Hrady na Vysočině

Nedaleko malebné vesničky Nedvědice se vypíná krásný gotický hrad Pernštejn. Díky svým specifickým stavebním prvkům, bohaté historii i zajímavému okolí se stal dějištěm mnoha českých pohádek a filmů. Leží v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov. Oblast je však známá nejen díky Pernštejnu, ale oblíbená je i u turistů, kteří sem každoročně v hojném počtu míří objevovat méně známé kouty Vysočiny.

První zmínky o Pernštejně Vás zavedou do konce 13. století, kdy byl hrad pouze menší stavbou s palácem a věží Barborkou. Postupem času, kdy došlo k nárůstu moci i finančních možností pánů z Pernštejna, byl hrad přestavěn na reprezentační politické a správní centrum. V 15. století se sídlo rozšířilo o další obytné budovy a okolo vyrostla i vnější hradební zeď. Na nádvoří pak vznikla nová reprezentativní místnost, která byla největší místností na hradě, tzv. Rytířský sál.

Další roky na Pernštejně se nesly ve znamení rozšiřování hradeb o účinné věže, překlenutí vstupu do přízemí a přibyla i knihovna a několik dalších obytných místností. Na počátku 18. století doplnily původní výzdobu Rytířského sálu štukové reliéfy G. A. Corbelliniho. Hrad Perštejn se tak postupně ze středověkého hradu měnil na moravskou zemskou pevnost. Možná jste se setkali i s označením "mramorový" hrad. Tento název dostal díky nedvědickému mramoru, který byl při jeho stavbě využíván ve velkém množství.

Svoje oficiální pojmenování získal hrad Pernštejn pravděpodobně od německého výrazu Bärenstein, což v překladu znamená "medvědí kámen". Pověst praví, že v dávných dobách, kdy hrad ještě neměl žádné jméno, žil v jeho okolí uhlíř. Jednoho dne našel v lese medvědí brloh a v něm opuštěná medvíďata. Přinesl je tedy svému synovi domů na hraní a následně na hrad, kde je daroval hradnímu pánovi. Když se medvědice k doupěti vrátila a nenašla svoje mláďata, vydala se po stopě, která ji dovedla až do domu uhlíře. Tam v zuřivosti sebrala malého chlapce a odnesla ho do lesa. Svého činu pak uhlíř mohl už pouze litovat.

Jiná pověst se váže k nedalekému tisu, který najdete blízko lesního kamenného chodníčku, vedoucí na hrad Pernštejn. Když se kdysi dávno jeden unavený poutník vracel z poutě domů, zaujal ho čilý ruch a spoustu dělníků na mohutném skalnatém kopci. Dozvěděl se, že mají v plánu zde postavit hrad. Zároveň ale nevěřil, že na skále je možné postavit další stavbu z kamene. Zapíchl proto svoji tisovou palici do země a prohlásil, že pokud zakoření, podaří se postavit i hrad.

Zanedlouho se objevili na palici první puky a zároveň byly vybudovány i první kolmé zdi Pernštejna. Z hole vyrostl postupem času krásný strom, pevně osudem spojený s Pernštejnem. Když prudká bouře jednoho dne zničila část koruny mohutného tisu, došlo zároveň i k poklesu klenby v hradní síni. Říká se, že až zahyne tento mohutní strom, zanikne i hrad Pernštejn.

Hrad Pernštejn čelil v průběhu staletí několika útokům. Pravděpodobně k největšímu útoku došlo v roce 1645, kdy hrad obléhali Švédové. Během ostřelování bylo zničeno nejvyšší patro a věž nad třetí hradní bránou, které již nikdy nebyly znovu obnoveny.

Pernštejna byl poničen i 15. dubna 2005. Toho dne došlo v depozitáři k požáru. I přes velmi rychlou mobilizaci místního dobrovolného sboru i profesionálních hasičů z nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, bylo velmi obtížné se s těžkou technikou na třetí nádvoří dostat. Požár se však podařilo dostat pod kontrolu. Velkým štěstím byl fakt, že nejvzácnější předměty se nenacházely v depozitáři, ale byly rozmístěny po prohlídkových trasách. Nebyly tedy požárem zasaženy.

Prohlídkových okruhů Vám hrad Pernštejn nabízí až osm. Můžete si zvolit základní okruh - Od gotiky do 20. století, který Vám poskytne celkový přehled o vývoji hradu. Kratší okruh Vám nabídne to nejzajímavější ze základního okruhu. Je však časově méně náročný a vhodný i pro menší děti, které pozornost neudrží příliš dlouho. Vydat se můžete i na prohlídku Vrchnostenskou zahradou. Jedná se o nejmladší okruh, který byl zpřístupněný po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2021. V blízkých zahradách uvidíte, jakou podobu měly na začátku 19. století.

Hrad Pernštejn je velmi oblíbený i mezi filmaři. Natočeny zde byly pohádky jako Sedmero krkavců, Pták Ohnivák nebo Jak se budí princezny. Prostory hradu můžete vidět i v známém italském seriálu Princezna Fantaghiro. Pro nedvědické obyvatele už není žádným svátkem, když ve své vesničce potkají populárního herce nebo herečku. Zvykli si, že Pernštejn zkrátka přitahuje pozornost.

Pokud jste ještě hrad Pernštejn nenavštívili a nebo Vás sem během studií nezavedl některý ze školních výletů, určitě byste to měli co nejdříve napravit. Pernštejn totiž patří k nejkrásnějších hradům celé Moravy. V jeho okolí můžete najít i několik dalších historických staveb, které neměly takové štěstí a postupně se změnily na zříceniny. Je to například zřícenina hradu Zubštejn, která je zasazena v lese u nedalekých Pivonic, patřících k Bystřici nad Pernštejnem.

I výběr ubytování blízko hradu Pernštejna je poměrně rozmanitý. V nabídce jsou penziony, vhodné například pro školní výlety i pro pobyt větších skupin. Nebo se ubytujte v některé romantické chalupě a prozkoumejte nedvědické okolí křížem krážem. I malá obec totiž mnohdy překvapí.

Na území obce Bítov v okrese Znojmo, které byste našli na levém břehu Želetavky nedaleko Vranovské přehrady, stojí jeden z nejromantičtějších českých hradů. Státní hrad Bítov tu stál už na počátku 11. století, kdy o něm máme první dochované písemné zmínky. Byl součástí řetězce hradů, které chránily jižní hranici státu za vlády Přemyslovců.

Původní hrad Bítov byl dřevěný, až později byl nahrazen hradem kamenným. Nejstarší dochovanou částí je západní břitová věž datovaná do 13. století. V průběhu staletí prošel hrad několika přestavbami. Po vymření rodu Přemyslovců se dostal hrad do majetku rodu Lichtenburků z Bítova, kteří začali budovat na východní straně jádro hradu. Toto jádro dnes tvoří palác. V 17. století byl pak úpravami hrad proměněn na opevněný barokní zámek a od roku 1811 se postupně měnil v duchu novogotiky do podoby, jak jej známe dnes. Od roku 1945 je hrad Bítov ve správě státu a od roku 1949 je otevřen veřejnosti.

Když se vydáte na Bítov dnes, můžete si vybrat ze čtyř prohlídkových okruhů. Základní nese název Palác a seznamuje se životem hraběcího rodu Daunů a posledního majitele barona Haase, který zemřel v květnu 1945. Interiéry jsou jedinečné svou iluzivní výmalbou, která napodobuje dřevěné i kamenné obklady stěn. Obdivovat tu můžete také historický nábytek, a především unikátní sbírku českých i cizokrajných zvířat a trofejí bratří Daunů a největší sbírku vycpaných psů na světě, kterou založil již zmíněný baron Hass mladší. Bez průvodce se můžete vydat na okruh zvaný Vstup do hradu, kde uvidíte pivovar se sladovnou a dobovou hospodou, ale také voliéry s exotickým ptactvem. Mimo letní prázdniny je v sezóně součástí tohoto okruhu také prohlídka hladomorny, vězení a mučírny, která se dochovala v břitové věži. Bítovské zoologické sbírky doplňuje ještě v okruhu Zbrojnice sbírka zbraní z období 17. a 18. století. K vidění jsou tu však i starší, středověké zbraně z 15., ale i z 11. století.

Pokud už plánujete cestu na hrad Bítov, ještě se Vám bude hodit pár praktických informací. Co se týká parkování osobních aut, počítejte s tím, že od placeného parkoviště nad hradem si uděláte k hradu procházku dlouhou asi 600 metrů. Cesta vede z kopce krásnou lipovou alejí, takže určitě nebudete litovat. Osoby se sníženou schopností pohybu mohou parkovat přímo u hradu a bezbariérově jsou jim přístupná dvě nádvoří, dva výstavní sály a při menší pomoci také hradní kaple. Menší plemena psů, která se vejdou do tašky, mohou s Vámi na prohlídku, ovšem v celém areálu mají zákaz pobíhání, a to včetně zahrady. Kdo se vydá na hrad Bítov na kole, ten tu najde stojany až na 35 kol. Maminky pak zřejmě využijí přebalovací pult. Příjemným bonusem, který hrad Bítov poskytuje, je hradní restaurace a Vinotéka pánů z Lichtenburka, kde si můžete dopřát ochutnávku vybraných vzorků vín. Samozřejmě pokud jste nepřijeli autem.

Jestli chcete poznat další zajímavá místa a stavby v okolí, vydejte se Lesoparkem stezkou hrabat Daunů, která Vás dovede k saletům se zajímavými příběhy, které se jinde nedozvíte. Pokud zvládnete přibližně hodinovou procházku, můžete se z hradu Bítov vydat lesní cestou a přes most přes Dyji až na hrad Cornštejn. V místní zátoce se můžete v letních měsících také vykoupat a zpestřit si tak svůj výlet. Krásný pohled na okolní krajinu z výšky Vám umožní rozhledna Rumburak a po náročné turistice Vám přijde vhod relax ve Vodním parku Camp Bítov. Ani v případě nepříznivého počasí však nemusíte zoufat a můžete navštívit Tatra Museum nebo Muzeum Waldemara Matušky.

Teď už Vám zbývá pouze zajistit si ubytování poblíž hradu Bítov. Přímo v Bítově najdete množství chat a apartmánů. Ubytování u Vranovské přehrady však nabízí ještě širší paletu zařízení. Najdete tu chaty s wellness nebo hotely pro rodiny s dětmi. Až budete vyhledávat konkrétní obce, zkuste třeba Štítary nebo Lančov. Ačkoliv Vám názvy možná nic neříkají, věřte, že i stojí za to vyzkoušet také ubytování v Boskovštejně nebo v Lukově. Poznáte tak zase další, pro Vás nový kousek Jižní Moravy.