Přeskočit na obsah

Jan Rudolf Demel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy: pohř. - kat., text
m Externí odkazy: Odkaz na NK ČR + Černá Pole, Brno
Řádek 80: Řádek 80:
}}</ref>.
}}</ref>.


Od roku 1865 byl čestným občanem Přerova.<ref name="Přerov"/> V Brně je po něm od roku 1925 pojmenována Demlova ulice.<ref>{{Citace elektronické monografie
Od roku 1865 byl čestným občanem Přerova.<ref name="Přerov"/> V Brně[[Ústřední hřbitov (Olomouc-Neředín)|-]]Černých Polích byla po něm roku 1925 pojmenována Demlova ulice.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = encyklopedie.brna.cz
| vydavatel = encyklopedie.brna.cz
| titul = Demlova
| titul = Demlova
Řádek 92: Řádek 92:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01022192}}
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1C465133533F11E686A240618600A675&scan=1#scan1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Demel Jan 1833]
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1C465133533F11E686A240618600A675&scan=1#scan1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Demel Jan 1833]



Verze z 28. 1. 2021, 17:48

Jan Rudolf Demel
Jan Rudolf Demel
Jan Rudolf Demel
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1878
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)

Narození7. dubna 1833
Prostějov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. října 1905
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov Neředín
PříbuzníFrantišek Kramář (švagr)
Alma materVídeňská univerzita
Karlo-Ferdinandova univ.
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rudolf Demel (7. dubna 1833 Prostějov[1]1. října 1905 Praha-Nové Město[2][3]) byl rakouský pedagog, propagátor rolnického školství a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu[4][5][6].

Biografie

Působil jako pedagog na reálných školách a zabýval se organizováním moravského rolnictva. Pocházel z rodiny krejčího.[6] Vystudoval německé gymnázium v Olomouci.[3] Maturoval roku 1849. Pak studoval na technice, na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.[3] Jiné zdroje uvádějí, že navštěvoval polytechniku v Praze a ve Vídni.[6]

Nastoupil jako profesor chemie a přírodopisu na německou reálnou školu v Olomouci. Zde se zapojil do veřejného a politického dění. Založil Hospodářskou jednotu olomouckou a po dlouhé období zastával funkci jejího předsedy. Jeho švagrem byl starosta Přerova František Kramář. Díky spolupráci mezi Kramářem a Demelovou Hospodářskou jednotou vznikla roku 1864 v Přerově rolnická škola, později převzata pod zemský rozpočet a proměněna na střední zemědělskou školu. Podobně roku 1876 inicioval Demel vznik rolnické školy v Klášterním Hradisku.[3] Jiné zdroje uvádějí, že rolnická škola v Přerově byla přestěhována do Klášterního Hradiska.[6]

Stál také za založením řady dalších rolnických záložen, sladoven (např. První rolnické akciové sladovny v Prostějově) a cukrovarů,[3] například rolnického cukrovaru ve Vrbátkách.[6] Spoluzaložil Ústřední rolnickou záložnu v Olomouci. V 80. letech 19. století založil Selský spolek pro Moravu se sídlem v Olomouci, organizovaný po vzoru německorakouských Bauernbundů.[3]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Olomouc, Prostějov, Plumlov. Zvolen zde byl i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867, zemských volbách 1870, zemských volbách v září 1871 a zemských volbách v prosinci 1871.[7] Pak byl zbaven mandátu, ale v doplňovacích volbách v listopadu 1873 mandát opět získal.[8]

Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[9] Během svého působení spolupodepsal coby zemský poslanec moravskou verzi státoprávní deklarace českých poslanců.[10] V roce 1871 byl oficiálním kandidátem Moravské národní strany (staročeské).[11] Stejně tak ve volbách roku 1873 je uváděn coby staročech.[8] Jako zemský poslanec napomohl zřízení české reálné školy v Telči.[3]

V posledních patnácti letech života (podle jiného zdroje až od roku 1901[6]) bydlel v Praze, kde se dále zabýval zemědělskou osvětou a až do své smrti byl předsedou Zemského ovocnického spolku. Vydal řadu agronomických spisů a často vystupoval na veřejných přednáškách na venkově.[3] Vydával též časopis Hospodář moravský.[5]

Zemřel v říjnu 1905.[3] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně[12].

Od roku 1865 byl čestným občanem Přerova.[5] V Brně-Černých Polích byla po něm roku 1925 pojmenována Demlova ulice.[13]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Kříže v Prostějově
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
  3. a b c d e f g h i Úmrtí. Národní politika. Říjen 1905, roč. 23, čís. 272, s. 4. Dostupné online. 
  4. Noviny Těšínské, 11. 4. 1903, s. 5.
  5. a b c Demel, Jan Rudolf, 1833-1905 [online]. katalog.knihovnaprerov.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. a b c d e f Slavné osobnosti spojené s městem Prostějovem a okolím [online]. prostejov.eu [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  7. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  8. a b Neue Freie Presse, 23. 11. 1873, s. 8.
  9. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  10. Wiener Zeitung, 25. 6. 1870, s. 10.
  11. Našinec, 6. 12. 1871, s. 1.
  12. Jan Rudolf Demel | Encyklopedie Olomoucka. encyklopedie.olomouce.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  13. Demlova [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy