Štěpán Báthory
Štěpán Báthory (maďarsky: Báthory István, polsky: Stefan Batory, litevsky: Steponas Batoras) 27. září 1533 – 12. prosince 1586) byl vojvoda transylvánský (1571–1576), kníže transylvánský (1576–1586), král polský a velkokníže litevský (1576–1586).
| Štěpán Báthory | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 27. září 1533 Șimleu Silvaniei |
| Úmrtí | 12. prosince 1586 (ve věku 53 let) Grodno |
| Příčina úmrtí | chronické renální selhání |
| Místo pohřbení | královské hroby ve Wavelské katedrále |
| Alma mater | Padovská univerzita |
| Povolání | politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Choť | Anna Jagellonská (1576–1586)[1][2] |
| Rodiče | Štěpán VIII. Báthory a Kateřina Telegdi |
| Rod | Báthoryové |
| Příbuzní | Anna Báthoryová, Kryštof Báthory[2] a Ondřej Báthory (sourozenci) |
| Funkce | sedmihradský kníže (1571–1586) polský král (1576–1586) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| tchán | Zikmund I. Starý |
|---|---|
| švagr | Zikmund II. August |
| synovec | Zikmund III. Vasa |
Štěpán Báthory, syn Štěpána VIII. Báthoryho a člen maďarské šlechtické rodiny Báthoryů, byl v 70. letech 16. století vládcem Transylvánie. V roce 1576 se stal manželem královny Anny Jagellonské a třetím zvoleným králem Polska. Jedním z protikandidátu Štěpána Báthoryho při volbě polského krále byl Vilém z Rožmberka.[3]
Když byl Štěpán Báthory zvolen králem, musel souhlasit se zaplacením vyššího tributu (daně) Turkům (celkem 25 000 florinů), za což získal jejich souhlas s polsko-sedmihradskou personální unií. Regentem (vojvodem) jmenoval svého bratra Krzysztofa. Po jeho smrti převzala moc regentská rada a v roce 1585 se stal regentem Jan Ghycza (nahradil Zygmunta, nezletilého Krzysztofova syna). Navzdory tomu král Stefan zorganizoval samostatnou transylvánskou kancelář v Krakově a nechal všechna důležitá rozhodnutí na sobě. Ve válkách s Moskvou využíval i sedmihradské vojáky, rekrutované především z Rumunů a Sikulů. Odhaduje se, že jeho vláda dala Transylvánii mír a šanci na rozvoj a položila základy pro budoucí úspěchy země.[4]
Úzce spolupracoval s kancléřem Janem Zamojskim.
Příbuzenstvo
editovatOženil se s o 10 let starší Annou Jagellonskou, dcerou polského krále Zikmunda I. Starého, avšak neměli spolu žádné děti. Štěpán Báthory byl strýcem tzv. čachtické paní Alžběty Báthoryové (matka Alžběty, Anna, byla jeho sestrou).
Jeho nástupcem na polském a litevském trůně se stal jeho synovec Zikmund III. Vasa, syn švédského krále Jana III. Vasy a Kateřiny Jagellonské (byla sestrou Anny Jagellonské).
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefan Batory na polské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-17].
- ↑ PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové, velmoži české Renesance. Praha: Panorama (Stopy, fakta, svědectví). ISBN 978-80-7038-006-2. S. 169, 173, 179-181, 230, 360.
- ↑ „Najpewniejsza tarcza węgierskiej narodowości”. Polityka książąt Siedmiogrodu w latach 1541-1660. histmag.org [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán Báthory na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Jan Zikmund Zápolský |
.svg){kind=small}
|
Kníže sedmihradský 1571–1576 |
|
Nástupce: Kryštof Báthory |
| Předchůdce: Jindřich III. Francouzský |
Polský král a velkokníže Litvy 1576–1586 |
Nástupce: Zikmund III. Vasa |
