Wikipedie

Asie

kontinent
Další významy jsou uvedeny na stránce Asie (rozcestník).

Asie ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,7 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř. Eurafrasie. Rozkládá se především na východní a severní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchu Země (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 % světové populace. Během 20. století se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil. Pojmenování pochází z akkadského slova asu, které znamená východ či rozbřesk.

Asie
Rozloha44 603 853 km²
Počet obyvatel4 522 598 000 (2018)
Počet států48
RegionyStřední Asie

Východní Asie
Severní Asie
Jihovýchodní Asie
Jihozápadní Asie

Jižní Asie
Souřadnice39°0′0″ s. š., 108°0′0″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Hranice Asie

editovat
Související informace naleznete také v článku Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií.
 
Regiony Asie:
     Severní Asie
     Střední Asie
     Jižní Asie
     Východní Asie

Nejzazší body asijské pevniny:

 
Různé historické verze hranic mezi Evropou a Asií

Vzhledem k pozemnímu spojení Asie s Evropou i Afrikou se někdy rozcházejí názory na to, kudy vést hranici mezi těmito kontinenty. Rozšířená a na českých školách vyučovaná verze hranice mezi Evropou a Asií vede z Bajdarackého zálivu po východním úpatí Uralu (Ural leží celý v Evropě), dále po řece Embě, po pobřeží Kaspického moře a Kumomanyčskou sníženinou na sever od Kavkazu (Kavkaz je častěji označován jako Asie) do Azovského moře. Dále k jihozápadu oba světadíly odděluje Černé moře, průliv Bospor, Marmarské moře a průliv Dardanely. Do obou světadílů zasahuje území Ruska, Kazachstánu a Turecka.

Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Sinajský poloostrov už tedy leží v Asii a Egypt tak zasahuje částí území do Afriky a částí do Asie. Dále na jih oba světadíly odděluje Rudé moře.

Ani hranici s Austrálií a Oceánií není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotýká, ale mezi nimi leží velké množství ostrovů, u nichž není vždy jasné, ke kterému světadílu je přiřadit. Ostrov Nová Guinea se obvykle řadí k Oceánii, což znamená, že území Indonésie zasahuje do obou světadílů. Zoogeografové pracují s tzv. Wallaceovou linií, která odděluje ekosystémy považované za čistě asijské od smíšených asijsko-australských.

Nejjasněji vymezená je hranice Asie a Severní Ameriky. Ty jsou odděleny 88 km širokou Beringovou úžinou v místech, kde se k sobě blíží asijská Čukotka a americká Aljaška.

Nejzazší body na ostrovech:

  • Sever: Arktický mys (81°16' s. š.) na ostrově Komsomolec v ruském souostroví Severní země
  • Východ: Uprostřed Beringova průlivu se nachází rusko-americké souostroví Diomédovy ostrovy, které fyzickogeograficky nepatří jednoznačně ani k Asii, ani k Americe (západní ostrov leží asi 35 km od asijské pevniny, východní ostrov asi 36 km od americké), politicky je však rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. Tříkilometrovým průlivem mezi oběma ostrovy také probíhá Datová hranice. Přiřadíme-li ruský ostrov k Asii, bude jeho východní okraj nejvýchodnějším bodem světadílu (169°0' z. d.)
  • Jih: Záleží na tom, které ostrovy ještě přiřadíme k Asii a které již k Austrálii. Při nejjednodušší variantě, kdy hranice vede mezi Malajským souostrovím na asijské straně a ostrovy Ashmore a Cartier na australské, se nejjižnější bod nachází na ostrůvku u indonéského ostrova Roti (11°1' j. š.)
  • Západ: I v Egejském moři leží velké množství ostrovů. Mnohé z nich leží těsně u pobřeží Malé Asie (např. Samos 1,6 km daleko), ale politicky náleží Řecku. Zohlednění jejich geologické spřízněnosti s asijskou pevninou by zřejmě umožnilo posunout hranici až na západní pobřeží ostrovů Lesbos a Chios (25°50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, že část řeckého území leží v Asii, což je v rozporu se všeobecně přijímaným názorem. Nejzápadnější ostrov pod tureckou správou je Gökçeada, ta má ale zřetelně blíž k evropské než k asijské části Turecka. Za nejzápadnější výspu Asie lze tedy buď považovat ostrov Bozcaada (25°58' v. d.), nebo prohlásit, že veškeré egejské ostrovy už patří k Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny.

Asijské geografické rekordy

editovat
Související informace naleznete také v článku Nejvyšší hory asijských zemí.

Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy.

 
Deštný prales na Borneu

Geologie

editovat
 
Asijský světadíl – počítačový model pohledu z vesmíru

Asie vznikla spojením několika platforem. Sibiřská platforma byla v minulosti samostatným kontinentem, který se spojil s Baltikou, čímž vzniklo pohoří Ural. Čínská platforma se pospojovala z menších bloků (Severní Čína, Blok Jang-c' a Jižní Čína) a nakonec se spojila se Sibiří. V nejmladší době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdejší Gondwany: Indická a Arabská.

Sibiřské jednotky

editovat

Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarský štít obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně:

Čínské jednotky

editovat
 
Jihočínská krasová oblast

Čínská platforma je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimiž leží mladší jednotky. Obsahuje prekambrické štíty:

 
Buddhistická stúpa na Tibetské náhorní plošině

Čínská platforma také zahrnuje řadu plošin a poklesových pánví. Ty jsou pokryty paleozoickými, mezozoickými a kenozoickými sedimenty různého charakteru a mocnosti. Krystalické podloží leží místy ve větších hloubkách než 10 km.

Kundwanská Asie

editovat
 
Himálaj v Nepálu

Indická platforma a Madagaskar byly původně spojeny s Afrikou, ale ve třetihorách se vydaly na sever k Asii. Madagaskar se oddělil a zůstal poblíž Afriky, zatímco Indie narazila do Čínské platformy, čímž vyvolala mohutné vrásnění, jehož výsledkem je Himálaj.

Na západě Indické platformy se nacházejí vodorovně uložené čedičové vrstvy vulkanického původu, kterým se říká trapy (např. Dekánské trapy či sibiřské trapy). Až 100 m silná vrstva čediče překrývá stará jádra.

Nejstarší kontinentální jádra se vytvořila během protoindického geotektonického cyklu. Nejstarší metamorfity jsou staré až 3,5 miliardy let. Během dhárvárského geotektonického cyklu došlo k sedimentaci, vulkanickým procesům a průnikům granitů, dotvářela se kontinentální jádra.

Arabská platforma byla původně součástí Afriky, ale začala se od ní oddělovat příkopovou propadlinou, jejíž velkou část nyní vyplňuje Rudé moře. Nejstarší horniny jsou asi 1 miliardu let staré a nacházejí se v haliské formaci. Asi polovinu platformy tvoří prekambrické metamorfity, druhá polovina se skládá z granitoidů. Na západním okraji eroduje a klesá do příkopu Rudého moře. Východní okraj se zvedá i s akumulovanými usazeninami. Mezi vlastním štítem a Perským zálivem je mocný platformní pokryv prvohor, druhohor a třetihor. Nacházejí se tu hojné formace s ložisky ropy z období svrchní křídy a eocénu.

Kaledonidy

editovat
 
Pohoří Altaj

Kaledonidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během starších prvohor, tedy v době, kdy na území dnešní Evropy probíhalo kaledonské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.

Sibiřské a středoasijské kaledonidy vznikly z tzv. uralsko-mongolské mobilní zóny mezi fenosarmatskou, sibiřskou a čínskou platformou. Patří sem Altaj, Sajany, Ťan-šan, Kazašská pahorkatina, Sibiřské starokaledonidy (salairidy).

Čínské kaledonidy leží zčásti ve východní Číně, kromě toho k nim patří pohoří Nan-šan. Najdeme zde 5 až 6 km mocný sinijský komplex fylitů, kvarcitů, zelenokamenů a mramorů.

Hercynidy

editovat

Hercynidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během mladších prvohor, tedy v době, kdy na území dnešní Evropy probíhalo hercynské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.

Ve Střední Asii jsou hercynidy silně promíchané s kaledonidy a nejde o samostatný horský systém. Hercynského stáří je např. západní část Ťan-šanu (Kyzylkumsko-ťanšanská větev), Kazašská pahorkatina, nebo jižní část Altaje a Sajanů (Irtyšsko-zajsanská větev).

Mongolsko-ochotské hercynidy se táhnou z Mongolska až k Ochotskému moři.

Vnitročínské hercynidy se táhnou mezi Pamírem a východočínskými kaledonidami. Patří sem Kchun-lun (vklíněn mezi tarimský a tibetský masiv) a Čchin-ling (vklíněn mezi severočínský a středočínský blok).

Sibiřské a středoasijské hercynidy a kaledonidy jsou na velkých plochách pokryty druhohorními a třetihorními nezvrásněnými vrstvami, které tak tvoří mladé platformy: Západosibiřská nížina, Turanská nížina, Tádžická pánev.

Alpidy

editovat
 
Údolí řeky Hunza v pohoří Karákóram

Alpidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal ve druhohorách nebo později. Některé se začaly zvedat během kimmerského vrásnění, některé až během alpinského.

Tethydní alpidy vznikly z bývalého oceánu Tethys a jde o asijskou část Alpsko-himálajského systému. Patří sem Pontidy, Anatolidy a Tauridy v Turecku, ostrov Kypr, Krymsko-kavkazská oblast, Malý Kavkaz a Arménská vysočina, Zagros (Iranidy), centrální íránské pásmo s lutským masivem, makránsko-balúčistánská flyšová jednotka, východoíránská pohoří, ománská ofiolitová zóna, orogenní zóna Alborzu, Kopet Dag, centrální pákistánský hřbet (kvétský hřbet), pamírsko-hindúkušsko-karákoramská elevace, Himálaj a Transhimálaj, Indoganžská nížina.

Alpinského stáří jsou také pásma podél pobřeží Tichého oceánu, tzv. cirkumpacifické alpidy, které ovšem vznikly kontaktem jiných desek (pacifické s eurasijskou) během druhohorního jenšanského vrásnění. Patří sem starší pásma v Laosu, Čukotsko-katasijský vulkanický pás (Kamčatka). Ve třetihorách vznikla vulkanická pásma Kuril, Japonska a Filipín, jakož i další ostrovní oblouky na západním okraji pacifické desky (Velké a Malé Sundy, Moluky aj.)

Zemětřesení a sopečná činnost

editovat

Mnoho výše uvedených oblastí je seizmicky aktivních a zemětřesení zde nejsou vzácným jevem. Týká se to ostrovních oblouků na styku litosférických desek, např. Japonsko, Tchaj-wan, Sumatra, ale i mnoha oblastí alpsko-himálajského systému (např. Malá Asie, Kavkaz, Írán, Kašmír) i jiných zlomových oblastí (např. Sečuánská pánev).

Oblastí vulkanického původu je v Asii celá řada, dodnes činné sopky najdeme opět především ve východní Asii podél okraje Tichého oceánu: Kamčatka, Japonsko, Filipíny, Indonésie.

Vodstvo

editovat
 
Ganga je posvátná řeka hinduismu

V Asii se nacházejí mnohé z nejdelších a nejvodnějších veletoků na Zemi, mj. Čchang-ťiang (Dlouhá řeka, Evropanům známá též jako Jang-c’-ťiang), Chuang-che (Žlutá řeka), Ob, Jenisej, Lena, Amur, Mekong, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat a Tigris. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají do Severního ledového oceánu, čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ do Tichého oceánu, další směřují k jihu do Indického oceánu. Velké oblasti v nitru Asie jsou bezodtoké, tj. bez spojení se světovým oceánem. Řeky se buď ztrácejí v pouštích (např. Gobi, Taklamakan, Karakum, Kyzylkum), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje (Balchaš, Aralské jezero, Kaspické moře). Z významných řek se to týká např. Amudarji, Syrdarji a Tarimu. Naopak nejhlubší jezero světa Bajkal (odkud voda odtéká řekou Angarou) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásob sladké vody.

Podnebí

editovat
 
Kérala v jižní Indii má vlhké tropické podnebí ovlivněné sezonními monzuny
 
Step v Mongolsku se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami

Vzhledem k obrovské rozloze Asie zde najdeme všechny hlavní podnebné pásy. Velká území v nitru kontinentu mají silně kontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem. Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře dosahuje nejvyšších hodnot v lednu v oblasti Ulánbátaru a Sibiře (103 kPa). Vzniká tlaková výše (anticyklóna) nad střední Sibiří. Naopak velká tlaková níže (cyklóna) vzniká v červenci kolem Dillí (99,5 kPa). Nejnižší lednové teploty na Sibiři mohou klesnout i pod −50 °C, v jižní Asii zůstávají kolem +25 °C. Rozpětí průměrných červencových teplot je od 5 do 35 stupňů.

Množství srážek je ovlivněno především vysokými asijskými horstvy. Jih a jihovýchod kontinentu je extrémně vlhký, naopak ve srážkovém stínu za Himálajem leží velmi suché pouštní oblasti. Roční období v Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnými monzuny.

V Asii rozlišujeme tyto klimatické oblasti podle Köppena:

Vegetace

editovat
 
Tajga v západosibiřské rovině

V severní Asii (na Sibiři) jsou hlavními biotopy tundra, lesotundra a tajga. V mírném podnebném pásu najdeme listnaté opadavé lesy mírného pásu, lesostep a step, dále na jih pak polopouště a pouště. V jižní a jihovýchodní Asii pak původní společenstva spadají pod monzunové opadavé lesy a tropické deštné lesy.

Velká území na Sibiři pokrývá trvale zmrzlá půda (permafrost). Dále na jih ji lze nalézt v Tibetu kvůli vysoké nadmořské výšce. Ledovce se zachovaly v nejvyšších pohořích (např. Himálaj, Pamír, Ťan-šan), ale kvůli globálnímu oteplování se zkracují.

Obyvatelstvo

editovat
 
Plovoucí trh ve Vietnamu kde se počet obyvatel od roku 1979 téměř zdvojnásobil
 
Muslimští poutníci v Mekce. Asie je kolébkou všech hlavních světových náboženství.
 
Různorodé obyvatelstvo Asie od sibiřských Čukčů až po filipínské Negrity (1904)

Kolem roku 1900 žilo v Asii 947 milionu lidí.[3] Od té doby počet obyvatel Asie vzrostl čtyřnásobně a v roce 2012 dosáhl 4 175 038 363 a stále stoupá.[4] Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let.

V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Indie s 1,4 mld. osob.

Politická geografie

editovat

Regiony a státy

editovat
 
Hongkong byl do roku 1997 britskou kolonií
 
Teherán je hlavní město Íránu
 
Tradiční japonská svatba v šintoistické svatyni Meidži
 
Hinduistický festival v Singapuru
 
Procesí Ruské pravoslavné církve v Židovské autonomní oblasti na Sibiři
 
Katolické procesí v Manile na Filipínách
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam asijských států.
Název regionu[5] a území s vlajkou Rozloha
(km²) 		Počet obyvatel
(odhad k 1. 7. 2002) 		Počet obyvatel
(odhad k roku 2018) 		Hustota osídlení
(ob./km²) 		Hlavní město
Severní Asie:
Rusko  Rusko[p 1] 13 115 200 39 129 729 144 500 000 3,0 Moskva
Střední Asie:
Kazachstán  Kazachstán[p 2] 2 346 927 13 472 593 18 280 000 5,7 Astana
Kyrgyzstán  Kyrgyzstán 198 500 4 822 166 6 316 000 24,3 Biškek
Tádžikistán  Tádžikistán 143 100 6 719 567 9 101 000 47,0 Dušanbe
Turkmenistán  Turkmenistán 488 100 4 688 963 5 851 000 9,6 Ašchabad
Uzbekistán  Uzbekistán 447 400 25 563 441 32 960 000 57,1 Taškent
Východní Asie:
Čína  Čína[p 3] 9 584 492 1 384 303 705 1 393 000 000 134,0 Peking
Tchaj-wan  Tchaj-wan[p 4] 35 980 22 548 009 23 570 000 626,7 Tchaj-pej
Hongkong  Hongkong (Čína)[p 5] 1 092 7 303 334 7 451 000 6 688,0 Hongkong
Japonsko  Japonsko 377 835 126 974 628 126 500 000 336,1 Tokio
Jižní Korea  Jižní Korea 98 480 48 324 000 51 640 000 490,7 Soul
Macao  Macao (Čína)[p 6] 25 461 833 631 636 18 473,3 Macao
Mongolsko  Mongolsko 1 565 000 2 694 432 3 170 000 1,7 Ulánbátar
Severní Korea  Severní Korea 120 540 22 224 195 25 550 000 184,4 Pchjongjang
Jihovýchodní Asie:
Brunej  Brunej 5 770 350 898 428 962 60,8 Bandar Seri Begawan
Filipíny  Filipíny 300 000 84 525 639 106 700 000 281,8 Manila
Indonésie  Indonésie[p 7] 1 419 588 227 026 560 267 700 000 159,9 Jakarta
Kambodža  Kambodža 181 040 12 775 324 16 250 000 70,6 Phnompenh
Laos  Laos 236 800 5 777 180 7 062 000 24,4 Vientiane
Malajsie  Malajsie 329 750 22 662 365 31 530 000 68,7 Kuala Lumpur
  Myanmar (Barma) 678 500 42 238 224 53 710 000 62,3 Neipyijto[p 8]
Singapur  Singapur 693 4 452 732 5 639 000 6 425,3 Singapur
Thajsko  Thajsko 514 000 62 354 402 69 430 000 121,3 Bangkok
Vietnam  Vietnam 329 560 81 098 416 95 540 000 246,1 Hanoj
Východní Timor  Východní Timor[p 9] 15 007 952 618 1 268 000 63,5 Dili
Jižní Asie:
Afghánistán  Afghánistán 647 500 27 755 775 37 170 000 42,9 Kábul
Bangladéš  Bangladéš 144 000 133 376 684 161 400 000 926,2 Dháka
Bhútán  Bhútán 47 000 2 094 176 754 394 44,6 Thimbú
Indie  Indie[p 10] 3 290 797 1 062 969 504 1 353 000 000 323,0 Nové Dillí
Írán  Írán 1 648 000 66 622 704 81 800 000 40,4 Teherán
Maledivy  Maledivy 300 320 165 515 696 1 067,2 Male
Nepál  Nepál 140 800 25 873 917 28 090 000 183,8 Káthmándú
Pákistán  Pákistán[p 11] 795 423 149 732 510 212 200 000 188,2 Islámábád
  Srí Lanka 65 610 19 576 783 21 670 000 298,4 Kolombo
Jihozápadní Asie:
Arménie  Arménie[p 12] 29 800 3 330 099 2 965 000 111,7 Jerevan
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán[p 13] 86 600 9 000 000 9 981 000 103,9 Baku
Bahrajn  Bahrajn 665 656 397 1 569 000 987,1 Manáma
Egypt  Egypt[p 14] 63 556 1 378 159 21,7 Káhira
Gruzie  Gruzie[p 15] 69 700 4 630 841 3 731 000 66,4 Tbilisi
Irák  Irák 437 072 24 001 816 38 430 000 54,9 Bagdád
Izrael  Izrael 20 770 6 029 529 8 884 000 290,3 Jeruzalém
Jemen  Jemen 527 970 18 701 257 28 500 000 35,4 Saná
Jordánsko  Jordánsko 92 300 5 307 470 9 956 000 57,5 Ammán
Katar  Katar 11 437 793 341 2 782 000 69,4 Dauhá
Kuvajt  Kuvajt 17 820 2 111 561 4 137 000 118,5 Kuvajt
Kypr  Kypr[p 16] 9 250 775 927 1 189 000 83,9 Nikósie
Libanon  Libanon 10 400 3 677 780 6 849 000 353,6 Bejrút
Omán  Omán 212 460 2 713 462 4 829 000 12,8 Maskat
  Pásmo Gazy[p 17] 363 1 203 591 2 048 000 3 315,7 Gaza
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie 1 960 582 23 513 330 33 700 000 12,0 Rijád
Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty 82 880 2 445 989 9 631 000 29,5 Abú Zabí
Sýrie  Sýrie 185 180 17 155 814 16 910 000 92,6 Damašek
Turecko  Turecko[p 18] 756 768 57 855 068 82 000 000 76,5 Ankara
  Západní břeh Jordánu[p 19] 5 860 2 303 660 2 676 000 393,1 Rámaláh
Celkem 43 810 582 3 902 404 193 89,5

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Rusko zasahuje menší částí do Východní Evropy a větší částí do severní Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  2. ↑ Kazachstán zasahuje menší částí do východní Evropy a větší částí do střední Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  3. ↑ Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnují Hongkong, Macao, Tchaj-wan ani části Džammú a Kašmíru, které Čína kontroluje, ale nárokuje si je Indie.
  4. ↑ Údaje jsou pro území které je de facto pod kontrolou vlády Čínské republiky. Nároky na něj si ale činí i Čínská lidová republika.
  5. ↑ Hongkong je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  6. ↑ Macao je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  7. ↑ Indonésie leží na rozhraní Asie a Oceánie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část, tedy bez Západní Nové Guiney a Moluckých ostrovů.
  8. ↑ Hlavní město Myanmaru bylo oficiálně přesunuto z Rangúnu do nově vybudovaného města na západ od Pjinmany 6. listopadu 2005.
  9. ↑ Východní Timor mohou někteří autoři řadit do Oceánie místo do Asie.
  10. ↑ Včetně těch částí Džammú a Kašmíru, které kontroluje Pákistán nebo Čína.
  11. ↑ Udávaná rozloha a počet obyvatel nezahrnuje území Ázád Kašmíru a Gilgit - Baltistánu, která Pákistán spravuje, ale nárokuje si je i Indie.
  12. ↑ Arménie leží v západní Asii, ale vzhledem k historickým a sociopolitickým vazbám bývá někdy vnímána jako evropský stát.
  13. ↑ Ázerbájdžán leží celý na jih od Kumomanyčské sníženiny, a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jeho území být řazena do Evropy. Uvedená rozloha a počet obyvatel zahrnuje i Nachičevan, autonomní exklávu Ázerbájdžánu obklopenou Arménií, Íránem a Tureckem.
  14. ↑ Egypt leží větší částí v severní Africe a menší částí v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ od Suezského průplavu).
  15. ↑ Gruzie leží celá na jih od Kumomanyčské sníženiny, a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jejího území být řazena do Evropy. Udávaná rozloha a počet obyvatel zahrnuje i separatistické republiky Abcházii a Jižní Osetii, nad kterými gruzínská vláda ztratila kontrolu.
  16. ↑ Ostrov Kypr patří fyzickogeograficky k Asii, i když má historické a sociopolitické vazby s Evropou. Severokyperská turecká republika je na rozdíl od Kyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
  17. ↑ Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.
  18. ↑ Turecko zasahuje malou částí území do východní Evropy (Balkán) a větší částí do Asie (Malá Asie); počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  19. ↑ Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovaná Izraelem, ale de facto spravovaná palestinskou samosprávou.

Reference

editovat
  1. ↑ JTOYER. What is the World Largest Peninsula? [online]. [cit. 2012-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07. (anglicky) 
  2. ↑ WORLD'S LARGEST PENINSULA [online]. [cit. 2011-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-25. (anglicky) 
  3. ↑ "UN report 2004 data" (PDF).
  4. ↑ PopulationData.net Archivováno 23. 3. 2016 na Wayback Machine..
  5. ↑ Kontinentální regiony podle kategorizace OSN (mapa).

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Asie&oldid=24435480“