Ovoce

plod rostliny; druh jídla
Tento článek je o rostlinách s dužinatými plody. O dalších významech pojednává článek Ovoce (rozcestník).

Jako ovoce se označují zpravidla plody, souplodí, plodenství nebo semena převážně víceletých semenných rostlin, nejčastěji dřevin. Ovoce však není biologickým pojmem s přesným vymezením (které se navíc v různých jazycích liší). V zemědělské, potravinářské a gastronomické praxi se tento termín používá k označení spíše sladkých dužinatých plodů užitkových stromů, keřů, ale i lesního ovoce. Věda, která se zabývá posuzováním jednotlivých odrůd ovoce, se nazývá pomologie, podle starořímské bohyně ovoce či ovocnářství Pomony, jinak chápané jako personifikace ovoce.

Venkovní prodej ovoce v Barceloně
Ovoce podle plodů: Bobule (borůvky, angrešt, rybíz), ale také souplodí nažek (jahody), souplodí peckovic (maliny) a peckovice (meruňky a broskve v pozadí)

Ovoce je velmi významným zdrojem vitamínů. Hlavní složkou ovoce jsou voda a sacharidy. Obsah bílkovin a tuků je zanedbatelný (pod 1 %). Ovoce je nutričními poradci často doporučováno jako bohatý zdroj vitamínů i živin, ale korelace byly nalezeny údajně i například v pravděpodobnosti výskytu rakoviny.[1][2]

Historie

editovat

Prehistorická evoluce

editovat

Přestože trávicí systém ptáků většinu semen rozloží, existují cesty, jak může být konzumace plodů drobnými ptáky nápomocná (proti jiným druhům, např. housenkám je naopak častá produkce toxinů)[3]: Pokud semínko např. ptákům při přeletu ze zobáku vypadne nebo přecijen odolá metabolickým procesům,[4] výrazně pomůže rozšíření semen stromu – a tím i stromů, lákavých pro ptáky.

 
Starý indický nástroj na sběr ovoce

Tento princip hrál roli v primární evoluci ovocných plodů, zejména ve vzniku sladkých (kaloricky bohatých) lesních plodů.

Počátky pěstování

editovat

Pěstování ovocných druhů se vyvinulo ze zvyklostí lovců a sběračů. Vůbec první záměrnou selekci pěstovaných druhů můžeme zaznamenat v perském listu India.[5] V případě ovoce následně docházelo vlivem lidského umělého výběru ke zvětšování plodů a zmenšování semen, vlivem křížení také byly šlechtěny nové druhy, což můžeme dnes vidět na rozdílu mezi planými a kulturními druhy. Zdokonalovaly se i samotné techniky pěstování od speciálního náčiní na sběr, až ochranu před hmyzími škůdci i ptactvem. V rámci kolumbovské výměny se také do Evropy dostalo mnoho nových druhů jako ananas nebo kukuřice a vedle zlepšení zdravotní péče všechny tyto faktory pomohly na konci 18. století výraznému nárůstu obyvatelstva. Už v devatenáctém století se objevily snahy o aplikaci přirozeného výběru na hospodaření s rostlinami (dnes známo jako zelená revoluce) a v procesu globalizace se ovocné druhy rozšířily po celém světě.[6] Kromě změn v koncentraci a velikosti plodů bylo také zjištěno, že jsou adaptačně plastičtější.[6]

Situace dnes

editovat

Takzvané pokojové rostliny většinou původně pochází z tropů, kde je celoročně stejná teplota kolem 20 stupňů, lze dnes běžně zakoupit do prostředí domácnosti. Dnes sady často odkupují semena od specializovaných firem a i samotný sběr je do značné míry zautomatizován. Ve dvacátém století se poprvé objevil i například bezpeckatý pomeranč a jeho větve byly nařízkovány na pomerančovníky po celém světě. Od 20. let se mezi zemědělci rozšiřují i metody využívající mutageneze.[6] V poslední době se také výzkumné týmy zaměřují na „pěstování“ mutací proti suchu a vedru s očekávanou aplikací ve vývoji adaptací na globální oteplování nebo ve vesmírné kolonizaci.[7]

Ovocné druhy

editovat

Pomologické členění

editovat

Pomologie je nauka o odrůdách. Podle pomologického členění i hospodářského hlediska se ovocné druhy středoevropských rostlin dělí na jádroviny, peckoviny, skořápkoviny a drobné ovoce. Uvedená kategorizace nemůže obsáhnout variabilitu ovocných druhů subtropů a tropů (citrusy, marhaník – granátové jablko, ananas, banány apod.).

Jádroviny

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Jádroviny.

Jádroviny jsou skupinou rostlin, dřevin, která je používána v ovocnářství pro snadnější označení některých ovocných druhů v čeledi růžovitých (Rosaceae). Jde o rozdělení podle plodu. Je založeno na poznání, že plod rostliny je jedlý pro člověka, s více či méně pevnou jedlou dužninou, a obsahuje více či méně jader. Plodem jádrovin je malvice. Lze shrnout, že některé rostliny, jejichž plodem jsou jedlé malvice, jsou označeny jako jádroviny.

Do jádrovin patří například:

Podobné rozdělení je v Evropě používáno například v němčině, kde je pro tyto druhy používán název kernobst. Některé druhy jádrovin (např. muchovník, temnoplodec, jeřáb) mohou být řazeny do drobného ovoce. Kdoulovec (Chaenomeles superba) není řazen do jádrovin ani do ovoce, ačkoliv plod (malvice) je někdy označován jako jedlý. Plody skalníku Franchetova jsou malvice, jsou pojídány ptáky, nikoliv lidmi. Pro plody nejedlých druhů rostlin lze používat název „ovoce“ pouze přeneseně, v lyrickém popisu, nikoliv jako odborný termín.

Peckoviny

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Peckoviny.

Peckoviny je souhrnný název pro skupinu ovocných dřevin. Peckoviny mají pětičetné květy. Slupka je někdy ojíněná (švestky, slivoně), někdy hladká (třešně, višně) nebo typicky plstnatá (meruňky, pravé broskvoně).[8] Jedlý plod obsahuje velkou pevnou strukturu uvnitř, pecku. Dělení je nejčastěji používáno spíše k zjednodušenému vyjádření pro zobecnění společných vlastností některých pěstovaných druhů dřevin (nároky na řez, statistika sklizně, apod.). Do peckovin patří například: višeň, slivoň, třešeň, meruňka, broskvoň a mandloň. Plodem peckovin je peckovice. Do peckovin ovšem není například řazen Ořešák královský, Kokosová palma, ani černý bez, jejichž plodem je rovněž peckovice, ani maliník, ačkoliv jeho souplodí tvoří rovněž peckovice. Z uvedeného vyplývá, že všechny druhy ovoce plodících peckovice nelze řadit do peckovin.

Skořápkoviny

editovat

Pěstují se pro výživná a olejnatá semena, ale kromě tuku obsahují i bílkoviny. Plod skořápkovin je buď peckovice (ořešák královský) nebo oříšky (líska). Květy jsou různopohlavné, jednodomé a větrosnubné.[8]

Drobné ovoce

editovat

Plody řazené do skupiny drobné ovoce jsou buď malé bobule (rybíz, angrešt, borůvka…) nebo souplodí (jahoda, malina, ostružina…), popřípadě plodenství (moruše). Všechny druhy kromě jahodníku rostou keřovitě.

Botanické hledisko

editovat
 
Řez malvicí (jablko) 1: stopka; 2: semena (jádra); 3: endokarp; 4: mezokarp; 5: zbytky kalicha; 6: dužina; 7: slupka (exokarp)

Botanika pracuje s jasně definovanými pojmy pro rostlinné orgány a z nich vychází i při charakterizaci obecných pojmů. Pro botaniky se proto ovocem rozumí jedlé plody, souplodí, plodenství a semena různých vytrvalých kulturních či planě rostoucích dřevin a bylin,[9] přičemž jsou si vědomi, že toto vymezení zvlášť vzhledem k příbuznému pojmu plodová zelenina nepokrývá úplně celé spektrum druhů ani neumožňuje jejich přesné rozdělení a lze tak nalézt i ty, které nelze jednoznačně zařadit do jedné z uvedených skupin.[9] V nebotanických zdrojích jsou však botanikům připisována i různá jiná vymezení pojmu ovoce, např. včetně některých luštěnin, okurek[10] nebo rajčat[11]. Podle botanické charakteristiky plodu se dělí na:

  • jádroviny (malvice)
  • peckoviny (peckovice)
  • skořápkoviny (uměle vytvořená skupina, protože plodem skořápkovin je peckovice nebo oříšek)
  • bobuloviny (bobule, ale zpravidla i souplodí peckoviček)
  • jahodník (nažka, konzumuje se zdužnatělé lůžko).

Podle čeledí

editovat

Z taxonomického hlediska mezi ovoce patří tyto druhy:

  • růžovité (Rosaceae), patří tam například: jabloň, hrušeň, kdouloň, mišpule, jeřáb, švestka, mirabelky, ringle, slíva, višeň, třešeň, broskvoň, meruňka, mandloň, ostružiník, maliník, šípková růže, jahoda
  • ořešákovité (Juglandaceae), jsou to většinou opadavé stromy se zpeřenými střídavými listy, poskytují jedlé ořechy.
  • lískovité (Corylaceae), v 21. století je ale čeleď přejmenována na břízovité (Betulaceae); jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými listy a květy v převislých nebo vzpřímených jednopohlavných jehnědách.
  • meruzalkovité (Grossulariaceae), čeleď zahrnuje jednodomé nebo dvoudomé, opadavé nebo ojediněle i stálezelené keře s Plodem je bobule. Semena jsou s olejnatým endospermem.

Neexistuje ovšem jednotná definice pojmu ovoce. Jedinou možností, jak přesně určit, co je a co není ovocem, je určit toto dohodou a taxativně vyjmenovat. Ovoce se obvykle nerozděluje botanicky, ale hospodářsky anebo podle oblastí, kde roste na ovoce mírného pásu, tropické a subtropické ovoce. Lze je dělit také podle využití (stolní, hospodářské, moštové) nebo podle doby zrání (letní, podzimní, zimní).

Látkové složení ovoce

editovat

Podíl vody v ovoci kolísá a může dosahovat 90 % i více (nejvíce vody obsahuje ovoce jako broskev, meruňky, …) naopak nejméně vody obsahují ořechy, které obsahují jen 5–15 % vody. Obsah vody v ovoci se zmenšuje při skladování.[12]

Vláknina

editovat

Vláknina je tvořena celulózou, a proto je pro člověka nestravitelná, ale má velký vliv na správnou funkci střev. Obsah celulózy závisí na druhu ovoce a stupni zralosti. Celulóza ovlivňuje konzistenční vlastnosti ovoce.[12]

Obsah cukru se během zrání mění. Škrob obsažený v ovoci se během zrání mění na cukr a oleje. V ovoci je obsažena především fruktóza, dále sacharóza a méně glukózy. Obsah škrobu je důležitý na stanovení optimální doby sklizně pro skladování ovoce.[12] Přestože ovoce obsahuje cukry, tak konzumace ovoce potlačuje obezitu.[13]

Tuky a oleje

editovat

Jejich obsah vzrůstá s dobou zrání. Tuky a oleje jsou obsaženy hlavně v semenech a ve slupce, mají ochranný vliv před chorobami (olejnatá vrstva na povrchu).

Pektiny

editovat

Jsou to rosolovité látky. Pektiny jsou hlavně v nezralém ovoci. Mají vliv na zažívaní a na srdeční činnost. Nejvíce pektinu (asi 1 %) je v jablkách, meruňkách, jahodách a angreštu. Průměrný obsah pektinu v ovoci je 0,2–0,6 %.[12]

Vitamíny

editovat

Je to jedna z nejvýznamnější skupin pro člověka. Člověk si je neumí vyrobit, nebo jen omezeně. Vitamíny jsou však životně důležité.

Vitamín C

editovat

Nemoc z nedostatku vitaminu C se nazývá kurděje (skorbut). Mezi druhy ovoce s nejvyšším obsahem vitamínu C patří černý rybíz, rakytník, černý jeřáb, jahody, kiwi, plody růže (Rosa pomifera, Rosa rugosa, Rosa canina ). Varem se vitamín C rozkládá.[12]

Provitamín A (beta karoten)

editovat

Tělo si vitamín vyrobí. Druhy ovoce s provitamínem A: meruňky, broskve.

Vitamín B6

editovat

Druhy ovoce s obsahem vitamínu B6: jablka, hrušky, broskve. Bylo dokázáno, že aktivita a využitelnost synteticky vyrobených vitamínů je nižší než u přirozených.[zdroj?]

Minerální látky

editovat

Jsou to jednoduché prvky nebo jednoduché anorganické látky. Nejvýznamnější minerální látka jsou železo (tvorba krve), vápník (vliv na kosti), draslík, fosfor (krvetvorba, růst a tvorba buňky), hořčík.

Třísloviny

editovat

Třísloviny jsou organické látky mající svíravou, trpkou chuť (jeřáby. pecky vinné révy, …). Po poškození zdravého pletiva ovoce se třísloviny rychle okysličují a získávají hnědou barvu. V přiměřeném množství dodávají ovoci příjemnou chuť

Aromatické látky

editovat

Jsou to vonné látky. Aromatické látky jsou tvořeny převážně éterickými oleji. Způsobují typické vůně ovoce, ale i odrůd. Zráním se jejich obsah zvyšuje.

Ovoce mírného pásu

editovat

Přehled nejběžnějších druhů

editovat
Název Obrázek
 
Rostlina Čeleď Rod
Jablko  
 
Kategorie „Apples“ na Wikimedia Commons
Jabloň
Malus
růžovité
jabloň
Hruška  
 
Kategorie „Pears“ na Wikimedia Commons
Hrušeň
Pyrus
růžovité
hrušeň
Třešně  
 
Kategorie „Cherries“ na Wikimedia Commons
Třešeň
Prunus
růžovité
slivoň
Višně  
 
Kategorie „Prunus cerasus“ na Wikimedia Commons
Višeň obecná
Prunus cerasus
růžovité
slivoň
Švestka  
 
Kategorie „Prunus domestica“ na Wikimedia Commons
Slivoň švestka
Prunus domestica
růžovité
slivoň
Bluma  
 
Kategorie „Prunus domestica subsp. Italica“ na Wikimedia Commons
Slivoň bluma
Prunus domestica ssp. Italica
růžovité
slivoň
Slíva  
 
Kategorie „Prunus domestica subsp. Insititia“ na Wikimedia Commons
Slivoň slíva
Prunus domestica ssp. Insititia
růžovité
slivoň
Mirabelka  
 
Kategorie „Prunus domestica subsp. Syriaca“ na Wikimedia Commons
Slivoň mirabelka
Prunus domestica ssp. Syriaca
růžovité
slivoň
Trnka  
 
Kategorie „Prunus spinosa“ na Wikimedia Commons
Slivoň trnka
Prunus spinosa
růžovité
slivoň
Meruňka  
 
Kategorie „Apricots“ na Wikimedia Commons
Meruňka obecná
Prunus armeniaca
růžovité
slivoň
Broskev  
 
Kategorie „Peaches“ na Wikimedia Commons
Broskvoň obecná
Prunus persica
růžovité
slivoň
Jeřabiny  
 
Kategorie „Sorbus aucuparia (fruit)“ na Wikimedia Commons
Jeřáb ptačí
Sorbus aucuparia
růžovité
jeřáb
Oskeruše  
 
Kategorie „Sorbus domestica“ na Wikimedia Commons
Jeřáb oskeruše
Sorbus domestica
růžovité
jeřáb
Mandle  
 
Kategorie „Almonds“ na Wikimedia Commons
Mandloň obecná
Amygdalus communis
růžovité
slivoň
Lískový ořech  
 
Kategorie „Hazelnuts“ na Wikimedia Commons
Líska obecná
Corylus avellana
břízovité
líska
Vlašský ořech  
 
Kategorie „Juglans regia“ na Wikimedia Commons
Ořešák královský
Juglans regia
ořešákovité
ořešák
Kaštan jedlý  
 
Kategorie „Castanea sativa fruit“ na Wikimedia Commons
Kaštanovník setý
Castanea sativa
bukovité
kaštanovník
Borůvka  
 
Kategorie „Vaccinium myrtillus“ na Wikimedia Commons
Brusnice borůvka
Vaccinium myrtillus
vřesovcovité
brusnice
Brusinka  
 
Kategorie „Vaccinium vitis-idaea“ na Wikimedia Commons
Brusnice brusinka
Vaccinium vitis-idaea
vřesovcovité
brusnice
Černý rybíz  
 
Kategorie „Ribes nigrum“ na Wikimedia Commons
Černý rybíz
Ribes nigrum
meruzalkovité
rybíz
Rybíz červený  
 
Kategorie „Ribes rubrum“ na Wikimedia Commons
Rybíz červený
Ribes rubrum
meruzalkovité
rybíz
Bílý rybíz  
 
Kategorie „Ribes glandulosum“ na Wikimedia Commons
Bílý rybíz
Ribes glandulosum
meruzalkovité
rybíz
Angrešt  
 
Kategorie „Gooseberries“ na Wikimedia Commons
Srstka angrešt
Ribes uva-crispa
meruzalkovité
meruzalka
Hrozny  
 
Kategorie „Grapes“ na Wikimedia Commons
Réva vinná
Vitis vinifera
réva
Malina  
 
Kategorie „Raspberry“ na Wikimedia Commons
Ostružiník maliník
Rubus idaeus
růžovité
ostružiník
Ostružina  
 
Kategorie „Blackberry“ na Wikimedia Commons
Ostružiník
Rubus
růžovité
ostružiník
Jahoda  
 
Kategorie „Strawberries“ na Wikimedia Commons
Jahodník
Fragaria
růžovité
jahodník

Tropické a subtropické ovoce

editovat

Přehled nejběžnějších druhů

editovat
Název Obrázek
 
Rostlina Čeleď Rod
Ananas  
 
Kategorie „Pineapples“ na Wikimedia Commons
Ananasovník chocholatý
Ananas Comosus
Bromeliovité Ananasovník
Citron  
 
Kategorie „Lemon“ na Wikimedia Commons
Citronovník
Citrus limon
routovité
citrus
Grapefruit  
 
Kategorie „Grapefruits“ na Wikimedia Commons
Citrus paradisi
Citrus paradisi
routovité
citrus
Mandarinka  
 
Kategorie „Mandarins“ na Wikimedia Commons
Mandarinka obecná
Citrus reticulata
routovité
citrus
Pomelo  
 
Kategorie „Citrus maxima“ na Wikimedia Commons
Citrus maxima
Citrus maxima
routovité
citrus
Pomeranč  
 
Kategorie „Oranges“ na Wikimedia Commons
Pomerančovník pravý
Citrus chinensis
routovité
citrus
Banán  
 
Kategorie „Banana“ na Wikimedia Commons
Banánovník
Musa
banánovníkovité
banánovník
Datle  
 
Kategorie „Dates“ na Wikimedia Commons
Datlovník pravý
Phoenix dactylifera
arekovité
datlovník
Durian  
 
Kategorie „Durian“ na Wikimedia Commons
Durian cibetkový
Durio zibethinus
slézovité
durian
Fík  
 
Kategorie „Ficus carica fruit“ na Wikimedia Commons
Fíkovník
Ficus
morušovníkovité
fíkovník
Granátové jablko  
 
Kategorie „Punica granatum fruit“ na Wikimedia Commons
Granátovník obecný
Punica granatum
kyprejovité
granátovník
Kaki  
 
Kategorie „Diospyros kaki“ na Wikimedia Commons
Tomel japonský
Diospyros kaki
ebenovité
tomel
Karambola  
 
Kategorie „Star fruit“ na Wikimedia Commons
Malajská hvězda
Averrhoa carambola
šťavelovité
averrhoa
Kiwi  
 
Kategorie „Actinidia deliciosa“ na Wikimedia Commons
Aktinídie ovocná
Actinidia deliciosa
aktinidiovité
aktinidie
Kdoule  
 
Kategorie „Quinces“ na Wikimedia Commons
Kdouloň obecná
Cydonia oblonga
růžovité
kdouloň
Liči  
 
Kategorie „Lychees“ na Wikimedia Commons
Liči čínské
Litchi chinensis
mýdelníkovité
liči
Mango  
 
Kategorie „Mango“ na Wikimedia Commons
Mangovník
Mangifera
ledvinovníkovité
mangovník
Naši  
 
Kategorie „Pyrus pyrifolia“ na Wikimedia Commons
Hrušeň asijská
Pyrus pyrifolia
růžovité
hrušeň
Papája  
 
Kategorie „Papaya“ na Wikimedia Commons
Papája obecná
Carica papaya
papájovité
papája
Avokádo  
 
Kategorie „Avocado“ na Wikimedia Commons
Hruškovec přelahodný
Persea americana
vavřínovité
hruškovec
Oliva  
 
Kategorie „Olives“ na Wikimedia Commons
Olivovník
Olea
olivovníkovité
olivovník
Kokosový ořech Kokosovník ořechoplodý
Cocos nucifera
arekovité kokosovník

Reference

editovat
  1. Zdravá výživa: Bez zeleniny a ovoce to určitě nepůjde [online]. Abecedazdravi.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  2. MLČOCH, Zbyněk. Ovoce a zelenina - působení na lidské tělo a zdraví, obsah minerálů, vitamínů [online]. Zbynekmlcoch.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  3. HONTELA, Slavoj. Rehek domácí: Úvaha o stavu vědomí a nedědomí. [s.l.]: [s.n.] 
  4. KLEYHEEG, Erik; VAN LEEUWEN, Casper H. A.; MORISON, Mary A. Bird-mediated seed dispersal: reduced digestive efficiency in active birds modulates the dispersal capacity of plant seeds. Oikos. 2015-07-01, roč. 124, čís. 7, s. 899–907. Dostupné online [cit. 2016-05-17]. ISSN 1600-0706. DOI 10.1111/oik.01894. (anglicky) 
  5. WILCZYNSKI, J. Z. On the Presumed Darwinism of Alberuni Eight Hundred Years before Darwin. Isis. 1959, s. 459. DOI 10.1086/348801. 
  6. a b c is.muni.cz [online]. is.muni.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  7. Live Science [online]. Live Science [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  8. a b KYNCL, František. Ovocnictví. 1.. vyd. Praha: SZN, 1979. 468 s. S. 6–10. 
  9. a b ČAZV. Ovoce a zelenina [online]. Praha: 2021 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. 
  10. VAN ERNE, Michaela. VYŘEŠENO: Je meloun ovoce, nebo zelenina? [online]. 2018-02-19 [cit. 2023-06-05]. (Encyklopedie Radiožurnálu). Dostupné online. 
  11. Je rajče ovoce, nebo zelenina? Je to složitější, než si myslíte. living.iprima.cz [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. 
  12. a b c d e IVIČIČ, Ladislav; JÍLEK, Rudolf. Ovocnictví: učebnice pro střední zemědělské školy studijní obor zahradnictví a vinohradnictví. 1.. vyd. Praha: SZN Rostlinná výroba., 1987. 475 s. s. S. 336. 
  13. Paradoxical Effects of Fruit on Obesity. www.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat