Trachykarpus

rod rostlin

Trachykarpus[1] (Trachycarpus) je nevelký rod asijských palem, zahrnující celkem 9 druhů. Jsou to malé až středně velké, dvoudomé palmy s dlanitými listy a kmenem většinou pokrytým vláknitými pochvami. Rod je rozšířen v Asii v oblasti od severovýchodní Indie a Číny po severní Thajsko. Nejznámějším druhem je Trachycarpus fortunei, který je jednou z nejodolnějších palem a je běžně pěstován v teplejších oblastech mírného pásu. Lze se s ním setkat i v České republice.

Jak číst taxoboxTrachykarpus
alternativní popis obrázku chybí
Trachycarpus fortunei
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodtrachykarpus (Trachycarpus)
H.Wendl., 1862
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Skupina Trachycarpus fortunei

Trachykarpy jsou nízké až středně vysoké palmy. Kmen je většinou štíhlý a solitérní, výjimečně vícečetný nebo i zkrácený a převážně podzemní (Trachycarpus nanus). Většinou je pokrytý vytrvalými, vláknitými listovými pochvami. U starších exemplářů tento pokryv mizí a odhaluje holý kmen s kruhovitými listovými jizvami. Listy jsou řapíkaté, dlanité, induplikátní, obvykle tvořící hustou korunu. Řapíky jsou dlouhé, podél okrajů často s drobnými tupými zuby. Čepele listů jsou zelené nebo šedozelené, na rubu mohou mít bílý voskový povlak. Rostliny jsou dvoudomé nebo případně polygamní. Květenství vyrůstá z listové růžice, je až čtyřnásobně větvené, zpravidla žlutě zbarvené a opatřené mnoha listeny. Květy jsou jednopohlavné, v květenství jednotlivé nebo ve skupinkách po 2 až 3, přisedlé nebo spočívající na krátkých hrbolcích. Okvětí je trojčetné, rozlišené na kalich a korunu. V samčích květech je 6 tyčinek. Gyneceum samičích květů je složené ze 3 volných, apokarpních plodolistů. Plody jsou žlutohnědé až narudle černé, ledvinovité nebo podlouhlé, jednosemenné.[2][3]

Rozšíření

editovat

Rod trachykarpus zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v Asii. Areál sahá od severovýchodní Indie a střední Číny po Vietnam a severní Thajsko. V Číně se vyskytují 3 druhy, z toho 2 endemické. Nejdále na sever zasahuje Trachycarpus fortunei (až po jih provincií Šen-si a Kan-su ve střední Číně). Jako nepůvodní rostlina roste i v Japonsku. Jsou to vesměs horské palmy, některé druhy včetně T. fortunei vystupují až do nadmořských výšek okolo 2400 metrů.[4][2][5][6]

Taxonomie

editovat

Rod Trachycarpus je v taxonomii palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Livistoneae a subtribu Rhapidinae. Sesterským rodem je dle molekulárních analýz východoasijský rod Guihaia. Mezi další blízce příbuzné rody náleží např. rody Chamaerops, Rhapis aj.[7]

Prehistorie

editovat

Nejstarší fosilní pozůstatky rodu Trachycarpus byly nalezeny v jižní Anglii a pocházejí z období eocénu (starší třetihory). Byly popsány jako †Trachycarpus raphifolia. Fosilní pozůstatky z období spodního miocénu byly nalezeny i na území České republiky.[4]

 
Starší exemplář Trachycarpus fortunei ve Francii

Význam

editovat

Druh Trachycarpus fortunei je v teplejších oblastech Evropy (včetně Britských ostrovů) i v jiných temperátních oblastech světa (např. na jižním ostrově Nového Zélandu a na Tasmánii) často pěstován jako okrasná palma. Z hlediska mrazuvzdornosti je to jedna z nejodolnějších palem vůbec.[6] Snáší bez poškození mrazy až -13 °C a je schopna přežít teploty až -26 °C.[8] Při odpovídající péči může být pěstován i v České republice. Lze jej spatřit též ve sbírkách českých botanických zahrad.[9] Dosti odolné jsou také příbuzné druhy T. wagnerianus a T. latisectus.[10]

Z vláken z kmene T. fortunei se v Číně vyrábějí různé výrobky, jako např. pláštěnky, koše, košťata a štětce.[6]

Reference

editovat
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b PEI, Shengji et al. Flora of China: Trachycarpus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. eMonocot: Trachycarpus [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  4. a b Palmweb: Palms of the World Online [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FANG, Jingyun; WANG, Zhiheng; TANG, Zhiyao. Atlas of woody plants in China. Vol. 1. [s.l.]: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-15017-3. (anglicky) 
  6. a b c JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky) 
  7. ASMUSSEN, Cony B. et al. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151. 
  8. FRANCKO, David A. Cold-hardy palms for temperate European landscapes [online]. The European Palm Society, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  10. Palms: hardy [online]. Royal Horticultural Society, 2017. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat