Hlukové znečištění
Hlukové znečištění nebo hlukový smog je šíření hluku nebo zvuku s různými dopady na činnost lidí a zvířat, z nichž většina je do určité míry škodlivá.[1] Tento typ znečištění je vážnou formou environmentální změny, která postihuje celé ekosystémy.[2] Zdrojem hluku ve venkovním prostředí na celém světě jsou především stroje, doprava a propagační systémy. Příčinou znečištění hlukem může být špatné územní plánování. Vedle sebe stojící průmyslové a obytné budovy mohou mít za následek hlukové znečištění v obytných oblastech. Mezi hlavní zdroje hluku v obytných oblastech patří doprava (doprava, železnice, letadla atd.), údržba trávníků, stavebnictví, elektrické generátory, větrné turbíny, výbuchy a lidé.
Vysoké hladiny hluku mohou u lidí přispívat ke kardiovaskulárním účinkům a zvýšenému výskytu ischemické choroby srdeční. Hluk také snižuje odolnost vůči stresu, čímž přispívá ke zhoršování psychického zdraví a vede k dlouhodobým stresovým procesům v těle.[3][4] U zvířat může hluk zvyšovat riziko smrti tím, že mění detekci a vyhýbání se predátorům nebo kořisti, narušuje reprodukci a navigaci a přispívá k trvalé ztrátě sluchu.
Podle některých zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) je hluk druhou největší environmentální příčinou zdravotních problémů, a to hned po znečištění ovzduší.[5]
Dopady
editovatNa člověka
editovatHluk má negativní vliv fyzické zdraví i psychiku. Dlouhodobý hluk může způsobit poškození sluchového aparátu, vysoký krevní tlak, poškození srdce či nespavost. Hluk má dopad i na srdeční funkci a cévy. Kanadský výzkum na milionu respondentů doložil výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí.[6]
Hlučnost silniční, letecké a železniční dopravy má velký vliv na kvalitu spánku. Lidé, kteří jsou vystaveni nadměrnému dopravnímu hluku, spí kratší dobu a častěji se během noci probouzejí. Nedostatek kvalitního spánku pak ovlivňuje jejich náladu a snižuje výkonnost. Prokázalo se také, že pracovníci, pracující v hlučném prostředí, mají menší výkonnost.[7]
Hluk ovlivňuje také schopnost učení. Podle Evropské agentury pro životní prostředí má problémy s učením více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť. Hlučné prostředí však nemusí ovlivňovat pouze školáky, ale také batolata, která se učí mluvit a špatně rozumí svým rodičům.[7]
Na zvířata
editovatHluk vytvářený lidmi negativně působí na většinu zvířecích druhů. Dle studie z roku 2019 má hluk negativní dopad na většinu zvířat od nejmenších až velké mořské kytovce. Hluk negativně postihuje mnoho druhů obojživelníků, ptáky,[8] ryby, savce, bezobratlé i plazy.[2][9] Typickým příkladem negativního účinku hluku na zvířata jsou netopýři. Hluk způsobovaný lidskou činností ovlivňuje jejich schopnost navigace pomocí sonaru. Kvůli tomu tak uloví méně potravy v podobě hmyzu. Hlukové znečištění má velký vliv na mořské živočichy.[10] Hluk se v moři šíří na velké vzdálenosti a pro mnoho mořských tvorů je zdrojem stresu a narušuje jejich schopnosti navigace nebo vzájemné komunikace.[11]
Zdroje
editovatHlavním zdrojem hlukového znečištění je automobilová doprava.[12]
Opatření proti hluku
editovat.jpg)
Za účelem řešení problémů s hlukem, příjímají různé země, regiony a města různá opatření. Mezi příklady opatření pro hluku patří pokládání nízkohlučného asfaltu na vozovky, protihlukové stěny, užívání tichých pneumatik na vozidlech veřejné dopravy, budování infrastruktury pro elektrická vozidla ve městech, podpora chodců a jízdy na kole, zavádění pěších zón nebo zřizování tzv. tichých zón, kam se lze uchýlit před hlukem (parky, zelené plochy). Mnoho z těchto opatření má přínosy i pro snižování znečištění ovzduší.[5]
Právní status a regulace
editovatČesko
editovatHluk je jeden z největších environmentálních problémů ČR. Ochranu před hlukem a vibracemi upravuje zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.[13] Konkrétní limity stanoví Nařízení vlády č. 433/2022 Sb., které mění Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.[14] Nadměrný hluk pochází nejvíce z dopravy a dle hlukových map, které zpracoval Státní zdravotní ústav, obtěžuje desítky tisíc lidí.[15] Nejvíce hlukem zatížená jsou místa v bezprostřední blízkosti dálnic, hlavních tahů železnic v blízkosti hustě osídlených míst.[16]
Nizozemsko
editovatVedení Amsterdamu plánuje razantně řešit znečištění ovzduší a hluk. Řešením by mělo být omezení letecké dopravy, které by se mělo dotknout hlavně nočních letů a soukromých letadel. Dalšími prostředky by mělo být omezení rychlosti ve městě z 50 na 30 kilometrů za hodinu a rušení parkovacích míst v centru města.[17]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Co je to hlukové znečištění a jak je omezit [online]. rockfon.cz, 2020-01-07 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Lidský hluk působí negativně na většinu zvířecích druhů, ukázal nový výzkum [online]. ČT, 2019-11-20 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Nepříznivé účinky hluku na člověka [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2015-12-01 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ KUNERTOVÁ, Bohumila. Jak nás neustálý hluk udržuje v chronickém stresu [online]. novinky.cz, 2022-12-06 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Hlukové znečištění představuje závažný problém, a to jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí [online]. eea.europa.eu [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ MATYÁŠOVÁ, Helena. Hluk ohrožuje sluch, ale také srdce, varuje lékařka [online]. lidovky.cz, 2019-09-19 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Hluk z dopravy škodí zdraví. Studie z Oxfordu navíc potvrdila jeho souvislost s obezitou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-08-30 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ JELÍNEK, Tomáš. Městský hluk narušuje vývoj ptáků a způsobuje jim chronický stres [online]. energozrouti.cz, 2021-05-14 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ KUNC, Hansjoerg P.; SCHMIDT, Rouven. The effects of anthropogenic noise on animals: a meta-analysis [online]. royalsocietypublishing.org, 2019-11-20 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online.
- ↑ ÚŠELA, Jan. Světové oceány sužuje znečištění hlukem. Pro podmořská zvířata je stejně škodlivé jako plasty [online]. Hospodářské noviny, 2021-02-12 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTOVÁ, Markéta. Lidská činnost způsobuje hluk devastující mořské prostředí [online]. energozrouti.cz, 2021-02-05 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ ‘Vehicles are the main source of noise pollution’ [online]. thehindu.com, 2016-04-26 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 258/2000 Sb.Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [online]. zakonyprolidi.cz [cit. 2023-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [online]. zakonyprolidi.cz [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ FOGLOVÁ, Anna. „Budím se desetkrát za noc.“ Lidé od D1 popisují, proč se soudí kvůli hluku. Seznam Zprávy [online]. 2024-08-30 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Nadměrný hluk pochází nejvíce ze silniční dopravy, ukazují mapy [online]. denik.cz, 2015-05-28 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Amsterdam válčí s hlukem a znečištěním, zakáže noční lety i soukromé tryskáče [online]. idnes.cz, 2023-04-05 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hlukové znečištění na Wikimedia Commons
