Achaz
Achaz (hebrejsky: אָחָז, Achaz), v českých překladech Bible přepisováno též jako Achas, byl z Davidovské dynastie v pořadí jedenáctý král samostatného Judského království. Jeho jméno se vykládá jako „(Bůh) uchopil“.[1] Moderní historikové a archeologové uvádějí, že vládl asi v letech 743 př. n. l. až 727 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3183–3199 od stvoření světa neboli do let 579–562 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 16 letům vlády, jak je uvedeno v Tanachu.[4][5]
| Achaz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 763 př. n. l. |
| Úmrtí | 727 př. n. l. (ve věku 35–36 let) |
| Potomci | Chizkijáš |
| Otec | Jótam |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Achaz usedl na judský trůn v Jeruzalémě ve svých 20 letech, a to po smrti svého otce, krále Jótama. Do dějin se zapsal jako odporný modloslužebník, který v Údolí syna Hinómova „spaloval své syny ohněm podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.“[6] Za jeho vlády bylo Judsko napadeno koaličním vojskem aramejského krále Resína a izraelského krále Pekacha. V boji bylo pobito 120 tisíc judských mužů a zajato 200 tisíc judských žen a dětí. Tito zajatci byli odvedeni do Samaří za účelem prodeje do otroctví, ale proti tomuto postupu ostře vystoupil prorok Obéd a na svou stranu získal význačné představitele severo-izraelského království. Ti nakonec tyto zajatce vrátili zpět na území judského království. Místo, aby se Achaz z celé situace poučil, a dal na rady proroka Izajáše,[7] i nadále pokračoval v modloslužbě. Když pak začal mít problém s nájezdy Edómců a Pelištejců, obrátil se s žádostí o vojenskou pomoc k asyrským králům.[8] Nakonec k němu přitáhl asyrský král Tiglat-pileser, ale místo účinné pomoci se od něj dočkal vydrancování královské pokladny. Aby pokladnu znovu naplnil, nechal z jeruzalémského Chrámu osekat veškeré zlato a zavřel jeho dveře. Achaz umírá v době naprostého náboženského úpadku judských obyvatel a na judský trůn usedá Achazův syn Chizkijáš.
Za neslavné vlády Achazovy působili bibličtí proroci Izajáš,[9] Ozeáš[10] a Micheáš.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 47.
- ↑ Existuje několik verzí datace vlády izraelských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 80, 82.
- ↑ 2Kr 16, 2 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 28, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 28, 3 (Kral, ČEP)
- ↑ Iz 7, 1–25 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 28, 16 (Kral, ČEP)
- ↑ Iz 1, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Oz 1, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Mi 1, 1 (Kral, ČEP)
Literatura
editovat- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Achas.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ACHAZ.
- FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Achaz na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ácház v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Králové Judského království | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jótam |
743 př. n. l. - 727 př. n. l. Achaz |
Nástupce: Chizkijáš |
