Deuteronomium: Porovnání verzí

Deuteronomium
Původní název	דְּבָרִים
Jazyk	klasická hebrejština
Žánr	svatá kniha
Předchozí a následující dílo
Numeri	Kniha Jozue
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 14. 6. 2024, 19:53

Deuteronomium, hebrejsky דְּבָרִים‎ Devarim („Slova“) (někdy též nazývána 5. kniha Mojžíšova) je pátou knihou Starého zákona. Je poslední knihou Tóry (Pentateuchu). Hebrejský název דברים‎ vychází ze slov, kterými začíná: „Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš…“ Název Deuteronomium je latinizovanou podobou řeckého názvu knihy v Septuagintě Δευτερονόμιον (deuteronomion, „Druhý zákon“). Septuaginta tímto slovem překládá hebrejský výraz משנה התורה‎ Mišne ha-Tora, „opakování zákona“, ve verši Dt 17, 18 (Kral, ČEP).

Obsah knihy

Události od knihy Exodus dále vyprávějí o východu Izraelitů z Egypta, o jejich putování pouští do zaslíbené země a o obdržení Zákona od Boha na hoře Sinaj/Choreb. V Deuteronomiu, poslední knize Pentateuchu, se Izrael nachází na moabské pláni, kde k němu má Mojžíš poslední proslov těsně předtím, než zdálky spatří zaslíbenou zemi a zemře na hoře Nebó. Kniha sama tedy nemá děj, jejím obsahem je „opakování“ Zákona. Mojžíš lidu v krátkosti opakuje, co se událo na jejich cestě od hory Choreb až na moabskou pláň a připomíná jim znovu celý Zákon, který tam tehdy dostali od Boha.

„Opakování“ zákona není doslovné. Mnohé předpisy jsou formulovány odlišně; kniha také obsahuje značné množství zákonů, které v předchozích knihách Tóry nenajdeme. Rovněž popisy událostí se v řadě detailů liší od verzí uvedených v knihách Exodus a Numeri. Tyto odchylky jsou pro tradiční exegety podnětem pro nalézání dalších rovin a rozměrů příběhu; biblická kritika pak oceňuje jejich vypovídací hodnotu o historickém pozadí a charakteru jednotlivých dokumentů a jejich autorů a o vztazích mezi nimi.

Struktura knihy

Kniha má celkem jasnou strukturu:

1 – 3: shrnutí dosavadního putování
4,1 – 4,43: varování před modloslužbou (samostatná vsuvka)
4,44 – 11,32: desatero a „komentář na první přikázání“
12,1 – 28,68: deuteronomický zákoník (včetně požehnání a zlořečení)
28,69 – 32,47: obnova smlouvy mezi Izraelem a Bohem
32,48 – 34,12: předání pravomoci Jozuovi a Mojžíšova smrt

Autorství knihy

Židovská tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi. Ohledně posledních veršů knihy, popisujících Mojžíšovu smrt, se v talmudu diskutuje teze, že autorem těchto veršů může být Jozue; proti ní je však namítáno, že není představitelné, aby Mojžíš neobdržel celou tóru. Mojžíš tedy obdržel informaci posledních veršů jako proroctví a jako věrný služebník Boží ji „v slzách“ poctivě zapsal.^[1]

Biblická kritika

Díky objevu de Wetteho, který odhalil shodu mezi některými významnými zákony v Deuteronomiu a Jóšiášovou reformou v roce 622 př. n. l. (popsanou v 2. král. 22-23), klade většina současných biblických učenců jádro knihy, tj. deuteronomický zákoník (kap. 12-28) do doby krále Jóšiáše nebo o něco dříve do doby krále Chizkiáše (= Ezechiáše). K tomuto jádru byly o něco později, patrně během babylonského exilu (587/6 př. n. l.) a krátce po něm, připojeny postupně ostatní části. Tyto ostatní části totiž ukazují, že jejich autoři věděli o babylonském exilu a někdy i o návratu zpět (532 př. n. l.).

Někteří badatelé poukazují na to, že judský prorok Izajáš v 8. století př. n. l. témata Deuteronomina nereflektuje, zatímco jeho severoizraelský současník prorok Ozeáš tak činí hojně; z toho usuzují, že deuteronomistická látka měla původ v tradicích Severního Izraele.^[2]

Později byl celý komplex zasazen do velkého cyklu Pentateuchu, k němuž byl připojen patrně doplněním prvních tří kapitol.

Autorem Deuteronomia je tzv. deuteronomistická škola. Celý zákoník i pozdější dodatky vycházejí z kritické situace země, ohrožované velkými a silnými mocnostmi, kterými byly na severu Asýrie a později Babylonie, na jihu Egypt. Deuteronomický zákoník stojí u zrodu Jóšiášovy náboženské reformy, která měla za cíl odstranit veškerý modlářský a cizí kult ze země, obnovit věrnost Bohu a vyčistit a centralizovat kult do Jeruzalémského chrámu. I když se jedná obsahově o zákoník, jeho forma je silně hortativní, apodiktická a teologicky podbarvená. U velkého počtu často až příliš idealistických zákonů se nachází teologická motivace, která dává zákoníku ryze náboženský charakter. Ten vynikne hlavně ve srovnání se starším zákoníkem v Pentateuchu, tzv. Knihou smlouvy v Ex 20,22-23,33, který má daleko více povahu typické mezopotamské kasuistické sbírky zákonů.

Poselství knihy

Tváří v tvář hrozbě zániku zdůrazňuje Deuteronomium zvláště některé aspekty předexilní a exilní izraelské víry.

Uzavření smlouvy s Bohem, která je oboustranně podmíněná. Bůh si vyvolil Izrael za svůj lid a dal mu zákon; úkolem lidu je zůstat tomuto zákonu, a tedy Bohu, věrný. Pokud lid zákonu nedostojí, Bůh jej opustí. Tato oboustranně podmíněná smlouva vysvětluje mimo jiné porážku a zničení Judského království.
„Deuteronomický dualismus“ – Bůh předkládá lidu dvě cesty: cestu života a cestu smrti. Záleží jen na lidu, zda bude zachovávat zákon a bude žít, nebo Boha opustí a bude vydán svým nepřátelům.
Zdůrazňování Božího daru a iniciativy. Deuteronomium neustále opakuje, že země, úroda, blahobyt, to vše je nezasloužený dar Boha Izraelitům, na který oni by jinak neměli nárok. Stejně tak velmi často připomíná, že právě Bůh vyvedl Izraelity z Egyptského otroctví a dal jim svobodu a zemi. Úkolem Izraele je na tuto Boží iniciativu odpovědět a milovat Boha tak, jak Bůh miluje svůj lid. Tato odpověď se odráží v zachovávání zákona, který však není převážně kultický, jak tomu bude později, ale sociální. Povinností Izraelity je dbát a pečovat o spravedlnost v zemi, o všechny chudé a bezmocné. Symptomatická je věta: „Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru.“ (15,11).

Kniha sice klade zákoník a celý text do Mojžíšových úst, ale ve skutečnosti se obrací na Izraelity 7. století př. n. l., aby je přiměla k obnově náboženské věrnosti svému Bohu a tím odvrátila hrozící katastrofu. Následující rozšíření zákoníku pak nepřímo ukazuje, že jelikož lid této smlouvě nedostál, bylo spravedlivé, aby jej Bůh vydal do rukou nepřátel.

Deuteronomistická škola

Deuteronomium je jen první ze spisů tzv. deuteronomistické školy. Tato písařská škola působící za babylonského exilu a těsně po něm napsala ještě další knihy Starého zákona. Za svůj základ bere deuteronomický zákoník a na jeho základě popisuje dějiny Izraelského národa. Patří sem následující knihy: Jozue, Soudců, 1. – 2. kniha Samuelova, 1. – 2. kniha královská.

Deuteronomistická škola navíc stojí za konečnou redakcí předexilních prorockých textů.

Reference

↑ BT Baba kama 15a
↑ Van Seters, John: The Pentateuch. In: McKenzie, S. L. & Graham, M. P. (eds.): The Hebrew Bible Today. An Introduction to Critical Issues. Louisville, 1998, s. 17.

Literatura

BIČ, Miloš. Výklady ke Starému zákonu : Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium. Praha: Kalich, 1991. 600 s. ISBN 8070174080.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Deuteronomium na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Deuteronomion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Dílo Bible kralická/Deuteronomium ve Wikizdrojích
Český ekumenický překlad
Řecká verze Deuteronomia (Septuaginta)

[1] BT Baba kama 15a

[2] Van Seters, John: The Pentateuch. In: McKenzie, S. L. & Graham, M. P. (eds.): The Hebrew Bible Today. An Introduction to Critical Issues. Louisville, 1998, s. 17.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Různé významy|tento=biblické knize|druhý=finské hudební skupině|rozlišovač=skupina}}
-{{Možná hledáte|[[Deuteronomium (skupina)|finskou hudební skupinu]]}}
+{{Upravit}}
-{{upravit - historie}}
+{{infobox - kniha}}
-'''Deuteronomium''', [[hebrejština|hebrejsky]] '''דְּבָרִים''' ''Devarim'' („Slova“) (někdy též nazývána '''5. kniha Mojžíšova''') je pátou knihou [[Tanach|Starého zákona]]. Je poslední knihou [[Tóra|Tóry]] (Pentateuchu). Hebrejský název דברים vychází ze slov, kterými začíná: ''Toto jsou '''slova''', která mluvil [[Mojžíš]]...''. Název ''Deuteronomium'' je [[latina|latinizovanou]] podobou [[řečtina|řeckého]] názvu knihy v [[Septuaginta|Septuagintě]] Δευτερονόμιον (''deuteronomion'', „Druhý zákon“). Septuaginta tímto slovem překládá [[hebrejština|hebrejský]] výraz '''משנה התורה''' ''Mišne ha-Tora'', „opakování zákona“, ve verši Dt 17,18.
+'''Deuteronomium''', [[hebrejština|hebrejsky]] '''{{Cizojazyčně|he|דְּבָרִים}}''' ''Devarim'' („Slova“) (někdy též nazývána '''5.&nbsp;kniha Mojžíšova''') je pátou knihou [[Tanach|Starého zákona]]. Je poslední knihou [[Tóra|Tóry]] (Pentateuchu). Hebrejský název {{Cizojazyčně|he|דברים}} vychází ze slov, kterými začíná: ''„Toto jsou '''slova''', která mluvil [[Mojžíš]]…“'' Název ''{{Cizojazyčně|la|Deuteronomium}}'' je [[latina|latinizovanou]] podobou [[řečtina|řeckého]] názvu knihy v [[Septuaginta|Septuagintě]] {{Cizojazyčně|grc|Δευτερονόμιον}} (''deuteronomion'', „Druhý zákon“). Septuaginta tímto slovem překládá hebrejský výraz '''{{Cizojazyčně|he|משנה התורה}}''' ''Mišne ha-Tora'', „opakování zákona“, ve verši {{Citace bible|Dt|17|18}}.
 == Obsah knihy ==
-Události od knihy [[Exodus]] dále vyprávějí o východu [[Izrael]]itů z [[Egypt]]a, o jejich putování pouští do zaslíbené země a o obdržení Zákona od Boha na [[Sinaj (biblická hora)|hoře Sinaj]]/[[Choreb]]. V Deuteronomiu, poslední knize Pentateuchu, se Izrael nachází v [[moab]]ské pláni, kde k němu má [[Mojžíš]] poslední proslov těsně předtím, než zdálky spatří zaslíbenou zemi a zemře a na hoře [[Nebo]]. Kniha sama tedy nemá děj, jejím obsahem je „opakování“ Zákona. Mojžíš lidu v krátkosti opakuje, co se událo na jejich cestě od hory Choreb až na moabskou pláň a připomíná jim znovu celý Zákon, který tam tehdy dostali od Boha. Ve skutečnosti se však jedná o zákon poněkud odlišný.
+Události od knihy [[Exodus]] dále vyprávějí o východu [[Izrael]]itů z [[Egypt]]a, o jejich putování pouští do zaslíbené země a o obdržení Zákona od Boha na [[Sinaj (biblická hora)|hoře Sinaj]]/[[Choreb]]. V Deuteronomiu, poslední knize Pentateuchu, se Izrael nachází na [[moab]]ské pláni, kde k němu má [[Mojžíš]] poslední proslov těsně předtím, než zdálky spatří zaslíbenou zemi a zemře na hoře [[Nebó]]. Kniha sama tedy nemá děj, jejím obsahem je „opakování“ Zákona. Mojžíš lidu v krátkosti opakuje, co se událo na jejich cestě od hory Choreb až na moabskou pláň a připomíná jim znovu celý Zákon, který tam tehdy dostali od Boha.
+„Opakování“ zákona není doslovné. Mnohé předpisy jsou formulovány odlišně; kniha také obsahuje značné množství zákonů, které v předchozích knihách Tóry nenajdeme. Rovněž popisy událostí se v řadě detailů liší od verzí uvedených v knihách Exodus a [[Numeri]]. Tyto odchylky jsou pro tradiční exegety podnětem pro nalézání dalších rovin a rozměrů příběhu; [[biblická kritika]] pak oceňuje jejich vypovídací hodnotu o historickém pozadí a charakteru jednotlivých dokumentů a jejich autorů a o vztazích mezi nimi.
 == Struktura knihy ==
@@ Řádek 16: / Řádek 18: @@
 * 32,48 – 34,12: předání pravomoci [[Jozue|Jozuovi]] a Mojžíšova smrt
-== Datace a autorství knihy ==
+== Autorství knihy ==
+Židovská tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi. Ohledně posledních veršů knihy, popisujících Mojžíšovu smrt, se v talmudu diskutuje teze, že autorem těchto veršů může být [[Jozue]]; proti ní je však namítáno, že není představitelné, aby Mojžíš neobdržel ''celou'' tóru. Mojžíš tedy obdržel informaci posledních veršů jako proroctví a jako věrný služebník Boží ji „v&nbsp;slzách“ poctivě zapsal.<ref>[[Babylónský talmud|BT]] [[Traktát Baba kama|Baba kama]] 15a</ref>
-Tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi.
+=== Biblická kritika ===
-Díky objevu [[de Wette]]ho, který odhalil shodu mezi některými významnými zákony v Deuteronomiu a Jóšiášovou reformou v roce 622 př. n. l. (popsanou v [[2. kniha Královská|2. král]] 22-23), se jádro knihy, tj. deuteronomický zákoník (kap. 12-28) klade do doby krále [[Jóšiáš]]e nebo o něco dříve do doby krále [[Chizkiáš]]e (= Ezechiáše). K tomuto jádru byly o něco později, patrně během babylonského exilu (587/6 př. n. l.) a krátce po něm, připojeny postupně ostatní části. Tyto ostatní části totiž ukazují, že jejich autoři věděli o [[Babylónské zajetí|babylonském exilu]] a někdy i o návratu zpět (532 př. n. l.).
+Díky objevu [[Wilhelm Martin Leberecht de Wette|de Wetteho]], který odhalil shodu mezi některými významnými zákony v Deuteronomiu a Jóšiášovou reformou v roce 622 př. n. l. (popsanou v [[2. kniha královská|2. král.]] 22-23), klade většina současných biblických učenců jádro knihy, tj. deuteronomický zákoník (kap. 12-28) do doby krále [[Jóšiáš]]e nebo o něco dříve do doby krále [[Chizkiáš]]e (= Ezechiáše). K tomuto jádru byly o něco později, patrně během babylonského exilu (587/6 př. n. l.) a krátce po něm, připojeny postupně ostatní části. Tyto ostatní části totiž ukazují, že jejich autoři věděli o [[Babylónské zajetí|babylonském exilu]] a někdy i o návratu zpět (532 př. n. l.).
+Někteří badatelé poukazují na to, že judský prorok [[Izajáš]] v 8. století př. n. l. témata Deuteronomina nereflektuje, zatímco jeho severoizraelský současník prorok [[Ozeáš]] tak činí hojně; z toho usuzují, že deuteronomistická látka měla původ v tradicích Severního Izraele.<ref>Van Seters, John: ''The Pentateuch''. In: McKenzie, S. L. & Graham, M. P. (eds.): ''The Hebrew Bible Today. An Introduction to Critical Issues.'' Louisville, 1998, s. 17.</ref>
 Později byl celý komplex zasazen do velkého cyklu Pentateuchu, k němuž byl připojen patrně doplněním prvních tří kapitol.
-== Autorství ==
 Autorem Deuteronomia je tzv. deuteronomistická škola. Celý zákoník i pozdější dodatky vycházejí z kritické situace země, ohrožované velkými a silnými mocnostmi, kterými byly na severu Asýrie a později Babylonie, na jihu Egypt. Deuteronomický zákoník stojí u zrodu Jóšiášovy náboženské reformy, která měla za cíl odstranit veškerý modlářský a cizí kult ze země, obnovit věrnost Bohu a vyčistit a centralizovat kult do [[Jeruzalém]]ského chrámu. I když se jedná obsahově o zákoník, jeho forma je silně hortativní, apodiktická a teologicky podbarvená. U velkého počtu často až příliš idealistických zákonů se nachází teologická motivace, která dává zákoníku ryze náboženský charakter. Ten vynikne hlavně ve srovnání se starším zákoníkem v Pentateuchu, tzv. Knihou smlouvy v [[Exodus|Ex]] 20,22-23,33, který má daleko více povahu typické mezopotamské kasuistické sbírky zákonů.
@@ Řádek 29: / Řádek 33: @@
 Tváří v tvář hrozbě zániku zdůrazňuje Deuteronomium zvláště některé aspekty předexilní a exilní izraelské víry.
-* Uzavření smlouvy s Bohem, která je oboustranně podmíněná. Bude-li si vyvolil Izrael za svůj lid a dal mu zákon; úkolem lidu je zůstat tomuto zákonu, a tedy Bohu, věrný. Pokud lid zákonu nedostojí, Bůh jej opustí. Tato oboustranně podmíněná smlouva vysvětluje mimo jiné porážku a zničení Judského království.
+* Uzavření smlouvy s Bohem, která je oboustranně podmíněná. Bůh si vyvolil Izrael za svůj lid a dal mu zákon; úkolem lidu je zůstat tomuto zákonu, a tedy Bohu, věrný. Pokud lid zákonu nedostojí, Bůh jej opustí. Tato oboustranně podmíněná smlouva vysvětluje mimo jiné porážku a zničení [[Judské království|Judského království]].
 * „Deuteronomický dualismus“ – Bůh předkládá lidu dvě cesty: cestu života a cestu smrti. Záleží jen na lidu, zda bude zachovávat zákon a bude žít, nebo Boha opustí a bude vydán svým nepřátelům.
 * Zdůrazňování Božího daru a iniciativy. Deuteronomium neustále opakuje, že země, úroda, blahobyt, to vše je nezasloužený dar Boha Izraelitům, na který oni by jinak neměli nárok. Stejně tak velmi často připomíná, že právě Bůh vyvedl Izraelity z Egyptského otroctví a dal jim svobodu a zemi. Úkolem Izraele je na tuto Boží iniciativu odpovědět a milovat Boha tak, jak Bůh miluje svůj lid. Tato odpověď se odráží v zachovávání zákona, který však není převážně kultický, jak tomu bude později, ale sociální. Povinností Izraelity je dbát a pečovat o spravedlnost v zemi, o všechny chudé a bezmocné. Symptomatická je věta: „''Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru.''“ (15,11).
@@ Řádek 38: / Řádek 40: @@
 == Deuteronomistická škola ==
-{{Hlavní článek|Deuteronomistická škola}}
+{{Podrobně|Deuteronomistická škola}}
-Deuteronomium je jen první ze spisů tzv. [[Deuteronomistická škola|deuteronomistické školy]]. Tato písařská škola působící za [[babylonský exil|babylonského exilu]] a těsně po něm napsala ještě další knihy Starého zákona. Za svůj základ bere deuteronomický zákoník a na jeho základě popisuje dějiny [[Izraelský národ|Izraelského národa]]. Patří sem následující knihy: [[Jozue]], [[kniha Soudců|Soudců]], [[1. kniha Samuelova|1.]] - [[2. kniha Samuelova]], [[1. kniha Královská|1.]] - [[2. kniha Královská]].
+Deuteronomium je jen první ze spisů tzv. [[Deuteronomistická škola|deuteronomistické školy]]. Tato písařská škola působící za [[babylonský exil|babylonského exilu]] a těsně po něm napsala ještě další knihy Starého zákona. Za svůj základ bere deuteronomický zákoník a na jeho základě popisuje dějiny [[Izraelský národ|Izraelského národa]]. Patří sem následující knihy: [[Jozue]], [[kniha Soudců|Soudců]], [[1. kniha Samuelova|1.]] – [[2. kniha Samuelova]], [[1. kniha královská|1.]] – [[2. kniha královská]].
 Deuteronomistická škola navíc stojí za konečnou redakcí předexilních [[prorok|prorockých]] textů.
+== Reference ==
+<references />
+== Literatura ==
+* {{Citace monografie | příjmení = Bič | jméno = Miloš | odkaz na autora = Miloš Bič | titul = Výklady ke Starému zákonu : Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium | vydavatel = Kalich | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 600 | isbn = 8070174080}}
 == Související články ==
@@ Řádek 49: / Řádek 57: @@
 == Externí odkazy ==
+* {{Commonscat}}
-{{Wikizdroje|Bible Kralická/Deuteronomium}}
+* {{Otto|heslo=Deuteronomion}}
-* [http://www.biblenet.cz/app/bible/Deut/chapter/1?__fsk=-1270297741 Český ekumenický překlad]
+* {{Wikizdroje|dílo=Bible kralická/Deuteronomium}}
+* [http://www.biblenet.cz/app/bible/Deut/chapter/1 Český ekumenický překlad]
 * [http://www.fh-augsburg.de/~harsch/graeca/Chronologia/S_ante03/VT/vte_pd05.html Řecká verze Deuteronomia (Septuaginta)]
-== Literatura ==
-* {{Citace monografie | příjmení =  | jméno =  | titul = Výklady ke Starému zákonu : Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium | vydavatel = Kalich | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 600 | isbn = 8070174080}}
 {{Tóra}}
 {{Starý zákon}}
+{{Deuteronomisté}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Knihy Starého zákona]]
 [[Kategorie:Tóra]]
+[[Kategorie:Knihy ze 7. století př. n. l.]]
-[[af:Deuteronomium]]
-[[an:Deuteronomio]]
-[[ar:سفر التثنية]]
-[[ast:Deuteronomiu]]
-[[bg:Второзаконие]]
-[[ca:Deuteronomi]]
-[[ceb:Dyuteronomyo]]
-[[cy:Llyfr Deuteronomium]]
-[[da:Femte Mosebog]]
-[[de:5. Buch Mose]]
-[[el:Δευτερονόμιο]]
-[[en:Book of Deuteronomy]]
-[[eo:Readmono]]
-[[es:Deuteronomio]]
-[[et:Viies Moosese raamat]]
-[[eu:Deuteronomioa]]
-[[fa:سفر تثنیه]]
-[[fi:Viides Mooseksen kirja]]
-[[fr:Deutéronome]]
-[[fur:Libri di Deuteronomi]]
-[[gd:Deuteronomi]]
-[[gl:Deuteronomio]]
-[[hak:Sṳ̂n-min-ki]]
-[[he:דברים]]
-[[hr:Ponovljeni zakon]]
-[[hy:Երկրորդ օրենք]]
-[[ia:Deuteronomio]]
-[[id:Kitab Ulangan]]
-[[it:Deuteronomio]]
-[[ja:申命記]]
-[[jv:Andharaning Torèt]]
-[[ko:신명기]]
-[[la:Deuteronomium]]
-[[li:Deuteronomium]]
-[[lt:Pakartotas Įstatymas]]
-[[ml:നിയമാവർത്തനം]]
-[[ms:Kitab Ulangan]]
-[[nl:Deuteronomium]]
-[[nn:Femte mosebok]]
-[[no:Femte Mosebok]]
-[[pl:Księga Powtórzonego Prawa]]
-[[pt:Deuteronômio]]
-[[qu:Moysespa pichqa ñiqin qillqasqan]]
-[[ro:Deuteronom]]
-[[ru:Второзаконие]]
-[[scn:Deuterunomiu]]
-[[sh:Ponovljeni zakon]]
-[[simple:Deuteronomy]]
-[[sk:Deuteronómium]]
-[[sr:Пета књига Мојсијева]]
-[[sv:Femte Moseboken]]
-[[sw:Kumbukumbu la Sheria]]
-[[szl:Kśynga Powtůrzůnygo Prawa]]
-[[ta:இணைச் சட்டம்]]
-[[tl:Deuteronomio]]
-[[tr:Tesniye (Tevrat)]]
-[[uk:Повторення закону]]
-[[vi:Sách Đệ nhị luật]]
-[[yi:ספר דברים]]
-[[yo:Ìwé Deuteronomi]]
-[[zh:申命記]]
-[[zh-min-nan:Sin-bēng-kì]]

Tóra

Knihy	Genesis (Be-rešit) Exodus (Šemot) Leviticus (Va-jikra) Numeri (Ba-midbar) Deuteronomium (Devarim)

Komentáře	Raši Nachmanides Gersonides Sforno ibn Ezra Ba'al ha-Turim Abarbanel Kli jakar Or ha-chajim Mešech chochma Hirsch

Úryvky	Desatero Třináct atributů milosrdenství Šema Jisra'el Chvalozpěv Mojžíšův u moře Závěrečný zpěv Mojžíšův Píseň studny Kniha smlouvy Zákon svatosti

Související články	Teorie vzniku Tóry Sefer Tora Čtení z Tóry

Knihy deuteronomistické školy

Tóra	Deuteronomium

Dějepisné knihy	Kniha Jozue Kniha Soudců 1. kniha Samuelova 2. kniha Samuelova 1. kniha královská 2. kniha královská

Redakce prorockých knih	Kniha Ámos Kniha Ozeáš Kniha Micheáš Kniha Izajáš Kniha Jeremjáš