Přeskočit na obsah

Gerard Sagredo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo ib
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 498 editací
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - světec
{{Infobox - světec
|jméno = Sv. Gerard Sagredo
| jméno = Svatý<br />Gerard Sagredo
| obrázek = San Rocco (Venice) - Statue of Saint Gerard of Csanád.jpg
| obrázek = San Rocco (Venice) - Statue of Saint Gerard of Csanád.jpg
|blahořečen =
| blahořečen =
|svatořečen = [[1083]] [[papež]]em [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]]
| svatořečen = [[1083]] [[papež]]em [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]]
|svátek = [[24. září]]
| svátek = [[24. září]]
|tituly = '''[[Mučedník]]'''
| tituly = '''biskup a mučedník'''
|úřady= [[biskup]], řeholník - [[Řád svatého Benedikta|benediktin]]
| úřady = [[biskup]], řeholník - [[Řád svatého Benedikta|benediktin]]
|uctíván= [[římskokatolická církev]]
| uctíván = [[římskokatolická církev]] a církve v jejím společenství
|atributy =
| atributy =
|patron = [[Maďarsko|Maďarska]], [[Budapešť|Budapešti]], vychovatelů
| patron = [[Maďarsko|Maďarska]], [[Budapešť|Budapešti]], vychovatelů
|kostely =
| kostely =
|pomníky=
| pomníky =
|pohřben =
| pohřben =
}}
}}
'''Svatý Gerard''' (nebo ''svatý Gerhard''; maď. ''Gellért'') ([[982]] – [[1046]]), vlastním jménem '''Giorgio di Sagredo'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=The Hungarian Pagan Revolt of 1046 and the Martyrdom of Bishop Gellért |url=http://www.cryingvoice.com/Christianity/HunGellert.html |datum přístupu=2008-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090328103059/http://www.cryingvoice.com/Christianity/HunGellert.html |datum archivace=2009-03-28 |nedostupné=ano }}</ref>, byl [[čanád]]ský [[biskup]], který zahynul [[mučedník|mučednickou]] [[smrt]]í během povstání v [[Uhersko|Uhersku]] v roce [[1046]].
[[Světec|Svatý]] '''Gerard''' (nebo ''svatý Gerhard''; maď. ''Gellért'') ([[982]] – [[1046]]), vlastním jménem '''Giorgio di Sagredo'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=The Hungarian Pagan Revolt of 1046 and the Martyrdom of Bishop Gellért |url=http://www.cryingvoice.com/Christianity/HunGellert.html |datum přístupu=2008-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090328103059/http://www.cryingvoice.com/Christianity/HunGellert.html |datum archivace=2009-03-28 |nedostupné=ano }}</ref>, byl [[čanád]]ský [[biskup]], který zahynul [[mučedník|mučednickou]] [[smrt]]í během povstání v [[Uhersko|Uhersku]] v roce [[1046]].


== Život ==
== Život ==
Svatý Gerard pocházel z [[Benátky|Benátek]]. Podle [[Legenda o sv. Gerardovi|legendy o sv. Gerardovi]] přišel na svět do benátské rodiny [[Morosiniové|Morosiniů]]. Jako mladík vstoupil do [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] řádu. Vzdělání získal v klášteře ve francouzském městečku [[Cluny]]. Později působil jako [[opat]] v opatství San Giorgio Maggiore.
Svatý Gerard pocházel z [[Benátky|Benátek]]. Podle [[Legenda o sv. Gerardovi|legendy o sv. Gerardovi]] přišel na svět do benátské rodiny [[Morosiniové|Morosiniů]]. Jako mladík vstoupil do [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] řádu. Vzdělání získal v klášteře ve francouzském městečku [[Cluny]]. Později působil jako [[opat]] v opatství San Giorgio Maggiore.


Když loď, na níž se Gerard plavil do [[Palestina|Palestiny]], ztroskotala u pobřeží [[Istrijský poloostrov|Istrijského poloostrova]], rozhodl se žít jako poustevník v blízkosti [[Pula|Puly]]. Uherský král [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] ho pozval do [[Uhersko|Uherska]] a pověřil výchovou svého syna [[Svatý Imrich|Imricha]]. Během vojenských nepokojů žil v poustevně v [[Bakonybél|Bakonybélu]], ale už roku [[1030]] (podle jiných zdrojů [[1035]])<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Gerard Sagredo |url=http://www.catholic-forum.com/saintS/saintg3o.htm |datum přístupu=2008-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080101171817/http://www.catholic-forum.com/saints/saintg3o.htm |datum archivace=2008-01-01 |nedostupné=ano }}</ref> byl povolán na biskupský stolec do nově zřízeného biskupství v [[Čanád]]u.
Když loď, na níž se Gerard plavil do [[Palestina|Palestiny]], ztroskotala u pobřeží [[Istrijský poloostrov|Istrijského poloostrova]], rozhodl se žít jako poustevník v blízkosti [[Pula|Puly]]. Uherský král sv. [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] ho pozval do [[Uhersko|Uherska]] a pověřil výchovou svého syna sv. [[Svatý Imrich|Imricha]]. Během vojenských nepokojů žil v poustevně v [[Bakonybél]]u, ale už roku [[1030]] (podle jiných zdrojů [[1035]])<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Gerard Sagredo |url=http://www.catholic-forum.com/saintS/saintg3o.htm |datum přístupu=2008-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080101171817/http://www.catholic-forum.com/saints/saintg3o.htm |datum archivace=2008-01-01 |nedostupné=ano }}</ref> byl povolán na biskupský stolec do nově zřízeného biskupství v [[Čanád]]u.


V roce 1038, po smrti krále Štěpána, nastoupil na uherský trůn [[Petr Orseolo]], který byl roku 1041 svržen [[Samuel Aba|Samuelem Abou]]. Aba Samuel byl krutý panovník, nechal prý popravit 50 velmožů loajálních Petru Orseolovi. Navíc podle legendy nedodržoval velikonoční půst, proto ho Gerard odmítl korunovat a předpověděl, že do tří let na něj bude seslán meč pomsty, který mu odebere království. Aba Samuel byl pak opravdu poražen v bitvě u Menfö roku 1044 a Petr Orseolo se vrátil na uherský trůn. Když na jaře roku [[1046]] vypuklo v [[Uhersko|Uhersku]] povstání proti králi, k nespokojencům se připojili [[pohanství|pohanští]] šlechtici pod vedením vůdce [[Vata (vůdce povstání)|Vaty]], kteří odmítli katolizaci a žili v exilu v Zadunají a v Potisí. Má se zato, že Peter Orseolo utekl z území zasaženého povstáním do [[Stoličný Bělehrad|Stoličného Bělehradu]] (maď. ''Székesfehérvár''), kde byl zabit, a za krále se prohlásil [[Vazul]]ův syn [[Ondřej I. Uherský|Ondřej]], čímž obnovil [[Arpádovci|Arpádovskou dynastii]].
V roce 1038, po smrti krále sv. Štěpána, nastoupil na uherský trůn [[Petr Orseolo]], který byl roku 1041 svržen [[Samuel Aba|Samuelem Abou]]. Aba Samuel byl krutý panovník, nechal prý popravit 50 velmožů loajálních Petru Orseolovi. Navíc podle legendy nedodržoval velikonoční půst, proto ho Gerard odmítl korunovat a předpověděl, že do tří let na něj bude seslán meč pomsty, který mu odebere království. Aba Samuel byl pak opravdu poražen v bitvě u Menfö roku 1044 a Petr Orseolo se vrátil na uherský trůn. Když na jaře roku [[1046]] vypuklo v [[Uhersko|Uhersku]] povstání proti králi, k nespokojencům se připojili [[pohanství|pohanští]] šlechtici pod vedením vůdce [[Vata (vůdce povstání)|Vaty]], kteří odmítli katolizaci a žili v exilu v Zadunají a v Potisí. Má se zato, že Peter Orseolo utekl z území zasaženého povstáním do [[Stoličný Bělehrad|Stoličného Bělehradu]] (maď. ''Székesfehérvár''), kde byl zabit, a za krále se prohlásil [[Vazul]]ův syn [[Ondřej I. Uherský|Ondřej]], čímž obnovil [[Arpádovci|Arpádovskou dynastii]].


Po zprávě, že se předtím vyhnaní [[kralevic]]i [[Ondřej I. Uherský|Ondřej]] a [[Levente]], které měli biskupové korunovat, blíží k [[Budín (Budapešť)|Budínu]], se biskupové rozhodli jít je přivítat. Když se blížili k Budínu, dostihlo je u [[Dunaj]]e Vatovo vojsko. Gerarda přivázali na vůz, který spustili z hory do [[Dunaj]]e, a když po pádu do hlubiny ještě žil, rozrazili mu hlavu o kámen a hruď mu probodli kopím. Stalo se to [[29. srpen|29. srpna]] [[1046]]. Kopec, z kterého ho vrhli do řeky, leží na pravém břehu [[Dunaj]]e v dnešní Budapešti a na památku umučení svatého Gerarda nese jméno [[Gellértova hora|Gellértův vrch]] (maď. ''Gellért-hegy'').
Po zprávě, že se předtím vyhnaní [[kralevic]]i [[Ondřej I. Uherský|Ondřej]] a [[Levente]], které měli biskupové korunovat, blíží k [[Budín (Budapešť)|Budínu]], se biskupové rozhodli jít je přivítat. Když se blížili k Budínu, dostihlo je u [[Dunaj]]e Vatovo vojsko. Gerarda přivázali na vůz, který spustili z hory do [[Dunaj]]e, a když po pádu do hlubiny ještě žil, rozrazili mu hlavu o kámen a hruď mu probodli kopím. Stalo se to [[29. srpen|29. srpna]] [[1046]]. Kopec, z kterého ho vrhli do řeky, leží na pravém břehu [[Dunaj]]e v dnešní Budapešti a na památku umučení svatého Gerarda nese jméno [[Gellértova hora|Gellértův vrch]] (maď. ''Gellért-hegy'').


== Úcta ==
== Úcta ==
[[Soubor:SzentGellert68.jpg|thumb|Svržení Gerardova těla do Dunaje, Anjouovská legenda, Vatikánská knihovna.]]
[[Soubor:SzentGellert68.jpg|náhled|Svržení Gerardova těla do Dunaje, Anjouovská legenda, Vatikánská knihovna.]]
Svatý Gerard je patronem [[Maďarsko|Maďarska]], [[Budapešť|Budapešti]] a vychovatelů, byl [[kanonizace|kanonizován]] zásluhou krále [[Ladislav I. Uherský|Ladislava I.]] v roce [[1083]] papežem [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]] a spolu s ním byli svatořečeni také jeho společníci sv. [[svatý Buldus|Buldus]] a sv. [[svatý Bystrík|Bystrík]], které povstalci také umučili. Jejich společný svátek stanovila na [[24. září]] Sabolčská synoda v roce [[1092]].
Svatý Gerard je patronem [[Maďarsko|Maďarska]], [[Budapešť|Budapešti]] a vychovatelů, byl [[kanonizace|kanonizován]] zásluhou krále [[Ladislav I. Uherský|sv. Ladislava I.]] v roce [[1083]] papežem sv. [[Řehoř VII.|Řehořem VII.]] a spolu s ním byli svatořečeni také jeho společníci sv. [[svatý Buldus|Buldus]] a sv. [[svatý Bystrík|Bystrík]], které povstalci také umučili. Jejich společný svátek stanovila na [[24. září]] Sabolčská synoda v roce [[1092]].


== Reference ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|sk|Svätý Gerard (Uhorsko)|1416563}}
{{Překlad|sk|Svätý Gerard (Uhorsko)|1416563}}
<references />
<references />


== Literatura ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
⚫
* {{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = | strany = 125-131}}

=== Související články ===
* [[Seznam světců a mučedníků katolické církve]]

=== Literatura ===
⚫
* {{Citace monografie | titul = Legendy a kroniky koruny uherské | odkaz na titul = | editoři = Richard Pražák | redaktoři = | překladatelé = Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 389 | isbn = | strany = 125–131}}


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Křesťanství}}
{{Portály|Křesťanství}}
⚫
{{DEFAULTSORT:Gerard, Svatý}}


⚫
{{DEFAULTSORT:Gerard, Svatý}}
[[Kategorie:Římskokatoličtí svatí]]
[[Kategorie:Italští svatí]]
[[Kategorie:Italští svatí]]
[[Kategorie:Maďarští svatí]]
[[Kategorie:Maďarští svatí]]
[[Kategorie:Narození 10. století]]
[[Kategorie:Uherští svatí]]
[[Kategorie:Úmrtí 1046]]
[[Kategorie:Středověcí světci]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Maďarští římskokatoličtí biskupové]]
[[Kategorie:Narození 980]]
[[Kategorie:Křesťanští mučedníci]]
[[Kategorie:Poustevníci]]
[[Kategorie:Narození v 10. století]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1046]]
[[Kategorie:Narození v roce 980]]
[[Kategorie:Narození 23. dubna]]
[[Kategorie:Narození 23. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 24. září]]
[[Kategorie:Úmrtí 24. září]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 23. 11. 2022, 11:02

Svatý
Gerard Sagredo
biskup a mučedník
Narození23. dubna 980 nebo 977
Benátky
Úmrtí24. září 1046
Budín
Příčina úmrtíukamenování a utonutí
Svátek24. září
Místo působeníSan Giorgio Monastery (Desetiletí od 1010 – 1030)
Státní občanstvíBenátská republika
ŘádŘád svatého Benedikta
Vyznáníkatolicismus
Svatořečen1083 papežem Řehořem VII.
Úřadybiskup, řeholník - benediktin
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
PatronemMaďarska, Budapešti, vychovatelů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Gerard (nebo svatý Gerhard; maď. Gellért) (982 – 1046), vlastním jménem Giorgio di Sagredo[1], byl čanádský biskup, který zahynul mučednickou smrtí během povstání v Uhersku v roce 1046.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Svatý Gerard pocházel z Benátek. Podle legendy o sv. Gerardovi přišel na svět do benátské rodiny Morosiniů. Jako mladík vstoupil do benediktinského řádu. Vzdělání získal v klášteře ve francouzském městečku Cluny. Později působil jako opat v opatství San Giorgio Maggiore.

Když loď, na níž se Gerard plavil do Palestiny, ztroskotala u pobřeží Istrijského poloostrova, rozhodl se žít jako poustevník v blízkosti Puly. Uherský král sv. Štěpán I. ho pozval do Uherska a pověřil výchovou svého syna sv. Imricha. Během vojenských nepokojů žil v poustevně v Bakonybélu, ale už roku 1030 (podle jiných zdrojů 1035)[2] byl povolán na biskupský stolec do nově zřízeného biskupství v Čanádu.

V roce 1038, po smrti krále sv. Štěpána, nastoupil na uherský trůn Petr Orseolo, který byl roku 1041 svržen Samuelem Abou. Aba Samuel byl krutý panovník, nechal prý popravit 50 velmožů loajálních Petru Orseolovi. Navíc podle legendy nedodržoval velikonoční půst, proto ho Gerard odmítl korunovat a předpověděl, že do tří let na něj bude seslán meč pomsty, který mu odebere království. Aba Samuel byl pak opravdu poražen v bitvě u Menfö roku 1044 a Petr Orseolo se vrátil na uherský trůn. Když na jaře roku 1046 vypuklo v Uhersku povstání proti králi, k nespokojencům se připojili pohanští šlechtici pod vedením vůdce Vaty, kteří odmítli katolizaci a žili v exilu v Zadunají a v Potisí. Má se zato, že Peter Orseolo utekl z území zasaženého povstáním do Stoličného Bělehradu (maď. Székesfehérvár), kde byl zabit, a za krále se prohlásil Vazulův syn Ondřej, čímž obnovil Arpádovskou dynastii.

Po zprávě, že se předtím vyhnaní kralevici Ondřej a Levente, které měli biskupové korunovat, blíží k Budínu, se biskupové rozhodli jít je přivítat. Když se blížili k Budínu, dostihlo je u Dunaje Vatovo vojsko. Gerarda přivázali na vůz, který spustili z hory do Dunaje, a když po pádu do hlubiny ještě žil, rozrazili mu hlavu o kámen a hruď mu probodli kopím. Stalo se to 29. srpna 1046. Kopec, z kterého ho vrhli do řeky, leží na pravém břehu Dunaje v dnešní Budapešti a na památku umučení svatého Gerarda nese jméno Gellértův vrch (maď. Gellért-hegy).

Úcta

[editovat | editovat zdroj]
Svržení Gerardova těla do Dunaje, Anjouovská legenda, Vatikánská knihovna.

Svatý Gerard je patronem Maďarska, Budapešti a vychovatelů, byl kanonizován zásluhou krále sv. Ladislava I. v roce 1083 papežem sv. Řehořem VII. a spolu s ním byli svatořečeni také jeho společníci sv. Buldus a sv. Bystrík, které povstalci také umučili. Jejich společný svátek stanovila na 24. září Sabolčská synoda v roce 1092.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svätý Gerard (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ The Hungarian Pagan Revolt of 1046 and the Martyrdom of Bishop Gellért. www.cryingvoice.com [online]. [cit. 2008-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-28. 
  2. ↑ Gerard Sagredo. www.catholic-forum.com [online]. [cit. 2008-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-01. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 125–131. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gerard_Sagredo&oldid=21929795“