Minaret (Lednicko-valtický areál)
Lednický minaret (též mešita) je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o druhou nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země.[1]
| Minaret v Lednici | |
|---|---|
 Minaret | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | beton |
| Kóta paty | 175 m n. m. |
| Rok vzniku | 1797-1804 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Okres | Okres Břeclav |
| Souřadnice | 48°48′50,96″ s. š., 16°48′45,36″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 62 m |
| Počet schodů | 302 |
| Počet vyhlídkových plošin | 3 |
| Stav | přístupná se vstupným |
| Kód památky | 46546/7-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Lednice) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Od roku 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[2]
Historie
editovatRozhlednu nechal postavit kníže Alois I. z Lichtenštejna, zakladatel lednického parku, v duchu tehdy módního orientálního stylu podle vzoru anglických zahrad s romantickými stavbami (zámecký park Kew gardens).[3] Stavěla se v letech 1797–1804 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth.[4]
Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží, a tak bylo k zajištění základů použito 500 pilotů z dubového dřeva a na nich položen rošt z 96 silných kmenů.[5] Hardtmuth navrhl samonosné lešení, po kterém mohly být vynášeny i těžké kamenné kvádry.[4][5] V roce 1868 za knížete Jana II. z Lichtenštejna byl interiér minaretu dekorován v tureckém stylu. Malířskou výzdobu, složenou z pestrých geometrických a rostlinných motivů, provedl vídeňský malíř Josef Geyling (1799–1885).[3][4] Minaret byl využíván jako odpočinkové místo a poskytoval vyhlídku na celý zámecký areál a do dalekého okolí. V osmi sálech byly vystaveny lovecké trofeje a řada suvenýrů z cest do Asie a Afriky.
Větší opravou prošel minaret v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo nutno řešit problémy se statikou.[4] Kvůli havarijnímu stavu místností v 1. patře byla veřejnosti přístupná pouze věž minaretu. Počátkem 21. století proběhla celková rekonstrukce, po které je možné si prohlédnout celý objekt:
- 2007 – začátek generální opravy (předpokládaný celkový rozpočet 30 milionů korun)
- 2010 – oprava věže, fasády a horní kupole (8 milionů korun)
- 2013 – opravy střechy, dřevěných konstrukcí, oken a vstupních dveří (4 miliony korun)
- 2014 – oprava kamenné výzdoby na fasádě, fresky a mozaiky uvnitř minaretu (14 milionů korun)
- 2016 – opravy mozaikových podlah (7 milionů korun)
- 2018 – dokončení rekonstrukce (5 milionů korun)[6]
Pověst
editovatDůvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že si kníže Alois I. z Lichtenštejna chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné, a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.
Popis
editovat.jpg)
Minaret je postaven na břehu Zámeckého rybníka v hlavní ose k zámku. V jeho blízkosti se nachází přístaviště na Staré Dyji. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
Minaret představuje čtyřboká budova (mešita) s arkádovým ochozem v přízemí a nad ní se zvedá přes 60 metrů vysoká věž (minaret). Je členěná do tří zón, z nichž první dvě jsou osmiboké a nejvyšší válcová. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. První dva ochozy, nesené konzolami, mají kamenné zábradlí, nejvyšší má zábradlí kovové. Vrchol minaretu tvoří lucerna s okny zakončená kupolí se zlacenou korouhví ve tvaru půlměsíce.
V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s okny.[7] Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a citáty z koránu.[5] Nad portálem je umístěna šaháda - vyznání víry: Není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.[8] Na profilované římse stojí dvanáct štíhlých věžiček zakončených půlměsícem. Ve čtyřech rozích ploché střechy mešity jsou měděným plechem pobité kupole.[4]
Interiéry jsou dekorovány v tureckém stylu, stropy místností jsou členěny do menších polí vyřezávanými a polychromovanými lištami. Podlahy tvoří barevné mozaiky z benátského terazza.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BOBEK, Jan. Rozhledna minaret, Lednicko-valtický areál. www.hrady.cz [online]. 2004–2010 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog - 1000159057_0005 - minaret. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 53–57.
- ↑ a b c d e KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž: NPÚ, 2018. 45 s. ISBN 978-80-906899-8-5.
- ↑ a b c Lednice. www.zamek-lednice.com [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ V zámeckém parku v Lednici pokračují opravy minaretu. Restaurátoři se pustili do mozaikových podlah. ČT24 [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠENKÝŘ, Miloš. Šetří se. Na minaret nezbylo. lidovky.cz. 2010-05-12. Dostupné online [cit. 2018-08-16].
- ↑ MENDEL, Miloš. Vyznání víry. In: HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Judaismus, křesťanství, islám. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-165-9. S. 646.
Literatura
editovat- ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÍ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5.
- KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž: NPÚ, 2018. ISBN 978-80-906899-8-5.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minaret na Wikimedia Commons - Minaret - oficiální stránky Zámku Lednice
- Rekonstrukce minaretu - ČT24
