V pořadí již dvanácté vydání světového žebříčku Academic Ranking of World Universities (ARWU), který je známý také jako Šanghajský žebříček (podle sídla pracoviště jeho autorů), bylo zveřejněno v pátek 15. srpna 2014.
Své doposud každoroční prvenství v žebříčku opět obhájila suverénní Harvard University (USA). V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku ARWU je celkem šestnáct amerických vysokých škol (mezi nimi například Stanford, MIT, Berkeley, Princeton či Caltech), tři univerzity britské (Cambridge, Oxford a UCL) a také na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich.
Žebříček ARWU je nejstarším mezinárodním žebříčkem vysokých škol vůbec. Poprvé byl publikován v roce 2003 a od té doby každý rok srovnává a podrobně hodnotí více než dva tisíce nejlepších světových vysokoškolských institucí (z celkového počtu přibližně 18 až 20 tisíc), a to především podle jejich výsledků ve vědě a výzkumu. Přibližně tisícovku z nich zařazuje do žebříčku, nicméně každý rok zveřejňuje pouze seznam nejlepších 500 institucí.
Redakce Vysoké školství ve světě
Metodologie
Žebříček ARWU je založen na šesti kritériích akademické a vědecko-výzkumné výkonnosti vysokoškolských institucí, jejichž hodnoty nezávisí na subjektivním názoru posuzovatele a jsou veřejně přístupné a ověřitelné (viz uvedený zdroj u každého z kritérií níže). Podobně jako jiné žebříčky je i žebříček vysokých škol ARWU sestavován na základě řady metodologických předpokladů, které jsou předmětem mnoha diskusí a polemik (viz například Žebříčky jako ukazatele kvality vysokých škol?).
Mezi kritéria hodnocení (s vahami uvedenými v závorce) patří:
- Alumni (10 %). Absolventi vysoké školy, kteří jsou držiteli Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile (Fields Medal). Zdroj: nobelprize.org
- Award (20 %). Zaměstnanci vysoké školy, kteří jsou držiteli Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile (Fields Medal). Zdroj: mathunion.org/index.php?id=prizewinners
- HiCi (20 %). Vysoce citovaní výzkumníci a odborníci vysoké školy ve 21 definovaných oborových skupinách. Zdroj: highlycited.com
- N&S (20 %). Dokumenty publikované v časopisech Nature a Science. Zdroj: webofknowledge.com (pro instituce zaměřené na humanitní a sociální vědy není kritérium N&S uvažováno a jeho váha je rozložena mezi ostatní kritéria).
- PUB (20 %). Dokumenty obsažené v databázích Science Citation Index-expanded (SCIE) a Social Science Citation Index (SSCI). Zdroj: webofknowledge.com
- PCP (10 %). Vážený součet předchozích pěti výsledků dělený počtem akademických pracovníků vysoké školy (akademická výkonnost instituce na pracovníka). Zdroj (počet akademických pracovníků): národní úřady jako například ministerstva školství, statistické úřady, asociace univerzit nebo konference rektorů
V rámci každého z šesti definovaných kritérií je vždy nejlépe hodnocené instituci přiřazeno skóre 100 a skóre následujících institucí je vypočteno jako procento z tohoto nejlepšího hodnocení. Celkové hodnocení instituce je součtem vážených skóre jednotlivých kritérií a instituci s nejlepším výsledkem je na základě obdobného principu opět přiřazeno skóre 100. Skóre následujících institucí je určeno analogicky jako procento z celkového nejlepšího hodnocení, ovšem pouze na úrovni nejlepší stovky institucí. Následují již jen intervaly pořadí 101-150, 151-200, 201-300, 301-400 a 401-500 bez konkrétního umístění a skóre (po podrobném seznámení se s metodikou je však toto skóre možné dopočítat).
Na rozdíl od jiných známých žebříčků se ARWU soustředí především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, což bývá označováno za nejvážnější nedostatek společně s výraznou orientací na anglicky psané vědecké články vedoucí ke zvýhodňování anglicky mluvících zemí. Kritéria hodnocení, jejich ukazatele a váhy se příliš nemění, takže výsledky jsou v čase poměrně stabilní. Pokládá se to sice za přednost ARWU, ale zároveň se upozorňuje, že žebříčky ARWU neprocházejí – na rozdíl od svých konkurentů – inovacemi a nereagují na měnící se očekávání veřejnosti.
Výsledky
Poslední výsledky žebříčku ARWU ukazují na nadvládu amerických univerzit, ovšem pouze v horních patrech žebříčku. Zatímco Evropa oproti Americe zaostává významně na úrovni TOP 20 i na úrovni TOP 50, směrem níže v žebříčku se situace pro Evropu zlepšuje a postupně vyrovnává. Od úrovně TOP 300 jsou počty amerických a evropských univerzit přibližně vyrovnané a mezi pěti sty zveřejněnými univerzitami je dokonce o 28 více evropských.
V roce 2014 obhájila své každoroční prvenství suverénní Harvard University (USA). V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku ARWU je celkem šestnáct amerických vysokých škol (například také Stanford, MIT, Berkeley, Princeton či Caltech), tři univerzity britské (Cambridge, Oxford a UCL) a také na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich na dosud nejvyšším 19. místě. Britská UCL se do TOP 20 vrátila po tříleté pauze na úkor americké University of Wisconsin – Madison, která se naopak do TOP 20 nevešla poprvé od roku 2003 a obsadila 24. místo.
TOP 10 žebříčku ARWU pro rok 2014 je následující: Harvard, Stanford, MIT, Berkeley, Cambridge, Princeton, Caltech, Columbia, Chicago, Oxford. Spojené státy mají v žebříčku ARWU tradičně četné zastoupení, konkrétně v roce 2014 se jedná o 8 institucí v TOP 10, 16 institucí v TOP 20, 52 institucí v TOP 100 a 146 institucí v TOP 500. Podle nejlépe umístěných institucí druhé nejúspěšnější Spojené království má v roce 2014 v žebříčku ARWU 2 instituce v TOP 10, 3 instituce v TOP 20, 8 institucí v TOP 100 a 38 institucí v TOP 500.
O jednu instituci více než Spojené království má v žebříčku ARWU v roce 2014 Německo (39), žádná z nich se však neumístila v TOP 20 žebříčku, neboť nejlepší Heidelberg University a University of Munich se umístily shodně na 49. místě. S 21 institucemi v žebříčku následují Francie, Kanada a Itálie, za nimi pak Austrálie a Japonsko s 19 institucemi. Alespoň jednu univerzitu v TOP 100 má přitom 16 zemí, v TOP 500 je v roce 2014 zastoupeno 42 zemí.
Nadále v žebříčku ARWU roste počet čínských vysokoškolských institucí. V roce 2014 má Čína mezi pěti stovkami vysokých škol dokonce již 44 institucí (42 institucí v roce 2013 a například 34 institucí v roce 2010. Zvyšuje se sice také počet jejích institucí v TOP 200 žebříčku (9 v roce 2014, 7 v roce 2013 a například pouze 4 v roce 2010), ale zatím žádná čínská vysoká škola nebyla v žebříčku ARWU zařazena mezi stovku nejlepších.
Jedinou českou vysokou školou, která se již od roku 2003 pravidelně objevuje v první pětistovce žebříčku ARWU, je Univerzita Karlova v Praze. V roce 2014 se stejně jako vždy od roku 2005 umístila ve skupině 201-300 (hůře dopadla pouze na počátku – v letech 2003 a 2004 – a to ve čtvrté stovce), což znamená, že podle ARWU patří nadále přibližně mezi 2 procenta nejlepších vysokých škol na světě.
Na webové stránce ARWU je možné snadno dohledat také pořadí prvních dvou stovek vysokých škol v pěti širokých oblastech vědy: Natural Sciences and Mathematics (SCI); Engineering/Technology and Computer Sciences (ENG); Life and Agriculture Sciences (LIFE); Clinical Medicine and Pharmacy (MED); Social Sciences (SOC). Následující tabulka ukazuje počet umístění vysokých škol prvních dvaceti zemí v každé z těchto pěti oblastí.
Dále je uvedeno také pořadí v pěti vybraných vědních oborech: Mathematics, Physics, Chemistry, Computer Science a Economics/Business. Univerzita Karlova v Praze, jejíž výsledky v žebříčku ARWU zároveň představují výsledky celé České republiky, se sice neumístila mezi nejlepšími v některé z širokých oblastí vědy, ale dostala se mezi dvoustovku vysokých škol ve dvou z vybraných vědních oborů: matematice a fyzice.
Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký
.
Academic Ranking of World Universities 2014. ARWU 2014 Press Release, 15. 8. 2014
Geoff Maslen: US tops Shanghai university rankings, China on rise. University World News, 15 August 2014, Issue 330
Jan Koucký a Aleš Bartušek: Žebříčky jako ukazatele kvality vysokých škol? Česká pozice, 17. 08. 2012
Sezóna vysokoškolských žebříčků zahájena. Vysoké školství ve světě, 3. červen 2014
Vysoké školství ve světě 