polsko]], 1997 |
||
* {{flagicon|Polsko}} [[Pszczyna]], [[Polsko]], 2014 |
* {{flagicon|Polsko}} [[Pszczyna]], [[Polsko]], 2014 |
||
* {{flagicon|Rusko}} [[Tula]], [[Rusko]], 1991 |
* {{flagicon|Rusko}} [[Tula]], [[Rusko]], 1991 |
||
* {{flagicon|Francie}} [[Vannes]], [[Francie]], 2001 |
* {{flagicon|Francie}} [[Vannes]], [[Francie]], 2001 |
||
* {{flagicon|Kanada}} [[Cape Breton]], [[Nové Skotsko]], [[Kanada]], 2019 |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Související články === |
|||
* [[Wałbrzych Główny|Železniční stanice Wałbrzych Główny]] |
|||
* [[Zámek Książ]] |
|||
* [[Rozhledna na Chełmci]] |
|||
* [[Dolní Slezsko]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{ |
* {{Commonscat}} |
||
* [https://um.walbrzych.pl/ um.walbrzych.pl] – oficiální webové stránky Městského úřadu ve Valbřichu (polsky) |
|||
* {{Commonscat|Wałbrzych}} |
|||
* Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/waldenburg-walbrzych ''Waldenburg/Wałbrzych''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) |
|||
* http://www.um.walbrzych.pl – stránky Městského úřadu (též [https://web.archive.org/web/20060504215730/http://www.um.walbrzych.pl/cz/strony/index.htm česky]) |
|||
* [https://walbrzych.polska-org.pl/ Valbřich] na portálu polska-org.pl – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) |
|||
* [http://cit.walbrzych.pl/ Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej (Wałbrzych)] |
|||
* [https://walbrzych.fotopolska.eu/ Valbřich] na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky) |
|||
* [http://www.walbrzych.info.pl/ Serwis Turystyczny (Wałbrzych)]{{Nedostupný zdroj}} |
|||
* [http://www.ksiaz.walbrzych.pl/ Zámek Książ (Oficiální stránky)] |
|||
{{Pahýl}} |
|||
{{Dolnoslezské vojvodství}} |
{{Dolnoslezské vojvodství}} |
||
{{Města v Polsku}} |
{{Města v Polsku}} |
Verze z 10. 12. 2021, 00:37
Valbřich Wałbrzych | |
---|---|
Hlavní náměstí, radnice, budova pošty, zámek Książ/Fürstenstein, budova soudu | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°47′ s. š., 16°17′ v. d. |
Stát | Polsko |
vojvodství | Dolnoslezské |
okres | městský okres |
Valbřích | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 84,70 km² |
Počet obyvatel | 110 603 (2020) |
Hustota zalidnění | 1 305,8 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Roman Szełemej |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | pl. Magistracki 1 58-300 Wałbrzych |
Telefonní předvolba | +48 074 |
PSČ | 58-300 až 58-309, 58-316 |
Označení vozidel | DB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valbřich, dříve též Valdenburk (polsky Wałbrzych, německy Waldenburg, slezskoněmecky Walmbrich) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Valbřich. Leží na historickém území Dolního Slezska zhruba 10 km od českých hranic ve Valbřišských horách, které jsou součástí Orlické oblasti, na řece Polesnici (Pełcznica).
První písemná zmínka o Valbřichu pochází z roku 1305. Byl součástí Svídnického knížectví a s ním Zemí Koruny české do roku 1742, kdy po první slezské válce připadl Prusku. Na začátku 19. století se stal významným střediskem průmyslu, především těžby černého uhlí, výroby koksu, výroby skla, výroby porcelánu a textilního průmyslu. Po druhé světové válce byl spolu s většinou Slezska připojen k Polsku a původní německé obyvatelstvo nahradili přesídlenci z tzv. Kresů, osadníci z centrálního Polska a polští repatrianti ze západních zemí. V 90. letech došlo v důsledku ekonomické transformace k uzavření velké části zdejších podniků a město se zapsalo v polském povědomí jako symbol chudoby, vysoké nezaměstnanosti a sociálních problémů.
Valbřich je centrem aglomerace, kterou dále tvoří Boguszów-Gorce, Świebodzice a také lázeňská města Szczawno-Zdrój a Jedlina-Zdrój. V roce 2020 žilo v samotném Valbřichu 110 603 obyvatel, cela aglomerace čítala 158 921 obyvatel.[1] Nejvýznamnější památkou města jest zámek Książ/Fürstenstein, největší zámek Dolního Slezska a někdejší sídlo Hochbergů.
Historie
Podle svídnického kupce Ephraima Ignatiuse Naso v jím napsané knize z roku 1667 Phoenix redivius ducatuum Swidnicensis et Javroviensis, osada Waldenburg, všeobecně zvaná Wallenberg, existovala už v roce 1191. Za svůj název měla vděčit poutím k dřevěnému kostelíku na pahorku (německy wallfahren znamená putovat) nebo starému hradu uprostřed lesů. Druhá verze je přesvědčivější, protože nedaleko kostelíku existovalo hradiště obklopené valy a příkopem. Staré záznamy uvádějí názvy Waldenburg (1400) a Waldenberc (1372), co lze přeložit jako lesní hrad nebo lesní hora.
Od roku 1845 ve Wałbrzychu působí významná porcelánka specializující se na užitný stolní porcelán. Svůj vrchol prožila v 60. letech 20. století. Porcelán z Wałbrzychu je dnes vysoce ceněn mezi sběrateli.
Po druhé světově válce, v souvislosti s posunem hranic Polska na západ, byl původně německý Waldenburg připojen k Polsku. Většina původních obyvatel byla vysídlena do Německa.
Doprava
Valbřichem prochází železniční trať Vratislav–Zhořelec (v Polsku označená číslem 274), ze které odbočuje trať do Kladska (č. 286) a také trať do českého Meziměstí (č. 291). Hlavní nádraží Wałbrzych Główny se nachází ve čtvrti Podgórze na jižním okraji města, mnohem frekventovanější je stanice Wałbrzych Miasto (Valbřich město) v geograficky centrální čtvrti Stary Zdrój.[2] V roce 2020 byla zprovozněna zastávka Wałbrzych Centrum v blízkosti historického centra.[3] Další stanice na území města jsou Wałbrzych Szczawienko (ve stejnojmenné čtvrti na severu) a Wałbrzych Fabryczny (mezi zastávkou Centrum a hlavním nádražím). Regionální dopravu obsluhuje dopravce Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy) na linkách D6 Vratislav–Jelení Hora–Sklářská Poruba, D15 Valbřich–Kladsko–Lázně Chudoba a D28 Vratislav–Adršpach.[4] PKP Intercity provozuje dálkové spoje do Varšavy, Krakova a Gdyně (jízdní řád 2021/2022).
Valbřichem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 35, která spojuje Vratislav a Svídnici s hraničním přechodem Meziměstí/Mieroszów. Kromě toho z města vybíhají vojvodské silnice (droga wojewódzka): č. 367 do Kamenné Hory a Jelení Hory, č. 375 do Dobromierze, č. 376 spojující čtvrť Szczawienko s městy Szczawno-Zdrój a Boguszów-Gorce, č. 379 do Svídnice a č. 381 do Kladska.
Městskou hromadnou dopravu provozuje dopravní podnik Śląskie Konsorcjum Autobusowe na čtrnácti autobusových linkách (stav 2021), které obsluhují nejen území města, ale i sousední gminy, mj. Boguszów-Gorce a Szczawno-Zdrój.[5] Vybrané spoje linky č. 15 zajíždějí až do Meziměstí na české straně hranice.[6] Soukromí minibusoví dopravci (místně nazývaní nyski podle dříve používaných vozidel značky Nysa) představovali na přelomu 20. a 21. století velkou (a často nepoctivou) konkurenci pro oficiální MHD.[7][8] V roce 2021 existovalo pět vnitroměstských linek toho typu, soukromé minibusy mají také pořád velký význam v oblasti regionální a příměstské dopravy.[9] V letech 1898–1966 byla ve Valbřichu provozována tramvajová doprava a v letech 1944–1973 i trolejbusová doprava.
Pamětihodnosti a turistické cíle
- Zamek Książ (Fürstenstein) – původně hrad postavený na sklonku 13. století za vlády Boleslava I. Surového, v letech 1509 až 1940 sídlo Hochbergů; současnou podobu získal v důsledku několika velkých přestaveb v období renesance, baroka a naposledy v letech 1909–1923, kdy vzniklo mj. eklektické průčelí a hlavní věž s výškou 47 m; v současnosti slouží muzejním účelům a také jako konferenční a kongresové centrum (třetí patro) a hotel (v bývalých hospodářských budovách);[10] je označován za největší zámek Dolního Slezska,[11] nachází se na severním okraji města blíže ke Świebodzicím než centru Valbřichu; je obklopen rozsáhlým lesoparkem na obou březích Polesnice, v němž se nachází mj. romantická zřícenina Stary Książ z roku 1794, mauzoleum posledních Hochbergů (původně barokní kaple z počátku 18. století) a historický hřebčín (Stado Ogierów Książ);
- Palmový dům (Palmiarnia) – expozice exotických rostlin (kolem 250 druhů) v historickém skleníku postaveném v letech 1908–1911 (podle jiných zdrojů 1911–1914) na podnět Hanse Heinricha XV. Hochberga; nachází se na pomezí městských částí Lubiechów a Szczawienko v blízkosti książského lesoparku;[12]
- Rynek – ústřední náměstí historického jádra Valbřichu; většina současné zástavby pochází z 19. století, mezi starší stavební památky patří barokní Dům u kotvy (č. 23) z roku 1799, Dům u tří růží (č. 22) z roku 1777 a dům č. 3 datovaný do roku 1727;
- Radnice – novogotická budova z roku 1856, v roce 1903 byla rozšířena o boční křídla; spolu s výstavbou vzniklo Magistrátní náměstí (Plac Magistracki), které je dnes druhým nejvýznamnějším náměstím historického centra; naproti radnici se nachází novorenesanční budova státního zastupitelstva z roku 1904;
- Muzeum porcelánu (Muzeum Porcelany) – původně mnohooborové městské muzeum, po rekonstrukci v roce 2015 se jeho stěžejním prvkem stala sbírka porcelánu čítající více než 10 tisíc výrobků z nejen valbřišských továren; vedle toho nadále existuje umělecká expozice a expozice věnovaná dějinám města a regionu; sídlem muzea je klasicistní palác Alberti z let 1801–1803 v ulici 1 Maja;[13]
- Czettritzův zámek – postavený v pozdně renesančním stylu v letech 1604–1628 jižně od historického centra, v polovině 19. století přestavěný na sídlo správy hochberského panství; v současnosti je sídlem Státní vyšší odborné školy Angela Silesia (Państwowa Uczelnia Angelusa Silesiusa);
- Kostel Spasitele (Kościół Zbawiciela) – klasicistní evangelický kostel postavený v letech 1785–1788 podle návrhu Carla Gottharda Langhanse, který postavil mj. Braniborskou bránu; v těsném sousedství se nachází katolický barokní kostelík Panny Marie Bolestivé z roku 1714;
- Kostel Panny Marie Bolestivé a sv. Andělů Strážných (Kościół NMP Bolesnej i św. Aniołów Stróżów) – nejvýznamnější katolický kostel ve městě, byl postaven v novogotickém slohu na místě staršího v letech 1899–1904; od roku 2010 se jedná o kolegiátní kostel svídnické diecéze;
- Ulice Słowackiego (dříve Freiburger Straße) s novogotickou budovou soudu (původně katastrální úřad) z 50. let 19. století (č. 11), novogotickou hlavní poštou z roku 1887 (č. 9), funkcionalistickým obchodním domem Schocken (po válce pod názvem Merkur, Centrum, PDT a Chełmiec, v současnosti adaptovaný pro jiné účely) z roku 1928 (č. 7) či bývalým hotelem Waldenburger Hof (poté Grunwald, dnes sídlo správy sociálního zabezpečení) z roku 1927 (č. 16);
- Aleja Wyzwolenia (Třída Osvobození, dříve Auenstraße) s budovou střední odborné školy Energetyk (původně Gymnázium královny Luisy) z roku 1913 (č. 5), budovou Kołłątajova gymnázia (původně evangelická základní škola) z roku 1902 (č. 34), budovou Základní školy Jana Pavla II. (původně evangelické gymnázium) z roku 1875 (č. 43) a funkcionalistickou budovou kina Capitol (později Hornický kulturní dům, nyní opuštěná) z roku 1929 s charakteristickou půlkruhovou fasádou (č. 21);
- Centrum vědy a kultury Starý důl (Centrum Nauki i Sztuki Stara Kopalnia) – muzejní komplex, který vznikl v roce 2015 rozšířením dosavadního Muzea průmyslu a techniky (Muzeum Przemysłu i Techniki); nachází se v areálu bývalého černouhelného dolu Fuchs (po druhé světové válce Julia, později Thorez) v městské části Biały Kamień, který fungoval v letech 1770–1996;[14]
- Muzeum hornictví a motoristických sportů (Muzeum Górnictwa i Sportów Motorowych) – soukromé muzeum založené automobilovým závodníkem Jerzym Mazurem v 90. letech 20. století v areálu bývalého černouhelného dolu Cäsar (po válce Teresa) v městské části Rusinowa; jedna část expozice je věnována dějinám hornictví ve valbřišském regionu, druhou tvoří sbírka sportovních automobilů a exponátů spjatých se slavnými závodníky; v roce 2021 byla ulice vedoucí k muzeu pojmenována po Ayrtonu Sennovi a byl zde odhalen jeho pomník;[15]
- Sobieského park (Park im. Króla Jana III Sobieskiego) – městský park založený v roce 1907 na svazích Parkové hory (Góra Parkowa, též Šibeniční kopec – Wzgórze Szubieniczne, 502 m n. m.); přes blízkost centra má horský ráz, u centrální vyhlídky se nachází horská chata Harcówka;
Významní rodáci
- Joanna Batorová (* 1968) – spisovatelka, autorka tzv. valbřišské trilogie Písková hora, Chmurdálie a Tma, téměř noc
- Christian Brückner (* 1943) – herec a dabér, německý hlas Roberta de Nira
- Krzesimir Dębski (* 1953) – hudební skladatel, houslista a dirigent
- Bartosz Kurek (* 1988) – volejbalista, hráč polské reprezentace od roku 2007
- Gerhard Menzel (1894–1966) – scenárista, nechvalně známý jako autor scénářů řady nacistických propagandistických snímků
- Wolfgang Menzel (1798–1873) – básník, literární kritik a historik, osobnost předbřeznového období v německých zemích
- Abraham Robinson (1918–1974) – matematik, zakladatel nestandardní analýzy
- Klaus Töpfer (* 1938) – politik strany CDU, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí v letech 1998–2006
- Urszula Włodarczyková (* 1965) – atletka, mistryně Evropy v halovém pětiboji z roku 1998
- Kamila Żuková (* 1997) – biatlonistka
Partnerská města
- Boryslav, Ukrajina, 2009
- Cape Breton, Nové Skotsko, Kanada, 2019
- Dnipro, Ukrajina, 2001
- Foggia, Itálie, 1998
- Freiberg, Německo, 1991
- Gżira, Malta, 2000
- Hradec Králové, Česko, 1991
- Jastarnia, Polsko, 1997
- Pszczyna, Polsko, 2014
- Tula, Rusko, 1991
- Vannes, Francie, 2001
Odkazy
Reference
- ↑ Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [online]. Główny Urząd Statystyczny [cit. 2021-10-29]. Kapitola Tabl 12. Ludność w gminach według płci i wieku w województwie dolnośląskim w 2020 roku. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Wymiana pasażerska na stacjach w Polsce w 2018 r. [online]. Urząd Transportu Kolejowego, 2018 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Działa nowy przystanek kolejowy Wałbrzych Centrum [online]. Rynek Kolejowy, 13.12.2020 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Rozkład jazdy [online]. Koleje Dolnośląskie [cit. 2021-11-25]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Jízdní řády MHD Valbřich [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Autobusová linka Meziměstí – Walbrzych [online]. Meziměstí. Oficiální web města [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
- ↑ SMOLARSKI, Mateusz; JURKOWSKI, Wojciech. Aspekty organizacyjno-przestrzenne funkcjonowania prywatnej komunikacji autobusowej w Wałbrzychu. Transport miejski i regionalny. 2016, čís. 1, s. 17–22. Dostupné online [cit. 2021-12-09]. (polsky)
- ↑ KRAWCZYK, Dominika. Komunikacyjne wojny między kierowcami autobusów a nysek [online]. Walbrzyszek.com, 2009-05-28 [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Prywatna komunikacja miejska [online]. Zarząd Dróg, Komunikacji i Utrzymania Miasta [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Oficiální stránky zámku Książ
- ↑ Zamek Książ [online]. Polska Organizacja Turystyczna [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Oficiální stránky Palmového domu
- ↑ Oficiální stránky Muzea porcelánu
- ↑ Oficiální stránky Centra vědy a kultury Starý důl
- ↑ Oficiální stránky Muzea hornictví a motoristických sportů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valbřich na Wikimedia Commons
- um.walbrzych.pl – oficiální webové stránky Městského úřadu ve Valbřichu (polsky)
- Heslo Waldenburg/Wałbrzych v Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy)
- Valbřich na portálu polska-org.pl – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy)
- Valbřich na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)