Chřipka je velmi nakažlivé onemocnění virového původu, kterým u nás každoročně onemocní statisíce lidí. Velice rychle se šíří v kolektivech a nejaktivnější bývá během podzimu a zimy. Přestože se chřipka u lidí vyskytuje zcela běžně a dokonce bývá nejčastější příčinou pracovní neschopnosti, její průběh se rozhodně nevyplácí podceňovat. Pro lidi s chronickým onemocněním může mít i fatální následky.
Pravděpodobně to všichni dobře znáte. Ráno se probudíte, jste slabí, máte zimnici a hlava vám třeští o sto šest. K tomu všemu se navíc během několika hodin přidá ještě horečka, malátnost a bolest snad každého svalu v těle. Na jídlo nemáte ani pomyšlení, a když zrovna nespíte, válčíte s nepříjemným dráždivým kašlem.
Chřipka je nepříjemné a hlavě vysoce infekční onemocnění dýchacích cest, ale zároveň i celého organismu, které v Česku každoročně potrápí statisíce pacientů. Ačkoli se většinou obejde bez závažných komplikací, mívá pravidelně na svědomí kolem dvou tisíc úmrtí. Nejvíce ohroženi jsou v tomto ohledu staří lidé a pacienti s oslabenou imunitou – typicky s chronickým onemocněním dýchacího systému.
Původcem onemocnění jsou ve většině případů dva typy RNA viru – typ A a B. Celkem ale existují tři druhy:
Zdrojem nákazy je člověk, přičemž nejvíce infekční bývá ke konci inkubační doby, která je poměrně krátká. Udává se přibližně kolem 1 až 3 dnů. Vysoká nakažlivost pak zůstává ještě zpočátku onemocnění, tedy krátce po výskytu prvních příznaků. U dětí a jedinců s oslabenou imunitou ale může být nakažlivost významně delší.
K přenosu chřipky dochází kapénkovou cestou, nakazit se tedy můžete při mluvení, kašlání a kýchání. Možné je to ale i přes kontaminované předměty, kterých se nemocný dotkl. Virus chřipky na nich totiž dokáže přežít i několik hodin.
Statisticky chřipka nejčastěji napadá mladé dospělé, na věku pacienta ale vůbec nezáleží, a tak se nevyhýbá ani dětem či seniorům. Nejlépe se onemocnění šíří v kolektivech, jakými jsou školy, přičemž nejvyšší výskyt nemocných je pravidelně v období podzimu a zimy, kdy probíhá epidemie chřipky.
Jaké má chřipka příznaky? Zpočátku se projevuje prudkým začátkem obtíží, kdy pacient ulehá v podstatě z plného zdraví. U nemocných náhle nastupuje:
Během několika hodin se přidává také dráždivý kašel a bolest či pálení v krku. U dětí se pak mohou vyskytnout také bolesti břicha, zvracení a průjem. Horečka spolu s ostatními příznaky postupně odeznívá v průběhu následujících 3 až 4 dní, kašel obvykle trvá i delší dobu, únava dokonce až několik týdnů. U většiny pacientů přetrvávají obtíže zhruba po dobu 1 až 2 týdnů, tedy za předpokladu, že se jedná o nekomplikovaný průběh nemoci.
Spousta lidí si chřipku plete s klasickým nachlazením, které doprovází zvýšená teplota, rýma a nepříjemný kašel. Oproti chřipce má přitom výrazně mírnější průběh. Liší se i jednotlivé příznaky. Ty si můžete porovnat v následující tabulce:
Příznak |
Chřipka |
Nachlazení |
Teplota |
Vysoká (nad 39 °C) |
Mírná (do 38 °C) |
Bolest hlavy |
Častá a výrazná |
Pouze zřídka |
Rýma |
Někdy |
Téměř vždy |
Kýchání |
Někdy |
Téměř vždy |
Kašel |
Silný a vyčerpávající |
Mírný |
Bolest v krku |
Někdy |
Téměř vždy |
Bolest kloubů a svalů |
Velmi silná |
Mírná |
Únava a slabost |
Výrazná (někdy až 3 týdny) |
Mírná |
Komplikace |
Zápal plic, zánět srdečního svalu |
Zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha |
Jako u každé jiné nemoci, i v případě chřipky se mohou objevit komplikace, a to zejména u jedinců se sníženou imunitou. Typicky se vyskytují u těch, kteří současně trpí i jiným chronickým onemocněním dýchacích cest či kardiovaskulárního systému. Ohroženi jsou pak také pacienti trpící cukrovkou a lidé starší 65 let.
Mezi nejčastější komplikace patří virový zánět plic, který může končit i úmrtím pacienta. Potíže ale mohou způsobit také bakterie, které kromě zmíněného zápalu plic způsobují zánět průdušek a u dětí i zánět vedlejších dutin či středouší. Další nebezpečnou komplikací je zánět srdečního svalu.
Chřipka u dětí bývá jedním z nejčastějších důvodů návštěvy pediatra, ale její průběh je zpravidla nekomplikovaný. Příznaky se od dospělých jedinců mohou lehce lišit. Kromě horečky, únavy a kašle se u nakažených dětí mohou objevit také problémy v oblasti zažívacího traktu, tedy:
Děti jsou rovněž považovány za časté přenašeče nemoci, což je dáno mimo jiné tím, že na rozdíl od dospělých příliš neřeší sociální hranice a prevenci v podobě častější hygieny. Vzhledem k tomu, že se virus šíří nejrychleji v kolektivech, kde se v užší blízkosti nachází větší počet lidí, bývají epidemií velmi často zasaženy celé školy. V případě, že dojde k velkému přemnožení viru uvnitř vzdělávacích zařízení, vyhlašují tyto instituce obvykle „chřipkové prázdniny“.
Co se týče komplikací, nemoc u dětí mohou doprovázet febrilní křeče, tedy záchvaty, ke kterým může dojít v důsledku vysoké teploty. Jsou způsobeny menší stabilitou dětského nervového systému a nejčastěji se vyskytují u starších kojenců, batolat a dětí do čtyř let věku.
Tyto křeče se projeví náhlou ztuhlostí svalstva, rodiče takto postižených dětí častokrát popisují, že se pacienti prohýbají do tvaru luku a oči mají stočené v sloup. Po fázi napětí se svaly začnou rychle stahovat a napínat, čímž dochází k záškubům, a to buď celého těla, či pouze jeho části – například končetin. V některých případech mohou pacienti upadnout do bezvědomí, v tom okamžiku je nutné dítě ihned přetočit na bok, aby se předešlo případnému vdechnutí zvratků a následnému udušení. Pokud k febrilním křečím u dítěte dojde, bez odkladu voláme lékaře.
Ačkoli může samotný záchvat vypadat opravdu strašidelně a v mnoha rodičích vyvolává paniku, je nutné si uvědomit, že pokud je dítě zajištěno proti pádu a vdechnutí případných zvratků, není bezprostředně ohroženo na životě.
V případě, že se příznaky chřipky objeví u nastávajících maminek, rozhodně by je neměly ignorovat a snažit se je přejít. Naopak je na místě naordinovat si klid na lůžku, méně se namáhat a zvýšit příjem tekutin. Doporučuje se rovněž zvýšit podíl zeleniny a ovoce ve stravě, a to kvůli cenným vitamínům.
V případě že, se těhotné ženy rozhodnou užívat doplňky stravy, které mají za úkol posilnit jejich imunitu, měly by se vždy nejprve ubezpečit o tom, že se jedná o přípravek, který je vhodný pro nastávající matky. Stejně by měly postupovat i při užívání léků. Ty by měly vždy konzultovat se svým lékařem. Volbou nevhodných medikamentů by totiž mohlo dojít k poškození plodu, potratu či předčasnému porodu.
Přestože chřipka u těhotných probíhá většinou bez komplikací, je nutné dbát zvýšené opatrnosti a onemocnění nepodceňovat, a to zvláště v prvním trimestru, kdy je plod ohrožen nejvíce. U závažných stavů totiž může dojít k nejrůznějším malformacím, jako je třeba postižení centrální nervové soustavy dítěte, deformace končetin či rozštěp rtů. Ačkoli k těmto komplikacím dochází opravdu zřídka, zcela vyloučit je nelze. To je důvod, proč by těhotné ženy měly brát chřipku vážně a při jejích příznacích vždy vyhledat lékaře.
Léčba chřipky probíhá symptomaticky, což znamená, že se lékaři zaměřují na odstranění jednotlivých příznaků. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemoc vyvolanou virem (nikoli bakteriemi), léčba antibiotiky je v tomto případě zcela bezúčelná. Užít je však lze v případě komplikací bakteriálního původu. Krom léků na kašel, proti horečce a bolesti mohou lékaři předepsat také antivirotika. Aby však byla zajištěna dostatečná účinnost, je s jejich nasazením nutné začít včas. Ideálně první den nemoci.
Základem úspěšného vyléčení je hlavně klid na lůžku, dostatek tekutin a vyvážená lehčí strava. Horečku lze snížit léky či fyzikálními metodami, jako jsou různé zábaly. Co se týče kašle, v případě suchého a dráždivého pomohou antitusika, která nepříjemný příznak tlumí. U vlhkého kašle je dobré sáhnout po prostředcích, které podporují vykašlávání (mukolytika). Pokud se společně s kašlem objevuje také dušnost či bolest na hrudi, je nutné navštívit lékaře, aby vyloučil možné komplikace.
Důležitou součástí léčby je také rekonvalescence. S chřipkou se doporučuje zůstávat doma po dobu akutních příznaků, poté je možné se vrátit zpět do práce či školy. Imunita nemocného je po prodělané nemoci ale značně oslabena, a tak není dobré skákat rovnou do plné zátěže, ale do běžného života se vracet pozvolna. V opačném případě hrozí opětovný návrat nemoci.
Chránit se před chřipkou lze dodržováním základních hygienických návyků, jako je mytí rukou i kýchání a kašlání do kapesníku, důležitou roli ale hraje také dodržování zásad zdravého životního stylu, tedy konzumace vyvážené stravy s dostatkem vitamínů a minerálů či pravidelný pohyb.
Počty nemocných pak pomáhá každoročně snižovat i očkování proti chřipce, které může dobrovolně podstoupit každý občan kteréhokoli věku. Vakcinace proti chřipce je doporučena hlavně ohroženým skupinám, jakými jsou starší lidé a pacienti s chronickými onemocněními dýchacího systému a srdce. Mohou jej rovněž absolvovat těhotné ženy, a to v jakékoli fázi těhotenství. Pokud chcete, aby mělo očkování trvalý efekt, je nutné jej podstoupit každoročně.
Zdroje: zuusti.cz, szu.cz, euc.cz, praktickélekarstvi.cz