Hrady v Jihočeském kraji

Máte rádi českou historii a chystáte se na dovolenou do Jižních Čech? Potom pro Vás máme jeden tip. Zamiřte do Strakonicka! Vaši pozornost si jistě zaslouží hrad Strakonice, který se tyčí nad soutokem řeky Otavy a Volyňky ve Strakonicích.

O hradu ve Strakonicích máme zmínku v roce 1243, kdy existuje záznam o tom, že jeho majitel, Bavor I., daroval polovinu svého hradu řádu johanitů. Je tedy více než pravděpodobné, že hrad je ještě o něco starší. Zvláštností tohoto hradu je to, že původně byl striktně oddělen na světskou a johanitskou část, až v roce 1402 se johanité stali výhradními majiteli. V současnosti má hrad hned tři majitele, a to město Strakonice, Jihočeský kraj a církevní objekty vlastní Římskokatolická církev.

Jak už to u spousty hradů bývá, také strakonický hrad byl zpustošen během třicetileté války, následně ho zasáhl požár, postupně zpustnul, a tak prošel v průběhu staletí několika menšími i většími rekonstrukcemi. Poslední, nejrozsáhlejší rekonstrukce v roce 2005 odhalila archeologické nálezy ze 14. a 15. století a také bylo částečně odkryto pohřebiště z 12. století. Archeologické nálezy můžete dnes vidět v rámci expozice Muzea středního Pootaví, které se nachází přímo v areálu hradu.

Hradní komplex zahrnuje hned tři hradní nádvoří, kostel sv. Prokopa, který dnes patří katolické církvi, i bývalou převorskou rezidenci, ve které dnes sídlí základní umělecká škola. Pokud Vás čeká velkolepý svatební den, máte možnost objednat si obřad na hradě, kde je pro svatby určená obřadní síň. Kromě ní je k vidění také kapitulní síň, bavorský palác nebo bývalý panský pivovar.

Nejzajímavější atrakcí na hradě je však bezesporu věž Rumpál. Proč právě rumpál? Inu, zřejmě se právě rumpálem či obdobným zařízením spouštěli do hladomorny odsouzenci, kteří v této věži byli mučeni a vězněni. Věž sloužila však původně jako obranná. Zvenku můžete vidět chrliče v podobě různých oblud a neexistujících příšer, uvnitř na Vás čeká 96 schodů a na vrchu věže budete odměněni nádhernou vyhlídkou na celé Strakonice a také na předhůří Šumavy.

Druhou, neméně zajímavou prohlídku zažijete v černé kuchyni. Pochází přibližně ze 16. století a Vy v ní můžete vidět, jak zřejmě vypadala hradní kuchyně s komínem, sušárnou a chlebovou pecí o jedno až dvě století později. V tehdejší době se jednalo o moderní součást hradu. Dnes už se v ní samozřejmě nevaří, ale i tak můžete vyzkoušet některou ze specialit místní „hradní kuchyně“. Jelikož jsme v Jihočeském kraji, kraji rybníků, na jídelním lístku určitě nesmí chybět ryby, ale také si tu pochutnáte na koroptvích, bažantech nebo zajících. Zkrátka na všem, co mohli mít na talíři obyvatelé hradu před více než půl tisíciletím. Pokud by Vás honila mlsná, určitě neodoláte ani pravým posvícenským koláčům, koblihám nebo štrúdlům.

Jelikož na hradě Strakonice má v současné době kromě základní umělecké školy sídlo také Muzeum středního Pootaví, Šmidingerova knihovna Strakonice a Městské kulturní středisko Strakonice, v průběhu celého roku tu můžete navštívit podle aktuálního programu nejrůznější výstavy, vernisáže, přednášky nebo tvůrčí dílny nejen pro děti.

Pokud cestujete do Strakonic s dětmi, i pro ně je tu pestrá nabídka aktivit. Přímo v hradním příkopu se nachází hradní safari, které je otevřeno celoročně, a děti si tu mohou pohladit poníky, osly, zakrslé kozy, prasata či divoké kachny. Pokud byste chtěli zvířata nakrmit, je tu k dispozici automat, ve kterém zakoupíte vhodné krmivo. Další volnočasová aktivita vhodná pro děti se jmenuje Strakonická šifra, během níž Vás čeká 14 zastavení s hádankami. Pokud je vyluštíte, můžete potom správné řešení vyměnit v městském informačním centru za malý poklad jako odměnu za Vaše snažení. Jestli rádi jezdíte na kolech, projeďte se podél Otavy a v rámci akce Otavská plavba dětem a můžete sbírat po cestě razítka. Kolem koryta Otavy navíc vede naučná stezka Podskalí, kterou zvládnou po svých i předškolní děti, protože měří jen 3 km.

Pokud už máte děti odrostlejší a nemůžete je odlepit od displeje mobilu, vyzkoušejte Geofun. Jedná se o hru pro chytré telefony, která na různých místech republiky nabízí zajímavé úkoly s odměnou ve formě „geonků“. Místní hru najdete pod názvem Za Švandou dudákem do Strakonic. Pro celou rodinu nebo partičku přátel může být netradičním sportem discgolf, který také stojí za to vyzkoušet.

Jestliže se ubytujete ve Strakonicích v hotelu nebo penzionu a budete si chtít odpočinout od ruchu města, vyrazte do panské zahrady. Tuto relaxační zónu město vybudovalo teprve nedávno. Můžete si zde posedět i za horšího počasí na krytých lavičkách, naopak v případě pěkného počasí je Vám k dispozici například ohniště nebo vyhlídka.

Pokud tedy plánujete prázdniny nebo dovolenou ve Strakonicích, poohlédněte se určitě po ubytování v blízkosti hradu Strakonice. Jedná se totiž nejen o nejvýraznější dominantu města, ale také skvělý výchozí bod pro Vaše poznávací výlety po Strakonicku.

Hrad Rožmberk se vypíná nad řekou v obci Rožmberk nad Vltavou, v okrese Český Krumlov, v Jihočeském kraji. V současnosti jej vlastní stát a spravovuje Národní památkový ústav, je národní kulturní památkou a je zpřístupněn pro veřejnost. Rožmberk je jedním z nejstarších hradů v Jižních Čechách. Byl postaven jako dvojhradí, Dolní hrad pochází z poloviny 13. století, z Horního hradu zůstala jenom kamenná hláska zvaná Jakobínka ze 14. století.

Hrad pochází z poloviny 13. století a patří mezi nejstarší hrady rodu Vítkovců, předchůdců Rožmberků - jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Postaven byl na důležité obchodní stezce. Zmínka o hradě s původním německým názvem Rosenberg je dochována z roku 1250. Tehdy byl jeho vlastníkem pravděpodobný zakladatel hradu Vok z Rožmberka. V roce 1551 získal rodová panství šestnáctiletý Vilém z Rožmberka, v té době započala na hradě intenzívní stavební činnost a zároveň se táto epocha řadí k nejslavnějším v rožmberských dějinách. Po jeho smrti v roce 1592 se panství ujal Petr Vok, který upravil některé interiéry ve stylu italské renesance. Petr Vok postoupil rožmberské panství Janu Zrinskému v roce 1601, nový majitel z gotického hradu vytvořil pohodlné renesanční sídlo, díky velkorysým interiérovým úpravám v duchu manýrismu. Na začátku 30-leté války (1620) se hrad Rožmberk dostal do rukou císařského generála Karla Bonaventury Buquoye a jeho rod jej vlastnil až do roku 1945. Jiří Jan Jindřich Buquoy, který zde žil v 19. století byl vášnivým sběratelem historických a uměleckých předmětů a rozhodl se uskutečnit velkolepý plán vytvořit na hradě rodové muzeum. Realizovaly se rozsáhlé stavební úpravy ve stylu romantizující gotiky, byl radikálně přestavěn do své konečné podoby a zpřístupněn veřejnosti. První patro hradu bylo nákladně upraveno pro muzejní účely, zatímco pokoje ve druhém patře si rodina vyhradila k soukromému užívání.

Rožmberský hrad se spojuje s Bílou paní, neboli duchem Perchty z Rožmberka, dcery Oldřicha II. z Rožmberka. I když na otcovském hradě prožila šťastné dětství a mládí, byl později provdaná za Jana z Lichtenštejna, na jehož hradě ji čekal nelehký život plný utrpení, těžkých prací a osočování. Po manželovy smrti se vrátila na rodný hrad, kde dohlížela na bratrovo hospodářství a stala se ochranitelkou trpících. Její smrt ve věku 49 let zasáhla nejen pány, ale také lid v celém kraji. Oplakávali ji a brzy ji začali vídat ve svých snech. Její duch v bílých šatech se zjevoval nejen na Rožmberku, ale i na dalších rožmberských hradech, a údajně uměla předpovídat budoucnost. Bílá paní zároveň chránila děti svého rodu, povídá se, že chůvy ji znaly a nebránily ji v tom, aby k dětem přistupovala a pečovala o ně.

V současnosti si na hradě můžete projít pět různých okruhů. Hlavní okruh prochází prvním patrem a prohlédnete si reprezentační místnosti někdejšího muzea rodu Buquoyů, včetně vstupní haly se zdobeným dřevěným schodištěm, Křižácké galerie, Rytířského sálu či zbrojnice se sbírkou zbraní. Další okruh, ve druhém patře, Vás provede soukromými pokoji, které pro potřeby rodiny nechal upravit Jiří Jan Jindřich Buquoy, když vznikalo rodové muzeum. Kromě jídelny, salonu, herny a pracovny je součástí okruhu i Anglická věž, ve které sice musíte zdolat 200 schodů, ale odměnou Vám bude výhled nejen na areál hradu ale i údolí Vltavy. Třetím prohlídkovým okruhem je Muzeum hrdelního soudnictví, kde se co to dozvíte o práci kata, hrdelním soudnictví a útrpném právu. Pokud by Vám výhled z Anglické věže nestačil, rozhlédnout se můžete i z věže Jakobínka, která má téměř 169 schodů a je jediným pozůstatkem někdejšího Horního hradu. Pro mladší návštěvníky je určen dětský okruh, který je vyskládán s ohledem na jejich věk a znalosti.

Pokud budete mít historie dost, můžete v této oblasti trávit dovolenou i aktivně, jste přece na Lipně a to je synonymem dokonalé dovolené. S dětmi můžete prožít den plný zážitků v Království lesa, dechberoucí výhled si užijete ze Stezky korunami stromů, adrenalin rozpumpujete na bobové dráze a zakončíte to zábavou a relaxem v Aquaworldu Lipno. I v případě, že přijedete v zimě, budete mít co dělat, vyplnění Vašeho volného času zabezpečí lyžařská střediska Lipno a Frymburk.

A co ubytování u hradu Rožmberk? Hračka. Začněte své hledání například přímo v obci Rožmberk nad Vltavou, kde jsou v nabídce apartmány i chalupy. Pokud by již nezbyly volné kapacity, zkuste štěstí v nedalekých obcích Dolní Dvořiště, Loučovice nebo Bohdalovice. Opravdu hodně možností objevíte i v Lipně nad Vltavou, počínaje levným ale komfortním ubytováním v soukromí po luxusní apartmánové domy. Hrad Rožmberk a jeho okolí je ideálním místem, ať už jsou zájmy členů Vaší výpravy jakékoliv, každý si zde přijde na své.

Obří hrad, nejvýše položené keltské oppidum u nás, se nachází asi 6 kilometrů jihovýchodně od Kašperských hor, u osady Popelná, v okrese Prachatice. Od roku 1958 je místo chráněné jako kulturní památka. Nachází se jen pár desítek metrů pod strmým vrchem Valy, ve výšce 940 - 980 m n. m., čímž je nejvýše položenou archeologickou památkou v České republice. Není žádnou výjimkou, že díky horskému klimatu se tu drží sněhová pokrývka od října až do května.

Na Obří hrad se dostanete pouze z jižní strany. Ostatní přístupová místa jsou odříznuta díky říčce Losenici, která místo obtéká. Naleznete tu zbytky mohutného opevnění i původní vnější zeď hradby, která je jednou z nejstarších dochovaných staveb u nás.

Hradby byly v minulosti vybudovány z materiálu, dostupného na místních suťových polích. Venkovní konstrukci tvořili detailně vyskládané kameny a prostor mezi nimi byl vyplněn menšími kameny a sutí. Vznikla tak hradba až 4 metry široká a až 5 metrů vysoká. Není dokonce ani vyloučeno, že nad hradbami se nacházely ještě dřevěné nástavby.

Během prvního archeologického průzkumu, který proběhl již počátkem 20. století, zde byly nalezeny pozůstatky z doby halštatské. Z dalším výzkumů bylo patrné, že hradiště nebylo s největší pravděpodobností trvale osídleno. Nenašli se totiž žádné předměty, které by evokovali přítomnost obyvatelstva. Tento fakt dal za vznik myšlence, že hrad sloužil pouze jako posvátný prostor.

Mnoho století si také lidé nedokázali vysvětlit, jaký je původ mohutných kamenných valů. Mysleli si, že se jedná o sídlo obrů. V jedné místní pověsti se dokonce hovoří o tom, že nalezené 3 metrová kost byla použita jako lávka přes říčku Losenici.

Pokud chcete na Obří hrad vyrazit, připravte se na strmé stoupání. To začíná v osadě Popelná a k cíli vystoupáte 120 výškových metrů. Nachází se tu naučný okruh s informačními tabulemi, takže vše potřebné se dozvíte přímo na místě. Místo zároveň leží v první zóně Národního parku Šumava.

A Šumava znamená nekonečně možnosti turistiky a historických a kulturních zážitků. Jakmile zdoláte Obří hrad, vyrazte například na blízkou Klostermanovu rozhlednu na hoře Javorník. Dominantou Kašperských hor je jednoznačně hrad Kašperk, který byl postavený na příkaz českého krále Karla IV. a každoročně je hojně navštěvován turisty z celé republiky.

Přírodní bohatství objevíte v Hřibové rezevaci Stachy nebo Strašínské jeskyni. A pokud sem zavítáte v zimě, můžete si vybírat z řady kvalitních lyžařských středisek např. Ski areál Kašperské hory nebo Lyžařský areál Zadov.

Pokud Vás zaujal příběh o obrech na Šumavě, není nic jednoduššího, než si najít vhodné ubytování v okolí Obřího hradu a vyrazit prozkoumat vše, co z původního hradiště zůstalo. Odměnou za náročnější přístup Vám budou nejenom cenné historické informace, ale v případě dobrého počasí i výhled na vrcholky šumavských hor. A ty jsou opravdu nádherné.