Vesnice
Vesnice (též ves, víska, na Moravě dědina) je sídlo venkovského typu. Typicky je vesnice intravilánem (či jedním z několika intravilánů) venkovské obce. Některé vesnice jsou však místními částmi města, administrativně přičleněné k vlastnímu městu. V některých kontextech se za vesnici označují celé venkovské obce.
Vymezení pojmu
editovatVesnice může být definována:[zdroj?!]
- urbanisticky – sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi (fungující jako společenské a kulturní centrum) a vysokým podílem zeleně.
- architektonicky – sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodní činnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. Dvůr a zahrada jsou vymezené a plní oddělené funkce. Významnou součástí vesnické architektury je tzv. pozdně / moderně vesnický styl[1]. Příkladem může být např. kunčický vodojem[2].
- sociálně – sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast.
- ekonomicky – sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo.
- historicky – sídlo, které v minulosti nezískalo městská práva.
Vesnická (venkovská) obec bývá definována:
- administrativně – obec, kterou stát neurčil jako městečko, městys nebo město.
- statisticky – obec, která má počet obyvatel pod nějakou hranicí (v Česku se tradičně[zdroj?!] používala[kdy?][kde?] hranice 2000 obyvatel, nověji[kdy?] převažuje[kde?] hranice 3000 obyvatel, která je zákonnou podmínkou pro jmenování obce městem. (Ve skutečnosti však z 609 měst v Česku má pouze 394 více než 3000 obyvatel a z 232 městysů pouze 2). Možným kritériem je též hustota zalidnění, a to buď zastavěného, nebo celého území obce.
V České republice má většina významnějších vesnic (zejména ty, které jsou nebo historicky byly samostatnými obcemi) vlastní katastrální území (zahrnující intravilán i extravilán), území obce přitom může být tvořeno jedním nebo více katastrálními územími.Přehled všech existujících obcí v Česku je uveden v článku Seznam obcí v Česku.
Typy vesnic
editovatVesnice lze dělit do typů podle půdorysu, s přihlédnutím k tvaru plužiny:[3]
- pravidelné formy soustředěné (semknuté):
- silniční ves
- ulicová vesnice
- vesnice kruhového typu
- řádková ves
- návesní silnicovka
- návesní vesnice
- lesní návesní ves
- pravidelné formy uvolněné (rozptýlené):
- krátká řadová ves
- lesní lánová ves
- valašská řadová nebo řetězová ves
- nepravidelné formy přírodní (živelné):
- hromadná ves
- sedliště
- víska
- dvorcová ves
Vesnice v USA
editovatAnglicky je vesnice village, význam je však v USA trochu jiný. V každém americkém státu přitom může village znamenat něco jiného.
Stát New York
editovatVe státě New York je vesnice oficiální obydlená oblast, která leží v určité obci (town). Obec poskytuje obyvatelům vesnice vybrané městské služby. Vesnice má vlastní (i když menší) samosprávu, dokonce může mít i vlastní policejní sbor. Vesnice musí mít minimálně 500 obyvatel a její celková rozloha nesmí přesahovat 13 km². Maximální počet obyvatel však stanoven není, díky tomu má největší vesnice státu New York, Hempstead, přes 55 tisíc obyvatel.
Související články
editovatReference
editovat- ↑ Lidová architektura a památky ČR - vesnice a lidové stavby [online]. 2020-02-28 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Výstavba vodovodu pro Kunčice nad Ostravicí v letech 1929–1932. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Sídelní typy Archivováno 25. 5. 2013 na Wayback Machine., Lidová architektura – Encyklopedie architektury a stavitelství, Václav Frolec, Josef Vařeka
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu vesnice na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo vesnice ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích