Špačkovití

Špačkovití
	Špaček obecný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Podřád	zpěvní (Passeri);
Infrařád	Passerida;
Nadčeleď	Muscicapoidea;
Čeleď	špačkovití (Sturnidae); Rafinesque, 1815
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špačkovití (Sturnidae) je ptačí čeleď, která má schopnost zapamatovat si a pak využívat ve svém repertoáru cizí hlasy. Nejznámější z této čeledi je špaček obecný, který se i zásluhou člověka rozšířil do mnoha zemí všech kontinentů. Další druhy špačků žijí také v Africe a Asii.

Nejrozšířenější druhy špačkovitých

Loskuták posvátný – Gracula religiosa – je často chován v klecích. Měří 28–30 centimetrů. Žije v jižní a jihovýchodní Asii, převážně v zalesněných oblastech. Pestrá paleta jejich skřeků vytváří téměř pravidelné zvukové pozadí.

Bleděmodrá vejce Špačka obecného

Špaček obecný – Sturnus vulgaris – měří přibližně 22 cm. Samec i samice jsou černí se silným kovovým leskem a malými žlutobílými skvrnami, které jsou výraznější v zimním období. Mláďata jsou šedohnědá. Vyskytuje se v Evropě, v mírném pásmu Asie a v severní Africe. Byl převezen i do Severní Ameriky. Nejčastěji obývá okraje lesů, lesíky a zahrady v nížinách a podhůřích. Hnízdí v dutinách stromů. Na bledě modrých vejcích sedí oba rodiče 13–14 dní, mláďata v hnízdě krmí 19–22 dní. Po opuštění hnízda se mladí špačci shlukují do hejn a odlétají do polí ale i sadů za potravou. Tito ptáci se živí hmyzem, příležitostně třešněmi, bobulemi révy vinné, kukuřicí.
Špaček růžový – Pastor roseus – připomíná vzhledem i velikostí špačka obecného. Samec i samice jsou zbarveni černě s kovovým leskem, v kombinaci s růžovou barvou. Mláďata jsou hnědošedá, s bílou spodinou těla. Vyskytuje se ve stepích a polopouštích jihovýchodní Evropy a přilehlé části Asie až po střední Asii. Hnízdo z trávy staví většinou na zemi nebo v hromadách kamenů.

Přehled rodů^[1]

Aplonis Gould, 1836
Mino Lesson, RP, 1827
Basilornis Bonaparte, 1850
Goodfellowia Hartert, EJO, 1903
Sarcops Walden, 1875
Streptocitta Bonaparte, 1850
Enodes Temminck, 1839
Scissirostrum Lafresnaye, 1845
Saroglossa Hodgson, 1844
Ampeliceps Blyth, 1842
Gracula Linnaeus, 1758
Acridotheres Vieillot, 1816
Spodiopsar Sharpe, 1889
Gracupica Lesson, RP, 1831
Agropsar Oates, 1889
Sturnia Lesson, RP, 1837
Sturnornis Legge, 1879
Leucopsar Stresemann, 1912
Fregilupus Lesson, RP, 1831
Necropsar Slater, HH, 1879
Pastor Temminck, 1815
Sturnus Linnaeus, 1758
Creatophora Lesson, RP, 1847
Notopholia Roberts, 1922
Hylopsar Boetticher, 1940
Lamprotornis Temminck, 1820
Hartlaubius Bonaparte, 1853
Cinnyricinclus Lesson, RP, 1840
Onychognathus Hartlaub, 1849
Poeoptera Bonaparte, 1854
Pholia Reichenow, 1900
Arizelopsar Oberholser, 1905
Grafisia Bates, GL, 1926
Speculipastor Reichenow, 1879
Neocichla Sharpe, 1876
Rhabdornis Reichenbach, 1853

Odkazy

Reference

↑ Nuthatches, Wallcreeper, treecreepers, mockingbirds, starlings, oxpeckers – IOC World Bird List v14.1. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu špačkovití na Wikimedia Commons
Špačkovití v encyklopedii Cojeco

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Nuthatches, Wallcreeper, treecreepers, mockingbirds, starlings, oxpeckers – IOC World Bird List v14.1. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.

[1]