Přeskočit na obsah

Soběslav I.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 438 editací
m Sjednocení
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 438 editací
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - panovník
{{Infobox - panovník
| jméno =Soběslav I.
| jméno = Soběslav I.
| titul =Český kníže
| titul = Český kníže
| obrázek = Sobiesław I.jpg
| obrázek = Sobiesław I.jpg
| popisek =Soběslav I., freska ve Znojemské rotundě.
| popisek = Soběslav I., freska ve Znojemské rotundě.
| vláda =[[1125]]–[[1140]]
| vláda = [[1125]]–[[1140]]
| datum korunovace =
| datum korunovace =
| tituly =
| tituly =
| celé jméno =
| celé jméno =
| předchůdce =[[Vladislav I.]]
| předchůdce = [[Vladislav I.]]
| následník =[[Vladislav II.]]
| následník = [[Vladislav II.]]
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
| Královna =
| Královna =
| král =
| král =
| partner1 =[[Adléta Arpádovna|Adleyta Arpádovna]] (1123–1140)
| partner1 = [[Adléta Arpádovna|Adleyta Arpádovna]] (1123–1140)
| partner2 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner4 =
| partner5 =
| partner5 =
| potomstvo =[[Vladislav Olomoucký]]<br>[[Marie Česká]]<br>[[Soběslav II.]]<br>[[Oldřich (syn Soběslava I.)]]<br>[[Václav II. (kníže)|Václav II.]]
| potomstvo = [[Vladislav Olomoucký]]<br>[[Marie Česká]]<br>[[Soběslav II.]]<br>[[Oldřich (syn Soběslava I.)]]<br>[[Václav II. (kníže)|Václav II.]]
| rod =
| rod =
| dynastie =[[Přemyslovci]]
| dynastie = [[Přemyslovci]]
| hymna =
| hymna =
| motto =
| motto =
| otec =[[Vratislav II.]]
| otec = [[Vratislav II.]]
| matka =[[Svatava Polská]]
| matka = [[Svatava Polská]]
| datum narození = [[1090]]
| datum narození = [[1090]]
| místo narození =[[Praha]]
| místo narození = [[Praha]]
| datum úmrtí = [[14. únor]]a [[1140]]
| datum úmrtí = [[14. únor]]a [[1140]]
| místo úmrtí =Hostin Hradec, dnes [[Debrné]] či [[Hradec Králové]]<ref>[http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/historicky-ustav/eDokumenty/Documents/Šandera-Musil-Beran%20-%20Dokumenty%20k%20dějinám%20českého%20]</ref>
| místo úmrtí = Hostin Hradec, dnes [[Debrné]] či [[Hradec Králové]]<ref>[http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/historicky-ustav/eDokumenty/Documents/Šandera-Musil-Beran%20-%20Dokumenty%20k%20dějinám%20českého%20]</ref>
| datum pochování = Vyšehrad
| datum pochování = Vyšehrad
| místo odpočinku = Vyšehrad kostel Petra a Pavla
| místo odpočinku = Vyšehrad kostel Petra a Pavla
|}}
|
}}
'''Soběslav I.''' ([[1090]]{{Nejisté datum|narození}} – [[14. únor]]a [[1140]], [[Debrné]], část obce [[Mostek (okres Trutnov)|Mostek]], či [[Hradec Králové]]<ref>jiný výklad pramenů nabízí jako místo možného úmrtí Hostin Hradec ztotožnit s Hradcem Králové, neboť dvorec ''Chvoyno'' v lesích za Hradcem může být [[Vysoké Chvojno]] [http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/historicky-ustav/eDokumenty/Documents/Šandera-Musil-Beran%20-%20Dokumenty%20k%20dějinám%20českého%20]</ref>) byl [[České knížectví|českým knížetem]] od [[12. duben|12. dubna]] [[1125]] do [[14. únor]]a [[1140]] a zakladatelem větve [[Soběslavovci|Soběslavovců]]. V letech [[1115]]–[[1123]] byl také knížetem [[Brněnský úděl|brněnského]] [[Znojemský úděl|znojemského]] údělu<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schelle| jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Schelle | titul = Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát | svazek = | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 649 | isbn = 978-80-7432-652-3 | strany = 43-44}}</ref>.
'''Soběslav I.''' ([[1090]]{{Nejisté datum|narození}} – [[14. únor]]a [[1140]], [[Debrné]], část obce [[Mostek (okres Trutnov)|Mostek]], či [[Hradec Králové]]<ref>jiný výklad pramenů nabízí jako místo možného úmrtí Hostin Hradec ztotožnit s Hradcem Králové, neboť dvorec ''Chvoyno'' v lesích za Hradcem může být [[Vysoké Chvojno]] [http://www.uhk.cz/cs-cz/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/katedry-a-ustavy/historicky-ustav/eDokumenty/Documents/Šandera-Musil-Beran%20-%20Dokumenty%20k%20dějinám%20českého%20]</ref>) byl [[České knížectví|českým knížetem]] od [[12. duben|12. dubna]] [[1125]] do [[14. únor]]a [[1140]] a zakladatelem větve [[Soběslavovci|Soběslavovců]]. V letech [[1115]]–[[1123]] byl také knížetem [[Brněnský úděl|brněnského]] [[Znojemský úděl|znojemského]] údělu<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schelle| jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Schelle | titul = Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát | svazek = | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 649 | isbn = 978-80-7432-652-3 | strany = 43-44}}</ref>.
Byl nejmladším ze synů krále [[Vratislav II.|Vratislava II. (I.)]] a [[Svatava Polská|Svatavy Polské]].
Byl nejmladším ze synů krále [[Vratislav II.|Vratislava II. (I.)]] a [[Svatava Polská|Svatavy Polské]].
Řádek 118: Řádek 119:


{{Panovník|
{{Panovník|
barva=#514671| obrázek =Přemyslovci erb.svg| velikost obrázku =50|
barva=#514671| obrázek =Přemyslovci erb.svg| velikost obrázku =50| předchůdce =[[Vladislav I.]]|
⚫
kdy=[[1125]]–[[1140]]| titul =[[Seznam představitelů českého státu|Český kníže]]| nástupce =[[Vladislav II.]]| jméno =Soběslav I.
pred=[[Vladislav I.]]|
kdy=[[1125]]–[[1140]]|
⚫
co=[[Seznam představitelů českého státu|Český kníže]]|
po=[[Vladislav II.]]|
jmeno=Soběslav I.
}}
}}


Verze z 17. 5. 2016, 14:14

Soběslav I.
Český kníže
Portrét
Soběslav I., freska ve Znojemské rotundě.
Doba vlády1125–1140
Narození1090
Praha
Úmrtí14. února 1140
Hostin Hradec, dnes Debrné či Hradec Králové[1]
PohřbenBazilika svatých Petra a Pavla na Vyšehradě
PředchůdceVladislav I.
NástupceVladislav II.
PotomciVladislav Olomoucký
Marie Česká
Soběslav II.
Oldřich (syn Soběslava I.)
Václav II.
DynastiePřemyslovci
OtecVratislav II.
MatkaSvatava Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soběslav I. (1090? – 14. února 1140, Debrné, část obce Mostek, či Hradec Králové[2]) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců. V letech 1115–1123 byl také knížetem brněnského znojemského údělu[3]. Byl nejmladším ze synů krále Vratislava II. (I.) a Svatavy Polské.

Nastolení knížetem a bitva u Chlumce

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Chlumce (1126).

Se svým bratrem Vladislavem I. měl Soběslav vleklé spory, které usmiřoval Boleslav III. Křivoústý a usmířili se až díky jejich matce Svatavě krátce před Vladislavovou smrtí. Soběslav se vrátil z vyhnanství zpátky do Čech 2. února 1125. Usmíření iniciovali kněžna matka Svatava[4] a biskup Ota Bamberský a podle Kosmy k němu došlo ve středu o velikonočním týdnu. Vladislav nakonec přece jen uznal za svého nástupce Soběslava. Ten byl nakonec zvolen na knížecí stolec také českými velmoži.

Vládu si však nárokoval Ota II. Olomoucký (Ota Černý) jako nejstarší Přemyslovec a získal si podporu německého krále Lothara III. Ten nároky Oty II. uznal a vyzval Soběslava k projednání do Řezna. Soběslav se však nedostavil. Místo sebe vyslal za králem pouze nepříliš reprezentativní delegaci. Lothar na to reagoval vojenskou výpravou do Čech. V řadách německého vojska byl vedle Oty II. i Albrecht Medvěd, budoucí braniborský markrabě.

Lothar si zřejmě sliboval jednoduché vítězství, podcenil ovšem Soběslavovy vojenské schopnosti. Říšská vojenská výprava skončila katastrofální porážkou v bitvě u Chlumce 18. února 1126. Ota II. Olomoucký padl, Lothar III. i Albrecht Medvěd padli do Soběslavova zajetí. Vzápětí se Soběslav s Lotharem smířili a bylo uzavřeno spojenectví. Soběslav přijal české knížectví v léno a obdržel titul nejvyššího číšníka s právem hlasu při volbě německého panovníka.

Domácí politika

Soběslavův denár

Soběslav, poté, co upevnil svou vládu, „panoval chvalitebně, veda všemožnou péči o zvelebení země a bezpečnost její“. Ve 30. letech nechal nově opevnit Pražský hrad a zahájil jeho stavební úpravy.

Soběslav I. zbavil vlády potomky Oty II. Olomouckého – na Olomoucku vládl sám prostřednictvím biskupa Jindřicha Zdíka. Vrátil úděly Konrádu Znojemskému a Vratislavu Brněnskému (1126), ale již o dva roky později je jejich panství zbavil. Došlo k tomu v době, kdy se proti pražskému knížeti zformovala rozsáhlá opozice vedená biskupem Menhartem.

V létě 1130 bylo dokonce odhaleno spiknutí s cílem zavraždit Soběslava. Ten se se zatčenými krutě vypořádal: původce dal vedle tradičního oslepení také „čtvrtit a lámat kolem“, což byla v Čechách novinka. Dal oslepit i syna Břetislava II., rovněž Břetislava, který se spiknutí účastnil. Soběslav se snažil upevnit svoji moc již dříve. V bitvě u Chlumce zemřel Ota Olomoucký, zajati byli i jeho další odpůrci – Konrád II. Znojemský a zřejmě i Vratislav Brněnský. Po smrti Václava Olomouckého v roce 1130 Soběslav získal i Olomoucko. V roce 1130 tedy kníže držel nejen Čechy, ale také Znojemsko, Brněnsko a Olomoucko. To byl zřejmě důvod spiknutí.

Zahraniční politika

V zahraniční politice byl věrným spojencem Lothara III., na jehož straně se několikrát účastnil bojů proti Štaufům. Došlo také ke smíru s Uhrami. Naopak napjaté vztahy panovaly s Polskem. Po neúspěšné výpravě Boleslava III. Křivoústého do Uher v roce 1132 přišly vpády českého knížete do Slezska. Vztahy se upravily až r. 1137, rok před smrtí Křivoústého.

V květnu 1138 se Soběslav účastnil dvorského sjezdu v Bamberku, který svolal nový německý král Konrád III. Štaufský. Český kníže si vymohl udělení Čech v léno pro svého syna Vladislava.

V červnu téhož roku svolal své stoupence do Sadské a donutil je potvrdit nástupnictví pro Vladislava. Soběslavův syn se však nakonec českým knížetem nestal, velmoži zvolili panovníkem Vladislava II., Soběslavova synovce, syna někdejšího knížete Vladislava I. Ten jim ovšem brzy dokázal, že rozhodně není snadno ovladatelnou loutkou.

Potomci

Soběslav I. měl s Adleytou Uherskou (1105/7 – 1140) pět dětí:

∞ 1138 Leopold IV. Babenberský
∞ po 1141 Heřman III. Bádenský
∞ 1173/1177 Eliška Polská
∞ Cecílie
∞ Žofie

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Oldřich
 
 
 
 
 
 
 
Břetislav I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Božena
 
 
 
 
 
 
 
Vratislav II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jindřich Nordgavský
 
 
 
 
 
 
 
Jitka ze Svinibrodu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Gerberga
 
 
 
 
 
 
 
Soběslav I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Richeza Lotrinská
 
 
 
 
 
 
 
Svatava Polská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Reference

  1. ↑ [1]
  2. ↑ jiný výklad pramenů nabízí jako místo možného úmrtí Hostin Hradec ztotožnit s Hradcem Králové, neboť dvorec Chvoyno v lesích za Hradcem může být Vysoké Chvojno [2]
  3. ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43-44. 
  4. ↑ KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Prague : X-Egem, 1996.

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
Vladislav I. 		Znak z doby nástupu Český kníže
Soběslav I.
1125–1140 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav II.
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soběslav_I.&oldid=13690425“