První díl Slunce, seno, jahody byl natočen v roce 1984. Dětstvím režiséra jsou ale inspirované všechny tři snímky, které byly už v dobách svých premiér u diváků nesmírně populární. Druhý díl s názvem Slunce, seno a pár facek následoval po pěti letech a poslední Slunce, seno, erotika pak v roce 1991. 

Vše se odehrává v jihočeské vísce Hoštice, které leží na jihu Čech u Volyně. Divák zde sleduje příběhy tamních obyvatel, kteří jsou „typickou ukázkou“ toho, jak to na českých vesnicích v té době vypadalo. 

Vesničany hráli vesničané, drbny jsou drbny

Pozdvižení z každého nově příchozího, vesnické drbny, nové technické vymoženosti a chuť být světoví. Nechybí také trocha toho náboženství, které je opět zahnáno do kouta erotikou. Zkrátka od každého šprochu trochu, a tak není divu, že jsou komedie tak populární. Každý si v nich najde něco. 

Co se týká obsazení, ani tam nemusel Zdeněk Troška příliš přemýšlet. Do rolí vesničanů obsadil – vesničany. Místní tak dostali šanci se blýsknout před kamerou, a ještě si k tomu něco přivydělat. Ty hlavní role samozřejmě nedostali, ale pokud jde o místní drbny, jsou to drbny skutečně z Hoštic.  

Dostaly k tomu navíc honorář 120 Kčs, což tehdy vzhledem k tomu, že důchod byl zhruba 380 Kčs, bylo hotové jmění. A to za jeden natáčecí den. Troška pak sám řekl, že má dojem, že babky běhají, jako kdyby ani neměly. Samozřejmě s úsměvem. To je totiž režisérovi nejvíce vlastní. 

Jednoho by dnes ani nenapadlo, že tyto „nevinné“ vesnické komedie, měly problémy s tehdejší cenzurou. Některé scény se musely dokonce vystřihnout, jinak by film neprošel. I tak ale neměl vlastně žádnou oficiální premiéru, byl pouze v tichosti uveden v jedno pražském kině. I tak ale na snímek do biografů přišlo už tehdy skoro tři a půl milionu diváků. 

A když dal Zdeněk Troška příležitost zahrát si ve filmu obyčejným lidem, proč by to samé nenabídl i svým rodičům? Ve snímku tedy můžete vidět oba dva, Troškovu maminku Růženku i tatínka Václava. 

Syn rozkazoval otci, ten musel poslechnout

Paní Růžena Trošková se ve filmu svého slavného syna jen mihla, a sice v roli maminky pana doktora Kroupy ve druhém díle Slunce, seno a pár facek. To pan Václav Troška dostal roli mnohem větší. Víte, koho ztvárnil? 

Byl to samotný starý Konopník, kterého skvěle zahrál právě režisérův tatínek. Václav Troška se tak objevil ve všech třech dílech. A ačkoliv by to měl být spíš otec, kdo v rodině rozdává rozkazy, na place to neplatí. Když si tedy režisér umane, táta musí naklusat. 

„Řekne mi, kdy a co budu natáčet, který obraz, a buď v tom jsem, nebo ne. Když mi řekne, ať v úterý přijedu v deset hodin ze zaměstnání, tak já to splním. Ale třeba se na mě dostane až ve čtyři nebo vůbec…“ zavzpomínal v dobovém dokumentu Václav Troška, který bohužel není s námi už od roku 2011.

O šest let později se na onen svět odebrala i režisérova maminka Růženka. Bylo jí osmaosmdesát let. Zdrcený režisér ztrátu obou milovaných oplakal, nicméně krásnou vzpomínku na ty dva má právě ve svých filmech, které dělají divákům radost dodnes. 

Zdroje: blesk.cz, kinotip2.cz, csfd.cz