Feder�ln� shrom�d�n� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky 1991
VI. v. o.
945
Vl�dn� n�vrh
Z�kona
ze dne ........ 1991
o ochran� topografi� polovodi�ov�ch v�robk�
Feder�ln� shrom�d�n� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky se usneslo na tomto z�kon�:
P�edm�t ochrany
� 1
/1/ Podle tohoto z�kona jsou chr�n�ny topografie polovodi�ov�ch v�robk� (d�le jen "topografie"), kter� jsou v�sledkem tv�r�� �innosti p�vodce a kter� nejsou v pr�myslu polovodi�ov�ch v�robk� b�n�. Ochrana podle tohoto z�kona se vztahuje rovn� na ��sti topografie, kter� jsou vyu�iteln� samostatn�, jako� i na zobrazen� slou��c� k v�rob� topografie.
/2/ Jestli�e topografie polovodi�ov�ho v�robku je tvo�ena z prvk� v�eobecn� zn�m�ch, je chr�n�na pouze tehdy, spl�uje-li kombinace t�chto prvk� podm�nky uveden� v odstavci 1.
/3/ Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na technologii u�itou p�i vytv��en� topografie nebo v�rob� polovodi�ov�ho v�robku, ani na informace ulo�en� v tomto v�robku.
� 2
/1/ Topografi� se pro ��ely tohoto z�kona rozum� s�rie jakkoli zafixovan�ch nebo zak�dovan�ch vz�jemn� souvisej�c�ch zobrazen�, zn�zor�uj�c�ch trojrozm�rn� trval� uspo��d�n� vrstev, z nich� se polovodi�ov� v�robek skl�d�, p�i�em� ka�d� zobrazen� zn�zor�uje vzor jedn� vrstvy polovodi�ov�ho v�robku nebo jeho ��sti, pop��pad� povrchu polovodi�ov�ho v�robku v jednotliv�ch stupn�ch v�roby, nebo jeho ��st�.
/2/ Polovodi�ov�m v�robkem se pro ��ely tohoto z�kona rozum� kone�n� nebo mezit�mn� forma mikroelektronick�ho v�robku, kter� je ur�en k pln�n� elektronick� funkce a kter� se skl�d� ze z�kladn�ho t�lesa obsahuj�c�ho vrstvu polovodi�ov�ho materi�lu a opat�en�ho alespo� jednou vrstvou vodiv�ho, izola�n�ho nebo polovodi�ov�ho materi�lu v p�edem dan�m uspo��d�n�.
Pr�vo na ochranu
� 3
/1/ Pr�vo na ochranu topografie p��slu�� jej�mu p�vodci nebo jeho pr�vn�mu n�stupci.
/2/ Jestli�e topografie byla vytvo�ena ke spln�n� �kolu z pracovn�ho pom�ru nebo obdobn�ho vztahu, p��slu�� pr�vo na ochranu zam�stnavatel i nebo tomu, pro koho byla na z�klad� smlouvy vytvo�ena, pokud smlouva nestanov� jinak.
� 4
Pr�vo na ochranu topografie je p�evoditeln�.
� 5
Pr�vo na ochranu topografie zanikne uplynut�m 15 let ode dne jej�ho vytvo�en�, jestli�e topografie nebyla obchodn� vyu��v�na jinak ne� skryt� nebo nebyla p�ihl�ena u Feder�ln�ho ��adu pro vyn�lezy (d�le jen "��ad").
� 6
/1/ Pr�vo na ochranu topografie mohou uplatnit �eskosloven�t� ob�an�, jako� i osoby, kter� maj� bydli�t� nebo s�dlo na �zem� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky.
/2/ Osoby, kter� nemaj� na �zem� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky bydli�t� nebo s�dlo, mohou uplatnit pr�vo na ochranu jen za podm�nky vz�jemnosti.
� 7
P�ihl�ka topografie
/1/ Ka�d�, kdo chce uplatnit pr�vo na ochranu topografie (d�le jen "p�ihla�ovatel"), mus� podat p�semnou p�ihl�ku topografie (d�le jen "p�ihl�ka") u ��adu. Pro ka�dou topografii mus� b�t pod�na samostatn� p�ihl�ka.
/2/ P�ihl�ka mus� obsahovat:
a) ��dost o z�pis do rejst��ku topografi� (d�le jen "rejst��k"), s uveden�m n�zvu topografie;
b) podklady umo��uj�c� identifikaci topografie, a p��padn� i samotn� polovodi�ov� v�robek obsahuj�c� topografii;
c) datum prvn�ho, nikoliv v�ak skryt�ho obchodn�ho vyu�it� topografie, je-li d��v�j��, ne� je datum pod�n� p�ihl�ky;
d) doklad o nabyt� pr�va na ochranu topografie podle ustanoven� � 4 a �daje sv�d��c� o pr�vu na ochranu topografie podle ustanoven� � 6.
/3/ P�ihla�ovatel je opr�vn�n n�kter� z po�adovan�ch podklad� umo��uj�c�ch identifikaci topografie nebo jejich ��st� ozna�it jako obchodn� nebo v�robn� tajemstv�; v tomto p��pad� mus� b�t tyto podklady p�edlo�eny v dal��m vyhotoven�, jeho� p��slu�n� ��sti ozna�en� jako obchodn� nebo v�robn� tajemstv� jsou ne�iteln�. Jako obchodn� nebo v�robn� tajemstv� nemohou b�t ozna�eny podklady jako celek.
/4/ Za pod�n� p�ihl�ky je p�ihla�ovatel povinen zaplatit spr�vn� poplatek podle zvl�tn�ho p�edpisu [Z�kon �. 105/1951 Sb., o spr�vn�ch poplatc�ch, ve zn�n� z�konn�ho opat�en� p�edsednictva N�rodn�ho shrom�d�n� �. 138/1960 Sb. Vyhl�ka feder�ln�ho ministerstva financ�, ministerstva financ� �esk� republiky a ministerstva financ� Slovensk� republiky �. 570/1990 Sb., o spr�vn�ch poplatc�ch, ve zn�n� vyhl�ky feder�ln�ho ministerstva financ�, ministerstva financ� �esk� republiky a ministerstva financ� Slovensk� republiky �. .../1991 Sb.].
/5/ ��ad m��e stanovit bli��� form�ln� n�le�itosti p�ihl�ky.
� 8
Z�pis topografie
/1/ Spl�uje-li p�ihl�ka podm�nky stanoven� v ustanoven� � 7 zap�e ��ad topografii do rejst��ku. ��ad vyd� p�ihla�ovateli, jeho� topografie byla zaps�na do rejst��ku (d�le jen "majitel topografie") osv�d�en� o z�pisu topografie do rejst��ku a z�pis topografie do rejst��ku ozn�m� ve V�stn�ku Feder�ln�ho ��adu pro vyn�lezy (d�le jen "V�stn�k").
/2/ Jestli�e p�ihl�ka neodpov�d� po�adavk�m uveden�m v ustanoven� � 7, ��ad vyzve p�ihla�ovatele, aby ve stanoven� lh�t� nedostatky odstranil. Neodstran�-li p�ihla�ovatel vyt�en� nedostatky ve stanoven� lh�t�, ��ad ��zen� o p�ihl�ce zastav�. Na tento d�sledek mus� b�t p�ihla�ovatel p�i stanoven� lh�ty upozorn�n. T�kaj�-li se nedostatky p�ihl�ky n�le�itost� uveden�ch v ustanoven� � 7 odst. 2 p�sm. a) a� c), pova�uje se za datum podan� p�ihl�ky den, kdy tyto nedostatky byly odstran�ny. Byla-li p�ihl�ka pod�na v rozporu s ustanoven�m � 6 a � 9 odst. 1 p�sm. a), ��ad p�ihl�ku zam�tne.
/3/ Po z�pisu topografie do rejst��ku ��ad zp��stupn� podklady uveden� v ustanoven� � 7 odst. 2 t�et�m osob�m k nahl�dnut�. Po�izov�n� v�pis� z t�chto podklad� nen� t�et�m osob�m dovoleno.
� 9
Vznik a doba trv�n� ochrany
/1/ Ochrana topografie vznik�
a) ke dni prvn�ho nikoli skryt�ho obchodn�ho vyu�it� topografie, jestli�e tato topografie byla p�edm�tem ��dn� p�ihl�ky podan� u ��adu ve lh�t� 2 let od tohoto vyu�it�, nebo
b) ke dni pod�n� ��dn� p�ihl�ky podle ustanoven� � 7, jestli�e topografie nebyla d��ve obchodn� vyu�ita (� 11), pop��pad� byla-li vyu�ita pouze skryt�.
/2/ Doba trv�n� ochrany topografie skon�� uplynut�m 10 let od konce kalend��n�ho roku, v n�m� vznikla.
/3/ Zme�k�n� lh�ty uveden� v odstavci 1 p�sm. a) nelze prominout.
��inky ochrany
� 10
/1/ Bez souhlasu (licence) majitele topografie nikdo nesm�:
a) reprodukovat topografii nebo jej� samostatn� vyu�iteln� ��sti a zhotovovat zobrazen� topografie pro v�robn� ��ely,
b) vyr�b�t polovodi�ov� v�robek, ve kter�m je chr�n�n� topografie obsa�ena,
c) obchodn� vyu��vat topografii nebo polovodi�ov� v�robek, kter� obsahuje chr�n�nou topografii nebo jej� samostatn� vyu�iteln� ��sti, jako� i zobrazen� topografie slou��c� k jej� v�rob�.
/2/ ��inky ochrany lze v��i t�et�m osob�m uplatnit a� po z�pisu topografie do rejst��ku.
� 11
/1/ ��inky ochrany topografie se nevztahuj� na
a) �innosti prov�d�n� k neobchodn�m ��el�m,
b) reprodukci topografie k ��el�m anal�zy, v�zkumu, v�voje nebo vzd�l�v�n�,
c) obchodn� vyu�it� topografie, kter� byla vytvo�ena na z�klad� anal�zy, v�zkumu nebo v�voje podle ustanoven� p�smene b), pokud tato dal�� topografie odpov�d� podm�nk�m stanoven�m v � 1 odst. 1,
d) n�sledn� obchodn� vyu��v�n� topografie nebo polovodi�ov�ho v�robku obsahuj�c�ho chr�n�nou topografii, uveden�ch do ob�hu majitelem topografie nebo s jeho v�slovn�m souhlasem.
/2/ ��inky ochrany topografie se nevztahuj� na osobu, kter� v dobr� v��e z�sk� polovodi�ov� v�robek obsahuj�c� chr�n�nou topografii, uveden� do ob�hu bez souhlasu majitele topografie. Od doby, kdy se tato osoba dozv�d�la, �e tento v�robek obsahuje chr�n�nou topografii, je povinna zaplatit majitel i topografie na jeho ��dost za dal�� obchodn� vyu��v�n� tohoto v�robku p�im��enou n�hradu, pro jej� v��i je rozhodn� rozsah dal��ho obchodn�ho vyu��v�n�.
� 12
Nucen� licence
/1/ Nedo�lo-li u chr�n�n� topografie k uzav�en� licen�n� smlouvy, m��e ��ad v p��pad� ohro�en� d�le�it�ho ve�ejn�ho z�jmu ud�lit nucenou licenci.
/2/ Ud�len�m nucen� licence nen� dot�eno pr�vo majitele topografie na �hradu ceny licence.
V�maz topografie
� 13
/1/ ��ad provede na n�vrh, kter� m��e podat ka�d� osoba, v�maz topografie z rejst��ku
a) nen�-li zapsan� topografie zp�sobil� k ochran� podle ustanoven� � 1,
b) nebyla-li p�ihl�ka topografie pod�na ve lh�t� podle ustanoven� � 9 odst. 1 p�sm. a) nebo pr�vo na ochranu zaniklo podle ustanoven� � 5,
c) byla-li p�ihla�ovatelem nebo majitelem topografie osoba, kter� nemohla uplatnit pr�vo na ochranu podle ustanoven� � 6,
d) jestli�e podklady podle ustanoven� � 7 odst. 2 p�sm. b) neodpov�daj� polovodi�ov�mu v�robku p�i lo�en�mu k p�ihl�ce.
/2/ V�maz topografie z rejst��ku m� ��inky, jako by topografie nebyla do rejst��ku zaps�na.
� 14
/1/ N�vrh na v�maz topografie z rejst��ku se pod�v� u ��adu p�semn� ve dvoj�m vyhotoven�.
/2/ N�vrh na v�maz topografie z rejst��ku mus� b�t v�cn� od�vodn�n a sou�asn� mus� b�t p�edlo�eny d�kazn� prost�edky, o kter� se n�vrh na v�maz op�r�. Za n�vrh na v�maz topografie z rejst��ku mus� b�t zaplacen spr�vn� poplatek podle zvl�tn�ch p�edpis� [Z�kon �. 105/1951 Sb., o spr�vn�ch poplatc�ch, ve zn�n� z�konn�ho opat�en� p�edsednictva N�rodn�ho shrom�d�n� �. 138/1960 Sb. Vyhl�ka feder�ln�ho ministerstva financ�, ministerstva financ� �esk� republiky a ministerstva financ� Slovensk� republiky �. 570/1990 Sb., o spr�vn�ch poplatc�ch, ve zn�n� vyhl�ky feder�ln�ho ministerstva financ�, ministerstva financ� �esk� republiky a ministerstva financ� Slovensk� republiky �. .../1991 Sb.].
/3/ ��ad vyzve majitele topografie, aby se k n�vrhu na v�maz topografie z rejst��ku ve stanoven� lh�t� vyj�d�il. Majitel topografie p�edkl�d� sv� vyj�d�en� k n�vrhu na v�maz p�semn� ve dvoj�m vyhotoven�.
/4/ Nevyj�d��-li se majitel topografie ve stanoven� lh�t�, ��ad provede v�maz topografie z rejst��ku.
/5/ Vyj�d��-li se majitel topografie ve stanoven� lh�t� proti n�vrhu na v�maz topografie z rejst��ku, za�le ��ad jeho vyj�d�en� navrhovatel i v�mazu a stanov� datum �stn�ho projedn�v�n� n�vrhu.
/6/ Ne��ast ��astn�k� ��zen� na stanoven�m �stn�m projedn�v�n� n�vrhu na v�maz topografie z rejst��ku nen� na p�ek�ku rozhodnut� ��adu o n�vrhu.
/7/ Vznikly-li �adu v ��zen� o v�mazu topografie z rejst��ku n�klady na znaleck� posudek, m� ��ad pr�vo na jejich n�hradu v��i tomu ��astn�ku ��zen�, kter� nem�l ve v�ci �sp�ch.
/8/ ��astn�ku ��zen� o v�mazu topografie z rejst��ku, kter� m�l ve v�ci �sp�ch, p�izn� ��ad n�hradu n�klad� pot�ebn�ch k ��eln�mu uplatn�n� nebo br�n�n� pr�va proti ��astn�ku, kter� ve v�ci �sp�ch nem�l, pokud je ��astn�k uplatn� nejpozd�ji do vyd�n� rozhodnut� ve v�ci sam�.
� 15
Odn�t� ochrany a p�epis
/1/ ��ad na n�vrh odejme ochranu majiteli zapsan� topografie, jestli�e z rozhodnut� soudu zjist�, �e mu pr�vo na ochranu topografie ve smyslu ustanoven� � 3 nep��slu�elo.
/2/ N�vrh na odn�t� ochrany podle odstavce 1 je opr�vn�na podat pouze osoba, kter� podle rozhodnut� soudu p��slu�� pr�vo na ochranu topografie, nebo jej� pr�vn� n�stupce.
/3/ Na n�vrh osoby, kter� p��slu�� pr�vo na ochranu topografie a kter� m��e uplatnit pr�vo na ochranu podle ustanoven� � 6, podan� do 1 m�s�ce od pravomocn�ho rozhodnut� soudu, ��ad zap�e tuto osobu jako majitele topografie. N�vrh na p�epis majitele topografie je nutno dolo�it rozhodnut�m soudu.
/4/ Bude-li pod�n n�vrh na p�epis podle odstavce 3, ��ad provede v�maz topografie z rejst��ku z moci ��edn�.
� 16
Rejst��k a �daje o topografi�ch zve�ej�ovan� ve V�stn�ku
/1/ ��ad vede rejst��k topografi�, do n�ho� zaznamen�v� rozhodn� �daje o p�ihl�k�ch topografi� a o zapsan�ch topografi�ch.
/2/ Do rejst��ku se u ka�d� topografie zapisuje zejm�na:
a) ��slo z�pisu (osv�d�en�);
b) datum z�pisu;
c) datum zve�ejn�n� z�pisu topografie ve V�stn�ku;
d) n�zev topografie;
e) datum pod�n� p�ihl�ky a jej� spisov� zna�ka, pop��pad� datum prvn�ho ve�ejn�ho obchodn�ho vyu�it�, je-li d��v�j��, ne� datum pod�n� p�ihl�ky;
f) p�ihla�ovatel topografie (jm�no nebo n�zev), jeho bydli�t� (s�dlo), pop��pad� jeho z�stupce;
g) majitel topografie (jm�no nebo n�zev), s�dlo (bydli�t�), pop��pad� jeho z�stupce;
h) p�evod topografie;
i) licence;
j) v�maz topografie;
k) odn�t� ochrany, pop��pad� jej� p�epis;
l) z�nik ochrany.
/3/ Ve V�stn�ku zve�ej�uje ��ad skute�nosti t�kaj�c� se zapsan�ch topografi� a dal�� �daje t�kaj�c� se ochrany topografi�, jako� i ��edn� sd�len� a rozhodnut� z�sadn� povahy.
� 17
�schova spis�
/1/ Podklady umo��uj�c� identifikaci topografie podle ustanoven� � 7 odst. 2 p�sm. b) ��ad uschov�v� po dobu 6 let od uplynut� doby ochrany.
/2/ Jestli�e p�ihl�ka nevedla k z�pisu topografie do rejst��ku, ��ad podklady podle ustanoven� � 7 odst. 2 p�sm. b) uschov�v� 1 rok od data rozhodnut� o p�ihl�ce.
/3/ Po uplynut� lh�t uveden�ch v odstavc�ch 1 a 2 ��ad vyzve osobu zapsanou jako majitel topografie k p�evzet� podklad�; nep�evezme-li tato osoba podklady ve stanoven� lh�t�, ��ad je zni��.
Ustanoven� spole�n� a z�v�re�n�
� 18
/1/ Pro ��zen� p�ed ��adem plat� obecn� p�edpisy o spr�vn�m ��zen� s odchylkami uveden�mi v tomto z�kon� a s v�jimkou ustanoven� o p�eru�en� ��zen�, o �estn�m prohl�en�, o lh�t�ch pro rozhodnut� a o opat�en� proti ne�innosti [� 29, 39, 49 a 50 z�kona �. 71/1967 Sb., o spr�vn�m ��zen� (spr�vn� ��d).]
/2/ Pro pr�va spolumajitel� topografie, pro z�pis licen�n�ch smluv k vyu�it� topografie, pro p�evody topografi�, pro zastupov�n� v ��zen� p�ed ��adem, pro zastaven� ��zen�, pro z�pis topografi� utajovan�ch podle zvl�tn�ch p�edpis�, pro opravn� ��zen� a pro poru�ov�n� pr�v se obdobn� pou�ije ustanoven� z�kona o vyn�lezech, pr�myslov�ch vzorech a zlep�ovac�ch n�vrz�ch [� 14 - 16, 64, 68, 70 - 71 a 75 odst. 1 z�kona �. 527/1990 Sb., o vyn�lezech, pr�myslov�ch vzorech a zlep�ovac�ch n�vrz�ch.].
/3/ Za jednotliv� �kony podle tohoto z�kona vyb�r� ��ad spr�vn� poplatky [Z�kon �. 105/1951 Sb., o spr�vn�ch poplatc�ch, ve zn�n� z�konn�ho opat�en� p�edsednictva N�rodn�ho shrom�d�n� �. 138/1960 Sb. Vyhl�ka feder�ln�ho ministerstva financ�, ministerstva financ� �esk� republiky a ministerstva financ� Slovensk� republiky �. 570/1990 Sb., o spr�vn�ch poplatc�ch, ve zn�n� vyhl�ky feder�ln�ho ministerstva financ�, ministerstva financ� �esk� republiky a ministerstva financ� Slovensk� republiky �. .../1991 Sb.].
� 19
Krajsk� soudy rozhoduj� jako soudy prvn�ho stupn� ve v�cech o pr�vu podat p�ihl�ku topografie, ve v�cech spolumajitelstv� topografie, pop��pad� z poru�en� pr�v v t�chto v�cech a d�le ve v�cech obchodn�ch spory z pr�v z chr�n�n�ch topografi�, tyto spory rozhoduj� krajsk� soudy v sen�tu.
� 20
Podle tohoto z�kona se poskytuje ochrana pouze topografi�m, kter� byly vytvo�eny po nabyt� jeho ��innosti.
� 21
Tento z�kon nab�v� ��innosti dnem 1. ledna 1992.
D�vodov� zpr�va
Obecn� ��st:
Topografie polovodi�ov�ch v�robk� je v �s. pr�vn�m ��du nov�m objektem pr�vn�ch vztah�, t�kaj�c�ch se pr�myslov�ho vlastnictv�.
Polovodi�ov� v�robky maj� rozhoduj�c� v�znam pro ekonomickou �sp�nost jednotliv�ch v�robn�ch odv�tv�. Postupn� miniaturizace, kterou umo��uje zav�d�n� nov�ch technologi� p�i v�rob� polovodi�ov�ch v�robk�, ve sv�ch d�sledc�ch vede k zmen�en� a v�t�� provozn� spolehlivosti jednotliv�ch za��zen�, k zm�n� n�rok� a n�klad� na jejich v�robu, z toho vypl�vaj�c� nov� cen�, a t�m i k lep��mu uplatn�n� jednotliv�ch v�robk� na trhu.
Vytvo�en� nov� topografie polovodi�ov�ho v�robku vy�aduje vysokou tv�r�� �innost a vynalo�en� zna�n�ch finan�n�ch n�klad�. Nedostatek pr�vn� ochrany vede k jejich pir�tsk�mu kop�rov�n� a neopr�vn�n�mu obohacov�n� se na �kor p�vodn�ch tv�rc�, pop��pad� t�ch, na jejich� n�klady byla topografie vytvo�ena. Z tohoto d�vodu p�ijala v�t�ina pr�myslov� vysp�l�ch st�t� pr�vn� �pravy, podle nich� poskytuje ochranu tv�rc�m topografi� polovodi�ov�ch v�robk�, pop��pad� t�m, kte�� s nov� vytvo�enou topografi� p�i�li na trh. Spole�n� je pro v�echny ji� p�ijat� z�kony to, �e poskytuj� vlastn�k�m t�chto nehmotn�ch statk� ochranu p�ed neopr�vn�n�m kop�rov�n�m topografi� polovodi�ov�ch v�robk� nebo jejich ��st�, v�etn� obchodov�n� s polovodi�ov�mi v�robky.
Z�vazek k p�ijet� pr�vn� �pravy zabezpe�uj�c� ochranu topografi� vypl�v� pro �eskou a Slovenskou Federativn� Republiku z Dohody o obchodn�ch vztaz�ch mezi vl�dou Spojen�ch st�t� americk�ch a vl�dou �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky uzav�en� dne 12. dubna 1990 (sd�len� feder�ln�ho ministerstva zahrani�n�ch v�c� �. 158/1991 Sb., o sjedn�n� Dohody o obchodn�ch vztaz�ch mezi vl�dou �eskoslovensk� federativn� republiky a vl�dou Spojen�ch st�t� americk�ch). P�ijet� pr�vn� �pravy zabezpe�uj�c� pr�vn� ochranu topografi� polovodi�ov�ch v�robk� je nezbytnou podm�nkou zapojen� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky do evropsk�ho hospod��sk�ho syst�mu a v neposledn� �ad� je p�edpokladem pro rozvoj obchodn�ch styk� s vysp�l�mi pr�myslov�mi zem�mi Evropsk�ch spole�enstv�, Spojen�mi st�ty americk�mi �i Japonskem. Jak vyplynulo z dosavadn�ch jedn�n�, kter� prob�haj� v r�mci GATT, nedostatek pr�vn� ochrany topografi� v jednotliv�ch st�tech pat�� mezi p�ek�ky br�n�c� rozvoji mezin�rodn�ho obchodu.
Rozsah navr�en� z�konn� �pravy odpov�d� Sm�rnici Rady Evropsk�ch spole�enstv� o pr�vn� ochran� topografi� polovodi�� ze dne 16. prosince 1986, a to v souladu s v�eobecn� p�ijat�m po�adavkem harmonizovat �s. z�konod�rstv� s pr�vem Evropsk�ch spole�enstv�.
P�sobnost Feder�ln�ho ��adu pro vyn�lezy, kter� vypl�v� z �l�nku 12 Pa��sk� �mluvy na ochranu pr�myslov�ho vlastnictv� (vyhl�ka ministra zahrani�n�ch v�c� �. 64/1975 Sb.), se navrhovanou pr�vn� �pravou roz���� o dal�� p�edm�t pr�myslov�ch pr�v - o topografii polovodi�ov�ch v�robk�.
Z�konod�rn� pravomoc Feder�ln�ho shrom�d�n� k p�ijet� tohoto z�kona vypl�v� z ustanoven� �l�nku 37 odst. 1 �stavn�ho z�kona �. 143/1968 Sb., o �eskoslovensk� federaci, ve zn�n� �stavn�ch z�kon� jej m�n�c�ch a dopl�uj�c�ch (�pln� zn�n� �stavn� z�kon �. 103/1991 Sb., o �eskoslovensk� federaci).
P�ijet� navrhovan�ho z�kona nevyvol� zv��en� n�roky na st�tn� rozpo�et federace ani republik a v po��tc�ch si pravd�podobn� nevy��d� zv��en� celkov�ho po�tu pracovn�k� Feder�ln�ho ��adu pro vyn�lezy. Zpoplatn�n� jednotliv�ch �kon� v ��zen� o ochran� topografi� zv��� p��jmy st�tn�ho rozpo�tu, kter� vyrovnaj� p��padn� r�st n�klad�, kter� bude souviset s �innost� ��adu zejm�na v oblasti informatiky.
Od�vodn�n� z�kladn�ch z�sad z�kona
Z�kladn�m z�m�rem p�ipravovan�ho z�kona o ochran� topografi� polovodi�ov�ch v�robk� je poskytnout ��innou ochranu t�mto p�edm�t�m pr�myslov�ho vlastnictv� p�ed neopr�vn�n�m kop�rov�n�m, v�robou a obchodn�m vyu��v�n�m. C�lem z�kona je rovn� p�isp�t k vytvo�en� p��zniv�ho prost�ed� pro podnik�n� v dan� oblasti.
P�ijet� navrhovan� pr�vn� �pravy povede ke spln�n� �eskoslovensk�ho z�vazku z Dohody o obchodu, obchodn� a hospod��sk� spolupr�ci sjednan� s Evropsk�m hospod��sk�m spole�enstv�m a Evropsk�m spole�enstv�m pro atomovou energii a z Dohody o obchodn� spolupr�ci sjednan� s vl�dou Spojen�ch st�t� americk�ch.
Topografi� polovodi�ov�ho v�robku, kter� bude po��vat ochranu podle z�kona je geometrick� trojrozm�rn� rozm�st�n� vz�jemn� propojen�ch funk�n�ch prvk�, kter� je v�sledkem tv�r�� �innosti p�vodce a nen� b�n� v pr�myslu polovodi�ov�ch v�robk�.
V souladu s mezin�rodn� prax� n�vrh z�kona stanov�, �e formou pr�vn� ochrany osob opr�vn�n�ch z topografie polovodi�ov�ho v�robku je jeho z�pis do rejst��ku veden�ho Feder�ln�m ��adem pro vyn�lezy. Z�pis m� konstitutivn� povahu pro vznik ochrann�ho pr�va; z�pisem vznik� vyvratiteln� domn�nka, �e topografie polovodi�ov�ho v�robku spl�uje podm�nky pro jej� z�pis.
O ochranu topografie se ��d� jej� p�ihl�kou podanou u Feder�ln�ho ��adu pro vyn�lezy.
��dost o z�pis topografie polovodi�ov�ho v�robku do rejst��ku bude t�eba podat do dvou let od prvn�ho ve�ejn�ho obchodn�ho vyu�it� topografie.
V souladu s prax� obecn� p�ijatou ve v�ech st�tech, kter� poskytuj� ochranu topografie polovodi�ov�ch v�robk� na registra�n�m principu, umo�n� rovn� �s. pr�vn� �prava p�ihl�sit k registraci topografii polovodi�ov�ho v�robku, u n� je ji� ov��ena jej� obchodn� �sp�nost.
Podle navrhovan� pr�vn� �pravy bude ochrana poskytovan� takov�m topografi�m, kter� jsou v�sledkem du�evn� tv�r�� �innosti fyzick� osoby, a proto origin�ln� pr�vo na jej� zaps�n� n�le�� t�to osob�. V p��pad�, �e topografie byla vytvo�ena p�vodcem ke spln�n� �kol� vypl�vaj�c�ch z jeho pracovn� pr�vn�ho vztahu k zam�stnavateli nebo na z�klad� smlouvy o vytvo�en� topografie polovodi�ov�ho v�robku, bude nezbytnou �prava zvl�tn�ho re�imu pr�va k topografii.
Pr�va k topografii polovodi�ov�ho v�robku jsou p�evoditeln�, a proto nap�. pr�vo na z�pis topografie do rejst��ku budou m�t i pr�vn� n�stupci v��e uveden�ch osob.
Pr�vo na ochranu topografie polovodi�ov�ho v�robku budou moci uplatnit �eskosloven�t� ob�an� jako� i fyzick� a pr�vnick� osoby, kter� maj� na �zem� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky bydli�t� nebo s�dlo a zahrani�n� fyzick� a pr�vnick� osoby, jestli�e st�t, jeho� jsou p��slu�n�ky, umo��uje z�sk�n� ochrany topografie polovodi�ov�ho v�robku �s. fyzick�m a pr�vnick�m osob�m.
Podm�nka vz�jemnosti je p�ijat� v�emi st�ty, kter� poskytuj� ochranu topografi�m polovodi�ov�ch v�robk�, p�i�em�, na rozd�l od analogick� �pravy podle Pa��sk� �mluvy na ochranu pr�myslov�ho vlastnictv�, se jedn� o reciprocitu materi�ln� a nikoli form�ln�.
Spln�-li p�ihl�ka topografie polovodi�ov�ho v�robku stanoven� po�adavky, zap�e ji ��ad do rejst��ku topografi�; p�ihla�ovatel se stane majitelem topografie.
��zen� o p�ihl�ce topografie bude prob�hat pouze na tzv. registra�n�m principu, tj. ��ad bude zkoumat, zda p�ihla�ovatel m� pr�vo na ochranu. P�ed vlastn�m proveden�m z�pisu do rejst��ku nebude ��ad zkoumat, zda p�ihl�en� p�edm�t spl�uje materi�ln� podm�nky ochrany topografie. Spln�n� t�chto podm�nek bude ��ad zkoumat a� v p��padn�m ��zen� o v�mazu z�pisu.
Feder�ln� ��ad pro vyn�lezy ozn�m� z�pis topografie polovodi�ov�ho v�robku ve sv�m V�stn�ku.
Z�kon uprav� podrobnosti o p�ihl�ce topografie tak, aby nebylo nutn� k z�konu vyd�vat prov�d�c� p�edpis.
Majitel zapsan� topografie bude m�t v�lu�n� pr�vo kop�rovat topografii a obchodn� vyu��vat polovodi�ov� v�robek obsahuj�c� chr�n�nou topografii, poskytnout souhlas k obchodn�mu vyu��van� chr�n�n� topografie jin�m osob�m, nebo na n� topografii p�ev�st.
Z�kladn� ��inek z�pisu topografie do rejst��ku veden�ho Feder�ln�m ��adem pro vyn�lezy bude tedy spo��vat ve v�lu�n�m dispozi�n�m pr�vu majitele topografie a v opr�vn�n� t�et�m osob�m toto vyu��v�n� zak�zat. Dispozi�n� pr�vo majitele topografie bude rovn� zahrnovat pr�vo ud�lit svolen� k vyu��v�n� topografie jin�mu a pr�vo p�ev�st topografii na jin�ho. Bez souhlasu majitele topografie bude zak�z�no topografii kop�rovat nebo reprodukovat, pou��vat polovodi�ov� v�robek obsahuj�c� chr�n�nou topografii p�i hospod��sk� �innosti, dovoz, prodej �i jin� zp�sob distribuce polovodi�ov�ho v�robku.
Za vyu�it� topografie ve smyslu z�kona se nebude pova�ovat zkou�en� nebo v�roba vzorku pro v�uku �i v�zkum a d�le pak upot�eben� chr�n�n� topografie p�i vytv��en� nov� topografie, kter� m��e b�t p�edm�tem ochrany podle p�ipravovan�ho z�kona (tzv. reversn� in�en�rstv�). Posledn� v�jimka je stanoven� ve v�ech pr�vn�ch p�edpisech upravuj�c�ch danou problematiku a je obecn� zaveden� z d�vodu uleh�en� technologick�ch inovac� v pr�myslu polovodi�ov�ch v�robk�.
Vzhledem k tomu, �e ochranu topografie bude mo�n� uplatnit a� po jej�m z�pise do rejst��ku veden�ho Feder�ln�m ��adem pro vyn�lezy, a to p�esto, �e m��e vzniknout d��ve - ke dni prvn�ho ve�ejn�ho obchodn�ho vyu�it�, z�kon uprav� pr�vn� d�sledky vyu��v�n� topografie v dobr� v��e, kter� mohlo nastat v dob� od tohoto obchodn�ho vyu�it� topografie do jej�ho z�pisu do rejst��ku.
Ochrana topografie vznikne ke dni prvn�ho ve�ejn�ho obchodn�ho vyu�it�, je-li topografie p�edm�tem p�ihl�ky podan� ve lh�t�, 2 let od prvn�ho ve�ejn�ho obchodn�ho vyu�it�, nebo ke dni pod�n� p�ihl�ky, nebyla-li topografie p�ed pod�n�m p�ihl�ky ve�ejn� obchodn� vyu��van�. Ochrana trv� 11 let od sv�ho vzniku.
Z�vazek poskytnout topografi�m polovodi�ov�ch v�robk� ochranu po dobu 10 let p�ijala vl�da �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky p�i uzav�r�n� Dohody o obchodn� spolupr�ci s vl�dou Spojen�ch st�t� americk�ch. Tato doba ochrany je p�ijata nejen v analogick�m z�kon� USA, ale je z�vaznou pro v�echny st�ty Evropsk�ch spole�enstv�.
K v�mazu topografie dojde, zjist�-li se, �e nespl�ovala podm�nky p�edepsan� z�konem. V�maz topografie z rejst��ku p�sob� od po��tku platnosti ochrany.
S ohledem na okolnost, �e Feder�ln� ��ad pro vyn�lezy p�ed z�pisem prov�d� pr�zkum, zda p�edm�t p�ihl�ky spl�uje materi�ln� podm�nky pro proveden� z�pisu do rejst��ku topografi� polovodi�ov�ch v�robk� jen omezen�, prob�hne rovn� �pln� ��zen� o v�mazu pouze v p��pad�, �e majitel zapsan� topografie neuzn� n�mitky proti z�pisu, kter� mu Feder�ln� ��ad pro vyn�lezy sd�l�. Nesd�l�-li majitel topografie ve stanoven� lh�t� d�vody proti v�mazu topografie z rejst��ku, Feder�ln� ��ad pro vyn�lezy provede v�maz bez dal��ho.
Vzhledem k slo�itosti p�edm�tu ochrany a z toho vypl�vaj�c� slo�itosti d�kazn�ho ��zen�, navrhuje se, aby n�klady ��zen� nesnesl spr�vn� org�n, ale ��astn�ci ��zen�, tak jak je tomu v ��zen� civiln�m.
P�esto�e ��zen� o poskytnut� ochrany topografi�m polovodi�ov�ch v�robk� m� charakter ��zen� spr�vn�ho, n�kter� �kony v ��zen� p�ed ��adem bude nutno upravit odchyln� (nap�. n�le�itosti pod�n�), pop��pad� zcela vylou�it aplikaci n�kter�ch ustanoven� spr�vn�ho ��du (nap�. p�eru�en� ��zen�, ustanoven� o pod�n� nebo o lh�t�ch pro rozhodnut�, pop��pad� opat�en� proti ne�innosti apod.).
Pro z�pis licen�n�ch smluv, p�evody topografi�, pro z�pis topografi� utajovan�ch podle zvl�tn�ch p�edpis�, pro opravn� ��zen�, pro poru�ov�n� pr�v se p�im��en� pou�ij� ustanoven� z�kona �. 527/1990 Sb., o vyn�lezech, pr�myslov�ch vzorech a zlep�ovac�ch n�vrz�ch.
Jednotliv� �kony v ��zen� podle tohoto z�kona budou zpoplatn�ny spr�vn�mi poplatky.
N�vrh z�kona o ochran� topografi� polovodi�ov�ch v�robk� p�edpokl�d� ��innost od 1. ledna 1992. Navrhovan� ��innost z�kona o ochran� topografi� polovodi�ov�ch v�robk� odpov�d� �eskoslovensk�mu z�vazku z Dohody o obchodn�ch vztaz�ch, uzav�en� s vl�dou Spojen�ch st�t� americk�ch.
Zvl�tn� ��st:
K � 1 - 2
Vzhledem k tomu, �e n�vrh z�kona upravuje ochranu zcela nov�ho objektu pr�myslov�ho vlastnictv�, je nutn� p�edm�t pr�vn� �pravy pojmov� vymezit pomoc� leg�ln� definice. Proto v n�vrhu z�kona je vymezen jednak samotn� p�edm�t ochrany a jednak podm�nky, kter� mus� topografie spl�ovat, aby bylo mo�n� j� poskytnout ��innou ochranu. Z�kon sou�asn� uprav� podm�nky, za kter�ch nebude topografii ochrana poskytnuta, a vymez� �e�en�, kter� do rozsahu �pravy nepat�� v�bec.
Obdobn� legislativn� p��stup je i v ostatn�ch zem�ch, kter� topografi�m integrovan�ch obvod� poskytuj� ochranu.
Z�kon zabezpe�� ochranu jen takov�m topografi�m, kter� jsou v�sledkem origin�ln� du�evn� tv�r�� �innosti �lov�ka a jako takov� jsou sou��st� syst�mu tzv. pr�v k nehmotn�m statk�m. Z�kon naz�v� tv�rce tohoto zvl�tn�ho p�edm�tu pr�myslov�ho vlastnictv�, stejn� jako tv�rce vyn�lezu nebo pr�myslov�ho vzoru, pojmem p�vodce, kter� je pro oblast pr�myslov�ho vlastnictv� pojmem tradi�n�m.
Ochrana bude pak poskytnuta pouze takov�m topografi�m, kter� nejsou b�n�, zejm�na nejsou zn�m� z pou�it� v pr�myslu polovodi�ov�ch v�robk�. Zobrazen�m slou��c�m k v�rob� polovodi�ov�ho v�robku jsou ve smyslu n�vrhu z�kona zejm�na masky jednotliv�ch vrstev polovodi�ov�ch v�robk�.
K � 3
Pojmov�m znakem p�vodnosti topografie polovodi�ov�ho v�robku je, �e je v�sledkem du�evn� tv�r�� �innosti fyzick� osoby; ta potom m� origin�ln� pr�vo na zaps�n� topografie integrovan�ho obvodu do rejst��ku. Pr�vo na z�pis je konstituov�no jako z�kladn� subjektivn� pr�vo p�vodce.
V p��pad�, �e topografie integrovan�ho obvodu byla vytvo�ena p�vodcem ke spln�n� �kol� vypl�vaj�c�ch z jeho pracovn�pr�vn�ho vztahu k zam�stnavateli, pop��pad� byla-li topografie vytvo�ena na z�klad� objedn�vky, jev� se nezbytn� �prava zvl�tn�ho re�imu pr�va na z�pis. N�vrh z�kona proto p�edpokl�d� z�konn� p�evod pr�va k topografii integrovan�ho obvodu na zam�stnavatele. Zam�stnavatelem se v n�vrhu z�kona rozum� rovn� ten, kdo si vytvo�en� integrovan�ho obvodu objednal. Vzhledem k tomu, �e vytv��en� nov�ch topografi� polovodi�ov�ch v�robk� m��e b�t p�edm�tem pracovn�pr�vn�ch povinnost�, pop��pad� vytvo�en� p�vodn� (origin�ln�) topografie je p�edm�tem objedn�vky a tedy i smlouvy, nejev� se nutnou pr�vn� �prava, kter� by p�vodc�m topografi� vytvo�en�ch v pracovn�pr�vn�m pom�ru �i na z�klad� smlouvy, zabezpe�ovala pr�vo na jakoukoliv zvl�tn� odm�nu.
K � 4
Ochranu topografie m��e z�skat rovn� pr�vn� n�stupce osob uveden�ch v � 3, av�ak pouze za p�edpokladu, �e spl�uje podm�nky upraven� v ustanoven� � 6. Pr�vn�m n�stupcem se rozum� ten, na n�ho� p�vodce nebo zam�stnavatel sv� pr�vo p�evedl nebo na n�ho� toto pr�vo p�e�lo (nap�. d�dic p�vodce).
K � 5
Pr�vo na ochranu topografie je �asov� omezeno; jestli�e topografie nebyla p�edm�tem obchodn�ho vyu��v�n� kdekoli na sv�t� ve lh�t� 15 let ode dne, kdy byla poprv� zafixov�na, pop��pad� nebyla v t�to lh�t� p�ihl�ena k ochran� u ��adu, v�lu�n� pr�va k topografii nevzniknou. Tato lh�ta je p�ijat� ve v�ech z�konod�rstv�ch zabezpe�uj�c�ch ochranu topografii na registra�n�m principu a je stanovena s ohledem na �nosnou dobu ochrany topografie.
K � 6
Subjekty pr�v a povinnost� podle tohoto z�kona budou p�edev��m �eskoslovensk� fyzick� a pr�vnick� osoby. Za �eskoslovensk� pr�vnick� osoby bude mo�n� analogicky s �l. 3 Pa��sk� �mluvy na ochranu pr�myslov�ho vlastnictv� pokl�dat takov� subjekty, kter� maj� na �zem� �esk� a Slovensk� Federativn� Republiky skute�n� a nikoli pouze zd�nliv� existuj�c� podnik.