Přeskočit na obsah

Hodolany: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: standardizace parametru „aktuální k“
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
{{Infobox - české sídlo
| název = Hodolany
| název = Hodolany
⚫
| charakter = městská čtvrť
| obrázek = Kostel Jiraskova ulice Olomouc.JPG
⚫
| PSČ = 779 00
| popisek = Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jiráskově ulici
⚫
| obec = [[Olomouc]]
⚫
| charakter = městská čtvrť
⚫
| okres = Olomouc
| počet obyvatel = 8 634
⚫
| země = Morava
| obyvatelé aktuální k = 26. 3. 2011<ref name="Lexikon2013" />
⚫
| katastrální území = Hodolany
| počet domů = 1 009
⚫
| rozloha = 4,24
| domy aktuální k = 26. 3. 2011<ref name="Lexikon2013" />
⚫
| nadmořská výška =
⚫
| psč = 779 00
⚫
| mapa = OL Hodolany.png
⚫
| obec = [[Olomouc]]
⚫
}}
⚫
| okres = Olomouc
⚫
| země =
⚫
| katastrální území = Hodolany
⚫
| výměra = 4,24
| zeměpisná šířka = 49.5913889
| zeměpisná délka = 17.2866667
⚫
| nadmořská výška =
⚫
| mapa = OL Hodolany.png
| web =
⚫
}}
'''Hodolany''' ({{Vjazyce2|de|''Hodolein''}}<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Hodolany''' ({{Vjazyce2|de|''Hodolein''}}<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
| titul = Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
| url = http://www.hartau.de/PBM/ProtektoratSeite325.html
| url = http://www.hartau.de/PBM/ProtektoratSeite325.html
| vydavatel = Hartau.de
| vydavatel = Hartau.de
| datum_přístupu = 2018-02-10
| datum_přístupu = 2018-02-10}}</ref>) jsou bývalé [[město]], nyní městská čtvrť a [[katastrální území]] na východě statutárního města [[Olomouc]]e s&nbsp;cca 9&nbsp;tisíci obyvateli. Rozděleny jsou na dvě části, působí zde proto také dvě komise městských částí, jedna pro Nové Hodolany a druhá pro Staré Hodolany a [[Bělidla]].
}}</ref>) jsou bývalé [[město]], nyní městská čtvrť a [[katastrální území]] na východě statutárního města [[Olomouc]]e s&nbsp;cca 9&nbsp;tisíci obyvateli. Rozděleny jsou [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|železniční tratí]] fakticky na dvě části, působí zde proto také dvě komise městských částí, jedna pro Nové Hodolany na západě a druhá pro Staré Hodolany a [[Bělidla]] na východě.

== Název ==
Nejstarší doklady mají podobu ''Hodena'' (1258), ''Hodina'' (1275, 1276, 1305), ''Hodnian'' (1398). Původní název zřejmě zněl ''Hodoníňané'' a šlo vlastně o pojmenování obyvatel vsi („lidé z [[Hodonín]]a“). Z toho (přes mezistupeň ''Hodoníňany'') zkrácením vzniklo ''Hodňany'', na které ukazuje (možná do němčiny převzatá) nejstarší doložená podoba ''Hodena''. První doklad se souhláskou ''-l'' je z roku 1446 (''Hodolany''). Za jeho vznikem stojí asi [[disimilace]] (rozrůznění) souhlásek ''ň'' – ''n'' (''Hodňany'' > ''Hodlany'') a dále přiklonění k nářečnímu ''hódoli'' – "údolí".<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 267, 268.</ref>


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Hodolany CoA.jpg|náhled|vlevo|upright|Znak města Hodolany]]
[[Soubor:Hodolany CoA.jpg|náhled|vlevo|upright|Znak města Hodolany]]
První písemná zmínka o vesnici Hodolany pochází z roku 1228, známa byla i pod názvy ''Hodena'' nebo ''Hodinany''. Až do vzniku obecní samosprávy roku 1850 byla církevním majetkem, od roku 1275 je doloženo vlastnictví [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]]. Hodolany spadaly pod duchovní správu v [[Holice (Olomouc)|Holici]], kam až do roku 1808, kdy byla postavena hodolanská škola, docházely i děti do školy. Při stavbě [[Pevnost Olomouc|tereziánské pevnosti]] roku 1746 došlo ke zboření její západní části, z původní zástavby tak zůstala jen její východní část zvaná Stará Víska.<ref>{{Citace monografie
První písemná zmínka o vesnici Hodolany, známa byla i pod názvy ''Hodena'' nebo ''Hodinany'', pochází z roku 1228. Až do vzniku obecní samosprávy roku 1850 byla církevním majetkem, od roku 1275 je doloženo vlastnictví [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]]. Hodolany spadaly pod duchovní správu v [[Holice (Olomouc)|Holici]], kam až do roku 1808, kdy byla postavena hodolanská škola, docházely i děti do školy. Při stavbě [[Pevnost Olomouc|tereziánské pevnosti]] roku 1746 došlo ke zboření její západní části, z původní zástavby tak zůstala jen její východní část zvaná Stará Víska.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tichák
| příjmení = Tichák
| jméno = Milan
| jméno = Milan
Řádek 38: Řádek 33:
| strany = 36, 37
| strany = 36, 37
| isbn = 80-7198-447-7
| isbn = 80-7198-447-7
| poznámka = Dále jen „Tichák (2000)“}}</ref>
| poznámka = Dále jen „Tichák (2000)“
}}</ref>


Nejvýznamější událostí v dějinách obce bylo přivedení [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy]], díky níž došlo k mohutnému rozvoji průmyslu a nárůstu počtu obyvatel v do té doby malé vesnici. Roku 1862 zde vznikl lihovar Spolku moravských cukrovarů (dnes [[Seliko]]), 1876 Langrova sladovna, 1896 cementárna Hrůza a Rosenberg, 1907 železárny Kosmos (po znárodnění [[Sigma Group|Sigma]]), 1908 továrna Frieda a Knöpfelmachera (Union) a z Olomouce sem byla přeložena továrna na cukrovinky [[Zora (závod)|Zora]], 1909 továrna na telefony a telegrafy Roberta von Lieben. Vznikly zde i další závody a živnosti. Z Bělidel sem bylo v letech 1871–1876 také přeneseno [[Olomouc hlavní nádraží|hlavní nádraží]]. Železniční koleje ovšem obec rozdělily na dva relativně samostatné celky, za tratí se směrem k Olomouci rozvíjely Nové Hodolany, na východě zůstaly Staré Hodolany.<ref>Tichák (2000), str. 38–40.</ref>
Nejvýznamnější událostí v dějinách obce bylo přivedení [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy]], díky níž došlo k mohutnému rozvoji průmyslu a nárůstu počtu obyvatel v do té doby malé vesnici. Roku 1862 zde vznikl lihovar Spolku moravských cukrovarů (dnes [[Seliko]]), 1876 Langrova sladovna, 1896 cementárna Hrůza a Rosenberg, 1907 železárny Kosmos (po znárodnění [[Sigma Group|Sigma]]), 1908 továrna Frieda a Knöpfelmachera (Union) a z Olomouce sem byla přeložena továrna na cukrovinky [[Zora (závod)|Zora]], 1909 továrna na telefony a telegrafy Roberta von Lieben. Vznikly zde i další závody a živnosti. Z Bělidel sem bylo v letech 1871–1876 také přeneseno [[Olomouc hlavní nádraží|hlavní nádraží]]. Železniční koleje ovšem obec rozdělily na dva relativně samostatné celky, za tratí se směrem k Olomouci rozvíjely Nové Hodolany, na východě zůstaly Staré Hodolany.<ref>Tichák (2000), str. 38–40.</ref>


Vesnice byla vždy národnostně českou. Už v roce 1850 byla postavena nová česká škola, v roce 1874 druhá a v roce 1904 i česká měšťanka. Existoval zde čtenářsko-pěvecký spolek Pokrok, od roku 1901 [[Sokol (spolek)|Sokol]] a po roce 1904 Národní jednota. Vzhledem k průmyslovému charakteru obce tady po roce 1896 začala působit [[Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická|sociální demokracie]], přičemž na rozvoji dělnického hnutí měl největší zásluhu [[Felix Časný]], pozdější poslanec a senátor. Nejvýznamějším starostou byl [[Antonín Mačák]]<!-- (1860–1925) -->. V roce 1906 byla zavedena kanalizace a vodovod, o rok později pošta a roku 1912 byla postavena obecní elektrárna. V roce 1913 císař [[František Josef&nbsp;I.]] povýšil Hodolany na [[město]], což bylo chápáno jako protiváha dlouholetému soupeři na západní straně Olomouce, německé [[Nová Ulice|Nové Ulici]]. Městem však Hodolany nezůstaly dlouho, už v roce 1919 došlo k vyhlášení tzv. [[Velká Olomouc|Velké Olomouce]], do které byly začleněny.<ref>Tichák (2000), str. 39–43.</ref>
Vesnice byla vždy národnostně českou. Už v roce 1850 byla postavena nová česká škola, v roce 1874 druhá a v roce 1904 i česká měšťanka. Existoval zde čtenářsko-pěvecký spolek Pokrok, od 10. března 1901 [[Sokol (spolek)|Sokol]] (první tělocvičnou byl sál hostince U Mačáků na dnešní Hodolanské ulici a prvním starostou se stal br. Tomáš Mačák<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie jednoty
| url = http://m.sokol-olomouc-hodolany.cz/o-nas/
| vydavatel = T.J. Sokol Olomouc-Hodolany
| datum_přístupu = 2020-01-29
}}</ref>) a po roce 1904 Národní jednota. Vzhledem k průmyslovému charakteru obce tady po roce 1896 začala působit [[Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická|sociální demokracie]], přičemž na rozvoji dělnického hnutí měl největší zásluhu [[Felix Časný]], pozdější poslanec a senátor. Nejvýznamnějším starostou byl [[Antonín Mačák]]<!-- (1860–1925) -->. V roce 1906 byla zavedena kanalizace a vodovod, o rok později pošta a roku 1912 byla postavena obecní elektrárna. Téhož roku došlo k založení fotbalového klubu [[FK Hodolany]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Fišara
| jméno = Jiří
| titul = Do Hodolan se vrátil fotbal. Klub ožil, má stadion i legendu v týmu
| periodikum = Olomoucký deník
| datum vydání = 2015-08-01
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://olomoucky.denik.cz/fotbal_region/do-hodolan-se-vratil-fotbal-klub-ozil-ma-stadion-i-legendu-v-tymu-20150731.html
| datum přístupu = 2020-01-27
}}</ref> V roce 1913 císař [[František Josef&nbsp;I.]] povýšil Hodolany na [[město]], což bylo chápáno jako protiváha dlouholetému soupeři na západní straně Olomouce, německé [[Nová Ulice|Nové Ulici]]. Městem však Hodolany nezůstaly dlouho, už v roce 1919 došlo k vyhlášení tzv. [[Velká Olomouc|Velké Olomouce]], do které byly začleněny.<ref>Tichák (2000), str. 39–43.</ref>


Hodolany se tak dále rozvíjely už jen v rámci Olomouce. V roce 1932 došlo k založení fotbalového klubu [[FK Hodolany]]. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde byl až do roku 1946 provozován internační tábor, kde byli vězněni, mučeni a popravováni Němci.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = iDNES.cz|příjmení = Poláček|jméno = Michal|titul = Pseudopartyzáni Němce před odsunem zabíjeli v „hodolanském pekle“|url = http://olomouc.idnes.cz/povalecne-utrpeni-nemcu-pred-odsunem-v-internacnim-tabore-olomouc-nove-hodolany-gpx-/olomouc-zpravy.aspx?c=A150711_2176606_olomouc-zpravy_mip|odkaz na periodikum = iDNES.cz|datum vydání = 2015-07-13}}</ref> V roce 1948 veřejná knihovna hlavního města Olomouce otevřela pobočku Hodolany.
Hodolany se tak dále rozvíjely už jen v rámci Olomouce. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde byl až do roku 1946 provozován internační tábor, kde byli vězněni, mučeni a popravováni Němci.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = iDNES.cz|příjmení = Poláček|jméno = Michal|titul = Pseudopartyzáni Němce před odsunem zabíjeli v „hodolanském pekle“|url = http://olomouc.idnes.cz/povalecne-utrpeni-nemcu-pred-odsunem-v-internacnim-tabore-olomouc-nove-hodolany-gpx-/olomouc-zpravy.aspx?c=A150711_2176606_olomouc-zpravy_mip|odkaz na periodikum = iDNES.cz|datum vydání = 2015-07-13}}</ref> V roce 1948 veřejná knihovna hlavního města Olomouce otevřela pobočku Hodolany.


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|+ Vývoj Hodolan podle [[sčítání lidu]]<ref>{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | strany = 658–659 | isbn = 80-250-1311-1 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf | svazek = I}}</ref><ref name="Lexikon2013">{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = http://www.czso.cz/documents/10180/20567175/4116-13_e.pdf | vydavatel = Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky | místo = Praha | rok = 2013 | strany = 505 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref>
|+ Vývoj Hodolan podle [[sčítání lidu]]<ref>{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | strany = 658–659 | isbn = 80-250-1311-1 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf | svazek = I }} {{Wayback|url=https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf |date=20210716182537 }}</ref><ref name="Lexikon2013">{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = http://www.czso.cz/documents/10180/20567175/4116-13_e.pdf | vydavatel = Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky | místo = Praha | rok = 2013 | strany = 505 | isbn = 978-80-250-2394-5 }} {{Wayback|url=http://www.czso.cz/documents/10180/20567175/4116-13_e.pdf |date=20190518165545 }}</ref>
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930
|-
|-
Řádek 80: Řádek 92:
| rok = 2011
| rok = 2011
| strany = 19
| strany = 19
| isbn = 978-80-87274-09-5}}</ref>)
| isbn = 978-80-87274-09-5
}}</ref>)
* [[Olomouc hlavní nádraží]]
* [[Olomouc hlavní nádraží]]


Řádek 94: Řádek 107:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 101: Řádek 115:


=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Římskokatolická farnost Olomouc - Hodolany]]
* [[Římskokatolická farnost Olomouc – Hodolany]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Hodolany}}
* {{commonscat|Hodolany}}
* {{Otto|heslo=Hodolany}}
* {{Otto|heslo=Hodolany}}
* [http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/nove-hodolany Komise městské části č. 14 Nové Hodolany]
* [http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/nove-hodolany Komise městské části č. 14 Nové Hodolany] {{Wayback|url=http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/nove-hodolany |date=20180210181404 }}
* [http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/stare-hodolany-a-belidla Komise městské části č. 24 Staré Hodolany – Bělidla]
* [http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/stare-hodolany-a-belidla Komise městské části č. 24 Staré Hodolany – Bělidla] {{Wayback|url=http://www.olomouc.eu/samosprava/komise-mestskych-casti/stare-hodolany-a-belidla |date=20180210180552 }}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.uir.cz/casti-obce/110876/Hodolany Územně identifikační registr ČR]


{{Město Olomouc}}
{{Město Olomouc}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Olomouc|Morava}}


[[Kategorie:Části Olomouce]]
[[Kategorie:Hodolany| ]]
[[Kategorie:Haná]]
[[Kategorie:Haná]]
[[Kategorie:Bývalá města v Česku]]
[[Kategorie:Bývalá města v Česku]]

Aktuální verze z 13. 8. 2024, 19:44

Hodolany
Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jiráskově ulici
Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jiráskově ulici
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°35′29″ s. š., 17°17′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel8 444 (2021)[1]
Katastrální územíHodolany (4,24 km²)
PSČ779 00
Počet domů1 009 (2011)[2]
Hodolany na mapě
Hodolany
Hodolany
Další údaje
Kód části obce110876
Kód k. ú.710873
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodolany (německy Hodolein[3]) jsou bývalé město, nyní městská čtvrť a katastrální území na východě statutárního města Olomouce s cca 9 tisíci obyvateli. Rozděleny jsou železniční tratí fakticky na dvě části, působí zde proto také dvě komise městských částí, jedna pro Nové Hodolany na západě a druhá pro Staré Hodolany a Bělidla na východě.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady mají podobu Hodena (1258), Hodina (1275, 1276, 1305), Hodnian (1398). Původní název zřejmě zněl Hodoníňané a šlo vlastně o pojmenování obyvatel vsi („lidé z Hodonína“). Z toho (přes mezistupeň Hodoníňany) zkrácením vzniklo Hodňany, na které ukazuje (možná do němčiny převzatá) nejstarší doložená podoba Hodena. První doklad se souhláskou -l je z roku 1446 (Hodolany). Za jeho vznikem stojí asi disimilace (rozrůznění) souhlásek ň – n (Hodňany > Hodlany) a dále přiklonění k nářečnímu hódoli – "údolí".[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Znak města Hodolany

První písemná zmínka o vesnici Hodolany, známa byla i pod názvy Hodena nebo Hodinany, pochází z roku 1228. Až do vzniku obecní samosprávy roku 1850 byla církevním majetkem, od roku 1275 je doloženo vlastnictví olomoucké kapituly. Hodolany spadaly pod duchovní správu v Holici, kam až do roku 1808, kdy byla postavena hodolanská škola, docházely i děti do školy. Při stavbě tereziánské pevnosti roku 1746 došlo ke zboření její západní části, z původní zástavby tak zůstala jen její východní část zvaná Stará Víska.[5]

Nejvýznamnější událostí v dějinách obce bylo přivedení Severní dráhy, díky níž došlo k mohutnému rozvoji průmyslu a nárůstu počtu obyvatel v do té doby malé vesnici. Roku 1862 zde vznikl lihovar Spolku moravských cukrovarů (dnes Seliko), 1876 Langrova sladovna, 1896 cementárna Hrůza a Rosenberg, 1907 železárny Kosmos (po znárodnění Sigma), 1908 továrna Frieda a Knöpfelmachera (Union) a z Olomouce sem byla přeložena továrna na cukrovinky Zora, 1909 továrna na telefony a telegrafy Roberta von Lieben. Vznikly zde i další závody a živnosti. Z Bělidel sem bylo v letech 1871–1876 také přeneseno hlavní nádraží. Železniční koleje ovšem obec rozdělily na dva relativně samostatné celky, za tratí se směrem k Olomouci rozvíjely Nové Hodolany, na východě zůstaly Staré Hodolany.[6]

Vesnice byla vždy národnostně českou. Už v roce 1850 byla postavena nová česká škola, v roce 1874 druhá a v roce 1904 i česká měšťanka. Existoval zde čtenářsko-pěvecký spolek Pokrok, od 10. března 1901 Sokol (první tělocvičnou byl sál hostince U Mačáků na dnešní Hodolanské ulici a prvním starostou se stal br. Tomáš Mačák[7]) a po roce 1904 Národní jednota. Vzhledem k průmyslovému charakteru obce tady po roce 1896 začala působit sociální demokracie, přičemž na rozvoji dělnického hnutí měl největší zásluhu Felix Časný, pozdější poslanec a senátor. Nejvýznamnějším starostou byl Antonín Mačák. V roce 1906 byla zavedena kanalizace a vodovod, o rok později pošta a roku 1912 byla postavena obecní elektrárna. Téhož roku došlo k založení fotbalového klubu FK Hodolany.[8] V roce 1913 císař František Josef I. povýšil Hodolany na město, což bylo chápáno jako protiváha dlouholetému soupeři na západní straně Olomouce, německé Nové Ulici. Městem však Hodolany nezůstaly dlouho, už v roce 1919 došlo k vyhlášení tzv. Velké Olomouce, do které byly začleněny.[9]

Hodolany se tak dále rozvíjely už jen v rámci Olomouce. Po skončení druhé světové války zde byl až do roku 1946 provozován internační tábor, kde byli vězněni, mučeni a popravováni Němci.[10] V roce 1948 veřejná knihovna hlavního města Olomouce otevřela pobočku Hodolany.

Vývoj Hodolan podle sčítání lidu[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 1069 2070 3129 4920 6418 6625 8237[p 1]
Domů 102 127 181 270 339 415 673
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 8290 10 748 12 689 10 963 8860 8838 8634
Domů 881 ? 964 945 926 937 1009
  1. ↑ Z toho 7171 osob národnosti československé, 721 německé a 345 ostatních.[13]

Rolsberk

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1785 byl rozparcelován zdejší kapitulní dvůr a vzniklé pozemky byly přiděleny 28 familiantským rodinám, čímž podél cesty k Holici vznikla malá osada Rolsberk (Rollsberg). Nazvána byla podle probošta kapituly Jana Matěje Butze z Rolsbergu. Osadníci byli vesměs Němci, během tří generací se ale počeštili. Po získání obecní samosprávy v roce 1850 se celá obec oficiálně nazývala Hodolany-Rolsberk, která měla společnou obecní radu, ale finanční záležitosti se projednávaly odděleně a také katastry Hodolan a Rolsberku byly až do roku 1935 evidovány samostatně. Dnes po osadě zůstal pouze název Rolsberská ulice.[14]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Krajský úřad
    Krajský úřad
  • Regionální centrum
    Regionální centrum
  • Hlavní nádraží
    Hlavní nádraží
  • Husův sbor
    Husův sbor
  • Kaplička v ulici Elišky Krásnohorské
    Kaplička v ulici Elišky Krásnohorské
  • Boží muka v Tovární ulici
    Boží muka v Tovární ulici

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren [online]. Hartau.de [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 267, 268.
  5. ↑ TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 36, 37. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  6. ↑ Tichák (2000), str. 38–40.
  7. ↑ Historie jednoty [online]. T.J. Sokol Olomouc-Hodolany [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ FIŠARA, Jiří. Do Hodolan se vrátil fotbal. Klub ožil, má stadion i legendu v týmu. Olomoucký deník. 2015-08-01. Dostupné online [cit. 2020-01-27]. 
  9. ↑ Tichák (2000), str. 39–43.
  10. ↑ POLÁČEK, Michal. Pseudopartyzáni Němce před odsunem zabíjeli v „hodolanském pekle“. iDNES.cz [online]. 2015-07-13. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  12. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 85. 
  14. ↑ Tichák (2000), str. 37, 38.
  15. ↑ TICHÁK, Milan. Olomouc z nadhledu. Olomouc: Burian a Tichák, 2011. ISBN 978-80-87274-09-5. S. 19. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Statutární město Olomouc
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hodolany&oldid=24162253“