Учебное Пособие По Развитию Речи

УДК 374:804
ББК 81.2 Чеш-9

М 74 Научный редактор — Г. А. Лилич, проф., СПбГУ
Мокиенко В. М., Степанова Л. И.

М 74 Чешский язык: Учебное пособие по развитию речи. — СПб.: КАРО,
2011. — 272 с.
ISBN 978-5-9925-0561-0.
Учебное пособие состоит из краткого обзора чешской фонетики и грамматики
и уроков, построенных по тематическому принципу. Каждый урок включает
основной диалог, содержащий наиболее употребительную лексику данной
темы, упражнения на автоматизацию слов и оборотов диалога, упражнения,
рассчитанные на усвоение и закрепление разговорных моделей, составление
вопросов, диалогов, рассказов.
Пособие может быть использовано для программированного обучения,
занятий в лингафонных лабораториях, самостоятельных занятий.
Книга адресована студентам, изучающим чешский язык (славистам, русистам,
историкам), а также аспирантам-славистам и всем интересующимся славянскими
языками.
УДК 374:804
ББК 81.2 Чеш-9
В дополнение к книге можно приобрести тематический аудиоматериал
на диске в формате МР3, подготовленный издательством
Оптовая торговля:
в СанктПетербурге: ул. Бронницкая, 44. тел./факс: (812) 575&94&39, 320&84&79
е&mail: [email protected]
в Москве: ул. Стахановская, д. 24. тел./факс: (499) 171&53&22, 174&09&64
Почтовый адрес: 109125, Москва, 2&ой Грайвороновский проезд, д. 32А,
е&mail: [email protected].
Мокиенко Валерий Михайлович

Степанова Людмила Ивановна
ЧЕШСКИЙ ЯЗЫК
Учебное пособие по развитию речи
Ответственный редактор О. П. Панайотти
Технический редактор И. Н. Варламова
Корректоры В. С. Волкова, М. Махалова
Дизайн обложки И. А. Титовой
Издательство «КАРО», ЛР № 065644
195027, Санкт&Петербург, Свердловская наб., д. 60, (812) 570&54&97
WWW.KARO.SPB.RU
Гигиенический сертификат
№ 78.01.07.953.П.004019.03.07 от 22.03.2007
Подписано в печать 22.09.2011. Формат 60 х 88 1/16 . Бумага офсетная.
Печать офсетная. Усл. печ. л. 17. Тираж 2000 экз. Заказ № 09.19
Отпечатано в типографии «КАРО»
© Мокиенко В. М., Степанова Л. И., 2010
© КАРО, 2010
ISBN 978-5-9925-0561-0 Все права защищены
Предисловие
Настоящее учебное пособие предназначено для студентов —
славистов и русистов, изучающих чешский язык в университе-
тах и педагогических институтах, а также для всех, кто желает
самостоятельно овладеть этим славянским языком.
Цель пособия — помочь формированию и закреплению на-
выков чешской разговорной речи, поэтому основное внимание
уделяется наиболее употребительной лексике, большинство
текстов имеет диалогическую форму, много упражнений на
автоматизацию слов и оборотов.
В первой, грамматической, части учебника изложены основ-
ные сведения по грамматике чешского языка с учетом достаточ-
ной близости грамматической системы этого языка к близко-
родственному русскому.
Вторая часть состоит из 10 уроков, объединенных по тема-
тическому принципу: разработка тем («Аудитория», «Общежи-
тие», «Квартира», «Семья», «Время», «Времена года и климат»,
«Университет», «Город и транспорт», «Болезнь», «Одежда»)
опирается на конкретные жизненные и речевые ситуации.
Тематическое распределение материала связано именно с раз-
говорной направленностью пособия. Грамматика объясняется
не только в специальной первой части, но и учитывается в тема-
тически организованных уроках — в той последовательности, в
которой она изложена в учебнике.
Каждый урок начинается основным диалогом, включающим
в себя наиболее употребительную лексику данной темы. Затем
следует упражнение на автоматизацию слов и оборотов диало-
га. Слова к основному диалогу даны в порядке их следования в
4 В. М. Мокиенко, Л. И. Степанова. Чешский язык
тексте, что облегчает их поиск. Упражнение на автоматизацию —

как и другие виды упражнений на воспроизведение той или иной
языковой модели — помогает закреплению основного лекси-
ческого материала. Это упражнение полностью базируется на
основном диалоге, что дает возможность использовать его (как
и другие упражнения по образцам-моделям) для программиро-
ванного обучения и для работы в лингафонных лабораториях.
Начиная с 3-го урока дается несколько дополнительных
диалогов и текстов, в урок включаются упражнения, в систему
которых входит усвоение и закрепление разговорных моделей,
закрепление лексики, составление вопросов, диалогов и рас-
сказов на базе этих текстов. Урок завершается текстом юмо-
ристического характера. Все учебно-методические указания и
заголовки с 3-го по 10-й урок приводятся по-чешски.
Третья часть учебника предназначена для дальнейшей само-
стоятельной работы над названными темами. Здесь представле-
ны дополнительные тексты, которые могут служить материалом
для домашнего чтения. В этой части особое внимание уделено
лексике; приводимые тематические словари по возможности
полны, их можно использовать при выполнении заданий первой
части. Тематический принцип таких словарей особенно удобен
для написания сочинений, составления небольших рассказов и
диалогов на изучаемую тему.
Естественно, что количество материала каждой части во
многом зависит от темы. Так, к первым трем урокам («Аудито-
рия», «Общежитие», «Квартира») дополнительный материал
ограничивается тематическими словарями. Тематика этих уро-
ков конкретна и довольно узка, поэтому текстовые дополнения
казались излишними. По этой же причине в 1-м и 2-м уроках
основной части нет больших текстов.
Вообще нужно подчеркнуть, что при подборе текстов и со-
ставлении упражнений к каждой теме авторы не стремились
к абсолютной количественной симметрии. Количество вклю-
чаемого материала обусловливалось прежде всего спецификой
конкретной темы и степенью трудности ее для усвоения студен-
тами — носителями русского языка.
Предисловие 5
Усваивая учебный материал, содержащийся в пособии, сту-

денты смогут получить страноведческую информации о Чехии и
в то же время научатся рассказывать по-чешски о соответствую-
щих современных реалиях в нашей стране.
При составлении учебного пособия авторы использовали
учебники и разговорники, изданные в России, Чехии и других
странах, а также современную чешскую периодическую и худо-
жественную (в основном классическую) литературу (ссылки на
последнюю даются в тексте).
Большую помощь в языковой редакции чешских текстов ав-
торам оказала преподаватель кафедры славистики Университета
им. Палацкого в Оломоуце PhDr. Милена Махалова. Пользуемся
случаем, чтобы поблагодарить ее. Выражаем также признатель-
ность научному редактору книги почетному профессору Санкт-
Петербургского государственного университета профессору
Галине Алексеевне Лилич за ценные советы, а также Виолетте
Арменовне Мокиенко — за внимательное чтение и корректуру
русской части учебника.
Часть I
Краткий очерк чешской
фонетики и грамматики
ФОНЕТИКА, ГРАФИКА И ПРАВОПИСАНИЕ

Чешское правописание основано на фонологическом прин-
ципе — «читается, как пишется». Ударение в чешском языке —
силовое и качественное, но не количественное, как в русском,
поэтому ударный звук в чешском языке не удлиняется. По
сравнению с русским языком чешское ударение слабее, и между
ударными и безударными гласными нет заметных качественных
различий. Ударение всегда падает на первый слог.
ГЛАСНЫЕ
1. В чешском языке 10 гласных звуков: [а], [á], [е], [é], [i],
[í], [о], [ó], [u], [ú]. Им соответствует 14 букв: a, á, e, é, ě, i, í, o,
ó, u, ú, ů, y, ý.
2. В чешском языке есть краткие и долгие гласные. Долгота
обозначается диакритическим знаком ´ (čárka): i — í, е — é, а — á,
o — ó; долгое [ú] обозначается двояко: ú или ů (в зависимости от
происхождения и позиции в слове). Буква ú пишется главным об-
разом в начале корня, т. е. в начале слова (úzký, úhel), в приставоч-
ных словах (zúžit), и в сложных словах (trojúhelník) и в некоторых
словах, которые нужно запомнить (múza, túra). Буква ů пишется в
Краткий очерк чешской фонетики и грамматики 7
середине слова, особенно в тех случаях, когда [ú] чередуется с [о]

(напр., stůl — stolu, krůček — krok), а также в окончаниях -ů, -ům
(domů, domům) и в наречиях dolů, domů (вниз, домой).
3. Долгий звук примерно в два раза дольше краткого. Проти-
вопоставление этих звуков (напр., [а] — [á], [е] — [é]) — важный
смыслоразличительный признак. Только долготой отличаются
друг от друга разные слова или разные формы одного и того же
слова, ср., напр.: dráha — drahá (дорóга — дорогáя), sešit — sešít
(тетрадь — сшить), psi — psí (собаки — собачий) и др. Долгое [ó]
встречается только в заимствованных словах (móda, próza).
4. Звук [i], [í] может быть передан буквами i, í (pil, pít) и бук-
вами у, ý (byl, být). Во всех позициях, кроме позиции после [d],
[t], [n], произношение одинаково — напряженный звук [i], [í]
(тверже русского [и]). После мягких [ď], [ť], [ň] пишется мягкое
[i], после твердых [d], [t], [n] пишется твердое [y], напр.: divadlo
[ďivadlo], nic [ňic]. В заимствованных словах обычно пишется [i],
но произносится [y]: infinitiv, univerzita. После k, h, ch, r всегда
пишется y: knihy, ryba.
Чешские школьники часто делают ошибки в написании [i]
и [y].
5. Краткое [е] обозначается буквой е или буквой ě, ко-
торая обозначает мягкость. Буква ě обозначает мягкость
предшествующего согласного в сочетаниях dě, tě, ně (сочетания
dě, tě, ně произносятся как [ďe], [ťe], [n’e], cp. nemá — němá)
или йотацию предшествующих губных согласных b, р, v, f, m
(сочетания bě, pě, vě, fě, mě произносятся как [bje], [pje], [vje],
[fje], [mn’e]).
6. В чешском языке есть исконный дифтонг [ou], напр. dlou-
hý, дифтонги [au], [eu] встречаются только в заимствованных
словах: auto, pneumonie.
СОГЛАСНЫЕ
1. В чешском языке 25 согласных звуков: [b], [c], [č], [d], [ď],
[f], [g], [h], [ch], [j], [k], [l], [m], [n], [ň], [p], [r], [ř], [s], [š], [t], [ť],
[v], [z], [ž]. Звук [ch] обозначается с помощью двух букв: chata
[хата]. В словах иностранного происхождения используются

также буквы x — [ks] или [gz]: export [’eks-], exemplář [’egz-]);
q — [qu] обозначает [kv], w — [v].
2. В чешском языке почти все согласные твердые, мягкими
являются только [ď], [ť], [ň], [j]. С точки зрения парности по
твердости и мягкости в чешском языке можно сопоставить с
русским языком только три пары [d] — [ď], [t] — [ť], [n] — [n’].
Звук [j] близок к русскому [й]: kraj — край. Перед гласными
буква j читается как [j] плюс гласный: jaro, jedu, junák (ср. рус-
ские я, е, ю).
3. Согласный [l] близок к среднеевропейскому, является
средним между русскими звуками [л] и [л’] (мягким и твер-
дым).
4. Согласные [r], [l] и иногда [m], [n] могут быть слого-
образующими (напр., metr, prší, slza произносятся как два слога
me-tr, рr-ší, sl-za).
5. Согласные [š], [ž], [с] более мягкие, чем русские [ш,] [ж],
[ц], а [č] немного тверже русского [ч].
6. Согласный [ř] — специфический чешский звук, отражающий
слитное произношение мягких звуков [r] и [ž] (мягче русского [р]
и русского [ж]), звуки произносятся одновременно, слитно, не
последовательно (попробуйте произносить русское слово ржи,
смягчая оба согласных звука, придавая звуку специфическую
шипящую окраску). Как [rž] этот звук произносится перед глас-
ными и звонкими согласными: řezat, řada, pařba. В позиции после
глухих согласных, перед глухими согласными или в конце слова
он произносится как [rš] (мягкие звуки [р’] и [ш’] слитно): tři, přes,
tvář.
7. Согласный [h] — звонкий гортанный звук, напоминает
фрикативный [г] в южнорусских говорах или украинском языке:
noha, husa.
8. На стыке предлога, оканчивающегося на согласный, и
слова, начинающегося c гласного, возникает так называемый
гортанный взрыв, придыхание (как будто заминка перед глас-
ным, выделение гласного силой голоса). В результате соглас-
ный предлога оглушается: v okně [f’okn’e], z okna [s’okna]. Это
происходит и на стыке гласных, особенно одинаковых гласных

звуков: přejdu ulici ([přejdu’ulici]), modrooký ([modro’oký]). За-
имствованные слова poezie, chaos, geometrie и другие произно-
сятся без гортанного взрыва.
9. Сочетание sh (напр., shoda, na shledanou) произносится
[sch] или [zh]: [schoda]/[zhoda], [nashledanou]/[nazhledanou]
(в зависимости от региона или индивидуальных особенно-
стей).
10. Удвоенные согласные обычно произносятся как простой,
неудвоенный согласный звук: panna [pana], měkký [mn’eký],
kamenný [kamený].
11. Буквосочетание th встречается в словах иностранного
происхождения и обозначает [t], лишь изредка — [tch].
РУССКИЕ И ЧЕШСКИЕ СЛОВА

С ИСТОРИЧЕСКОЙ ТОЧКИ ЗРЕНИЯ
Русский и чешский языки имеют период общей истории —
старославянский язык. После формирования разных групп
славянских языков в звуковом облике русских и чешских слов
появились определенные регулярные расхождения.
1. Полногласным группам русского языка -оро-, -оло-, -ере-
соответствуют в чешском языке группы -rа- (-rá-), -la- (-lá-,
-lé-), -ře- (-ří-). Ср. город — hrad, корова — kráva, молоко —
mléko, берег — břeh, берёза — bříza (чешские слова ближе к
старославянским формам: прах, глас, брег).
2. Группам -ор-, -ер-, -ол- между согласными соответствуют
слоговые -r-, -l- (или сочетания -lu-, -lou-). Cр. кормить — krmit,
первый — první, волк — vlk, полк — pluk, долгий — dlouhý.
3. В чешском языке сохранились старые сочетания -dl-, -tl-,
которые в русском упростились до -л-, ср. шило — šidlo, вела —
vedla, плела — pletla.
4. Русским сочетаниям зв-, цв- чаще всего соответствуют
-hv-, -kv-, ср. звезда — hvězda, цвет — květ.
5. Группам -мл-, -пл-, -бл-, чередующимся с -м-,-п-,-б-, со-

ответствуют в чешском только -m-, -р-, -b-, ср. откормленный
(откормить) — vykrmený (vykrmit), сгорбленный (сгорбиться) —
shrbený (shrbit se); земля — země.
6. Окончания чешских прилагательных — долгие, им соот-
ветствуют русские -ый, -ая, -ое: добрый — dobry, добрая — dobrá,
доброе — dobré и т. п.
7. Русским беглым гласным -о-, -е- (-ё-) соответствует в чеш-
ском только -е-. Ср.: потомок (потомка) — potomek (potomka),
день (дня) — den (dne).
8. В русском языке гласные -а-, -у- сохранились, тогда как в
чешском языке они перешли в -е- (-ё-), -í- и -i-, -í- под влиянием
мягкого согласного в окружении: ноша — nůše, земля — země ,
(они) просят — (oni) prosí, чашу — číši.
9. Долгие -ó-, -ú- превратились в чешском языке в -ů- и -оu-:
solit||sůl, родительный падеж единственного числа — soli; domy||dům,
prut||proutí, kupovat||koupit, которых нет в русском языке. Ср. со-
лить, соль, соли; дом, дома; прут, прутья; покупать, купить.
МОРФОЛОГИЯ
Имена существительные
Имена существительные в чешском языке имеют те же грам-
матические категории, что и в русском языке.
1. Имена существительные имеют категорию рода. К муж-
скому роду относятся существительные, оканчивающиеся на
согласный (твердый или мягкий): pán, student, les, chléb, pokoj,
nůž, и некоторые существительные, оканчивающиеся на -a, -e,
-í: starosta, soudce, průvodčí.
Существительные мужского рода бывают одушевленными
(student, žák, učitel) и неодушевленными (stůl, hrad, stroj).
К женскому роду относятся существительные, оканчиваю-
щиеся на -a, -e (-ě), и некоторые существительные, оканчиваю-
щиеся на согласный: žena, růže, píseň, kost.
К среднему роду относятся существительные, оканчиваю-

щиеся на -o, -e (-ě), -í: divadlo, pole, stavení.
2. Имена существительные имеют категорию числа — бы-
вают единственного и множественного числа: stůl — stoly,
les — lesy, student — studenti, kniha — knihy, divadlo — divadla,
pole — pole, stavení — stavení. В древнечешском языке было
также двойственное число, его следы сохранились в склонении
парных предметов, напр.: na rukou, na nohou; rukama, nohama.
3. Имена существительные имеют категорию падежа. В чеш-
ском языке семь падежей (кроме шести падежей, известных
в русском языке, существует еще звательный падеж, исполь-
зуемый при обращении. В русском языке звательный падеж
сохранился лишь в словах и оборотах церковно-славянского
происхождения, например Боже, Господи, Отче (ср. пушкинское
«Чего тебе надобно, старче?»).
Падежи в чешском языке следуют друг за другом в таком
порядке:
1. pád — nominativ — kdo? co? (именительный)
2. pád — genitiv — koho? čeho? (родительный)
3. pád — dativ — komu? čemu? (дательный)
4. pád — akuzativ — koho? co? (винительный)
5. pád — vokativ — oslovení (звательный)
6. pád — lokál — o kom? o čem? (предложный)
7. pád — instrumentál — kým? čím? (творительный)
В чешской грамматической традиции и в процессе обучения
падежи принято именовать по номерам: první pád, druhý pád и т. д.
СИСТЕМА СКЛОНЕНИЯ
В системе склонения выделяются следующие типы.
Мужской род
Женский род Средний род
Одушевленные Неодушевленные
student hrad žena město
muž stroj růže moře
předseda píseň kuře
soudce kost stavení
Критерии распределения по типам:

1) род; у существительных мужского рода — категория оду-
шевленности–неодушевленности;
2) окончание — на гласную или согласную;
3) согласная в конце основы:
• твердая или двойственная (допускающая окончание -i и -y);
• мягкая;
4) форма родительного падежа единственного числа.
Склонение существительных мужского рода

1. Одушевленные существительные мужского рода
Образец student (pán, soused, pták) — твердый тип, в
именительном падеже единственного числа — нулевое окон-
чание, в родительном падеже единственного числа — оконча-
ние -a:
Единственное число Множественное число

1. student studenti, pánové, sousedé
2. studenta studentů
3. studentovi, studentu studentům
4. studenta studenty
5. studente, hochu studenti, pánové, sousedé
6. o studentovi o studentech, ptácích
7. studentem studenty
В дательном и предложном падежах возможны окончания

-ovi и -u; в сочетании имени и фамилии окончание -ovi при-
бавляется к фамилии (последнему слову), напр.: mistru Janu
Husovi.
В звательном падеже у существительных с основой на -h,
-g, -ch, -k употребляется окончание -u: hochu, kluku, Olegu,
у существительных с основой на -r происходит чередование:
bratr — bratře.
В именительном падеже множественного числа возможно
несколько окончаний. Самое употребительное — -i, при этом у
слов с основой на -h, -g, -ch, -k, -r происходит чередование -h,

-g/-z, -ch/-š, -k/-c, -r/-ř: kluk — kluci, hoch — hoši, bratr — bratři
и т. д. Окончание -ové обычно употребляется при образовании
множественного числа от односложных слов: syn — synové, осо-
бенно у наименований народностей: Arab — Arabové. Окончание
-é чаще всего употребляется у наименований жителей: Evropan —
Evropané, Angličan — Angličané, obyvatel — obyvatelé (житель).
В предложном падеже множественного числа существи-
тельные с основой на -h, -g, -ch, -k имеют окончание -ích, при
этом происходит чередование -h, -g/-z, -ch/-š, -k/-c: filolog —
o filolozích, kluk — o klucích и т. д., но существительные с осно-
вой на -r имеют окончание -ech, без чередования: profesor —
o profesorech.
Образец muž (otec, učitel, obyvatel) — мягкий тип, в

именительном падеже единственного числа — нулевое окон-
чание, в родительном падеже единственного числа — оконча-
ние -e:
1. muž muži, mužové, učitelé

2. muže mužů, obyvatel
3. muži, mužovi mužům
4. muže muže
5. muži, otče muži, mužové, učitelé
6. o muži, mužovi o mužích
7. mužem muži
В дательном и предложном падежах единственного числа

возможны окончания -i, -ovi. Окончание -ovi используется чаще
всего у односложных наименований лиц и у имен собственных:
muž — mužovi (но также muži), Adam — Adamovi.
В звательном падеже у большинства слов окончание -e, но у
существительных с суффиксом -ec — -če, с чередованием: otec —
otče, chlapec — chlapče.
В именительном падеже множественного числа чаще все-

го встречается окончание -i, окончание -ové употребляется в
основном в односложных наименованиях лиц: otec — otcové,
strýc — strýcové, окончание -é употребляется у слов с суффиксом
-tel: učitel — učitelé, vychovatel — vychovatelé.
Образец předseda — твердый тип, в именительном падеже

единственного числа — окончание -a, в родительном падеже
единственного числа — окончание -y:

1. předseda předsedové
2. předsedy předsedů
3. předsedovi předsedům
4. předsedu předsedy
5. předsedo předsedové
6. o předsedovi o předsedech
7. předsedou předsedy
В именительном падеже множественного числа самое рас-

пространенное окончание — -ové. Существительные на -ita, -ista,
-asta имеют окончание -é, окончание -i — более разговорное.
В предложном падеже множественного числа существитель-
ные с основой на -h, -g, -ch, -k имеют окончание -ích, при этом
происходит чередование -h, -g/-z, -ch/-š, -k/-c: sluha — sluzích,
kolega — kolezích и т. д.
Образец soudce — мягкий тип, в именительном и роди-

тельном падежах единственного числа — окончание -e:

1. soudce soudci, soudcové
2. soudce soudců
3. soudci, soudcovi soudcům
4. soudce soudce

5. soudce soudci, soudcové
6. o soudci, soudcovi o soudcích
7. soudcem soudci
2. Неодушевленные существительные мужского рода

Образец hrad (les, kousek) — твердый тип, в именительном
падеже единственного числа — нулевое окончание, в роди-
тельном падеже единственного числа — окончания -u, -a:

1. hrad hrady
2. hradu, lesa hradů
3. hradu hradům
4. hrad hrady
5. hrade, prahu hrady
6. o hradu, hradě, lese o hradech, lesích, kouskách
7. hradem hrady
Образец stroj — мягкий тип, в именительном падеже

единственного числа — нулевое окончание, в родительном
падеже единственного числа — окончание -e:

1. stroj stroje
2. stroje strojů
3. stroji strojům
4. stroj stroje
5. stroji stroje
6. o stroji o strojích
7. strojem stroji
Некоторые существительные на -l могут склоняться по мяг-

кому образцу, а другие — по твердому. Их нужно запомнить. По
мягкому образцу склоняются слова: kašel, mandel, pytel, cíl, по
твердому — jíl, topol, vrchol, účel, úkol, úhel, řetěz. Существитель-

ные kotel, chmel, plevel, tmel, uhel, městys, Bezděz (название горы)
могут иметь окончания мягкого и твердого типа: s kuželi/-y.
Субстантивированные прилагательные склоняются по об-
разцам склонения прилагательных: hajný, příbuzný, Veselý —
по твердому типу, krejčí, kočí, mluvčí. Hořejší (фамилия), Jiří
(имя) — по мягкому типу.
Склонение существительных женского рода

Образец žena (skice) — твердый тип:
1. žena ženy, skici

2. ženy žen
3. ženě ženám
4. ženu ženy, skici
5. ženo ženy, skici
6. o ženě o ženách
7. ženou ženami
Если основа существительных твердого типа оканчивается

на -h, -g, -ch, -k, -r, то в дательном и предложном падежах про-
исходит чередование согласных основы:
-h, -g/-z: kniha — knize, Olga — Olze
-ch/-š: moucha — mouše
-k/-c: matka — matce
-r/-ř: Věra — Věře
В родительном падеже между двумя согласными часто по-
является беглый гласный -e-: panna — panen, hra — her.
Существительные ruka, noha (наименования парных частей
тела) в единственном числе склоняются по образцу žena, а во
множественном числе имеют особые формы, в которых сохра-
нились черты двойственного числа:
именительный падеж ruce, nohy

родительный падеж rukou, nohou
предложный падеж o rukou, nohou (разговорное -ách)
творительный падеж rukama, nohama
Образец růže (ulice) — мягкий тип:

1. růže růže
2. růže růží, ulic
3. růži růžím
4. růži růže
5. růže růže
6. o růži o růžích
7. růží růžemi
Существительные на -ice, -ce, -yně и некоторые существи-

тельные на -le имеют в родительном падеже множественного
числа нулевое окончание: ulice — ulic, kolegyně — kolegyň,
chvíle — chvil.
Образец píseň (konev) — основа на согласную, в имени-

тельном падеже единственного числа — нулевое окончание,
в родительном падеже единственного числа — окончание
-ě/-e:

1. píseň písně, konve
2. písně, konve písní
3. písni písním
4. píseň písně, konve
5. písni písně, konve
6. o písni o písních
7. písní písněmi, konvemi
По данному образцу склоняются существительные жен-

ского рода на -ň (jabloň), на -ev (konev), многие на -ž, -š, -ř, -j
(mládež, zvěř, tramvaj), некоторые на -ď, -ť, -l (loď, síť, postel).
Образец kost — основа на согласный, в именительном падеже

единственного числа — нулевое окончание, в родительном
падеже единственного числа —окончание -i:

1. kost kostí
2. kosti kostí
3. kosti’ kostem
4. kost kosti
5. kosti kosti
6. o kosti o kostech
7. kostí kostmi
По данному образцу склоняются существительные жен-

ского рода на -ost, -nost, -st, -est (moudrost, bolest, část, čest),
некоторые существительные на -ď, -ť (měď, paměť) и существи-
тельные на другие согласные, которые нужно запомнить (moc,
řeč, lež, sůl и др.).
Склонение существительных среднего рода

Образец město (jablko) — в именительном падеже един-
ственного числа окончание -o, в родительном падеже един-
ственного числа — окончание -a:

1. město města
2. města měst
3. městu městům
4. město města
5. město města

6. o městě, jablku o městech, jablkách
7. městem městy
Существительные с основой на -h, -g, -ch, -k в предложном

падеже единственного окончание имеют окончание -u, а во
множественном числе — -ách.
Образец moře (bojišt) — в именительном падеже един-

ственного числа — окончание -e, в родительном падеже един-
ственного числа — -e:
1. moře moře
2. moře moří, bojišť
3. moři mořím
4. moře moře
5. moře moře
6. o moři o mořích
7. mořem moři
Образец kuře (štěně) — в именительном падеже един-

ственного числа — окончание -e, неравносложная основа,
оканчивающаяся на -t:
1. kuře kuřata
2. kuřete kuřat
3. kuřeti kuřatům
4. kuře kuřata
5. kuře kuřata
6. o kuřeti o kuřatech
7. kuřetem kuřaty
По этому образцу склоняются наименования детенышей на

-e (-ě): tele — теленок, ptáče — птенец, dítě — ребенок, kotě —
котенок и др.
Образец stavení — именительный и родительный падежи

единственного числа — окончание -í:

1. stavení stavení
3. stavení stavením
6. o stavení o staveních
7. stavením staveními
Имена прилагательные
1. Имена прилагательные имеют грамматические категории
рода, числа, делятся на твердый и мягкий типы. Качественные и
относительные имена прилагательные имеют в окончании долгий
гласный во всех падежах: dobrý — dobrého, dobrému, dobrým.
2. Прилагательные твердого типа имеют окончания в за-
висимости от рода: -ý (м. р.), -á (ж. р.), -é (ср. р.): dobrý člověk,
dobrá žena, dobré dítě. Во множественном числе окончания также
зависят от рода, а в мужском роде — и от одушевленности–не-
одушевленности:
Именительный падеж Винительный падеж

mladí studenti mladé studenty
mladé stromy mladé stromy
mladé jabloně mladé jabloně
mladá pokolení mladá pokolení
3. Прилагательные мягкого типа имеют окончание -í во всех

родах и числах: podzimní den, podzimní nálada, podzimní ráno,
podzimní dny.
4. Притяжательные прилагательные (bratrův, matčin) в чеш-

ском языке употребляются гораздо чаще, чем в русском языке.
От существительных мужского рода они образуются при по-
мощи суффикса -ův (-ova, -ovo), от существительных женского
рода — при помощи суффикса -in (-ina, -ino): bratr — bratrův,
matka — matčin, Péťa — Péťův, Jana — Janin.
5. Краткие прилагательные (nemocný — nemocen) в чеш-
ском языке употребляются реже, чем в русском языке. Во
множественном числе они согласуются с существительными в
роде, а в мужском роде — также в категории одушевленности
(nemocni — мужской род, одушевленное; nemocny — мужской
род, неодушевленное и женский род; nemocna — средний род;
ср. рус. больны).
6. Прилагательные образуют сравнительную и превос-
ходную степени, они представляют собой простые склоняемые
формы (ср. rychlý — rychlejší — nejrychlejší). Сравнительная
степень образуется с помощью суффиксов -ejší, -ější, -ší, -í:
směl-ejší, nov-ější, star-ší, měkč-í. Для получения превосходной
степени к сравнительным формам прибавляется приставка nej-:
nejsmělejší, nejnovější, nejstarší, nejměkčí.
7. Прилагательные и местоимения, согласующиеся с наиме-
нованиями парных предметов (двойственное число), в твори-
тельном падеже им формально уподобляются, напр.: velkýma
rukama — velkými kameny, těma krásnýma očima — těmi krásnými
chlapci.
СКЛОНЕНИЕ ИМЕН ПРИЛАГАТЕЛЬНЫХ
Образец mladý — твердый тип:

Падеж
Муж- Женский Средний Муж- Женский Средний
ской род род род ской род род род
1. Имени- mladý mladá mladé mladí, mladé mladá
тельный mladé
(неодуш.)

Падеж
Муж- Женский Средний Муж- Женский Средний
ской род род род ской род род род
2. Роди- mladého mladé mladé- mladých mladých mladých
тельный ho
3. Дательный mladému mladé mladé- mladým mladým mladým
mu
4. Вини- mladého mladou mladé mladé mladé mladá
тельный mladý
(неодуш.)
5. Зватель- mladý mladá mladé mladí, mladé mladá
ный mladé
(неодуш.)
6. Предлож- o mladém o mladé o mla- o mladých o mla- o mla-
ный dém dých dých
7. Творитель- mladým mladou mladým mladými mladými mladými
ный
При образовании прилагательных, согласующихся с оду-

шевленными существительными мужского рода множествен-
ного числа, оканчивающимися на -h, -g, -ch, -k, -r, происходит
чередование: -h, -g/-z, -ch/-š, -k/-c, -r/-ř: drahý bratr — drazí
bratři, tichý — tiší, velký — velcí, starý — staří.
Образец jarní — мягкий тип:

Падеж Муж- Муж-

Женский Средний Женский Средний
ской ской
род род род род
род род
1. Имени- jarní jarní jarní jarní jarní jarní
тельный
2. Родитель- jarního jarní jarního jarních jarních jar-
ный ních
3. Датель- jarnímu jarní jarní- jarním jarním jarním
ный mu
4. Винитель- jarního, jarní jarní jarní jarní jarní
ный jarní
(нео-
душ.)

ской ской
род род
5. Звательный jarní jarní jarní jarní jarní jarní
6. Предлож- o jar- o jarní o jar- o jar- o jar- o jar-

ный ním ním ních ních ních
7. Творитель- jarním jarní jarním jarními jarními jarní-

ный mi
Склонение притяжательных прилагательных

Образец otcův, matčin:

ской ской
род род
1. Имени- otcův, otcova, otcovo, otcovi, otcovy, ot-

тельный matčin matčina matči- matčini matčiny cova,
no otcovy, matči-
matčiny na
(не-
одуш.)
2. Родитель- otcova, otcovy, otcova, otco- otco- otco-
ный matčina matčiny matči- vých, vých, vých,
na matči- matči- matči-
ných ných ných
3. Датель- otcovu, otcově, otcovu, otco- otco- otco-
ный matči- matčině matči- vým, vým, vým,
nu nu matči- matči- matči-
ným ným ným
4. Винитель- otcova, otcovu, otcovo, otcovy, otcovy, ot-
ный matčina matči- matči- matčiny matčiny covy,
otcův, nu na matči-
matčin ny
(не-
одуш.)

ской ской
род род
5. Зватель- otcův otcova, otcovo, otcovi, otcovy, ot-
ный matčin matčina matči- matčini matčiny cova,
no otcovy, matči-
matčiny na
(не-
одуш.)
6. Предлож- o otco- o ot- o otco- o otco- o otco- o
ный vě/u, cově, vě/u, vých, vých, otco-
matči- matčině matči- matči- matči- vých,
ně/u ně/u ných ných matči-
ných
7. Твори- otco- otco- otco- otco- otco- otco-
тельный vým, vou, vým, vými, vými, vými,
matči- matči- matči- matči- matči- matči-
ným nou ným nými nými nými
Склонение притяжательных прилагательных относится к

смешанному типу — формы единственного числа образуются
по именному типу, а косвенные падежи множественного числа
(кроме звательного) — по типу прилагательных.
При образовании притяжательных прилагательных от суще-
ствительных женского рода с основой на -h, -g, -ch, -k, -r про-
исходит чередование: -h, -g/-ž, -ch/-š, -k/-č, -r/-ř: Olga — Olžin,
snacha — snašin, babička — babiččin, sestra — sestřin.
Местоимения
В чешском языке различаются местоимения:
• личные: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona (множе-
ственное число среднего рода);
• притяжательные: můj, tvůj, jeho и др.;
• указательные: ten, tento, tenhle, tamten, onen, takový (taký)
и др.;
• вопросительные: kdo, co, jaký и др.;
• относительные: kdo, co, jaký, jenž и др.;

• неопределенные: někdo, něco, nějaký, jakýkoli, kdekdo,
všelico(s), bůhvíkdo и др.;
• отрицательные: nikdo, nic, nĳaký, ničí,žádný (никакой, ни
один).
СКЛОНЕНИЕ ЛИЧНЫХ МЕСТОИМЕНИЙ
1. Склонение личных местоимений 1-го и 2-го лица единствен-

ного и множественного числа já, ty, my, vy и лично-возвратного
местоимения sebe (не имеет формы именительного падежа):
já ty my vy se
1. já ty my vy —
2. mne, mě tebe, tě nas vas sebe
3. mně, mi tobě, ti nám vám sobě, si
4. mne, mě tebe, tě nás vás sebe, se
5. — ty — vy —
6. o mně o tobě o nás o vás o sobě
7. mnou tebou námi vámi sebou
2. Склонение личных местоимений 3-го лица единственного

числа on, ona, ono и множественного числа oni, ony, ona:
on ona ono oni ony ona

1. on ona ono oni, ony ony ona
2. jeho, ho, jej jí jeho, ho, jej (неодуш.) jich —
3. jemu, mu jí jemu, mu — jim —
4. jeho, ho, jej, -ň ji je, ho, jej — je —
5. — — — — — —
6. o něm o ní o něm — o nich —
7. jím jí jím — jimi —
Во множественном числе одушевленные местоимения муж-

ского рода 3-го лица имеют окончание -i — oni, неодушевленные
и местоимения женского рода — окончание -y — ony, местои-
мения среднего рода — окончание -a — ona.
Во многих падежах возможны полные и краткие формы ме-

стоимений: mně — mi, tebe — tě. Полные формы употребляются
в начале предложения, после паузы и при логическом ударении,
в остальных случаях используются краткие формы, напр.: Jemu
to nedám. Dali to mně, ne tobě. Viděla jsem ho v knihovně. Dej mi
to! Volal jsi mu?
После предлога появляется вставное n-: bez něho, s ním, k
němu.
СКЛОНЕНИЕ ПРИТЯЖАТЕЛЬНЫХ МЕСТОИМЕНИЙ
1. Склонение местоимений můj, tvůj, svůj:
Падеж Муж- Жен- Сред- Муж- Жен- Сред-

ской ский ний ской ский ний
род род род род род род
1. Имени- můj má/ mé/ mí/ mé/ má/
тельный moje moje moji moje moje
mé/
moje
(не-
одуш.)
2. Родитель- mého mé/mojí mého mého mé/ mého
ный mojí
3. Датель- mému mé/mojí mému mému mé/ mému
ный mojí
4. Винитель- mého, mou/ mé/ mého, mou/ mé/
ный můj moji moje můj moji moje
(не- (не-
одуш.) одуш.)
5. Зватель- můj má/ mé/ mí/ mé/ má/
ный moje moje moji moje moje
mé/
moje
(не-
одуш.)
6. Предлож- o mém o mé/ o mém o mém o mé/ o mém
ный mojí mojí
7. Творитель- mým mou/ mým mým mou/ mým
ный mojí mojí
Притяжательные местоимения jeho (его) и jejich (их) по

падежам не изменяются, местоимение její (ее) склоняется по
мягкому типу склонения прилагательных (jarní). Единствен-
ное число: jejího, jejímu и т. д., множественное число: její, jejích,
jejím.
Возвратное притяжательное местоимение svůj склоняется
как местоимение můj.
2. Склонение местоимений náš (váš) — мягкий тип:
Падеж Муж- Жен-

Средний Муж- Женский Средний
ской ский
род ской род род род
род род
1. Имени- náš naše naše naši, naše naše

тельный naše (не-
одуш.)
2. Родитель- našeho naší našeho našich našich našich

ный
3. Датель- našemu naší našemu našim našim našim

ный
4. Винитель- našeho, naši naše naše naše naše

ный náš (не-
одуш.)
5. Зватель- náš naše naše naši, naše naše

ный naše (не-
одуш.)
6. Предлож- o našem o naší o našem o našich o našich o našich

ный
7. Творитель- naším naší naším našimi našimi našimi

ный
Внимание! Винительный падеж единственного числа жен-

ского рода имеет краткое -i — naši (ср. нашу), а родительный,
дательный, предложный и творительный имеют долгое -í — naší
(ср. нашей).
СКЛОНЕНИЕ УКАЗАТЕЛЬНЫХ МЕСТОИМЕНИЙ
1. Склонение местоимения ten — твердый тип:
Падеж Жен- Сред- Муж- Жен- Сред-

Муж-
ский ний ской ский ний
ской род
род род род род род
1. Имени- ten ta to ti, ty ty ta
тельный (не-
одуш.)
2. Родитель- toho té toho těch těch těch
ный
3. Датель- tomu té tomu těm těm těm
ный
4. Винитель- toho, ten tu to ty ty ta
ный (не-
одуш.)
5. Зватель- tem ta to ti, ty ty ta
ный
6. Предлож- o tom o té o tom o těch o těch o těch
ный
7. Творитель- tím tou tím těmi těmi těmi
ный
По данному образцу склоняются также местоимения kdo,

tento, tenhle, tamten, onen, všichni и числительное jeden.
Местоимение takový склоняется по образцу прилагательных
mladý.
2. Склонение местоимения sám:
Падеж Муж-
Женский Средний Муж- Женский Средний
ской
род род ской род род род
род
1. Имени- sám sama samo sami, samy sama
тельный samy (не-
одуш.)
2. Родитель- samého samé samého samých samých samých
ный
Падеж Муж-
Женский Средний Муж- Женский Средний
ской
род род ской род род род
род
3. Датель- samému samé samému samým samým samým
ный
4. Винитель- samého, samou/ samého/ samé/ samé/ samá/
ный sama, samu samo samy samy sama
sám (не-
одуш.)
5. Зватель- sám sama samo sami, samy sama
ный samy (не-
одуш.)
6. Предлож- o samém o samé o samém o samých o samých o sa-
ный mých
7. Творитель- samým samou samým samými samými samými
ный
Краткие формы в винительном падеже характерны для книж-

ного стиля.
СКЛОНЕНИЕ НЕОПРЕДЕЛЕННЫХ МЕСТОИМЕНИЙ
Образец všechen:

ской ской
род род
1. Имени- všechen všech- všech- všichni, všech- všech-
тельный na no, vše všechny ny na
(не-
одуш.)
2. Родитель- všeho vší všeho všech všech všech
ный
3. Датель- všemu vší všemu všem všem všem
ный
4. Винитель- všechen vši, všech- všech- všech- všech-
ный všech- no, vše ny ny na
nu

ской ской
род род
5. Зватель- všechen všech- všech- všichni, všech- všech-
ный na no, vše všechny ny na
(не-
одуш.)
6. Предлож- o všem o vší o všem o všech o všech o všech
ный
7. Творитель- vším vší vším všemi všemi všemi
ный
Краткие формы относятся к книжным: děkuji za vše.
Числительные
Количественные числительные в чешском языке по сравне-
нию с русским языком — более дифференцированная и менее
регулярная система. Основные группы — количественные и
порядковые числительные.
СКЛОНЕНИЕ КОЛИЧЕСТВЕННЫХ ЧИСЛИТЕЛЬНЫХ
Количественные числительные разделяются по типам скло-

нения в зависимости от окончания в именительном падеже
единственного числа, по аналогии с существительными такого
же типа склонения.
Образец:
• hrad — milion, tucet
• stroj — tisíc (родительный падеж множественного чис-
ла — tisíců и tisíc)
• žena — miliarda, polovina, tisícina, dvojka
• růže — půle
• kost — tři (но в творительном падеже единственного
числа — třemi), čtyři (но в родительном падеже множе-
ственного числа — čtyř)
• kost и píseň — čtvrt (родительный падеж множественного

числа — čtvrti и čtvrtě)
• město — sto (родительный падеж множественного
числа — set), desatero
Образец jeden:
Падеж Жен- Жен-

Мужской Средний Муж- Сред-
ский ский
род род ской род ний род
род род
1. Имени- jeden jedna jedno jeden jedna jedno
тельный
2. Родитель- jednoho jedné jednoho jednoho jedné jednoho
ный
3. Датель- jednomu jedné jednomu jednomu jedné jedno-
ный mu
4. Винитель- jednoho, jednu jedno jednoho, jednu jedno
ный jeden jeden
(не- (не-
одуш.) одуш.)
5. Зватель- jeden jedna jedno jeden jedna jedno
ный
6. Предлож- o jednom o jedné o jed- o jed- o jedné o jed-
ный nom nom nom
7. Творитель- jedním jednou jedním jedním jednou jedním
ный
Образец dva, oba:
Падеж Мужской род Женский род Средний род

1. Именительный dva, oba dvě, obě dvě, obě
2. Родительный dvou,obou dvou,obou dvou,obou
3. Дательный dvěma, oběma dvěma, oběma dvěma, oběma
4. Винительный dva, oba dvě, obě , dvě, obě
5. Звательный dva, oba dvě, obě dvě, obě
6. Предложный о dvou, obou о dvou, obou о dvou, obou
7. Творительный dvěma, oběma dvěma, oběma dvěma, oběma
Образец tři, čtyři:

1. tři čtyři
2. tří/třech čtyř
3. třem čtyřem
4. tři čtyři
6. o třech o čtyřech
7. třemi čtyřmi
Образец pět (devět, několik):

1. pět několik
2. pěti několika
3. pěti několika
4. pět několik
6. o pěti o několika
7. pěti několika
СКЛОНЕНИЕ ПОРЯДКОВЫХ ЧИСЛИТЕЛЬНЫХ
По образцу mladý склоняются druhý, čtvrtý, pátý, tisícový,

dvojnásobný, dvojitý, по образцу jarní — první, třetí, tisící, dvojí,
obojí, trojí.
СОГЛАСОВАНИЕ ЧИСЛИТЕЛЬНЫХ
С ИМЕНАМИ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫМИ
После числительных 2, 3, 4 следует существительное в име-

нительном падеже множественного числа: dva chlapci; после
числительных 5 и выше следует существительное в родительном
падеже множественного числа: pět chlapců.
Составные количественные числительные, оканчивающиеся
на 2, 3, 4, требуют именительного падежа множественного чис-
ла: dvacet tři chlapci (но возможна и форма dvacet tři chlapců);
оканчивающиеся на 5 и более — родительного падежа множе-
ственного числа: dvacet pět chlapců.
Глаголы
Глагол в чешском языке выражает грамматические кате-
гории, аналогичные грамматическим категориям русского
глагола. Глаголы выражают лицо, число, время, наклонение,
вид, в прошедшем времени — род и разделяются на классы и
образцы.
ОСНОВНЫЕ РАЗЛИЧИЯ МЕЖДУ ЧЕШСКИМИ

И РУССКИМИ ГЛАГОЛАМИ
1. В чешском языке, в отличие от русского, продуктивны

глаголы многократного значения, которые образуют пару с
глаголами немногократного значения, напр.: psát — psávat,
hrát — hrávat.
2. В чешском языке возвратные глаголы с частицей пи-
шутся раздельно: koupit si, koupat se, существуют возвратные
частицы двух видов — se (первоначально винительный падеж
местоимения себя): ptát se, smát se, vrátit se и si (первоначально
дательный падеж местоимения себе): koupit si, přát si, vážit si.
Употребление частицы si может быть обязательным (как в пре-
дыдущих примерах) или факультативным: lehnout si, poplakat
si, zalyžovat si. Применение той или иной частицы нужно запом-
нить. В тексте возвратные частицы располагаются по правилам
расположения энклитик.
3. Страдательные формы в чешском языке образуются не
только от переходных глаголов (типа byl jsem pozván, student je
tázán, město se staví), но и от непереходных глаголов (o tom se
nemluvilo). Страдательные причастия образуются от глаголов
как совершенного, так и несовершенного вида.
4. Формы прошедшего времени в чешском языке состоят из
глагола в прошедшем времени и вспомогательного глагола být
в личной форме: mluvil jsem, četl jsem. В 3-м лице единственного
и множественного числа вспомогательный глагол отсутствует:
četl, psali.
5. Чешское сослагательное наклонение имеет настоящее

время (četl bych) и прошедшее время (byl bych četl). Формы со-
слагательного наклонения состоят из основного глагола в про-
шедшем времени и спрягаемых форм вспомогательного глагола
(bych, bys, by, bychom, byste, by — в русском языке частица бы
не изменяется).
6. Формы повелительного наклонения, побуждающие к со-
вместному действию, не различаются в отношении числа, как в
русском языке (споем — споемте), в чешском языке существует
только одна форма — zazpívejme. О количестве лиц можно узнать
только из контекста. Форма повелительного наклонения всегда
отличается от форм 1-го лица множественного числа изъявитель-
ного наклонения, ср. dělejme! — давайте делать, но děláme — мы
делаем. Все глаголы имеют только простые формы (состоят из
одного слова — в отличие от некоторых форм русского языка).
КЛАССИФИКАЦИЯ ГЛАГОЛОВ
По окончанию основы настоящего времени 3-го лица един-
ственного числа глаголы разделяются на пять классов.
1-й класс — окончание основы настоящего времени 3-го

лица единственного числа — -e (nese, bere).
Внутри 1-го класса выделяется несколько образцов в за-
висимости от взаимоотношения между основами настоящего и
прошедшего времени.
Образец bere (brát):

1. beru bereme
2. bereš berete
3. bere berou
Образец maže (mazat):

1. mažu mažeme
2. mažeš mažete
3. maže mažou
Образец peče (péci):

1. peču (peku) pečeme
2. pečeš pečete
3. peče pečou (pekou)
Происходит чередование согласных: vést — vedu, vézt — vezu,

plést — pletu, mazat — mažu, plakat — pláču, péci — peku/peču
и т. д.
2-й класс
Глаголы с суффиксом -nou- (tisknout)
Образец tisknout:
1. tisknu tiskneme
2. tiskneš tisknete
3. tiskne tisknou
В личных формах окончания глаголов совпадают с оконча-
ниями глаголов 1-го класса.
Формы прошедшего времени данных глаголов отличаются друг
от друга: tisknout — tiski, minout — minul, tit/tnout — t’al/tnul.
3-й класс
К этому классу относятся глаголы с суффиксом -ova- и не-
которые несуффиксальные глаголы.
Образец kupovat:
1. kupuji kupujeme
2. kupuješ kupujete
3. kupuje kupují
Окончания у этого класса отличаются от 1-го класса в 1-м

лице единственного числа и 3-м лице множественного числа.
Первые три класса близки по своим окончаниям, поэтому
их иногда объединяют в один класс.
4-й класс
К этому классу относятся глаголы с суффиксом -i-, -e- (-ě-)
в основе прошедшего времени.
Образец prosit:
1. prosím prosíme
2. prosíš prosíte
3. prosí prosí
Образец sázet:
1. sázím sázíme
2. sázíš sázíte
3. sází sázejí
Данный образец отличается от предыдущего окончанием

3-го лица множественного числа.
5-й класс
К этому классу относятся глаголы с основой настоящего
времени на -á.
Образец dělat:
1. dělám děláme
2. děláš děláte
3. dělá dělají
ПОВЕЛИТЕЛЬНОЕ НАКЛОНЕНИЕ
Формы повелительного наклонения образуются от основы

настоящего времени. Употребляются три формы: 2-е лицо един-
ственного числа: nes, tiskni, kryj, dělej; 1-е лицо множественного
числа: nesme, tiskněme, kryjme, dělejme; 2-е лицо множественно-
го числа: neste, tiskněte, kryjte, dělejte.
БУДУЩЕЕ ВРЕМЯ
У глаголов несовершенного вида будущее время образуется

при помощи форм будущего времени глагола být и инфинитива
основного глагола:
1. budu psát budeme psát
2. budeš psát budete psát
3. bude psát budou psát
У глаголов совершенного вида формы будущего времени

образуются непосредственно от основного глагола:
1. napíšu/í napíšeme
2. napíšeš napíšete
3. napíše napíšou/í
ПРОШЕДШЕЕ ВРЕМЯ
В образовании форм прошедшего времени участвует так

называемое причастие на -l. Причастия на -l образуются от
основы прошедшего времени с помощью суффикса -l и оконча-
ний: dělat — dělal (dělalo, dělala), prosit — prosil, prosila, prosilo.
У глаголов типа nést, vést основa прошедшего времени совпа-
дает с основой настоящего времени: nést — nesu — nesl, vést —
vedu — vedl. У глаголов с суффиксом -nou суффикс опускается:
tisknout — tiskl, křiknout — křikl, но у глаголов типа minout суф-
фикс -nou- чередуется с -nu-: minout — minul, plynout — plynul.
Эти формы необходимо запомнить.
Некоторые глаголы имеют особые формы причастия на -l:
jít — šel, jet — jel, říct — řekl, mít — měl, chtít — chtěl, moct — mohl
и др. Их нужно запомнить.
Прошедшее время образуется с помощью форм настоящего
времени глагола být и формы причастия на -l:
1. psal jsem psali jsme
2. psal jsi psali jste
3. psal psali
В 3-м лице формы je, jsou опускаются.
Во 2-м лице единственного числа jsi часто заменяется только

-s, которое сливается с предшествующим словом: kdes (kde jsi)
byl?; tys (ty jsi) to už udělal?; co ses (jsi se) ptal?
Формы на -l в составе сложных форм согласуются с под-
лежащим:
Mужской род psal psali (одушевл.), byly (неодушевл.)

Женский род psala psaly
Средний род psalo psala
При вежливом обращении на «Вы» форма на -l стоит в един-

ственном числе, а вспомогательный глагол — во множественном
числе: četl jste to, pane?; byla jste v Praze, paní?
СОСЛАГАТЕЛЬНОЕ НАКЛОНЕНИЕ
В чешском языке существует сослагательное наклонение

настоящего времени и сослагательное наклонение прошедшего
времени.
Сослагательное наклонение настоящего времени выражает
потенциально осуществимые действия, условие или желание.
Формы сослагательного наклонения настоящего времени обра-
зуются с помощью причастия на -l (форма прошедшего времени
глаголов) и вспомогательного глагола být в форме сослагатель-
ного наклонения:
1. psal bych psali bychom
2. psal bys psali byste
3. psal by psali by
У возвратных глаголов во 2-м лице единственного числа
bys может сокращаться до -s и присоединяться к возвратному
компоненту глагола: koupil sis to? nebál ses?
Формы сослагательного наклонения прошедшего времени
обозначают действия нереальные и нереализованные в про-
шлом. При их образовании к формам сослагательного накло-
нения настоящего времени прибавляется глагол být или bývat в

форме прошедшего времени:
1. byl bych psal byli bychom psali
2. byl bys psal byli byste psali
3. byl by psal byli by psali
ПРИЧАСТИЯ И ДЕЕПРИЧАСТИЯ
Система чешских причастий по грамматическим значениям

близка к системе причастий в русском языке, однако в их упо-
треблении есть большие различия. Причастия настоящего вре-
мени действительного залога (дорога, ведущая через лес — cesta
vedoucí lesem) характерны в основном для книжной речи.
Из остальных форм широко употребительными являются
только формы страдательных причастий прошедшего времени
(zpívaný, dělaný), поэтому приведем только правила образования
данных форм.
Страдательные причастия прошедшего времени образуются
от основы прошедшего времени переходных глаголов совершен-
ного и несовершенного видов с помощью суффиксов -en, -n, -t.
С помощью суффикса -en образуются причастия от глаголов
на согласную и -i (nést — nesl — nesen, vést — vedl — veden). При
этом у многих глаголов происходит чередование согласных k/c,
d/z, t/c, sl/šl, напр.: péct — pekl — pečen, osvobodit — osvobodil —
osvobozen.
С помощью суффикса -n образуются страдательные при-
частия от глаголов с окончанием основы прошедшего времени
на другие гласные: sebrat — sebrán, sázet — sázen.
С помощью суффикса -t образуются страдательные причастия
от глаголов на -nout и некоторых двусложных глаголов с
основой прошедшего времени, равной корню на гласный: na-
bídnout — nabídnut, umýt — umyt.
Деепричастия настоящего и прошедшего времени в сов-
ременной живой речи употребляются редко. Сохранились толь-
ко отдельные застывшие формы деепричастий, которые сов-
ременными грамматиками характеризуются как наречия или
предлоги: kleče (стоя на коленях), leže (лежа), sedě (сидя), počínaje
(начиная), vyjma (кроме, за исключением) и некоторые другие.
Часть II
Диалоги и упражнения
Урок 1
АУДИТОРИЯ
POSLUCHÁRNA
Kde máte vyučování?
Oleg. Ahoj, Leno! Kam jdeš?
Lena. Dobrý den, Olegu. Jdu na fakultu. Jdeš tam taky?
Oleg. Ovšem. Máme teď hodinu češtiny. A co vy?
Lena. Máme právě polštinu.
Oleg. A kde?
Lena. Nahoře, v posluchárně číslo sto devadesát osm. To je ka-
tedra slovanské filologie, viď?
Oleg. Ano. Máte štěstí. To je vysoká a světlá místnost. Jsou tam
dvě velká široká okna, a proto je tam vždy světlo. Pod oknem je radi-
átor. V posluchárně je vždy teplo. Na okně jsou květináče. Jsou tam
pěkné květiny.
Lena. Opravdu? Já jsem na katedře ještě nikdy nebyla.
Oleg. Budeš jistě spokojena.
Lena. Jaké jsou tam stěny?
Oleg. Jako všude na fakultě, stěny jsou bílé a zelené. Strop je také
bílý, podlaha je hnědá. Na stropě visí lampa.
Lena. Jakou barvu mají dveře?
Oleg. Jsou bílé jako strop. Mimochodem, jsou tam dvoje dveře:
jedny vedou na chodbu, druhé — do slovanské knihovny. Jsou tam
Диалоги и упражнения 41
české, slovenské, polské, bulharské, srbské a chorvatské knihy, slov-

níky, učebnice, časopisy a noviny.
Lena. Jsou tam tedy skříně na knihy?
Oleg. Ne, v knihovně jsou velké police na knihy, regály a skříně
jsou v posluchárně. Jsou čtyři. Stojí podél zdí. Velká dlouhá skříň je
u okna. Vpravo je malá hnědá skříň, kde jsou staré časopisy a noviny.
Naproti stojí třetí skříň. Jsou tam jenom slovníky. Vlevo v koutě je
čtvrtá skříň. Tam jsou časopisy a noviny.
Lena. Je tam taky jiný nábytek?
Oleg. Samozřejmě. Jsou tam stoly a židle. Na stolech jsou učebnice,
sešity studentů, tužky, guma a papír. Vedle jsou kabelky a batohy.
Lena. Visí tam něco na stěnách?
Oleg. Ano. Na stěně u okna visí mapa Ruska. Vlevo je portrét
Jana Husa.
Lena. A kde je vaše posluchárna?
Oleg. Dole v přízemí.
Lena. Je pohodlná?
Oleg. Celkem ano. Je malá, ale není tmavá a studená. Ale nejsou tam
ani skříně, ani portréty, ani květináče. Jsou tam jenom stoly, židle a černá
tabule, kde leží křída a červená houba. To je všechen nábytek. Ale nám
to stačí. Je nás jen pět studentů-bohemistů a učitel. Učitel stojí, studenti
sedí u stolů. Studujeme češtinu: píšeme, čteme a mluvíme česky.
Lena. (Dívá se na hodinky.) Už musím jít. Děkuji ti za informaci.
Běžím nahoru, na katedru. Tak zatím, Olegu!
Oleg. Ahoj, Lenko!
СЛОВА К ТЕКСТУ
vyučování — занятия
Ahoj! — Привет! Пока!
kam? — куда?
fakulta — факультет
taky — также
ovšem — конечно
hodina — час; урок, занятие
polština — польский язык
právě — именно; как раз
prosím — пожалуйста
nahoře — наверху
posluchárna — аудитория
viď — не так ли? не правда ли?
místnost — помещение
velký — большой
radiátor — радиатор, батарея
květináč — цветочный горшок
pěkný — красивый
květina — цветок
opravdu — действительно
nikdy — никогда
jistě — конечно
spokojen — доволен, удовлетворен
světlý — светлый
čistý — чистый
podlaha — пол
hnědý — коричневый
viset — висеть
dveře — двери
mimochodem — кстати
knihovna — библиотека
slovník — словарь
učebnice — учебник
časopis — журнал
noviny — газеты
skříň — шкаф
police — полка
regál — стеллаж, полка
podél — вдоль
dlouhý — длинный
naproti — напротив
jenom, jen — только, лишь
vlevo — влево
jiný — другой
nábytek — мебель
samozřejmě — конечно, само собой
stůl — стол
židle — стул
sešit — тетрадь
tužka — карандаш
guma — резинка
papír — бумага
vedle — около, рядом
aktovka — портфель
kabelka — сумка
portrét — портрет
mapa — карта
Rusko — Россия
dole — внизу
přízemí — первый этаж
pohodlný — удобный
celkem — в общем
tmavý — темный
studený — холодный
tabule — доска
křída — мел
houba — губка
všechen — весь
stačí — достаточно
studovat — изучать
píšeme (psát) — пишем
čteme (číst) — читаем
mluvit — говорить
dívat se — смотреть
hodinky — часы (ручные)
děkuji — благодарю, спасибо
běžet — бежать
nahoru — вверх
ОБОРОТЫ
je teplo, je světlo — тепло, светло
Dveře vedou na chodbu. — Дверь ведет в коридор.
Už musím jít. — Мне уже пора идти.
Dobrý den. — Здравствуй(те), добрый день.

Na shledanou. — До свидания.
Задание к диалогу
Прослушайте обе реплики. Услышав первую реплику
вторично, повторите вторую.
Образец:
1. Jdu na fakultu. — Jdeš taky?
2. Jdu na fakultu. — JDEŠ TAKY?
1. Máme teď hodinu polštiny. — A my máme právě češtinu.

2. To je vysoká a světlá posluchárna. — Jsou tam dvě velká široká
okna, a proto je tam vždy světlo.
3. To je pěkná místnost. — Opravdu? Já jsem na katedře ještě
nikdy nebyla.
4. Dveře jsou také bílé? — Ano. Mimochodem, jsou tam dvoje
dveře: jedny vedou na chodbu, druhé — do slovanské knihovny.
5. Jsou tam tedy skříně na knihy? — Nе, v knihovně jsou velké
police na knihy.
6. Je tam také jiný nábytek? — Samozřejmě. Jsou tam stoly a židle.
7. Máme češtinu v posluchárně číslo devadesát jedna. — To je
katedra slovanské filologie, viď?
8. A kde je vaše posluchárna? — Dole, v přízemí.
9. Už musím jít. — Velmi ti děkuji za informace!
УПРАЖНЕНИЯ
1. Выучите диалог наизусть и расскажите его в паре с
товарищем.
2. Реагируйте на данное утверждение, используя оборо-

ты: Ano, to je pravda. Ne, to není pravda.
Образец:
Lena jde na fakultu. — Ano, to je pravda. Lena jde na fakultu.
Lena jde do kina. — Ne, to není pravda, Lena nejde do kina.
1. Oleg má hodinu češtiny. 2. Lena má polštinu. 3. V posluchárně

číslo sto je katedra slovanské filologie. 4. To je vysoká a světlá
místnost. 5. Je tam jedno velké okno. 6. V posluchárně je vždy
teplo. 7. Na okně jsou květináče. 8. Nina ještě nikdy nebyla na ka-
tedře. 9. Stěny jsou červené. 10. Strop je bílý. 11. Podlaha je černá.
12. Dveře jsou bílé. 13. V knihovně jsou knihy, slovníky, učebnice,
časopisy a noviny. 14. Jsou tam skříně na knihy. 15. Jsou tam dvě
skříně. 16. Jsou tam stoly a židle. 17. Na stolech jsou učebnice,
sešity, tužky, guma a papír. 18. Na stěně visí mapa České republiky.
19. Vpravo je portrét Jana Husa. 20. Oleg jde do posluchárny v pří-
zemí. 21. Jeho posluchárna je velká. Jsou tam jenom stoly, židle a
černá tabule. 22. Je tam pět studentů-bohemistů a učitel. 23. Učitel
sedí. 24. Studenti stojí. 25. Studenti studují japonštinu.
3. Опишите аудиторию, в которой вы занимаетесь.
4. Задайте 15 вопросов к тексту, употребив вопроситель-

ные слова co, kdo, kde, jaký (jaká, jaké), kolik. Ответьте на
них.
5. Спишите. Вместо точек поставьте подходящие по зна-

чению слова.
To je … místnost. Okna jsou …. Pod oknem je … radiátor. Na
oknech jsou … květiny. Podlaha je … , strop je … , stěny jsou ….
Dveře … na chodbu a do … knihovny. V knihovně jsou … a jiné
učebnice. Nahoře je katedra … filologie, … je děkanát. V knihovně
jsou … regály. To je malá, studená a … místnost. Na tabuli leží …
houba.
6. Ответьте на вопросы, употребляя прилагательные

с противоположным значением. Незнакомые слова
найдите в словаре.
Образец:
Je zde vysoký strop? — Ne, strop je nízký.
1. Je vaše posluchárna velká? 2. Jsou okna široká? 3. Stěny jsou

čisté? 4. Je tato aktovka bílá? 5. Je tato místnost tmavá? 6. Je naše
katedra studená? 7. Je tato učebnice dobrá? 8. Je tato bílá květina
pěkná? 9. Jsou chodby naší fakulty dlouhé? 10. Je tato polička na
knihy úzká?
7. Придумайте три кратких (2–4 реплики) диалога, упо-

требив три чешских синонима слова конечно из текста
этого урока.
8. Переведите на чешский язык.

Это наша аудитория. Она небольшая, но красивая. В ауди-
тории всегда светло. Пол коричневый, потолок белый. Двери
тоже белые. На одной стене висит большая карта Чешской
Республики. На другой стене — доска с расписанием уроков.
Здесь висят также картины. На окне — горшки с цветами.
В центре на стене — классная доска. На ней лежат мел и губка.
Доска черная, мел белый.
В аудитории есть столы и стулья. На столах книги, тетради,
учебники, карандаши и бумага. Вдоль стены напротив окна
стоят большие книжные шкафы и полка с книгами. В них
лежат книги, журналы и газеты. Налево еще один шкаф. Там
карты, словари, учебные пособия.
В аудитории преподаватель и студенты. Преподаватель
стоит, студенты сидят за столами. Они изучают чешский язык.
Урок 2
ОБЩЕЖИТИЕ
KOLEJE
Setkání na kolejích
Oleg. To jsi ty, Leno? To je překvapení! Ty taky bydlíš na kole-
jích?
Lena. Ale ne! Jsem tady na návštěvě u své kamarádky.
Oleg. Jak se ti naše koleje líbí?

Lena. Moc. Je to nová moderní budova. Krásná je hala a menza
v přízemí, knihovna s velkou studovnou a klubovna. Zvlášť se mi
líbí, že je všude hodně světla.Všude jsou široké chodby a velká okna,
která vedou do parku.
Oleg. Těší mě, že se ti naše koleje tak líbí. A co pokoje? Líbily se ti?
Lena. Byla jsem jenom u Věry a ten pokoj je bezvadný. Není velký,
ale je velmi útulný. Je světlý a tichý. Na stěnách jsou hezké tapety, na
podlaze je zelený koberec a na okně pěkné záclony.
Oleg. A jaký tam mají nábytek?
Lena. Prostý, ale pěkný. Je to pěkně zařízený pokoj. Nic zbytečné-
ho. Je to pokoj pro čtyři osoby. Každá studentka má postel, psací stůl
a poličku na knihy. Je tam připojení na internet. Jsou tam samozřejmě
židle, a dokonce jedno křeslo. Mají tam taky vestavěné skříně. To je
velmi pohodlné. Bylo by dobré mít takový nábytek ve svém pokoji…
Oleg. A kde bydlíš ty?
Lena. V podnájmu u jedné starší paní. Je to starý dům na okraji
města. Představ si, nemají tam ani ústřední topení! Jsou tam kamna.
A nábytek — to je hrůza! Uprostřed pokoje stojí obrovský psací stůl
jako z Ermitáže, v rohu je dubový šatník z minulého století, u stěny
je stará pohovka a naproti široká dřevěná postel. U stolu jsou čtyři
dubová křesla a u dveří vysoké zrcadlo. Kromě toho máme ještě
houpací křeslo a velký lustr. Je to jako muzeum.
Oleg. Ale starý nábytek je teď právě v módě. A je vidět, že je to
obrovský pokoj. V nových domech už takové nejsou.
Lena. Ale, Olegu, ráda vyměním tento obrovský pokoj i s tím
«módním» nábytkem za jedno místo na kolejích.
Oleg. Vážně? U nás se právě uvolňují dva čtyřlůžkové pokoje.
Pojďme k vedoucímu kolejí. Určitě tu dostaneš místo.Tak pojď!
Lena. To je ale opravdu překvapení! Děkuji ti, Olegu!
СЛОВА К ТЕКСТУ
setkání — встреча
bydlet — проживать, жить
koleje — общежитие
kamarádka — подруга
líbit se — нравиться
moc = velmi — очень
moderní — современный
budova = dům — здание
krásný — красивый
hala — вестибюль
menza — студенческая столовая
knihovna — библиотека
studovna — читальный зал
klubovna — комната отдыха
báječně — великолепно, как в сказке
zařízený — обставленный
zařídit — обставить, меблировать
zvlášť — особенно
všude — везде
bezvadný — безукоризненный
vkusný — подобранный со вкусом
tapety — обои
koberec — ковер
záclony — занавеси, шторы
zbytečný — лишний
postel — кровать, постель
připojení — подключение
křeslo — кресло
vestavěná skříň — стенной шкаф
starší paní — пожилая женщина
babička — бабушка
město — город
představ si — представь себе
ústřední topení — центральное отопление
obrovský — огромный
v rohu — в углу
šatník — платяной шкаф, гардероб
minulý — прошлый, прошедший
století — век
pohovka — диван
vysoké zrcadlo — трюмо
kromě toho — кроме того
houpací křeslo — кресло-качалка
lustr — люстра
muzeum — музей
víš — знаешь
právě — как раз, именно
vyměním — обменяю, поменяю
vážně — серьезно, без шуток
uvolnit se — освободиться
vedoucí kolejí — комендант общежития
určitě — наверное, конечно
dostat — получить
pojď, pojďme — пойдем, пойдемте
ОБОРОТЫ
To je překvapení! — Вот сюрприз!

Být na návštěvě — Быть в гостях
Těší mě — Очень приятно
Čtyřlůžkový pokoj = pokoj pro čtyři osoby — комната на четве-
рых
To je hrůza! — Ужас! Это ужасно!
Ráda vyměním — Я с удовольствием обменяю
Bydlet v podnájmu — Снимать комнату
Задание к диалогу
Прослушайте обе реплики. Услышав первую реплику
вторично, повторите вторую.
Образец:
1. Jaký tam mají nábytek? — Prostý, ale pěkný.
2. Jaký tam mají nábytek? — PROSTÝ, ALE PĚKNÝ.
1. Ty taky bydlíš na kolejích? — Ne, jsem tady na návštěvě u své

kamarádky.
2. Jak se ti naše koleje líbí? — Moc. Je to úplně moderní budova.

3. Vy ale máte báječné koleje! — Těší mě, že se ti naše koleje líbí.
4. A kde bydlíš ty? — Bydlím v podnájmu ve starém domě na
okraji města.
5. Je to pohodlný pokoj? — Kdepak! Představ si, nemají tam ani
ústřední topení!
6. Máme velmi starý nábytek. — Ale víš, že je to teď právě v módě?
7. To je obrovský pokoj. — Ale, Olegu, ráda ho vyměním za
jedno místo na kolejích.
8. Chci bydlet na kolejích. — Vážně? Právě se uvolňují dva čtyř-
lůžkové pokoje.
9. Jaký je tam nábytek? — Prostý, ale pěkný.
УПРАЖНЕНИЯ
1. Ответьте на вопросы.
1. Kde bydlí Oleg a Lena? 2. Proč je Lena na kolejích? 3. Jak
vypadají koleje, ve kterých bydlí Oleg? 4. Jak vypadá pokoj, ve
kterém bydlí Lena? 5. Jaký nábytek mají na kolejích? 6. Jaký ná-
bytek má starší paní? 7. Jaký nábytek se líbí vám? 8. Kde bydlíte,
na kolejích nebo v podnájmu? 9. Máte ráda své koleje? 10. Jsou
na vašich kolejích volná místa?
2. Выучите наизусть диалог и расскажите в паре с това-

рищем.
3. Реагируйте на данное утверждение, используя обороты:

Ano, to je pravda. Ne, to není pravda.
Образец:
Lena je na kolejích. — Ano, to je pravda, Lena je na kolejích.
Lena je na návštěvě u svého kamaráda. — Ne, to není pravda, Lena
je na návštěvě u své kamarádky.
1. Leně se koleje líbí. 2. To je stará budova. 3. Menza je v přízemí.

4. Všude je hodně světla. 5. Chodby jsou široké. 6. Okna jsou
malá. 7. Okna vedou na ulici. 8. Pokoj Věry je bezvadný. 9. Je
velký. 10. Je tmavý. 11. Na stěnách jsou staré tapety. 12. Na pod-
laze je hnědý koberec. 13. Nábytek je starožitný. 14. Je to pokoj
pro tři osoby. 15. Každá studentka má postel, psací stůl a poličku
na knihy. 16. Lena bydlí na kolejích. 17. Nemají tam ústřední to-
pení! 18. Jsou tam kamna. 19. Je tam úzká dřevěná postel. 20. Je
tam ještě houpací křeslo. 21. Je to jako muzeum. 22. Lena chce
bydlet na kolejích. 23. Lena dostane místo na kolejích. 24. To je
překvapení.
4. Расскажите о своем общежитии.
5. Найдите в тексте Setkání na kolejích слова, похожие на

русские, приведенные ниже. Какая смысловая связь
между чешскими и русскими словами, по вашему мне-
нию, еще сохранилась? Каковы смысловые и стилисти-
ческие различия?
Навещать, модернизированный, красный, приземистый,
читальня, умывальня, потешиться, рад, вкусно, заслонять,
избыточный, особо, постель, бабушка, барак, место, пред-
ставь себе, гроза, закуток, ложе, столетие, зерцало, люстра,
важно, уволиться, урочище, ведущий.
6. Найдите и выпишите из диалога Setkání na kolejích си-

нонимы. Придумайте с ними предложения.
7. Переведите со словарем.
Antireklama
Jedna americká firma uvedla do prodeje soupravu moderní-
ho pokojového nábytku. Její reklama o tomto nábytku říká: Na
našich křeslech a u našich stolů vydrží hosté sedět jen krátkou
dobu.
Nábytek se prý velmi dobře prodává.
8. Опишите по-чешски меблировку какой-нибудь комна-

ты, употребляя следующие слова и выражения.
na podlaze vedle vzadu
na stropě blízko vpředu
v rohu kolem nalevo (vlevo)
uprostřed pokoje podél napravo (vpravo)
u dveří naproti uvnitř
u okna mezi zvenku
9. Составьте диалоги.
1) Два студента беседуют о своих общежитиях. Один живет
в старом общежитии, другой — в новом.
2) Спор двух товарищей. Один расхваливает преимущества
жизни в общежитии. Другой считает, что жить дома с роди-
телями лучше.
10. Переведите на чешский язык.

Наше общежитие
Я живу в новом студенческом общежитии. Это красивое
современное здание. Внизу вестибюль, светлая и уютная
студенческая столовая и большая комната для занятий. На
первом этаже кабинет (kancelář) коменданта общежития и
буфет. В общежитии большие, широкие коридоры, огром-
ные окна, которые выходят в парк. Поэтому у нас всегда
светло. На окнах висят занавеси.
Мы живем в комнате на троих. Она светлая и просторная.
Мебель в комнате простая, но удобная: встроенные шкафы,
три письменных стола и стулья. У стен — кровати. На сте-
нах — книжные полки.
Мы изучаем славянские языки, поэтому на полках —
учебники чешского, словацкого, болгарского, польского,
сербского и хорватского языков. Мои товарищи уже говорят
по-чешски. Надеюсь, что я тоже буду хорошо говорить по-
чешски: каждый день я занимаюсь чешским языком.
Lekce 3
BYT
V novém bytě
Oleg. Nazdar, Leno! Kam tak spěcháš?
Lena. Nazdar, Olegu. Běžím k Táně: mám tam být přesně ve
dvanáct.
Oleg. Proč?
Lena. Víš, její rodina získala nový byt na sídlišti. Třípokojový, s
příslušenstvím…
Oleg. Aha, tedy spěcháš oslavit nastěhování do nového bytu?
Lena. Kdepak, žádné oslavy. Ani se zatím nepřestěhovali. Mám
jim právě v tom pomoct. Nechceš tam jít také? Mužská síla tam přĳde
vhod.
Oleg. Proč ne? Času mám dost. Rád vám pomohu. (Jdou spolu.)
Lena. Už jsme tu. Vidíš tenhle osmiposchoďový panelák? To je
Tánin dům.
Oleg. Ve kterém poschodí bydlí?
Lena. V sedmém.
Oleg. Jsem zvědav, jestli jim funguje výtah. Nechtěl bych nosit
skříně na zádech tak vysoko. (Zmáčkne knoflík výtahu.) Výborně.
Funguje bezvadně. Už jsme tady.
Lena. Podívej se z okna! Odtud je dobře vidět Finský záliv. To
je krása, viď?
Oleg. Máš pravdu, ale už musíme dovnitř, máme zpoždění. Jaké
je to číslo?
Lena. Padesát. Zazvoň. (Oleg zvoní.)
Táňa. (Otevírá.) Ahoj, děcka. To jste vy? Jsem moc ráda, že mi
chcete pomoct. Pojďte dál, prosím. Za chvíli přĳede můj otec s ná-
bytkem. Chcete si zatím prohlédnout náš byt?
Lena. Ovšemže, Táničko!
Táňa. Tak nejdřív vám ukážu svůj pokoj. Není špatný, že?
Oleg. Ty se ale máš, Táňo! To je úplný palác!
Lena. Tak to má být. Čím větší je dítě, tím větší má být dětský
pokoj. Je to tedy pokojiček právě pro tebe. Jak si ho zařídíš?
Táňa. Dám sem: gauč, dvě křesla, psací stůl a šatník. A nechám
si udělat velké police na knihy. Budou tady u stěny.
Lena. Myslím si, že se ti tu bude hezky učit!
Táňa. A tady bude obývací pokoj. Jsou tu zvlášť hezké tapety.
Chceme sem dát světlý nábytek.
Oleg. Myslím si, že uděláte dobře. Vždyť parkety jsou tu také
světlé.
Táňa. Nejhorší je to s ložnicí. Je příliš malá a stará dřevěná postel
se tam nevejde.
Lena. To je ale maličkost. Důležité je, že konečně máte vlastní
byt. Pamatuji si, jak se vám špatně bydlelo ve starém domě.
Táňa. To je fakt. Maminka je zvlášť spokojená s novou kuchyní.
Nemůže si také vynachválit spíž, koupelnu a další příslušenství.
Oleg. Pochopitelně. Máte opravdu hezký a praktický byt.
Táňa. Lépe řečeno «budeme mít», až tady rozestavíme nábytek.
Oleg. (Dívá se z okna.) Právě jede stěhovací vůz s vaším nábyt-
kem. Tak, kamarádi, honem do práce!
SLOVA K TEXTU
byt — квартира
spěchat — спешить
přesně — точно
proč — почему
rodina — семья
sídliště — новые кварталы
oslavit — (здесь) отпраздновать
oslavy — празднование
nastěhování — вселение, переезд
žádný — никакой
zatím — пока еще
přestěhovat se — переселиться
osmiposchoďový — 8-этажный
panelák = panelový dům — крупнопанельный дом
poschodí — этаж
jestli — ли
fungovat — работать (о машинах)
výtah — лифт
záda — спина
zmáčknout — нажать
knoflík — кнопка
podívej se — посмотри
mít zpoždění — опаздывать
číslo — номер
otevírat — открывать
děcka — ребята (разг.)
prohlédnout si — осмотреть
nejdřív — прежде всего
palác — дворец
větší — больший
dětský pokoj = děcák — детская комната
nábytek — мебель
hezky — прекрасно, приятно
obývací pokoj = obývák — гостиная
tapety — обои
parkety — паркет
ložnice — спальня
příliš — слишком
ani — даже (не)
maličkost — мелочь
důležitý — важный
vlastní byt — отдельная квартира
pamatovat si — помнить
kuchyně — кухня
vynachválit si — нахвалиться
spíž — кладовая
koupelna — ванная комната
pochopitelně — понятно, естественно
až — когда; только тогда, когда
rozestavit — расставить
náklaďák = nákladní auto — грузовик
VÝRAZY
byt s příslušenstvím — квартира с удобствами

přĳít vhod — прийтись кстати
času mám dost — времени у меня достаточно
jsem zvědav — (мне) любопытно
To je krása! — Какая красота!
mít pravdu — быть правым
přestěhování do nového bytu — новоселье
Pojďte dál! — Входите!
za chvíli — через минутку, сейчас
Ty se ale máš! — Тебе отлично живется!
Tak to má být! — Так и должно быть!
to je v pořádku — все в порядке
To je maličkost. — Это пустяки.
Bydlelo se vám špatně. — Вам жилось плохо.
lépe řečeno — лучше сказать
Honem do práce! — Живо за работу!
ZADÁNÍ K DIALOGU
Vyslechněte obě repliky. Na opakovaný podnět reagujte.

Vzor:
1. Ve kterém poschodí bydlíš? — V sedmém.
2. Ve kterém poschodí bydlíš? — V SEDMÉM.
1. Kam spěcháš? — Běžím k Táně. Mám tam být přesně ve dva-

náct.
2. Tvoje rodina má nový byt, že? — Ano, třípokojový a s příslu-
šenstvím.
3. Proč máte tolik vína? — Budeme slavit nastěhování do nového
bytu.
4. Koupíte si moderní nábytek? — Ne, koupíme si starožitný
nábytek.
5. Ve kterém domě bydlí Táňa? — Vidíš tenhle osmiposchoďový
panelák? To je její dům.
6. Ve kterém poschodí bydlíte? — Ve třetím.
7. Jsem zvědav, jestli vám funguje výtah. — Bezvadně. Jen

zmáčkni knoflík.
8. Odtud je dobře vidět Finský záliv. — Máš pravdu, to je krása!
9. Ahoj, děcka! To jste vy? — Ahoj. Chceme si prohlédnout tvůj
nový byt, můžeme?
10. Nejdřív pojďte do mého pokoje. Není špatný, že? — Ty se ale
máš! To je úplný palác!
11. Chceme sem dát světlý nábytek. — Myslím, že uděláte dobře!
Vždyť tady jsou světlé tapety.
12. Máme příliš malou ložnici. — To je ale maličkost. Důležité je,
že konečně máte vlastní byt.
13. Líbí se tvé mamince nový byt? — Moc. Nemůže si vynachválit
kuchyň, spíž, koupelnu a další příslušenství.
14. Musíme rozestavit nábytek. — Tak honem do práce!
CVIČENÍ
1. Naučte se dialog a vyprávějte ho ve dvojici.

2. Reagujte na daná tvrzení podle vzoru. Použĳte výrazy: Ano,
to je pravda. Ne, to není pravda.
Vzor:
Lena spěchá. — Ano, to je pravda, Lena spěchá.
Oleg potkal Táňu. — Ne, to není pravda, Oleg potkal Lenu.
1. Lena spěchá k Táně. 2. Lena tam má být přesně v deset. 3. Táňa

má dům. 4. Lena má Táně pomoct se stěhováním. 5. Mužská síla
tam přĳde vhod. 6. Oleg nemá čas. 7. Oleg rád pomůže. 8. Tánin
dům je pětiposchoďový panelák. 9. Táňa bydlí ve třetím po-
schodí. 10. Výtah nejezdí. 11. Oleg chce nosit skříně na zádech.
12. Z okna je dobře vidět Finský záliv. 13. To je byt číslo třicet.
14. Táňa je moc ráda, že přišli. 15. Lena a Oleg si chtějí prohléd-
nout byt. 16. Táňa má velký pokoj. 17. Čím větší je dítě, tím větší
má být dětský pokoj. 18. Bude tam gauč, dvě křesla, psací stůl
a šatník. 19. Bude se jí tam hezky spát. 20. V obývacím pokoji
bude světlý nábytek. 21. Parkety jsou tmavé. Ložnice je příliš
malá, stará dřevěná postel se tam nevejde. 22. Ve starém domě se

jim bydlelo špatně. 23. Maminka je spokojená s novou kuchyní.
24. Jede stěhovací vůz s uhlím. 25. Musí pracovat.
3. Reagujte na uvedené věty námitkou.

a) Vzor:
Slyšel jsem, že máte nový byt. — Bohužel ne. Nemám nový byt.
1. Nina říkala, že máte byt s příslušenstvím.

2. Slyšel jsem, že máte obrovskou kuchyň.
3. Máte asi moderní nábytek.
4. Vaše přítelkyně říkala, že si chcete koupit družstevní byt.
5. Slyšel jsem, že byty v tomto panelovém domě jsou pěkné.
b) Vzor:
Slyšel jsem, že máte nový byt. — Tak to vůbec není. Nemám nový
byt.
1. Teta mi říkala, že máte v kuchyni šachtu na odpadky.

2. Moderní nábytek je účelnější než starožitný.
3. Rodinný domek je praktičtější než byt v paneláku.
4. Nájemné je teď dost vysoké.
5. Slyšel jsem, že jste se už vystěhoval z chaty.
c) Vzor:
Byt v panelovém domě je velmi praktický. — Mám docela jiný
názor. Vůbec není praktický.
1. Přízemní dům je lepší než výškový.

2. Zvuková izolace v panelových domech je špatná.
3. V novém sídlišti jsou krásné parky.
4. To je dobře, že náš blok je vytápěn dálkově.
5. Dvoupokojový byt v novostavbě je mnohem lepší než třípo-
kojový ve středu města.
4. Mezi českými a ruskými slovy byt — быт, přesně — пресно,

rodina — родина, oslavit — ославить, žádný — жадный,
nákladní — накладный existuje etymologické spojení.
Zkuste s pomocí etymologického slovniku odhalit toto
spojení.
5. Přeložte do češtiny.
1. У нас трехкомнатная квартира, с нами живет наша ба-
бушка. 2. Мама обставила гостиную в современном стиле.
3.Мы купили новую квартиру. 4. Я каждый месяц плачу за
квартиру. 5. На каком этаже ты живешь? 6. В нашем доме
просторная лестница. 7. На восьмой этаж я поднимаюсь на
лифте. 8. На полу лежит красивый ковер. 9. На окне висят бе-
лые занавески 10. Торшер и бра освещают спальню. 11. Мой
друг живет в новом районе. 12. В столовой обычно стоят
стол и четыре стула. 13. Диваны уже не в моде, мне больше
нравятся кровати. 14. После работы приятно принять душ.
15. Каждую неделю я вытираю пыль, чищу пылесосом ковры
и мою пол в ванной и в туалете. 16. Жена заставляет меня
(nutí mě) мыть посуду.
6. Doplňte vynechaná slova. Využijte dodatečné lexikum

uvedené ve 3. čássti učebnice.
1. Brzy … do nového bytu. 2. Platíme … měsíčně. 3. Okna obý-
vacího pokoje … do ulice. 4. Máte … nebo elektrický sporák?
5. Máte v ložnici postele nebo … ? 6. Nemáme ústřední topení,
máme ….7. Každý den … prach, zametám, … koberce vysavačem.
8. Žena vaří oběd v …, muž pracuje v …, děti si hrají v …. 9. Odložte
si kabát a dejte ho na …. 10. Položíme knihy na …. 11. Staré věci
máme ve …. 12. Máme myčku ….
7. Připravte si rozhovory. Využĳte dodatečné lexikum ve 3.

části učebnice
1. Vás přítel si koupil nový byt. Zve vás k sobě na návštěvu a
prosí, abyste mu poradil, jak by si měl svůj byt zařídit.
2. Chcete si vyměnit byt za větší a domlouváte se telefonicky s

člověkem, který se zajímá o váš byt.
3. Manželé si koupili nový byt. Hádají se: manžel chce nechat
v novém bytě starý nábytek, manželka chce starý nábytek
vyhodit a koupit si nový.
4. Potkali se dva kamarádi a každý z nich právě dostal nový byt.
(Pochvalují si to).
5. Potkali se staří přátelé. Jeden stále bydlí v podnájmu. Druhý si
koupil velký byt a radí svému příteli, aby si také koupil byt.
8. Popište.
1. Byt svých rodičů.
2. Moderně zařízený obývací pokoj.
3. Moderně zařízenou kuchyň a celé příslušenství.
4. Byt a zařízení, které byste chtěli mít.
9. Vymyslete si vyprávění se slovy a výrazy.

1. Bydlet v podnájmu, zařídit si pokoj, nemoderní, neútulný,
starožitný nábytek.
2. Družstevní byt, sedmiposchoďový dům, výtah, stěhovat se,
obytná plocha.
3. Vyjet výtahem, komfortní byt, záchod, kuchyň, plyn, dřez.
4. Dům s ústředním topením, dětský pokoj, souprava nábytku,
moderní nábytek.
5. Rozkládací nábytek, stojací lampa, konferenční stolek, záclo-
ny, poličky na knihy.
6. Turistická chata, komín, sklep, veranda, truhlík na květiny.
7. Velký úklid, zamést podlahu, vysavač, umýt nádobí, koš na
odpadky.
10. Odpovězte záporně. Vysvětlete svou odpověď.

Vzor:
Máte ústřední topení? — Ne, máme kamna. Bydlíme ve starém
baráku.
1. Bydlíte v podnájmu? 2. Bydlí vaše maminka ve starém domě?

3. Máte útulný pokoj? 4. Má váš kamarád vlastní byt? 5. Je v
tomto domě výtah? 6. Vedou vaše okna do parku? 7. Máte byt v
přízemí? 8. Je v tomto domě ústřední topení? 9. Máte v bytě spíž?
10. Máte byt s příslušenstvím? 11. Zařídíte si svůj byt moderně?
12. Kupujete si nábytek do nového bytu?

Квартира моего друга
Мой друг живет в Праге на Вацлавской площади в пя-
тиэтажном кирпичном доме. Его квартира на первом этаже.
Фасад дома обращен на восток. На каждом этаже размеща-
ются четыре квартиры. У семьи моего друга трехкомнатная
квартира с удобствами (есть кухня, ванная, кладовая, туалет,
прихожая). Комнаты большие и солнечные. Окна всех ком-
нат выходят на площадь. Одна из комнат служит гостиной и
столовой, другая — спальней, а третья — кабинетом.
Двери всех комнат выходят в прихожую. В прихожей
висит вешалка для одежды, стоит подставка для обуви и
столик с телефоном.
В каждом помещении соответствующая мебель. Гости-
ная соединена с кухней стеклянной дверью. В гостиной мы
видим большой стол, шесть стульев, диван с креслами и
журнальный столик, телевизор и музыкальный центр. На
стенах висят картины.
В спальне — две кровати, зеркало, два платяных шкафа
и комод.
В кабинете стоит книжный шкаф, письменный стол с
компьютером, рабочее кресло, на стенах много книжных
полок.
Вся мебель практичная и удобная. Во всех комнатах
паркет. На полу лежат красивые ковры.
В кухне стоит газовая плита, посудные шкафы, стол и
стулья, посудомоечная машина. В углу холодильник и мо-
розильник. В другом углу небольшая кладовая.
Из прихожей можно пройти в ванную и туалет. В ван-

ной комнате, кроме ванны, есть также небольшой ручной
душ. Над раковиной два крана: один с холодной водой, дру-
гой — с горячей. Рядом с раковиной стоит автоматическая
стиральная машина. В подвале находится еще общая прачеч-
ная.
Жители верхних этажей могут пользоваться лифтом.
HUMOR A ZAJÍMAVOSTI
U elektrikářů
Šéf elektrikářů:
— Honzo, byli jste u Nováků?
— Ano, mistře.
— Ale vždyť jste neopravili elektrický zvonek!
— Bohužel, šéfe, nebyli doma. Zvonil jsem desetkrát a nikdo
neotevřel.
***
Nápis u vchodu:
VÝTAH JE MIMO PROVOZ. NEJBLIŽŠÍ VÝTAH JE VE VED-
LEJŠÍM DOMĚ.
***
V prádelně
Rozčilená zákaznice:
— Podívejte se, co jste udělali!
— Já nic špatného nevidím. Naopak, dobře vypraný krajkový
ubrus.
— Krajky?! Ale vždyť to bylo prostěradlo!
Lekce 4
RODINA
Koho máme pozvat na svatbu?
(Snoubenci Vladimír a Jitka rozesílají svatební oznámení)
Vladimír. Konečně už za týden budeme mít tu svatbu z krku. Už
se těším na líbánky. Pojedeme do hor a strávíme tam celý měsíc úplně
sami. Budeme chodit do lesa, koupat se v horském potoku…
Jitka. Také se už nemohu dočkat. Ale máme ještě před sebou
hodně starostí. Dnes třeba musíme stůj co stůj rozeslat svatební
oznámení. Jinak bude pozdě.
Vladimír. Máš bohužel pravdu. Vidíš ale, co s tou svatbou máme
práce. Já jsem byl pro docela tajný sňatek, ale ty to chceš rozhlásit do
celého světa, jak se zdá.
Jitka. To zas ne, ale příbuzenstvu to oznámit musíme.
Vladimír. A to je u nás obou pořádně rozvětvené. To bude
práce!
Jitka. Vláďo, nech toho žertování a pojď mi raději pomoct. Už
jsem napsala dědečkovi a babičce, všem strýcům a tetám, bratrancům
a sestřenicím. Ani na prababičku jsem nezapomněla. Teď jsou na řadě
příbuzní z tvé strany. Musíš mi říct jejich přesné adresy.
Vladimír. Včera jsem byl u bratra, toho jsem pozval ústně, psát
mu už nemusíš, znáš ho, ten si na formality nepotrpí.
Jitka. Cožpak on, ale tvoje švagrová by se jistě urazila, kdyby-
chom jim neposlali ještě svatební oznámení.
Vladimír. No jak myslíš. Pak ovšem pošleme i našim do Berou-
na.
Jitka. Samozřejmě, na budoucího tchána a tchyni jsem nezapo-
mněla, všechno už je připraveno k odeslání.
Vladimír. Na tom sis opravdu dala záležet, je to vzorně napsáno.
Ti budou mít radost z tak pečlivé snachy.
Jitka. Jen mi ještě nadiktuj adresu sestry Heleny. A komu budeme
psát dál?
Vladimír. Když už jsme u toho, tak bych rád pozval Mirka a jeho
ženu.
Jitka. Jistě. To je tak vzorný manželský pár. Ale pravděpodobně

nepřĳdou.
Vladimír. Jak to? Vždyť Mirek je můj starý přítel. Přece musí
připít na náš šťastný manželský život.
Jitka. Měl by, ale jeho Mileně se právě včera narodila dvojčata.
Mají teď daleko větší starosti než my.
Vladimír. Ty ale máš lepší informace o mých přátelích než já!
Vždyť jsem viděl Mirka před měsícem a ani mi nenaznačil, že Míla
čeká rodinu. Odkud to víš?
Jitka. Potkala jsem dnes ráno Mileninu nevlastní matku a ta mi
to oznámila. Vy muži ale při setkáních mluvíte o něčem úplně jiném
než my ženy. Mimochodem, nepošleš náhodou svatební oznámení
také té hezké Rusce, co vám loni dělala tlumočnici na Krymu?
Vladimír. Leně? Nač bych jí to oznámení posílal? Přece nemůže
přĳet.
Jitka. Ale bude aspoň vědět, že už nejsi svobodný.
SLOVA K TEXTU
snoubenci — обрученные, жених и невеста

svatební oznámení — приглашение на свадьбу
oznámit — сообщить
líbánky — медовый месяц
líbat — целовать
horský — горный
potok — ручей
dočkat se — дождаться
starost — забота
třeba — к примеру, скажем
jinak — иначе
bohužel — к сожалению
docela = absolutně — совершенно
sňatek — брак
rozhlásit — возвестить
svět — мир
příbuzenstvo — родственники, родня
příbuzný — родственник
pořádně — изрядно
rozvětvený — разветвленный
žertování — шутки
raději — лучше
strýc — дядя
teta — тетя
bratranec — двоюродный брат
sestřenice — двоюродная сестра
prababička — прабабушка
zapomenout — забыть
pozvat — пригласить
ústně — устно
formalita — формальность
potrpět si — иметь склонность, слабость
švagrová — свояченица
urazit se — оскорбиться
tchán — свекор, тесть
tchyně — свекровь, теща
připravit — приготовить
odeslání — отправка
vzorně — образцово
vzorný — образцовый
pečlivý — заботливый
snacha — невестка, сноха
nadiktovat — продиктовать
manželský pár — супружеская пара
pravděpodobně — вероятно
vždyť — ведь
přece — все же
šťastný — счастливый
manželský život — семейная жизнь
narodit se — родиться
dvojčata — близнецы
naznačit — намекнуть
čekat — ждать
macecha = nevlastní matka — мачеха
muž — мужчина, муж (разг.)

žena — женщина, жена (разг.)
mimochodem — кстати
loni — в прошлом году
stejně — все равно
aspoň — по крайней мере, хотя бы
svobodný — холостой
VÝRAZY
mít něco z krku — свалить что-нибудь с плеч

stůj co stůj — во что бы то ни стало
mít s něčím práci (starosti) — иметь хлопоты из-за чего-нибудь
být na řadě — на очереди
připít na šťastný manželský život — выпить за счастливую семей-
ную жизнь
dát si záležet na něčem — обратить особое внимание на что-
нибудь, особенно заботиться о чем-нибудь
mít radost z někoho — радоваться чему-то
když už jsme u toho — раз уж мы этим занимаемся
cožpak on — он-то что
dělat tlumočníka — работать (быть) переводчиком
ZADÁNÍ K DIALOGU
Vzor:
1. Pojedeme do hor a strávíme tam celý měsíc sami. — Také se už
nemohu dočkat.
2. Pojedeme do hor a strávíme tam celý měsíc sami. — TAKÉ SE
UŽ NEMOHU DOČKAT.
1. Konečně za týden budeme mít tu svatbu z krku. — Ale máme

ještě před svatbou hodně starostí.
2. Půjdeme dnes do kina! — Ne, dnes musíme stůj co stůj roze-
slat svatební oznámení.
3. Zdá se, že to chceš rozhlásit do celého světa. — To zas ne, ale
příbuzenstvu to oznámit musíme.
4. Musíme napsat svatební oznámení. — Už jsem napsala

dědečkovi a babičce, všem strýcům a tetám, bratrancům a
sestřenicím.
5. Napsalas svým příbuzným? — Ano, teď jsou na řadě příbuzní
z tvé strany.
6. Můj bratr si na formality nepotrpí. — Cožpak on, ale tvoje
švagrová by se jistě urazila, kdybychom jim svatební ozná-
mení neposlali.
7. Pošleme oznámení i našim do Berouna. — Samozřejmě na
budoucího tchána a tchyni jsem nezapomněla, všechno už je
připraveno k odeslání.
8. A komu budeme psát dál? — Když už jsme u toho, tak bych
rád pozval Mirka a jeho ženu.
9. Mirek a Milena pravděpodobně nepřĳdou. — Jak to? Přece
musí připít na náš šťastný manželský život.
10. Proč nepřĳdou? — Víš, jeho Mileně se právě včera narodila
dvojčata.
11. Nač bych jí to oznámení posílal? — Ale bude aspoň vědět, že
už nejsi svobodný.
TEXTY
Text 1. Setkání starých přátel

Lena. To jsi ty, Olegu!? To není možné!
Oleg. Lenko?! To je ale náhoda! Kde se tu bereš? Počkej — už je
to pět let, co jsme se neviděli, viď? Kde jsi teď?
Lena. Dělám tlumočnici v cestovní kanceláři.
Oleg. A jsi tam spokojená?
Lena. Celkem ano. A pak, když má člověk velkou rodinu, tak na
to moc nemyslí. Nemá na to totiž čas.
Oleg. Tak ty už jsi vdaná?
Lena. Ano, vdala jsem se hned po absolvování univerzity. Pa-
matuješ si Igora Petrova z oddělení matematické lingvistiky? Já
jsem s ním přece chodila skoro celou dobu, co jsem studovala na
univerzitě.
Oleg. Ovšemže si ho pamatuji. Ale myslel jsem si, že jste se jen

kamarádili.
Lena. Ano — zpočátku. Nejprve se začal zajímat o češtinu a
pak o mě. Ucházel se o mě. A po ukončení univerzity mě požádal o
ruku.
Oleg. Tak ti opožděně blahopřeji k sňatku.
Lena. Fakt opožděně. Na nevěstu nebo novomanželku už nevy-
padám. Vždyť už mám tři děti.
Oleg. Nežertuješ? Tak to ti ještě jednou blahopřeji. Jsou to kluci
nebo holky?
Lena. Dvě holky a jeden kluk.
Oleg. A kdo se o ně stará?
Lena. Péťa s Táňou už chodí do mateřské školky a Věru hlídá
moje tchyně. A Igor mi také pomáhá v domácnosti. Když byly děti
malé, tak je dokonce přebaloval.
Oleg. Vidím, že máš šťastné manželství. Poznávám starou opti-
mistku.
Lena. Víš, když člověk není příliš náročný, tak se mu ten život
zdá mnohem lehčí… A co ty? Pořád ještě svobodný?
Oleg. Pořád. Totiž přesněji řečeno — jsem už zase svobodný.
Lena. Ty ses rozvedl?
Oleg. Pravděpodobně ten manželský život pro mě není. Manželka
mi stále vyčítala, že jsem bezcitný, že myslím jen na své knihy a vědu.
Proto za rok po svatbě požádala o rozvod. Ale už tě nebudu otravovat
svými problémy.
Lena. To nic. Člověk se potřebuje někdy vypovídat, aby se mu
ulevilo. Víš co, přĳď se k nám někdy podívat. Popovídáme si a za-
vzpomínáme si na staré zlaté časy…
Oleg. Děkuji ti, Leničko, za pozvání. Určitě někdy přĳdu. Na
shledanou!
Text 2. Jak se vyplňuje dotazník

A. Musím vyplnit ruský dotazník. Mohl byste mi pomoct?
B. Rád. Jaká je první otázka?
A. To je snadné. Příjmení, jméno a jméno po otci.
B. Nezapomínejte, prosím, že musíte psát tiskacími písmeny.

A. Ano, to je jasné. Další body jsou celkem jednoduché, datum
a místo narození, státní příslušnost. Co mám vyplnit pod hlavičkou
pohlaví? Muž?
B. U nás je zvykem psát муж. — mužského pohlaví, жен. — žen-
ského pohlaví. To je proto, že se podle našeho jména, třeba Kovalen-
ko, někdy nepozná, zda jde o muže nebo o zenu.
A. Rozumím.
B. Teď zde máte stav a rodinné příslušníky. Jste svobodný nebo
ženatý?
A. Rozvedený.
B. Teď přicházíme k vašim znalostem jazyků. Nejdříve mateřš-
tina.
A. To je samozřejmě čeština. Mluvím plynně rusky, dost dobře
anglicky a čtu německy a polsky.
B. Dále je zde vaše vzdělání. Vysvědčení a diplomy, které jste
získal.
A. Tak to bude chvíli trvat. Teď moje povolání. Hotovo.
B. Nezapomeňte na vojenskou službu. Tady se píše včetně služby
v armádě.
A. A tady je «Uveďte jakékoliv jiné závažné skutečnosti». Myslím,
že otázky v dotazníku jsou velmi podrobné, nemám, co bych ještě
dodal.
B. Tak vám už jen zbývá podepsat se na vytečkované místo.
A. Ano, a vepsat datum. Děkuji pěkně za laskavost.
B. Není zač.
Text 3. Moje rodina

Narodil jsem se druhého února devatenáct set osmdesát šest.
Moji rodiče jsou ještě mladí. Maminka má pětačtyřicet let a pracuje
jako středoškolská učitelka. Učí ruský jazyk a literaturu. Otec pracuje
v závodě na automobily. Naše příjmení je Novákovi, moje křestní
jméno je Karel.
Nejsem jedináček. Máme velkou rodinu. Mám dvě sestry a bratra.
Jedna sestra je o tři roky starší než já. Mladší sestra právě překročila
patnáct let. Starší sestra se jmenuje Eva, mladší sestře říkáme He-
lenka.
Naši rodiče mají šťastné manželství. Moje matka je dobrosrdečná
a laskavá. Byla sirotkem, její rodiče velmi brzy zemřeli. Nemá souro-
zence ani jiné příbuzné. Vyrůstala od maličká v dětském domově.
Můj otec má tři sourozence: jednu sestru a dva bratry. Všichni se
oženili nebo provdali; jeden z otcových bratrů, strýc Josef, se před
nějakým časem rozvedl se svou ženou, ale obě děti žĳí u něho. Můj
druhý strýc Ivan se po druhé světové válce vystěhoval se svou ženou
do Polska a žĳe tam dosud. Teta Eva má také dva syny; oba bratranci
se již oženili, starší má dokonce už rodinu. Má sestra a já jsme svo-
bodní.
Rodiče mé matky, můj děda a moje babička, jsou už mrtvi. Ale
babička z otcovy strany dosud žĳe. Stařence je přes osmdesát let a
už dlouhá léta je vdovou. Žĳe v kruhu svých dětí a vnuků, a má tak
spokojené a zajištěné stáří. Má nyní novou roli: stala se prababičkou,
neboť již dva vnuci mají potomstvo.
Text 4. Svatební oznámení

ILONA NOVÁ PETR ADAMEC
dovolují si oznámit, že budou oddáni
v sobotu dne 21. června 2008
na STAROMĚSTSKÉ RADNICI v PRAZE
CVIČENÍ
1. Položte 15 otázek k dialogu «Koho máme pozvat na svat-

bu?»
2. Reagujte na sdělení záporně. Použĳte výraz: Ale kdepak, to

vůbec není pravda nebo výraz: To se mýlíte.
Model:
Lena a Oleg se neznají. — Ale kdepak, to vůbec není pravda (To
se mýlíte), Lena a Oleg jsou staří přátelé.
1. Lena a Oleg se neviděli deset let. 2. Lena je učitelka. 3. Lena není

spokojena v práci. 4. Lena má malou rodinu. 5. Lena je svobodná.
6. Lena se vdala před rokem. 7. Igor studoval polštinu. 8. Lena a
Igor se jen kamarádili. 9. Igor nepožádal Lenu o ruku. 10. Lena
má jedno dítě. 11. Lena má kluka. 12. Péťa s Táňou už chodí do
školy. 13. Tchyně Leně nepomáhá. 14. Igor nepomáhá v domác-
nosti. 15. Lena má nešťastné manželství. 16. Lena je pesimistka.
17. Oleg je ženatý. 18. Lena zve Olega k nim na návštěvu.
3. Udělejte z dialogu «Setkání starých přátel» monologický

text. Vypravujte o tomto setkání svými slovy.
4. a) Najděte v dialogu «Koho máme pozvat na svatbu?»

rusko-česká homonyma. Vysvětlete podobnost a rozdílnost
významů těchto slov (musí jich být nejmíň 27).
b) V ruštině slovům
švagr odpovídají шурин, зять, деверь, свояк;
švagrová золовка, невестка, свояченица;
tchán тесть, свекор;
tchyně теща, свекровь;
snacha сноха, невестка.
Vysvětlete česky, co tato slova znamenají. Vymyslete si

stručné repliky, ze kterých by všechny významy těchto slov
byly zřejmé.
5. Přeložte do ruštiny.
1. Nemám žádné sourozence. 2. Vidím, že máte početné příbu-
zenstvo. 3. Moje sestra je vdaná, já jsem svobodný. 4. Můj otec je
vdovec, bratranec je rozvedený. 5. Kdy uzavřete sňatek? 6. Moje
dcera se asi bude vdávat, chodí už dva roky se svým kolegou.
7. Novomanželé odjedou na svatební cestu. Stráví líbánky u moře.
8. Před měsícem se u nás konala rodinná slavnost: dědeček s ba-
bičkou slavili zlatou svatbu. 9. Hádal bych vám nejvíc dvacet let.
10. Volba povolání je velmi odpovědná záležitost. 11. Můj starší
bratr pracuje jako soustružník, můj tchán je zámečníkem. 12. Moje

tchyně je v domácnosti. 13. Můj otčím obhajuje habilitační práci
a dosáhne tím vědecké hodnosti docenta. 14. Jaké jste národnos-
ti? — Jsem Rus. 15. Moje neteř má jen jednoho syna. Jako každý
jedináček je to rozmazlené dítě. 16. Jsem sirotek. Nepoznal jsem
ani otce, ani matku. Nemám ani vzdálené příbuzné. 17. Moji rodiče
žĳí velmi šťastně. 18. Náš synovec měl svatbu na radnici.
6. Vypravujte o své rodině.
7. Odpovězte na otázky.
1. Kde a kdy jste se narodil(a)? 2. Jaké jste národnosti? 3. Čím jste?
4. Kde jste pracoval dříve? 5. Kdy jste začal studovat na vysoké
škole? 6.Kolik let studujete? 7. Ve kterém jste ročníku? 8. Jaký
studujete obor? 9. Jste ženatý (vdaná)? 10. Máte sourozence?
11. Co dělají vaši rodiče? 12. Máte jiné příbuzné? 13. Máte děti?
14. Máte prarodiče? 15. Kolik let bylo vašim rodičům, když se
vzali? 16. Jaká má být podle vašeho názoru ideální manželka, jaký
má být ideální manžel?
8. Vypravujte o tom, co dělaly ženy dříve a co dělají teď (viz

text Moje rodina).
9. Připravte si krátké dialogy. Reagujte přitom na následující

věty slovy: Opravdu? To bych nikdy neřekl! A já jsem si
myslel, že…
Vzor:
Teta je už stará žena. — Opravdu? To bych nikdy neřekl! A já jsem
si myslel, že je ještě mladá.
1. Je to ženatý muž. 2. Viktor a Ivan jsou dvojčata. 3. Věře je už

dvacet let. 4. Můj otec je šedesátník. 5. Moji rodiče se vloni roz-
vedli. 6. Josef má spoustu příbuzných. 7. Olga se provdala za Vik-
tora. 8. Moje matka a tvoje tchyně jsou vrstevnice. 9. Naše neteř
je ideální manželka. 10. Moje prababička má devadesát let.
10. Vypravujte svůj životopis. Užĳte v něm těchto slov a vý-

razů: narodit se, rodiče, příbuzní, povolání rodičů, mít
středoškolské vzdělání, mít koníčky, vybrat si povolání,
měnit místo pobytu, oženit se (provdat se), udělat přĳímací
zkoušky, (jít) na vysokou školu (na univerzitu), mít plány
do budoucna.
11. Vypravujte životopis svých rodičů.
12. Připravte si rozhovory:

1. Dvě kamarádky mluví o svém příbuzenstvu. Jedna je velmi
spokojená se svými příbuznými, druhá je kritizuje.
2. Dva kamarádi si vypravují o tom, jak jejich rodiny strávily
neděli.
3. Jedna studentka z vaší skupiny se provdala. Všichni jste byli
na svatbě. Mluvíte o jejím ženichovi, rodičích (včetně tchána
a tchyně) a příbuzných.
4. Viktor má narozeniny. Radí se s matkou, koho má pozvat na
oslavu.
5. Přĳeli k vám příbuzní ze zahraničí. Radíte se o tom, kam je
zavedete, co mají a co nemají rádi.
13. Vymyslete si krátké vyprávění s užitím uvedených slov a

výrazů.
1. Svatba, mít svatbu na radnici, rodiče, novomanželé, blahopřát
novomanželům.
2. Návštěva, tchyně, příbuzenstvo, narozeniny, neznámí lidé,
povolání.
3. Osobní život, starší žena, babička, být v penzi, vnoučata,
pochovat manžela, vdova, sirotek.
4. Přítel, svobodný, sympatická povaha, nestarat se o svůj ze-
vnějšek, jsou si podobní jako vejce vejci.
5. Zamilovat se, oblíbit si, ucházet se, žít svorně, žárlit na man-
žela kvůli sousedce, rozvést se.

1. Моя сестра вышла замуж. 2. Мой двоюродный брат еще
холостой. 3. Его дядя и тетя вчера праздновали свою сере-
бряную свадьбу. 4. У моих родителей счастливая семейная
жизнь. 5. Дедушка с бабушкой живут душа в душу. 6. Пле-
мянница моего дальнего родственника возбудила дело о
разводе. 7. Я единственный ребенок в семье. 8. У моего
тестя не было ни матери, ни отца: он рос сиротой. 9. Мы
с моей двоюродной сестрой сверстники. 10. В семье моего
племянника родились близнецы. 11. У нашей бабушки
вчера был день рождения. К ней пришли в гости не только
ее дети и внуки, но и правнуки. 12. Кем вы работаете? —
Я программист. 13. У вас большая семья — пятеро детей.
14. Живы ли ваши родители? 15. Вы не родственник Петра
Свободы?
Моя семья
В воскресенье наша семья дома. Отец читает газету, мать
смотрит телевизор. Лена, которая еще ходит в детский сад,
играет в куклы. Дедушка с внуком Петей играют в шахматы.
Дедушка уже стар, а наши родители еще молодые. Отец —
предприниматель, мать — учительница в школе. Бабушка
уже на пенсии. Она занимается домашним хозяйством. Мы
с Сергеем учимся в университете.
Сергей — мой старший брат. Он сегодня у нас в гостях со
своей женой Марией. Она работает детским врачом.
Вечером нас навестят дядя Миша и тетя Валя со своими
детьми. Моя двоюродная сестра, их дочка, уже замужем.
Мой двоюродный брат учится в консерватории. Он обещал
нам принести билеты на концерт. Вся наша семья хочет
пойти туда вечером.
Jak jsem se stal sám sobě tchánem

Oženil jsem se s vdovou; měla devatenáctiletou dceru. Můj otec se
do této dcery zamiloval a vzal si ji. Stal se mým zetěm; má nevlastní
dcera se stala mou matkou.
Když má žena povila synka, stal se švagrem mého otce a mým strý-
cem. Žena mého otce také přivedla na svět chlapečka. To byl můj bratr
a vnuk. Má žena mu byla švagrovou. — Byl jsem tedy vlastním tchánem.
***
Tři dny po svatbě
Na radnici v Coventry požádal Charles Keenan v oddělení ztra-
cených osob, aby mu zjistili, kde se zdržuje jeho manželka; zmizela
prý tři dny po svatbě.
«A kdy byla svatba?» zeptali se úředníci staršího muže.
«Před 25 lety!»
«To se tedy nyní chcete se svou ženou rozvést?»
«V žádném případě», odpověděl pan Keenan. «Pouze bych s ní
rád oslavil stříbrnou svatbu!»
***
Otec říká před odchodem synkovi:
— Přijede dědeček. Kdyby na něj štěkal pes, tak ho zavři do
chlívku!
***
— Můj muž zemřel tři dny po svatbě.
— To tedy dlouho netrpěl.
***
Podívej se, jak se moje stará pořád stará, aby nebyla stará.
Mladé ženy pletou mužům hlavy, staré jim pletou punčochy.
***
— Jdu k doktorovi, žena se mi nelíbí.
— To já jdu s tebou, moje se mi také nelíbí.
***
Manželské soužití — oženíš se a cely život se musíš soužit.
***
U nás jeden týden rozkazuje žena, druhý týden poslouchám já!
***
— Jak jste stará?
— Čítám jedenadvacet let.
— Tak jen počítejte dál, ale honem, nemáme moc času!
Lekce 5.
ČAS
Jak ten čas letí
Jan. Ahoj, Milane, to je ale náhoda! Kam to utíkáš?
Milan. Nazdar, Honzo. Hrozně spěchám, musím dnes přĳít včas
na přednášky. Profesor se už na mne zlobí kvůli tomu, že pořád cho-
dím pozdě. Kolik je hodin?
Jan. Nevím přesně: nechal jsem doma svoje náramkové hodinky.
Teď je asi půl jedenácté.
Milan. To vím taky — slunce přece ještě není vysoko.
Jan. Tak se raději zeptáme tamtoho pána. (Zastaví kolemjdoucího
pána a ptá se.) Promiňte prosím, nemáte náhodou hodinky?
Pán. Ovšemže ano (dívá se na ruku).
Jan. Kolik je hodin, prosím?
Pán. Ted je už jedenáct pryč.
Jan. Nemohl byste to laskavě zpřesnit?

Pán. Prosím. Je jedenáct hodin a dvě minuty. Ale kluci, já za svoje
hodinky neručím: jdou mi dobře asi tak jednou týdně. Před měsícem
jim prasklo péro a od té doby se buď zrychlují, nebo opožďují. (Dívá
se na hodinky.) Počkejte — stojí jim vteřinová ručička… A minutová
také (přiloží je k uchu). Sakra! Zase se zastavily!
Jan. Nezapomněl jste je náhodou včera nařídit?
Pán. Kdepak! Seřizuji je třikrát denně. Prostě jsou příliš staré,
zdědil jsem je po svém dědečkovi.
Milan. (Rozmrzele.) Děkujeme, zeptáme se někoho jiného. Právě
jde proti nám starší pán. Pardon, kolik je hodin, prosím?
Pán. Prosím, prosím… (Vytahuje z kapsy kapesní hodinky.) Je za
tři minuty čtvrt na dvanáct.
Milan. Promiňte, prosím, ale nejdou vaše hodinky napřed? Vždyť
před chvílí bylo teprve jedenáct a dvě minuty.
Pán. Zajisté ne, vážený. Moje hodinky jdou perfektně. Podívejte
se na ciferník: to je švýcarská značka a ta nikdy neklame. Mimocho-
dem, jsou to bicí hodiny, teď se takové už ani nevyrábějí.
Jan. Pěkně vám děkujeme, milý pane. Na shledanou.
Pán. Promiňte, mohl bych vám položit jednu choulostivou otázku?
Milan. Prosím, proč ne. Velmi rádi odpovíme.
Pán. Zajímalo by mě, proč se ptáte na přesný čas, když máte
před sebou věž Staroměstské radnice. Vždyť podle Staroměstského
orloje vysílá přesný čas i Český rozhlas. Jsou to nejpřesnější hodiny
v celém Česku.
Jan. To máte ale úplnou pravdu, pane! To jsem ale pitomec! Stát
na Staroměstském náměstí u radnice a ptát se, kolik je hodin! To je
nápad!
Milan. (Smutně se dívá na ciferník orloje.) Nebylo by to ještě tak
zlé, kdybych tak hrozně nespěchal. Vždyť jsem dneska schválně vstal
o čtyřicet minut dříve, abych přišel na přednášku včas. A teď vidím,
že jsem se už zpozdil o čtvrthodinu.
Jan. Tak co tady ztrácíš čas a pořád kecáš?! Už utíkej a nikdy
nezapomínej, že čas jsou peníze.
Milan. Už letím. Ahoj.
Jan. Bud’ zdráv.
SLOVA K TEXTU
utíkat — бежать
hrozně — очень; страшно
spěchat — спешить
včas — вовремя
zlobit se — сердиться
stálý — постоянный
zpoždění — опоздание
náhodou — случайно
zapomenout — забыть
náramkové hodinky — ручные часы
přece — ведь
raději — лучше
chodec — прохожий, пешеход
zastavit — остановить
kolemjdoucí — проходящий
pán — господин, человек
zpřesnit — уточнить
dopoledne — до обеда
ručit — ручаться
jednou — один раз
týdně — в неделю
prasknout — лопнуть
péro — пружина
zrychlovat se — спешить
opožďovat se — опаздывать
vteřinový — секундный
ručička — стрелка
Sakra! — Черт подери!
nařídit — завести (часы)
seřizovat — заводить (часы)
třikrát — трижды
denně — в день, ежедневно
zdědit — получить в наследство
rozmrzele — недовольно, с досадой
pardon = promiňte — извините
kapsa — карман
kapesní hodinky — карманные часы
vážený — уважаемый
perfektně — превосходно, совершенно
ciferník — циферблат
švýcarský — швейцарский
značka — марка
klamat — обманывать, разочаровывать
bicí hodiny — часы с боем
vyrábět — производить, выпускать
choulostivý — щекотливый
věž — башня
radnice — ратуша
orloj — куранты, башенные часы
vysílat — передавать, транслировать
pitomec — дурак
zle — плохо
schválně — нарочно, специально
dříve — раньше, прежде
zpozdit se — опоздать
čtvrthodina — четверть часа
ztrácet — (напрасно) тратить, терять
kecat — болтать
VÝRAZY
Kolik je hodin? — Сколько времени? Который час?
Je jedenáct pryč. — Одиннадцать уже прошло.
Nemohl byste to, prosím, udělat? — Будьте так любезны, сделайте
это.
starší pán — пожилой человек
je za tři minuty čtvrt na dvanáct — двенадцать минут двенадца-
того
Hodinky jdou napřed. — Часы спешат.
zajimalo by mě — (мне) любопытно, интересно
To jsem ale pitomec! — Ну и дурень же я!
To je ale nápad! — Ну и идея!
Čas jsou peníze. — Время — деньги.
ZADÁNÍ K DIALOGU
Vzor:
Ahoj, Milane! Kam to utíkáš? — Nazdar, Honzo. Hrozně spě-
chám.
Ahoj, Milane! Kam to utíkáš? — NAZDAR, Honzo. HROZNĚ
SPĚCHÁM.
1. Kolik je hodin? — Bohužel jsem nechal doma svoje náramkové

hodinky. Je asi půl jedenácté.
2. Jdou ti hodinky dobře? — Kdepak, já za svoje hodinky neru-
čím: buď se zrychlují, nebo opožďují.
3. Nezapomněl jste je včera nařídit? — Kdepak, seřizuji je třikrát
denně.
4. Nejdou vaše hodinky napřed? — Určitě ne, pane. Moje ho-
dinky jdou perfektně.
5. Promiňte, mohl bych vám položit jednu otázku? — Prosím,
proč ne. Velmi rádi odpovíme.
6. Zajímalo by mě, proč se ptáte na přesný čas, když stojíte před
Staroměstským orlojem. — To máte ale úplnou pravdu, pane!
Vždyť podle Staroměstského orloje vysílá přesný čas i Český
rozhlas.
7. Vidím, že jsem se už zpozdil o čtvrthodinu. — Tak co tady
ztrácíš čas a pořád kecáš? Už utíkej a nikdy nezapomínej, že
čas jsou peníze.
TEXTY
Text 1. Denní program

Lena. Konečně nám přednášky skončily. Víš co, Olegu? Pojďme
do kina.
Oleg. Já se ti divím, Lenko, že mi můžeš takové věci navrhovat.
Ještě jsem dnes nesplnil všechny úkoly.
Lena. Promiň, Olegu. Zapomněla jsem, že jsi puntičkář. (Vzdy-
chá.) Závidím ti. Já nikdy neudělám všechno, co si ráno naplánuji.
Jak se ti to jen daří?
Oleg. Nic zvláštního, Leno. Člověk se jen musí občas dívat na

hodinky a šetřit si každou chvilku. Jinak nic nestihne a celý život mu
uteče marně.
Lena. Jako vždycky máš pravdu. Prosím tě, pověz mi, jak trávíš
svůj den, ráda bych se od tebe přiučila.
Oleg. Prosím. Především musíš co nejdřív vstávat. Vždy vstávám
v půl sedmé ráno.
Lena. To je ale příliš brzy! Mě nemůže vzbudit tak brzy ani bu-
dík, který nařídím večer. Nač ale takové časné vstávání, když bydlíš
nedaleko univerzity?
Oleg. Abych nemusel spěchat. Potom 10 až 15 minut pořádně
cvičím, umývám se, holím se a sprchuji se studenou vodou. Potom se
obléknu, vyčistím si boty kartáčem a dám si je ke dveřim.
Lena. Ty jsi ale dobrý! Já si někdy nestačím vyčistit ani zuby a
letím na univerzitu neučesaná.
Oleg. Jak to? To ani ráno nesnídáš?
Lena. Jaképak snídání! Vždyť se na mne profesor beztoho zlobí,
protože pořád chodím pozdě.
Oleg. Já se ale bez snídaně neobejdu. V půl osmé pořádně snídám,
čtu ranní noviny, opakuji si domácí úkoly a ve čtvrt na devět vyjdu z
domu. Pokud je hezky, jdu pěšky. Cesta mi trvá čtyřicet minut. Když je
škaredě nebo nemám čas, jedu tramvají. V každém případě přicházím
na univerzitu za pět minut 9.
Lena. (Vzdychá.) Máš štěstí — profesoři se na tebe nezlobí.
Oleg. Každý je svého štěstí strůjcem… Potom mám do tří hodin
přednášky, obědvám v menze a trochu se procházím po Univerzitním
nábřeží.
Lena. To bych od tebe nečekala. Není taková procházka plýtvání
časem?
Oleg. Vůbec ne — procházka mi pomáhá v další práci. Ve čtvrt
na pět jdu do jazykové laboratoře, poslouchám tam české a německé
magnetofonové záznamy. V pět jdu do studovny a do půl sedmé si
dělám domácí úkoly. Potom jdu domů a cestou si koupím v obchodě
nějaké potraviny. Doma asi půl hodinky pomáhám mamince a tatín-
kovi v domácnosti. Potom kolem osmé spolu večeříme, bavíme se a
odpočíváme. Po večeři buď čtu, nebo se dívám na nějaký televizní
pořad. Občas navštěvuji své kamarády. Chodím spát nejpozději v

jedenáct.
Lena. A co kino? To vůbec nechodíš do kina nebo do divadla?
Oleg. Jak si něco takového můžeš myslet, Lenko! Zvláště si potr-
pím na dobré současné hry. Ale na kulturní program mi zbývají jen
soboty a neděle. Mimochodem, Lenko, mám jeden lístek navíc na
novou hru. Nechceš jít zítra se mnou? Zítra je zrovna sobota.
Lena. Výborně! Děkuji ti, Olegu! Moc ráda s tebou půjdu!
Oleg. Ale ať nepřĳdeš pozdě! Víc než deset minut na tebe čekat
nebudu. Sejdeme se před divadlem ve tři čtvrtě na sedm. A teď pro-
miň, musím už jít.
Lena. Na shledanou, Olegu.
Text 2. Jak trávím svůj den

Vstávám obvykle brzy ráno — v 6 až 7 hodin. Jakmile zazvoní
budík, hned vyskočím z lůžka. Velmi rád cvičím! Ranní čtvrtho-
dinka mi někdy trvá i půl hodiny. Potom jdu do koupelny, sprchuji
se studenou vodou, potom si myji ruce a čistím si zuby. Pak se
obléknu a nasnídám. Ráno nemám hlad, proto mi káva a chléb s
máslem a sýrem nebo salámem úplně stačí.
Přednášky začínají v devět. Nerad spěchám, proto vyjdu oby-
čejně z kolejí o deset minut dřív než moji kamarádi. Ve čtvrt na de-
vět už jedu tramvají. Za deset minut devět už jsem v posluchárně.
Přesně v devět přichází lektor, pozdraví nás a vyučování začíná.
Lektor mluví česky, ale všemu už rozumíme. Občas opravuje naši
výslovnost. Pět minut po čtvrt na jedenáct hodina konverzace
končí. Po desetiminutové přestávce začíná hodina mluvnice.
Velmi rádi se učíme gramatická pravidla nazpaměť, skloňujeme
a časujeme. Za deset minut dvanáct máme další přestávku a pak
následují přednášky z české literatury a z českých dějin.
Obědváme ve tři hodiny v menze. Po poctivé práci nám oběd
velice chutná. Po obědě jedu do vědecké knihovny, kde čtu litera-
turu k ročníkové práci. Zabývám se sportem, proto v sedm hodin
spěchám na trénink. Trénuju půldruhé hodiny, pak jedu domů.
Večeřím na kolejích. Potom se bavíme s kamarády, vypravujeme

si o zajímavostech dne, někdy diskutujeme. I když jsme se dávno
dohodli, že budeme chodit spát v půl dvanácté, zřídka kdy se to
podaří. Často besedujeme ještě dlouho po půlnoci a spát se niko-
mu nechce. Ale příští den ráno se velmi těžko vstává.
CVIČENÍ
1. Vypravujte svými slovy obsah dialogu «Jak ten čas letí…»
2. Položte 15 otázek k textu II (1) — «Jak trávím svůj den».
3. Vysvětlete významové rozdíly českých a ruských pa-

ronym:
hrozně — грозно
zapomenout — запомнить
ručit — ручаться
zle — зло
1. Neřekl byste mi prosím, kolik je hodin? 2. Já mám na hodinkách
přesně devět. 3. Je už dvanáct pryč. 4. Za osm minut bude šest.
5. Podle mých hodinek je skoro sedm. 6. Je osm hodin a pět minut.
7. Za deset minut bude půl osmé. 8. Za chvíli bude půlnoc. 9. Je za
pět minut jedna. 10. Je čtvrt na deset. 11. Je půl třetí a pět minut.
12. Je tři čtvrtě na dvě. 13. Právě odbilo poledne. 14. Budeš doma
kolem jedenácté? 15. Přĳdeš ke mně ve tři čtvrtě na osm. 16. Je
půl desáté a šest minut. 17. Zdržím se tři čtvrtě hodiny. 18. Jsem
zpátky za osm minut. 19. Musím stihnout vlak ve tři čtvrtě na dvě.
20. Moje hodinky jdou správně.
1. Kancelář se zavřela krátce do deváté. 2. Čekám na tebe už půl
druhé hodiny. 3. Schůze se nekonala, protože byla přeložena na
příští týden. 4. Najdete ho u nás kdykoli. Je u nás pečený vařený.
5. Musíš k nám přĳít na návštěvu co nejdříve. 6. Teď je pravý čas

na to, abys dělal domácí úkol. 7. Bohužel, pro nedostatek času
se dnes neuvidíme. 8. Dělníci se zavázali vykonat svou práci
před stanovenou lhůtou. 9. Rád skládal zkoušky před termínem.
10. Pracoval 10 hodin bez přestávky.
6. V následujících větách přidejte k uvedenému časovému

údaji 45 minut.
Vzor:
Podle mých hodinek je půl páté. — A podle mých je čtvrt na
šest.
1. Je jedna. 2. Je za deset minut dvě. 3. Je šest hodin a pět minut.

4. Je půl osmé. 5. Je čtvrt na deset. 6. Je poledne. 7. Jsou přesně
čtyři. 8. Za chvilku bude pět. 9. Je půlnoc. 10. Za sedm minut bude
dvanáct. 11. Je půl desáté a pět minut. 12. Za tři minuty bude čtvrt
na jedenáct. 13. Za chvíli bude tři čtvrtě na šest. 14. Je čtvrt na
dvanáct a dvě minuty. 15. Je za dvě minuty osm. 16. Je tři čtvrtě
na osm a čtyři minuty.
7. Opravujte časový údaj o pět minut.

Vzor:
a) Už je pět hodin. — Ještě ne, je teprve za pět minut pět.
1. Už je jedna odpoledne. 2. Už je půl desáté. 3. Už je tři čtvrtě na
jedenáct. 4. Už je čtvrt na sedm. 5. Už je čtvrt na dvě a pět minut.
6. Už jsou tři čtvrtě na osm a dvě minuty.
Vzor:
b) Už je za pět minut sedm. — Já mám teprve za deset minut
sedm.
1. Už je za pět minut jedna. 2. Už je za pět minut čtvrt na šest.
3. Už je půl páté. 4. Už je tři čtvrtě na jedenáct.
8. Odpovídejte na otázku s opravou o čtvrt hodiny.

Vzor:
Je už osm? — Ne, je už čtvrt na devět.
1. Je už jedenáct? 2. Je už půl desáté? 3. Je už čtvrt na sedm? 4. Je

už tři čtvrtě na tři? 5. Je už půl osmé a pět minut? 6. Je už za deset
minut dvanáct? 7. Je už pět minut po deváté?
9. Nahraďte podtržené výrazy antonymy. V případě nutnosti

upravte také kontext a gramatické tvary.
Vzor:
Byl jsem tam ráno. — Byl jsem tam večer.
1. Moje tchyně k nám přĳede až zítra. 2. Prosím vás, udělejte to

hned. 3. Můj bratr musí dvakrát týdně pracovat v noci. 4. Rád
vstávám brzy. 5. Slíbil nám to už před třemi dny. 6. Včera dopoledne
pršelo. 7. Pozítří jedu na výlet. 8. Minulý rok jsem strávil na venkově
u babičky. 9. Zatelefonoval jsem z kanceláře v 11 hodin dopoledne.
10. Přišli jsme tam o půl hodiny dřív. 11. Vždycky rád chodí na ryby.
12. Už je jedenáct pryč. 13. Před měsícem jsem měl narozeniny.
14. Byl jsem na univerzitě před hodinou. 15. Je přesně dvanáct.
10. Povězte o tom, jaké existují druhy hodin. Popište je.
11. Vypravujte o tom,

a) jak trávíte svůj všední den;
b) jak trávíte svůj volný den;
c) jak byste chtěli trávit čas;
d) jak tráví svůj den vaši rodiče.
12. Slovo jindy nahraďte slovem dnes a sloveso muset dejte do

záporného tvaru.
Vzor:
Jindy musím vstávat v sedm. — Dnes ale vstávat v sedm nemusím.
1. Jindy se musím holit. 2. Jindy musím studovat. 3. Jindy musím

vařit snídani. 4. Jindy musíme spěchat. 5. Jindy musím být na
univerzitě před devátou. 6. Jindy na něho musím čekat. 7. Jindy
musím utíkat domů hned po přednáškách. 8. Jindy musím chodit
spát těsně po jedenácté.
13. Napište vyprávění, v němž užĳete následujících výrazů:

a) právě odbila dvanáctá, zlaté náramkové hodinky, za okamžik,
během půlhodiny, kapesní hodinky, nějakou hodinu, česky, od
soumraku do svítání, ve spánku, probudit se v půl páté;
b) mezi druhou a třetí, natahovat, prasklo péro, hodinář, rozebrat,
čistit, za dva týdny, jít napřed, ciferník, víčko, posunout ručičku
dopředu, dvanáct pryč, zpozdit se, jít přesně.
14. Přečtěte správně číslovky v těchto větách:

1. Je 11 hod. 45 min. 2. Jsou 2 hod. 25 min. 3. Je 1 hod. 12 min.
4. Je 5 hod. 18 min. 5. Jsou 3 hod. 14 min. 6. Je 12 hod. 33 min.
7. Je 10 hod. 52 min. 8. Je 9 hod. 17 min. 9. Je 22 hod. 19 min.
10. Je 14 hod. 26 min. 11. Je 19 hod. 17 min. 12. Jsou 4 hod.
28 min. 13. Je 16 hod. 57 min. 14. Je 23 hod. 43 min. 15. Je
13 hod. 27 min.
15. Vyslechnutou větu obměňte podle vzoru.

Vzor:
Odešel před minutou. — Vrátí se za minutu.
1. Odešel před chvílí. 2. Odjel před rokem. 3. Odešel před hodi-

nou. 4. Odstěhoval se před dvěma roky. 5. Odjel před týdnem.
6. Odcestoval před měsícem. 7. Odešel před půldruhou hodinou.
8. Odjeli před pěti dny.
16. Odpovězte na otázku: Kolikátého je dnes? Při odpovědi

užĳte uvedených číslovek:
1.I.2009, 14.II.1946, 11.III.1861, 18.IV.1906, 9.V.1950,
23.VI.1900, 30.VII.1242, 5. VIII.1979, 19.IX.1904, 21.X.1869,
3.XI.1951, 31.XII.1971.
17. Přečtěte a správně napište číslovky. Užĳte jich ve větách.

Např.: K. Čapek se narodil devátého ledna roku osmnáct set
devadesát (nebo: tisíc osm set devadesát), zemřel pětadvacátého
prosince roku devatenáct set třicet osm (nebo: tisíc devět set
třicet osm).
Několik významných jmen z dějin české literatury:
Kosmas (1045–1125). Tomáš ze Štítného (asi 1333–asi 1405).
Jan Hus (asi 1371–6.7.1415). Petr Chelčický (asi 1390–1460).
Jan Amos Komenský (28.3.1592–15.11.1670). Josef Dobrovský
(17.8.1753–6.1.1829). Josef Jungmann (16.7.1773–4.11.1847).
František Palacký (14.6.1798–26.5.1876). František Ladislav Če-
lakovský (7.3.1799–5.8.1852). Karel Hynek Mácha (16.11.1810–
5.11.1836). Karel Jaromír Erben (7.11.1811–21.11.1870). Bože-
na Němcová (4.2.1820–21.1.1862). Karel Havlíček Borovský
(21.10.1821–29.7.1856). Jan Neruda (9.7.1834–22.8.1891). Alois
Jirásek (23.8.1851–12.3.1930). Jaroslav Vrchlický (17.2.1853–
9.9.1912). Petr Bezruč (15.9.1867–17.2.1958). Stanislav Kostka
Neumann (5.6.1875–28.6.1947). Fráňa Šrámek (19.1.1877–
1.7.1952). Ivan Olbracht (6.1.1882–30.12.1952). Karel Čapek
(9.1.1890–25.12.1938). Vladislav Vančura (26.6.1891–1.6.1942).
Marie Pujmanová (8.6.1893–19.5.1958). Josef Hora (8.7.1891–
21.6.1945). Jiří Wolker (29.3.1900–3.1.1924). Vítězslav Nezval
(26.5.1900–6.4.1958). Julius Fučík (23.2.1903–8.9.1943). Mi-
chal Viewegh (nar. 31.3.1962).
18. a) Přeložte do češtiny:

1. У вас есть свободное время? — Да, я до восьми часов
свободен.
2. Во сколько вы встаете? — Обычно встаю в полседьмого,

но часто и позже.
3. Вы сегодня встали вовремя? — Нет, я проспал и поэтому
опоздал на 10 минут на занятия,
4. Почему ты никогда не опаздываешь? — Я никогда не
опаздываю, потому что мои часы спешат на полторы
минуты.
5. Что ты будешь делать без пяти два? — Пойду на лекцию.
А ты? — А я через десять минут иду обедать.
6. Когда вы ужинаете? — Примерно в восемь часов вечера.
А ты? — Я ужинаю точно в полвосьмого.
7. Без четверти восемь я иду на электричку. — Значит, вы
уже опаздываете, потому что сейчас без шести минут во-
семь.
b) Přeložte otázky do češtiny a odpovězte na česky:

1. Во сколько вы идете в университет? 2. Во сколько у вас
обеденный перерыв? 3. Сколько минут длится обеденный
перерыв? 4. Сколько минут длится лекция? 5. Сколько лек-
ций у вас бывает ежедневно? 6. Сколько времени в Москве,
когда в Праге 9 часов утра? 7. Во сколько начинается концерт
в филармонии? 8. Сколько минут длится обед у Андрея, если
он начинает обедать в пять минут второго, а кончает без де-
сяти два? 9. Когда у вас кончаются занятия? 10. Во сколько
вы приходите домой? 11. Сколько времени вы занимаетесь?
12. Во сколько вы ложитесь спать?

1. Он вернулся домой ночью, в пять минут первого. 2. На
моих часах было полдевятого. 3. Сейчас Кремлевские ку-
ранты пробьют полночь. 4. Было без восьми девять. 5. Он
придет примерно в три. 6. Моя подруга придет без двадцати
пяти четыре. 7. Мой друг пришел слишком поздно — было
уже двадцать пять минут десятого. 8. Уже почти без четверти
семь. 9. Всего час назад я видел его в коридоре. 10. Он придет

в десятом часу. 11. Подожди меня, я приду часа через полто-
ра. 12. В девять часов утра мне нужно быть в университете.
13. После обеда я буду заниматься. 14. Через несколько се-
кунд начинается экзамен. 15. Три часа тому назад он уехал
в Прагу. 16. Через два года я окончу университет.

Мой рабочий день
Каждое утро я встаю очень рано — в шесть часов утра. Я
люблю делать зарядку. Она длится четверть часа. Потом я
принимаю холодный душ, умываюсь, чищу зубы и сажусь
завтракать. Обычно я пью кофе с молоком, ем яичницу или
кашу и какой-нибудь бутерброд. Потом я читаю газету, учу
наизусть чешские слова и повторяю домашнее задание. В чет-
верть девятого я выхожу из дома. Я люблю ходить пешком, но
когда идет дождь, сажусь в автобус. Без десяти девять я вхожу
в аудиторию и жду начала занятий. Они начинаются точно в
девять и длятся до трех часов. В это время я внимательно слу-
шаю и стараюсь запомнить все, чему нас учит преподаватель.
Но вот занятия окончены. Мы идем с приятелем в студенче-
скую столовую, плотно обедаем и примерно полчаса гуляем
по набережной. Потом мой друг едет на тренировку, а я иду в
библиотеку. Сначала я выполняю домашние задания, потом
читаю что-нибудь интересное. В половине седьмого я иду до-
мой. По дороге я захожу в магазин. В восемь часов вечера вся
наша семья собирается вместе и мы ужинаем. Потом я смотрю
телевизор или читаю. В 11 часов я ложусь спать. Такой у меня
распорядок дня.
Jiří Suchý
Přesný čas
Vytočil jsem číslo 281. Ozval se mi příjemný hlas: «Devatenáct,
sedm — přesně». Obrátil jsem se ke knihovně a vyňal z ní svazky
ředkviček, které ležely v prázdném regále. V klidu jsem je snědl,

oblékl si kabát a vyšel jsem do deštivého večera.
To bylo před čtrnácti dny.
V příštích dnech jsem se přistihl, že nápadně často si opravuji svůj
čas. Proč to dělám? Snad jsem si zvykl na onen sametový hlas a jako
notorický kuřák v určitých intervalech zapaluje svou cigaretu… —
Pustil jsem se do práce.
Uběhlo několik dalších dnů a nebylo pochyb. Jsem zamilován.
Hlas, který oznamuje přesný čas, není pro mne už jen hlasem. Při-
družila se k němu jakási představa. Většinou mi vycházela jako štíhlá
blondýna s tmavýma očima. Jen jednou to byla menší bruneta, ale to
už nebylo ono.
Styděl jsem se za svou pošetilost a doufal jsem, že to přejde. Ne-
přešlo to. Dnes už mám jistotu. Jsem zamilován do všech důsledků.
A protože nedovedu být platonikem déle než týden, rozhodl jsem se
jednat. Vytočil jsem číslo 281. Už poslepu.
«Patnáct, padesát čtyři, čtyřicet vteřin», ozval se hlas mé nastávající.
«Slečno», pravil jsem, «je mi úplně jedno, jestli je patnáct, padesát
čtyři, čtyřicet vteřin…»
«Patnáct, padesát čtyři, padesát vteřin!»
«Tak tedy padesát vteřin. Nejde mi totiž o přesný čas».
«Patnáct, padesát pět — přesně».
«Říkám, že mi nejde o přesný čas. Jde tady o naši budoucnost.
Slyšíte? Říkám o naši!»
«Patnáct, padesát pět, deset vteřin».
«Slečno, nechte toho počítáni. Já vím, je to vaše zaměstnání, ale
sám to vysvětlím vašemu panu šéfovi».
«Patnáct, padesát pět, dvacet vteřin».
«Počítáte si dál. Prosím, jak chcete. Nakonec — je vidět, že jste
svědomitá, a to také není špatné. Budete zřejmě i pečlivá hospodyně».
Čas letěl, odpočítáván svědomitou snoubenkou, a já jí řekl všechno.
«Teď byste mi měla povědět něco o sobě. Jak vypadáte, jaké máte oči,
jestli jste štíhlá blondýna nebo menší bruneta, jaké máte zájmy, kam
chodíte, kolik je vám…»
«Šestnáct — přesně!»
«Představoval jsem si vás starší. Tak něco kolem devatenácti. Ale

tím líp. — Víte, až se vezmeme, vyházím všechny budíky a pendlovky
na smetiště. Budeme žít bez omezení časem. Najdu si zaměstnání,
při kterém na nějaké minutě nezáleží. Budu třeba výpravčím. Anebo
budu filozofem a dám si tu práci, že popřu čas. — Zkrátka, popřu čas a
basta! Pro vás všecko. — Víte… já často sním… a tu vidím vás… a sebe —
pochopitelně — jak jsme na pustém ostrově… něco na způsob ráje,
víte… vy jste oděna, jestli dovolíte — s prominutím — v šat z lupení…
je listopad… vy se mi díváte do očí a šeptáte: …»
«Šestnáct, dvě, třicet vteřin».
«Nebuďte ironická. Nedrásejte mne. Za celou dobu jsem od vás
neslyšel nic než ta čísla, čísla… Vždyť je to — nezlobte se, že použĳi
toho výrazu, odpusťte, ale pro to nemám jiné označení, než že je to,
s odpuštěním, k zbláznění!!! Promiňte, byl jsem hrubý. Ale vy jistě
odpustíte nešťastnému člověku».
Mluvil jsem dál. Pokořoval jsem se a hned nato jsem se chvástal.
Obojí bylo trapné. Prosil jsem tedy za odpuštění. Žmuntral jsem o
jediné slůvko. Vyhrožoval jsem. Dokonce jsem si klekl — a vzhledem
k tomu, že jsem volal z pošty, znamenalo to pro mne další pokoření.
Mluvil jsem snad hodinu a za celou tu dobu jsem neslyšel nic jiného
než konstatování správného času. Nakonec jsem se pustil do deseti-
minutového líčení naší budoucnosti.
«Budeme mít domeček… se zahrádkou… s televizorem… na
zahrádce se budou batolit naše děťátka — kolik byste chtěla mít
dětí?»
«Sedmnáct — přesně!»
Hodiny jdou…
P. Kudrjukov z Angarsku dostává nejrůznější hodiny a hodinky,
domácí i cizí, starožitné, obří i miniaturní, aby jim «vrátil zdraví».
Vždycky se mu to podařilo. Nejvíc prý si zapracoval na těch, kte-
ré byly z březového samorostu, péro měly z bambusu a všechny
součástky z nejrůznějšího dřeva.
***
Prozíraví motoristé
Švýcarští automobilisté začínají nosit náramkové hodinky s
kovovými náramky, na nichž jsou vyryty různé údaje. Na náramku
je uvedena krevní skupina řidiče, faktor RH, data očkování proti
tetanu a jiným nemocem atd. To vše usnadňuje lékařské ošetření při
automobilové nehodě.
***
Kolik je hodin?
«Kolik je hodin?» — ptá se pan Juk pana Pukа. — «Připočtete-li
k čtvrtině času od minulé půlnoci polovinu času do příští půlnoci,
budete mít přesný čas», odpověděl pan Puk. Tak kolik je hodin?
***
— Slečno, kdybych s vámi chodil, určitě bych nepotřeboval ho-
diny.
— Co tím chce básník říci?
— Kdo se na vás podívá, hned ví, kolik uhodilo.
***
Ultimátum
Paní Cortolianiová z amerického Vancroftu požádala o rozvod.
Jako důvod žádosti udala, že její manžel každé ráno i večer cvičí v
jejich společné ložnici. Kosti mu přitom prý praskají tak, že jí z toho
běhá mráz po zádech.
Soudce panu Cortolianiovi doporučil, aby za pěkného počasí cvi-
čil venku, při špatném doma, ale v jiné místnosti. Kdyby se zdráhal,
soud by musel žalobu přĳmout.
***
Ranní toaleta v automobilu

Při debatě o dopravním chaosu, který panuje každé ráno v
Londýně, kde automobily mohou jezdit už jen krokem, nabídl člen
londýnského městského zastupitelstva několik praktických rad, jak
využít času ztraceného pomalou jízdou. «Jeden můj známý», vyprá-
věl, «se každý den v autě oholí, potom se tam doobleče a nakonec si
ještě přečte dvoje noviny. To vše, než se dostane do kanceláře…»
Lekce 6.
ROČNÍ DOBY A PODNEBÍ
Po zimních prázdninách
Tatjana. Ahoj, Aňo! Konečně tě zase vidím na fakultě!
Anna. Není divu — vždyť jsem se právě dnes vrátila do Petrohra-
du. Počkej… Kolikátého je dnes?
Tatjana. Je osmého února. Jak to, že to nevíš? Vždyť nám dnes
začíná semestr.
Anna. Promiň, Táňo. Chtěla jsem se zeptat, který je dnes den.
Tatjana. A-a-a… to je něco jiného. Dnes je pondělí.
Anna. Tak tedy ještě ve čtvrtek jsem byla v Jeseníkách, sobotu a
neděli jsem strávila doma u rodičů a už jsem zase na fakultě.
Tatjana. Byla jsi v České republice?
Anna. Ano, na pozvání. Mám tam jednu přítelkyni, která žĳe v
Jeseníkách. Tak mě tam o prázdninách pozvala.
Tatjana. To je jedno z nejkrásnějších českých turistických a re-
kreačních středisek, viď?
Anna. Ano. Představ si, jak to vypadá v zimě: ostrý a zdravý hor-
ský vzduch, zasněžené hory, zelené smrky a borovice, na nichž se na
slunci třpytí sněhové vločky. Zkrátka — byla to zimní pohádka.
Tatjana. A jaké tam bylo počasí? Pokud vím, v zimě na horách
často fouká severní vítr a pořádně sněží.
Anna. To bych ani neřekla. Žádnou velkou vánici jsem za dva

týdny nezažila. Ovšem, říkalo se, že podle statistik to byla nejslunnější
a nejteplejší zima za posledních deset let. Jen jednou v noci bylo 20
stupňů pod nulou. Ale horský vzduch je tak suchý, že to člověk snese
snadněji než 10 stupňů pod nulou v Petrohradě.
Tatjana. To ti ale závidím, Aňo! U nás bylo počasí opravdu
hrozné. Samé mlhy a oblevy. Jen začne mrznout, hned zase teplota
stoupá, sníh taje, venku je plno kaluží a bláta. Nevypadá to na leden
a únor — spíš na takový březen nebo listopad.
Anna. Máš pravdu. Když jsem ráno šla na univerzitu, mrholilo
a dokonce padaly kroupy. A k tomu ještě vlhký teplý vítr. Div že
nepršelo.
Tatjana. Dovedeš si tedy představit, jak jsem já strávila letos
prázdniny.
Anna. Ani jsi nejela někam na výlet?
Tatjana. Minulou středu jsem se o to pokusila. Jela jsem do Kav-
golova, ale tam vůbec nebyl sníh. Také jsem v pátek šla na kluziště. Ale
jaképak bruslení! Kluziště «se rozvodnilo» jako řeka za povodně. Co
mi tedy zbývalo — seděla jsem doma, četla nebo chodila do kina.
Anna. A co ostatní?
Tatjana. Zatím jsem viděla jen Olega. Vypadá jako černoch.
Anna. Je opálený?!
Tatjana. Představ si. Strávil zimní prázdniny v Soči. Je to nejtep-
lejší místo na černomořském pobřeží a je tam subtropické podnebí.
Nevím, jestli mu mám věřit, ale říkal, že se dvakrát koupal v moři. Prý
tam bylo krásně teplo, dokonce horko. A občas pršelo a také hřmělo
a blýskalo se jako v srpnu u nás.
Anna. To už si asi děláš ze mě legraci.
Tatjana. Kdepak, Aňo! Ale když mi nevěříš, tak se ho zeptej
sama — právě jde k nám.
SLOVA K TEXTU
čtvrtek — четверг
neděle — воскресенье
strávit — провести (время)
pondělí — понедельник
vyučování — занятия
pozvání — приглашение
na pozvání — по приглашению
turistické středisko — туристская база
rekreační středisko, rekreace — здравница, курорт
ostrý — резкий (о ветре)
zasněžený — покрытый снегом
smrk — ель
borovice — сосна
třpytit se — блестеть, сверкать
vločka (sněhová) — снежинка
pohádka — сказка
počasí — погода
pořádně — изрядно, прилично
sněží — идет снег
vánice — метель
slunný — солнечный
stupeň — градус
snést — перенести
snadno — легко
mlha — туман
obleva — оттепель
mrznout — морозить
teplota — температура
stoupat — подниматься (о температуре)
tát — таять
kaluž — лужа
bláto — грязь
nevypadá na to — не похоже на то
leden — январь
únor — февраль
spíš(e) — скорее
březen — март
listopad — ноябрь
mrholit — моросить
kroupy — град
padají kroupy — идет град

vlhký — сырой, влажный
prší — идет дождь
letos — в этом году
středa — среда
pokusit se (o co) — попробовать
pátek — пятница
kluziště — каток
jaképak — какое там
bruslení — катание на коньках
rozvodnit se — разлиться, выйти из берегов
povodeň — наводнение
ostatní — остальной
opálený — загорелый
černoch — негр
pobřeží — побережье
podnebí = klima — климат
horko — жарко
hřmí — гремит гром
blýskat se — сверкать (о молнии)
srpen — август
VÝRAZY
není divu — неудивительно

Kolikátého je dnes? — Какое сегодня число?
Který je dnes den? — Какой сегодня день?
v zimě — зимой
pokud vím — насколько мне известно
pod nulou, nad nulou — ниже нуля, выше нуля
To ti ale závidím — Ну и завидую я тебе!
samé mlhy — сплошные туманы
Začíná mrznout. — Начинаются морозы.
div že nepršelo — чуть ли не шел дождь
jet na výlet — совершать загородную прогулку
děláš (si) ze mě legraci — подшучиваешь надо мной
ZADÁNÍ K DIALOGU
1. Konečně tě zase vidím na fakultě! — Není divu — vždyť jsem
se právě dnes vrátila do Petrohradu.
2. Kolikátého je dnes? — Je osmého února.
3. Který je dnes den? — Dnes je úterý.
4. Byla jsi v České republice? — Ano, na pozvání.
5. Byla jsi v zimě v Jeseníkách? — Ano, a byla to zimní po-
hádka.
6. Jaké tam bylo počasí? — Velice pěkné. Říkalo se, že to byla
nejslunnější a nejteplejší zima za posledních deset let.
7. A jaké počasí bylo v Petrohradě? — Hrozné. Samá mlha a
oblevy — jako v březnu nebo v listopadu.
8. Dnes ráno sněžilo? — Ne, mrholilo, a dokonce padaly kroupy.
9. Ani jsi nejela někam na výlet? — Minulou středu jsem se o to
pokusila. Jela jsem do Kavgolova, ale tam vůbec nebyl sníh.
10. A co Oleg? — Strávil zimní prázdniny v Soči. Je to nejteplejší
místo na černomořském pobřeží a je tam subtropické pod-
nebí.
11. Bylo tam chladno? — Kdepak! Bylo tam krásně teplo, dokonce
horko; občas pršelo a také hřmělo a blýskalo se jako v srpnu
u nás.
TEXTY
Text 1. Kam na neděli?

Hanka. Pavle, máš tuto neděli volno?
Pavel. Ano, Hanko. Proč?
Hanka. Víš, mám geniální nápad. Pojeďme někam ven, třeba na
přehradu. Odpočineme si v přírodě, trochu se opálíme, vykoupáme
se…
Pavel. Ty jsi ale optimistka, Hanko! Vždyť je konec srpna, a jak
se říká, už fouká ze strnišť. Jaképak koupání!
Hanka. Jako vždy, Pavle, teoretizuješ. Koukni se aspoň z okna.
Dnes je nádherné počasí! Teploměr ukazuje 26 stupňů nad nulou
ve stínu, obloha je modrá, slunce pálí. Není možné, abys necítil to

vedro!
Pavel. Máš pravdu. Venku je trochu horko, ale to nic neznamená.
V srpnu je počasí velmi proměnlivé. V mžiku se může všechno změnit.
Dnes je hezky, ale zítra bude možná „čvachtanice“.
Hanka. Aby ti jazyk zdřevěněl za takovou předpověď!
Pavel. Mimochodem, jsem zvědav, co předpovídá meteorologická
služba. Podíváme se do novin. No vidíš, nevěřící Tomáši! (Čte nahlas)
«V neděli bude většinou oblačno, místy déšť nebo mrholení, zejména
na severu a severovýchodě území ČR. Ráno a dopoledne se vytvoří
mlhy. Noční teploty kolem 8 stupňů nad nulou. Odpolední teploty —
14 až 16 st., ostrý severozápadní vítr». Tak se pěkně opálíme, viď?
Hanka. Ty jsi ale zlý, Pavle! Nikdy nechceš nic udělat podle
mého!
Pavel. Nezlob se, Hanko. Přece vidíš, že jet na přehradu za tak
škaredého počasí nemá cenu. Ale když chceš, pojedeme raději do lesa
na houby. Po včerejším lĳáku jich bude jistě spousta.
Hanka. To je dobrý nápad! A co to mrholení? Nebude nám vadit?
Pavel. Myslím si, že ne. Vezmi si pro každý případ deštník a ne-
promokavý plášť. A jestli začne lít jako z konve, tak se schováme do
nějaké hospůdky.
Hanka. Do hospody?!
Pavel. Proč ne? Právě u Vršovického lesa znám jednu dobrou
pivnici. Mají tam báječné pivo. Můžeme tam klidně počkat, až pře-
stane pršet.
Hanka. Tak to si přeji dvojnásob, aby se ta novinová předpověď
nesplnila…
ZADÁNÍ K TEXTU 1
Vypravujte obsah textu «Kam na neděli?» jako monolog.

Text 2. Podnebí České republiky
Obecně lze říci, že Česká republika je vnitrozemským státem, kte-
rý leží v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Z hlediska
umístění ČR v Evropě je možné říci, že se republika nachází v oblasti
přechodného klimatu středoevropského, v západní části území je

větší vliv oceánu, směrem na východ vzrůstá vliv kontinentu. Pokud
převládá vliv oceánu se západními a jihozápadními větry, je chladnější
a deštivé léto, mírná a teplejší zima. Pokud převládá vliv kontinentu
s východními a severovýchodními větry, je teplejší a suché léto, silné
mrazy a chladnější zima. Je možné také říci, že východní části státu
jsou chladnější s většími rozdíly mezi létem a zimou a západnější části
státu jsou teplejší s menšími rozdíly mezi létem a zimou. V ČR se velmi
silně uplatňuje jak v klimatu, tak v počasí výšková rozmanitost terénu
ve vztahu k převládajícím větrům — výsledkem je rozmanitost počasí s
jednou základní charakteristikou — směrem vzhůru klesají průměrné
teploty vzduchu a naopak přibývá srážek. Hory u hranic a Českomo-
ravská vysočina představují jakési hráze, které brání přesunu atmosfé-
rických hmot, které s sebou nesou určitý počet tepla a srážek.
Text 3. Předpovědi počasí

V úterý bude velká oblačnost, která se místy rozpustí. Místy slabé
sněžení, zvláště na Moravě. Ranní teploty minus 7 až 10 stupňů, v
místech se zmenšenou oblačností až minus 12 st., odpoledne minus
5 až minus 12 st. Mírný severní až severovýchodní vítr.
Ve středu a ve čtvrtek očekáváme počasí s proměnlivou oblačností
a místy se sněžením. Noční teploty kolem minus 8 st., v místech s
vyjasněním kolem minus 12 st., denní minus 4 až minus 1 st.
Ve středu vychází slunce v 6.41 a zapadá v 17.44 hod., měsíc
vychází v 8.57, zapadá ve čtvrtek ve 2.27 hod.
V pátek a v sobotu bude ráno polojasno, přes den oblačno, místy
přeháňky, převážně sněhové. Ranní teploty minus 5 až minus 8 st.,
odpolední slabě nad nulou.
V sobotu bude oblačno, místy skoro zataženo s deštěm nebo pře-
háňkami. Mírný východní až jihovýchodní vítr.
V neděli a v pondělí očekáváme oblačné počasí s bouřkami a pře-
háňkami. Ranní teploty 6 až 8 st., odpolední 19 až 21 st. V pondělí
další slabé ochlazení.
V úterý bude polojasno, jen na Moravě zpočátku ještě zvětšená
oblačnost, ojedinělé přeháňky nebo bouřky, zejména na východě
Moravy. Noční teploty v Čechách 8 až 6 st., na Moravě kolem 9 st.,

odpolední teploty 19 až 22 st., slabý vítr.
Ve středu a ve čtvrtek bude většinou jasno, pouze místy malá ku-
povitá oblačnost za pěkného počasí. Ranní teploty 10 až 8 st., denní
23 až 25 st.
CVIČENÍ
1. Přečtěte text Po zimních prázdninách. Jmenujte česky

názvy měsíců. Vysvětlete jejich etymologii. Položte k textu
20 otázek.
2. Jmenujte česky dny v týdnu.
3. Vypište z dialogu «Po zimních prázdninách» všechna slova

označující dny týdne, roční doby a klimatické podmínky a
napište s těmito slovy vypravování.
4. Vypravujte:
a) Jak a kde jste strávil(a) prázdniny a jaké počasí bylo během
prázdnin.
b) Jak jste strávil(a) minulé léto a jaké bylo letní počasí.
c) Сo budete dělat tento týden (každý den).
1. Kolik měsíců má rok? 2. Kolik dnů má každý měsíc? 3. Kolik
dnů tvoří týden? 4. Který měsíc je nejteplejší a proč? 5. Kdy
nastává v Česku jaro? 6. Jaké počasí je na jaře, na podzim a v
zimě? 7. Jaký svátek slavíme na jaře? 8. Co dělají lidé na podzim
na polích a v zahradách? 9. Jak vypadá krajina v zimě a v létě?
10. Kterou roční dobu máte nejraději a proč?
1. Kdy máte narozeniny? 2. Ve kterém roce jste se narodil(a)?
3. Kdy se narodil váš otec a vaše matka? 4. Kdy se vzali vaši rodiče?
5. Ve kterém měsíci mají svátek vaši rodiče? 6. Kdy jste ukončil(a)

střední školu? 7. Ve kterém roce jste přĳel(a) do Petrohradu?
8. Ve kterém roce jste byl(a) přĳat(a) na univerzitu? 9. Ve kterém
roce ukončíte univerzitu? 10. Ve kterém roce začnete doktorand-
ské studium? 11. Ve kterém roce se oženíte (vdáte)? 12. Ve kterém
roce půjdete do důchodu?
7. Vyjádřete souhlas se sdělením:

Vzor:
Myslím si, že zítra bude pršet. — Máš pravdu, mám také dojem,
že bude pršet.
1. Doufám, že se obloha brzy vyjasní. 2. Myslím si, že teplota bude

stále klesat. 3. Myslím si, že za týden začne mrznout. 4. Doufám,
že se bouřka přežene. 5. Myslím si, že za pár hodin bude lít jako
z konve. 6. Doufám, že to bude jen krátká přeháňka. 7. Myslím si,
že v noci bude 20 stupňů pod nulou. 8. Doufám, že z toho mráčku
nebude pršet. 9. Myslím si, že zítra nebude obleva. 10. Myslím
si, že budou padat kroupy. 11. Myslím si, že po dešti bude duha.
12. Myslím si, že po dešti bude hodně hub.
8. Změňte věty pomocí slovíčka zdá se a potom na ně kladně

odpovězte. Použĳte obraty máš pravdu a skutečně.
Vzor: Dnes je zataženo a větrno.
a) Zdá se, že dnes je zataženo a větrno.
b) Máš pravdu. Dnes je skutečně zataženo a větrno.
1. Velký vliv na podnebí České republiky má nadmořská výška.

2. Nejteplejšími místy v České republice jsou nížiny. 3. Nejchlad-
nějšími místy jsou okrajová pohoří České republiky. 4. Nejnižší
průměrnou roční teplotu má Lysá hora. 5. Nejvíce srážek má
Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech. 6. Nejvíce srážek
je na území České republiky v červnu, červenci a srpnu. 7. Jižní
a jihovýchodní větry jsou teplé, ale velmi suché. 8. Maximální

oblačnost je ke konci července a na začátku prosince. 9. Nejvyšší
oblačnost mají hory Krkonoše. 10. V západní části území je větší
vliv oceánu.
9. Na otázku odpovídejte záporně.

Vzor:
Zítra bude pršet, že? — Ne, zítra pršet nebude.
1. Zítra bude vedro, že? 2. Už přestalo pršet, že? 3. Venku je blá-

to, že? 4. Venku je čvachtanice, že? 5. Venku je zamračeno, že?
6. V horách jsou letos třeskuté mrazy, že? 7. Začátkem ledna byla
velká obleva, že? 8. V Moskvě je vlhké počasí, že? 9. Hladina vody
v řece klesla, že? 10. Teploměr ukazuje 15 stupňů pod nulou, že?
11. Po dešti bude duha, že?

1. Obloha je zatažená. 2. Schyluje se k dešti. 3. Ve vánici se ztratili
dva lyžaři. 4. V létě je vedro. 5. Od rána přituhuje a sněží, fouká
studený vítr-severák. 6. Za chvíli bude asi pořádná bouřka. 7. Zdá
se, že letos bude zima zvláště tuhá. 8. Zebou mě prsty zimou.
9. Průtrž mračen způsobila povodeň. 10. Mračna se roztrhala, už
se vyjasňuje. 11. Když nastává obleva, sníh se mění v bláto. 12. Po
velkém dešti byla nádherná duha. 13. Očekává se počasí beze
změn. 14. Pozor! Na dlažbě je náledí! Ať neuklouznete! 15. Z toho
mračna určitě nebude pršet.
11. Užĳte dvojic slov ve větách.

Škoda — leje, bohužel — blesk, naštěstí — slunce, doufám — oblo-
ha, pravděpodobně — předpověď počasí, možná — průtrž mračen,
zdá se — závěj, asi — teplota, samozřejmě — zima, určitě — mlha.
12. Popište.
1. Obvyklé počasí v kraji, odkud pocházíte (v létě, na podzim, v
zimě a na jaře).
2. Svou oblíbenou roční dobu.

3. Počasí typické pro Petrohrad.
13. Vysvětlete cizinci mluvícímu česky:

1. Kde jsou nejlepší klimatické podmínky v Rusku.
2. Kdy se dá nejlépe poznat příroda Ruska.
3. Jaké je počasí na severu a na jihu Ruska v létě a v zimě.
4. Jaké je počasí v evropské části Ruska a na Sibiři.
5. Jaké je počasí v horách a v nížinách.
14. Místo teček použĳte v každé větě přídavné jméno s opač-

ným významem.
1. Počasí nebylo teplé, bylo … . 2. Venku nebylo zima, bylo … .
3. Venku není škaredě, je … . 4. Obloha není jasná, je … . 5. Ven-
ku nemrzne, ale … . 6. To není severní, nýbrž … vítr. 7. Barometr
neklesá, ale … . 8. Toto podnebí není vlhké, je … . 9. Ráno slunce
nezapadá, ale … . 10. Před rokem zima nebyla mírná, byla … .

1. Сегодня великолепная погода: дождь не идет, не жарко и не
холодно. 2. С моря дует сильный западный ветер. 3. В 1824 году
было сильное наводнение: вода в Неве поднялась на несколько
метров. 4. Наверное, на улице сильный мороз: ночь очень лун-
ная. 5. Будь осторожен на улице: сегодня гололедица. 6. Вчера
была пасмурная погода и лишь иногда моросило, а сегодня
дождь льет, как из ведра. 7. В вашем городе погода изменчива:
вчера было около 2 градусов мороза, а сегодня душно от жары.
8. В 1942 году была очень холодная зима. 9. Над морем по утрам
часто висит густой туман. 10. На улицах слякоть и лужи.

Петербургская погода
Петербуржцы любят говорить о погоде. Разговор часто
начинается словами: «Собачья погода, правда?» Это легко
понять. Наш город находится у моря, воздух влажный, небо

часто затягивается тучами. Поэтому погода у нас меняется
каждый час. Ждешь солнца — небо пасмурное. Возьмешь
зонтик — дождь прекращается. Хочешь тепла — в Петербур-
ге холод, ждешь мороза — начинается оттепель. Говорят, что
в Петербурге всегда туман, моросит или льет как из ведра.
Но все же лучше именно такая — определенная — погода.
Лучше, когда дождь льет, как из ведра, чем когда моросит и
когда на улицах сумерки уже в полдень, дома серые, лица у
людей невеселые.
Да, у нас действительно влажный климат. Но если вы
хотите дождя, то его не будет очень долго. Однажды ле-
том, например, весь июль была жара, как в Средней Азии.
А когда мороз, в Петербурге холоднее, чем в Сибири. Воздух
влажный и даже температура минус 10–15 °С очень непри-
ятна. Но кто любит Петербург, тому приходится мириться и
с петербургской погодой.
Je dvojí stupnice u teploměru od bodu mrazu do bodu varu. Fran-

couzský fyzik Réaumur ji rozdělil na 80 dílků, Švéd Celsius na 100 stup-
ňů, takže čtyři stupně prvého se rovnají pěti stupňům druhého.
Na tom je založen vtip.
Mezi filmovými herečkami jedna nedělá se svým stářím tajnosti,
nemá to zapotřebí, a obrátí se pak k druhé s výzvou:
— A teď řekni spravedlivě, kolik je vlastně tobě? — Bohužel, už
jsem přestoupila šestatřicítku jsem přestoupila. — Podle Réaumura
nebo podle Celsia?
***
O věcech, které zaujímají nižší polohu, říkáme, že klesají. Týmž
slovem se vyjadřuje úpadek mravní. Nepříjemné je pokárání:
Že se nestydíte! Takhle jste klesl! Z koho jste si to vzal příklad? —
Z teploměru.
***
Už se jim nic nestane
Vloni v Anglii zrušili zákon starý přes 200 let. Opravňoval upálit
na hranici každého, kdo předpovídal počasí. Jak to dopadlo s mete-
orology — se neví.
Lekce 7.
UNIVERZITA
Na fakultě před začátkem školního roku

Martin. Ahoj, Tondo! Co tady děláš?
Antonín. To je divná otázka! Co bych na filozofické fakultě dělal?
Samozřejmě, že studuji. Vždyť jsem už ve třetím ročníku, příteli. A co
ty? Vidím tě tady poprvé.
Martin. Není divu. Zapsal jsem se na fakultu teprve včera.
Antonín. Tak tedy jsi nováček. Jaký obor budeš studovat?
Martin. Ruštinu jako hlavní obor a angličtinu jako druhý
obor.
Antonín. Budeš studovat v prezenčním studiu?
Martin. Ano. Studovat dálkově cizí jazyky je dost těžké. Při za-
městnání bych to nezvládl.
Antonín. Máš pravdu. A co přĳímací zkoušky? Už jsi je udělal?
Martin. Ano, měl jsem štěstí. Přĳímací pohovor jsem už dělal
také. Zkrátka, celé přĳímací řízení už mám za sebou.
Antonín. Gratuluji.
Martin. Nevíš, Tondo, náhodou, jaký studĳni plán mají ruštináři
v prvním ročníku? Které předměty budeme studovat?
Antonín. Především budete mít praktická cvičení z ruštiny a
angličtiny, úvod do obecné jazykovědy, úvod do filozofie… Ale víš,
trochu jsem na ten první ročník pozapomněl. Podívej se raději do
seznamu přednášek a seminárních cvičení.
Martin. Kde je ten seznam?
Antonín. Dole v přízemí, u děkanátu. Mimochodem, nebyl jsi

ještě na studĳním oddělení děkanátu?
Martin. Ne. A proč bych tam chodil?
Antonín. Dostaneš tam index, potvrzení o studiu pro student-
skou menzu a pro zakoupení průkazky na tramvaj nebo autobus.
Řeknou ti, kteří profesoři, docenti, odborní asistenti a lektoři vám
budou přednášet nebo povedou cvičení a jaké budete dělat zápočty a
zkoušky. Dozvíš se tam i to, kdy se odevzdává diplomová práce, kdy
budou státní zkoušky. Zjistíš tam také, jestli budeš dostávat stipen-
dium a máš-li místo na kolejích.
Martin. Děkuji za informaci. Vidím, že už máš zkušenosti skoro
jako absolvent. Nevíš také náhodou, kdy nám začíná vyučování?
Antonín. První přednášku budete mít zítra. A ráno se bude konat
imatrikulace nových posluchačů.
Martin. Co to vlastně je?
Antonín. To je velmi slavnostní obřad. Studenti přĳatí na vy-
sokou školu se zapisují do matriky řádných posluchačů a skládají
slib, že budou zachovávat univerzitní řád. Prakticky je to slavnostní
zahájení školního roku. Seznámíš se tam se všemi studenty fakulty.
Martin. Už se na to těším. A co ještě budu potřebovat?
Antonín. Především musíš vědět, kde je katedra rusistiky. Víš
co, Martine, pojď se mnou. Právě jdu na katedru bohemistiky, která
je vedle. A cestou ti ukážu, kde jsou nejlepší posluchárny, studovna
a knihovna, prodejna knih a jazyková laboratoř.
Martin. Výborně. Moc ti děkuji.
SLOVA K TEXTU
divný — странный
ročník — курс
nováček — новичок
obor — специальность
hlavní obor — основная специальность
druhý obor — вторая специальность
prezenční studium — дневное обучение
dálkově — заочно
zvládnout — осилить, суметь
přĳímací zkoušky — приемные экзамены
udělat = složit — сдать (экзамены)
jednička — отличная оценка («пятерка»)
přĳímací pohovor — собеседование
gratulovat — поздравлять
ruštinář — русист
praktické cvičení — практическое занятие
pozapomenout — подзабыть
seznam přednášek — расписание лекций
studĳní oddělení — студенческий отдел
úloha — роль
index — зачетная книжка
potvrzení — справка, квитанция
síťovka — проездной билет
tramvajenka — проездной билет
pracovnice — работница
odborný asistent — старший преподаватель
lektor — ассистент
státní — государственный
zjistit — узнать, установить
zkušenost — опыт
absolvent — выпускник
zahájení — начало, открытие
konat se — состояться, происходить
imatrikulace — обряд посвящения в студенты
slavnostní — торжественный
obřad — обряд, церемония
matrika — именной список
zachovávat — соблюдать
potřebovat — нуждаться, быть нужным
rusistika — русская филология
bohemistika — чешская филология, богемистика
VÝRAZY
není divu — не удивительно

při zaměstnání — без отрыва от производства
měl jsem štěstí — мне повезло

úvod do obecné jazykovědy — введение в общее языкознание
úvod do filozofie — введение в философию
skládat slib — давать обет, клясться, торжественно обещать,
принимать присягу
ZADÁNÍ K DIALOGU
1. Co tady děláš? — Samozřejmě, že studuji.
2. Ve kterém jsi ročníku? — Ve třetím, příteli.
3. Vidím tě tady poprvé. — Není divu. Zapsal jsem se na fakultu
teprve včera.
4. Jaký obor budeš studovat? — Ruštinu jako hlavní obor a češ-
tinu jako druhý.
5. Budeš studovat jako řádný posluchač? — Ano. Studovat dál-
kově cizí jazyky je dost těžké.
6. Už jsi složil přĳímací zkoušky? — Ano, a měl jsem štěstí.
7. Které předměty budeme studovat? — Především budete mít
praktická cvičení z ruštiny a angličtiny, úvod do obecné ja-
zykovědy, úvod do filozofie.
8. Jakou úlohu má studĳní oddělení děkanátu? — Především
pomáhá studentům.
9. Kdy nám začíná vyučování? — První přednášku budete mít
zítra. Po zahájení školního roku se bude konat imatrikulace
nových posluchačů.
10. Co je to vlastně — imatrikulace? — Je to slavnostní obřad
zahájení školního roku, kdy studenti prvního ročníku skládají
slib, že budou dodržovat univerzitní řád.
TEXTY
Text 1. Po zkouškách
Oleg. Konečně už je po zkouškách. Bylo to pro mě nejtěžší zkouš-
kové období za čtyři semestry.
Lena. A tohle říkáš ty, vzorný student, který vždy studuje s vyzna-
menáním! Co ale mám říkat já, průměrná studentka? Byl to opravdu
hrozný nervák. Pořád jsem měla strach, že něco neudělám.
Oleg. Ale přece jsi udělala všechny zkoušky na výbornou.

Lena. Díky tobě. Vždyť jsi mi před každou zkouškou říkal: «Zlom
vaz!» A opravdu, měla jsem štěstí. Třeba u zkoušky z ekonomie jsem si
vytáhla nejlepší otázku. A hlavně — měla jsem výborného zkoušející-
ho. Zkoušel mě docent Ovečkin. Vždyť víš, jak je trpělivý a shovívavý
ke všem studentům.
Oleg. To bych neřekl. Pamatuješ si, jak Vasiljev u něho neudělal
zkoušku? Ovečkin ho zkoušel třikrát, ale ten nic neuměl. Tak letěl.
Lena. Dobře mu tak. Vasiljev je takový lajdák. Nechodí na se-
mináře ani na přednášky. Je jasné, že jeho povrchní vědomosti na
zkouškách vyšly najevo.
Oleg. Já se ti ale divím, Leno. Uvažuješ tady jako zkušená paní
profesorka. Umím si představit, kolik studentů bys nechala propad-
nout, kdybys zkoušela.
Lena. Já bych takové studenty ani nepřipouštěla k zápočtům a
zkouškám. Kdo nechce pilně studovat, musí být vyloučen z univerzity.
Představ si, že takový lajdák jako Vasiljev neudělá zkoušku a pak ještě
žádá o stipendium! Je to spravedlivé?
Oleg. Určitě ne. Ale škoda, že tě teď neslyší náš děkan. Určitě by
ti vyslovil uznání za tvé názory.
Text 2. Naše fakulta

Petrohradská univerzita je jedna z největších vysokých škol v naší
zemi. Je umístěna v několika budovách, které se nacházejí na různých
koncích města. Filologická fakulta je ve zvláštní budově, která je na
Univerzitním nábřeží. Budova je obrácena k Něvě.
Odtud je krásný pohled na město. Na protějším břehu Něvy vi-
díme Isaakĳevský chrám, jehož zlaté kopule jsou vidět zdálky. Před
chrámem stojí světoznámý pomník Petra I. — «Měděný jezdec».
Budova naší fakulty je stará. Je to bývalý palác Petra III. Dole je
prostorná hala. Nalevo je šatna, kde si odkládají kabáty profesoři a
studenti. Na stěně napravo visí velké zrcadlo. Dvě schodiště vedou
do prvního patra. V přízemí je děkanát. V prvním patře je velká a
dlouhá chodba. Na stěnách visí nástěnné noviny, různé vyhlášky a

tabule pro vyhlášky děkanátu. Tady je také aula naší fakulty. Je to
posluchárna číslo 31. To je velká a světlá místnost, jejíž okna vedou
k Něvě. Aula pojme asi 300 lidí. Tady na chodbě je také bufet, kde si
studenti mohou dát šálek kávy něco sladkého nebo zmrzlinu.
Fakulta má svou knihovnu. Všichni studenti jsou jejími čtenáři
a půjčují si tam knihy. Každá katedra má také vlastní knihovnu, kde
mimo učebnice si může student půjčit kromě učebnic i zůzné slovníky
si student. Na fakultě je také velká studovna.
Naše fakulta má prezenční, večerní a kombinované studium.
Prezenční studium trvá 5 let, večerní a kombinované 6 let. Po absol-
vování naší fakulty studenti získávají kvalifikaci učitele, tlumočníka
a překladatele nebo vědeckého pracovníka.
Na fakultě studují nejen ruští studenti, ale také mládež z celého
světa.
Přednášky začínají v 9 hodin a trvají do tří hodin. Po přednáškách
mohou studenti chodit do různých vědeckých spolků, mohou si jít
zacvičit do posilany nebo zaplaurt do bazénu.
Studenti mají dvě zkoušková období: zimní a letní. Po každém
zkouškovém období jsou prázdniny. Během letních prázdnin studenti
často pracují na brigádách.
Text 3. Univerzita Karlova

Karlova univerzita byla zřízena 7. dubna 1348. Otevření Karlo-
vy univerzity znamenalo kulturní čin velkého dosahu. Jako každá
středověká univerzita měla Univerzita Karlova čtyři fakulty: artis-
tickou, teologickou, právnickou a lékařskou. Fakulta artistická, na
níž se učilo sedmi svobodným uměním, byla přípravou ke studiu na
ostatních fakultách. Za nejvyšší fakultu pokládali ve středověku fa-
kultu teologickou. Zásluhou mistra Jana Husa, jenž byl r. 1409 jejím
rektorem, se na začátku XV. století Univerzita Karlova postavila do
čela ideologického boje. Právě r. 1409 Dekretem kutnohorským byla
práva na univerzitě rozdělena a českému národu byly přiznány tři
hlasy proti jedinému hlasu cizinců.
V době pohusitské až po počátek XVI. století význam Univerzity

Karlovy značně poklesl. Delší dobu zůstávala církevní školou v nej-
horším slova smyslu. R. 1882 byla rozdělena na univerzitu českou
a německou, avšak teprve r. 1920 se staly obě školy samostatnými
ústavy. Dne 17. listopadu 1939 byla Univerzita Karlova jako ostatní
vysoké školy v Čechách a na Moravě zavřena německými okupanty.
Znovu byla otevřena teprve po osvobození Československa. Roku
1945 byla německá univerzita zrušena.
Po svém založení v r. 1348 neměla Univerzita Karlova vlastní
budovy. Přednášelo se v kostelech, klášterech a v soukromých bytech
mistrů učení. Od r. 1366 se začalo přednášet v tak zvaném Karolinu.
Karolinum bylo původně jen jednou z univerzitních kolejí — Kolej
Karla IV. Samostatnou kolejí zůstala Karlova kolej až do r. 1611, kdy
byly univerzitní koleje zrušeny a celá univerzita byla soustředěna
v Karolinu. Dějiny koleje jsou proto právem spojovány s dějinami
univerzity a Karolinum je dodnes považováno za nositele kulturních
tradic českého národa. Poněvadž Karlova kolej nepostačovala, zakou-
pil už Václav IV. pro univerzitu dům Rothlevův — to je Karolinum
dnešní. Bylo rozšířeno po r. 1386. Byla to pěkná gotická stavba,
dvou- až třípatrová. V přízemí byly četné krámy. Uvnitř byly vedle
auly a poslucháren byty mistrů a jejich pomocníků, lázně, zbrojnice
a vězení. R. 1718 bylo Karolinum barokně přestavěno. Na počátku
tohoto roku bylo Karolinum jako nejstarší zachovaná univerzitní
budova povýšeno k úkolům veskrze čestným. Posluchači studují v
různých budovách, které patří různým fakultám.
CVIČENÍ
1. Vyberte si z dialogu «Na fakultě před začátkem školního

roku» 20 slov, týkajících se univerzity. Pomocí těchto slov
vypravujte o své fakultě.
2. Vypravujte o tom, jak u vás probíhalo poslední zkouškové

období (srov. text 1 Po zkouškách).
3. Na uslyšenou větu volně odpovídejte replikou podle vzoru.

Vzor:
Udělal jsem zápočet z ruské literatury. A co ty? — Já jsem právě
udělal latinu.
1. Studuji na univerzitě. A co ty?

2. Už jsem dělal přĳímací zkoušky. A co ty?
3. Ty verše jsem se naučil už včera. A co ty?
4. Po absolvování univerzity budu pracovat jako učitel. A co ty?
5. Neudělal jsem zkoušku ze slavistiky. A co ty?
6. Požádal jsem děkanát o stipendium. A co ty?
7. Nedostal jsem zatím ani index, ani studentský průkaz. A co ty?
8. Po deváté třídě půjdu na gymnázium. A co ty?
9. Z testů mívám obvykle dvojky nebo trojky. A co ty?
10. Mám velmi rád praktická cvičení z české fonetiky. A co ty?
11. Velmi rád chodím na studentské večírky. A co ty?
12. Nejraději mám staroslověnštinu. A co ty?
1. Studoval jsem s vyznamenáním, a proto jsem byl hned po ma-
turitě přĳat na univerzitu. 2. Kdo jde na odbornou školu, musí
projít přĳímacím pohovorem. 3. V prvním pololetí jsem pilně
navštěvoval semináře a zameškal jsem jenom šest hodin. 4. Stu-
denta Nováka vyloučili z univerzity, protože nechodil na před-
nášky, špatně pracoval v seminářích a nakonec neudělal zkoušku
z jazyka. 5. Během studia na univerzitě píší studenti ročníkové a
diplomové práce. Diplomová práce se obhajuje koncem pátého
ročníku, před státní zkouškou. 6. Rád vzpomínám na své učitele,
i když byli občas přísní. Ale když učitel dává známky spravedlivě,
každý žák si ho váží. 7. Tento student vyniká v jazycích. 8. Můj
otec nastoupil na Lomonosovovu univerzitu v Moskvě v r. 1940,
ale neukončil ji, protože začala válka. 9. Tento profesor nemá
rád studenty, kteří se učí látku nazpaměť, a nechává je zkoušku
opakovat. 10. Můj kamarád musí dělat opravnou zkoušku z české
gramatiky.
5. Odpovězte podrobně na otázky.

1. Jaké jsou podmínky pro přĳetí na vysokou školu? 2. Kdo do-
stává na fakultě stipendium? 3. Jací studenti mají právo bydlet
na kolejích? 4. Jaké fakulty má Petrohradská univerzita? 5. Jaké
doklady jsou nutné k zápisu na vysokou školu? 6. Jaké jsou
povinnosti děkanátu? 7. Jaké jsou povinnosti a práva studentů?
8. Jaké diplomové práce píší studenti českého oddělení? 9. Jak
probíhá hodina češtiny v prvním ročníku? 10. Která zkouška je
nejtěžší a proč?
6. Z uvedených vět s výrazem chci, aby apod. Tvořte věty se

slovesem mít v kondicionálu.
Vzor:
Chci, abys pilně studoval. — Měl bys pilně studovat.
1. Chci, aby tě připustili k zápočtu.

2. Chci, abys ukázal svůj index.
3. Chci, aby ti otec kontroloval a podepisoval žákovskou knížku
každý týden.
4. Chci, aby ti rodiče napsali omluvenku.
5. Chci, aby studenti odkládali svrchní oděv v šatně.
6. Chci, aby studenti opakovali probranou látku.
7. Chci, abys neměl špatné známky.
8. Chci, aby studenti neopisovali.
9. Chci, abys udělal státní zkoušku.
10. Chci, abys smazal tabuli.
11. Chci, abys odpovídal plynně a jasně.
12. Chci, abys četl hlasitě a zřetelně.
13. Chci, abyste si vyndali sešity a učebnice z batohů.
14. Chci, aby ses naučil zameškanou látku.
15. Chci, abys chodil na přednášky.
16. Chci, abys dostal jedničku z písemky.
7. Vypravujte o tom, jak u vás probíhá hodina češtiny. Užĳte

při tom následujících slov a výrazů: studovat češtinu,
učit se češtinu, číst česky v originále, překlad z češtiny do
ruštiny, učebnice, užívat slovníku, vykládat obsah, přehrát
magnetofonovou pásku, namluvit na pásku.
8. Připravte si rozhovory.
1. Dva spolužáci po maturitě diskutují o tom, na kterou vysokou
školu by měli jít studovat. Uvádějí přednosti a nevýhody té či
oné vysoké školy.
2. Potkaly se dvě bývalé spolužačky. Jedna je studentkou Fi-
lologické fakulty Petrohradské státní univerzity, druhá je
studentkou Petrohradské technické univerzity. Vypravují si
o svých vysokých školách. Vzpomínají na svou školu.
3. Tři studenti filologické fakulty diskutují o tom, který předmět
je nejzajímavější a proč.
4. Český student se ptá ruského kolegy na stipendium. Ruský
student vysvětluje, za jakých podmínek se v Rusku dostává
stipendium, jaké jsou druhy stipendia, kdo rozhoduje o při-
dělení stipendia, na co se stipendium vydává apod.
5. Student pátého ročníku vysvětluje studentovi prvního roční-
ku, jaký je rozdíl mezi zkouškou a zápočtem. Radí mu, jak se
má učit na zkoušky a zápočty z různých předmětů.
6. Dvě maminky mluví o svých dětech — studentech poslední
třídy. Hodnotí jejich úspěchy a přemýšlejí o jejich budoucnosti.
9. Napište stručné vypravování s užitím uvedených slov a

výrazů:
a) písemná kontrolní práce, slovník, zapsat si do sešitu, lektor četl
noviny, opsat, chyba, nedbalý, dát špatnou známku;
b) zameškat 10 hodin, zkouškové období, připustit ke zkoušce,
přísný, mlčet, propadnout u zkoušky, vyloučit z univerzity.
10. Nahraďte podtržená slova antonymy.

Vzor:
Složil jsem tuto zkoušku. — Neudělal jsem tuto zkoušku.
1. Mnozí studenti chodí pravidelně na přednášky. 2. Profesor

sdělil, za student Levý dostal jedničku. 3. Psychologie je volitel-
ný předmět na filologické fakultě. 4. Profesor, který nás včera
zkoušel, byl velice přísný. 5. Za Komenského se diskutovalo o
tom, zda základní vzdělání má být v mateřském jazyce. 6. Děkan
přĳal tohoto studenta na filozofickou fakultu. 7. Lektor se zeptal,
zda student Novák toto slovo napsal správně. 8. Nakonec jsme
udělali státní závěrečné zkoušky. 9. Zavřete okna, v posluchárně
je už chladno. 10. Za dobré výsledky děkan udělil studentovi
pochvalu.
11. Nahraďte podtržená slova synonymy.

1. Tento student neudělal zkoušku. 2. Chudák Pepík, neprospěl v
antické literatuře. 3. Můj kamarád napsal, že jeho bratr absolvoval
pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. 4. Moje sestra
v tomto zkouškovém období prospěla s vyznamenáním. 5. Můj
přítel studuje historii dálkově. 6. Studenti úspěšně složili zkouš-
ky. 7. Nejtěžší předměty za celou dobu studia na fakultě budeme
mít v šestém semestru. 8. Po přĳímacím pohovoru se studentka
Nováková zapsala na filozofickou fakultu. 9. Za týden budou
studenti posledního ročníku gymnázia skádat zkoušku dospělos-
ti.10. Všichni studenti našeho oddělení bydlí ve studentském uby-
tovacím zařízení. 11. Můj přítel složil všechny zápočty a zkoušky.
12. Na žádost proděkana student ukázal svůj výkaz o studiu.
12. Rozveďte následující věty.

1. Musím se připravovat na zkouškové období. 2. Dnes přišel
student Novák do hodiny pozdě. 3. Promiňte, pane profesore,
že jsem včera zameškal přednášku. 4. Studentka Krátká zažádala
o stipendium. 5. Zítra budeme psát písemnou práci (písemku) z
lexikologie. 6. Co kdybych složil zápočet příští týden? 7. Konečně
jsem udělal poslední zkoušku. 8. Chtěl bych dostat červený di-
plom. 9. Neudělala jsem kolokvium ze světové literatury.
13. Seznamte se s dějinami vaší univerzity. Připravte vyprávění

o své univerzitě, využĳte slova a výrazy z textu Po zkouš-
kách, Naše fakulta, Univerzita Karlova.
14. Přeložte otázky do češtiny a odpovězte na ně.

1. Какой предмет вы считаете самым трудным? 2. Что делает
заместитель декана, когда студенты пропускают занятия?
3. Когда студенты проваливаются на экзаменах? 4. Как ведут
себя абитуриенты на приемных экзаменах? 5. Как должен
заниматься добросовестный и прилежный студент? 6. Что
делает учитель, когда ученик получает двойки? 7. Как вы
сдали последнюю сессию? 8. Какие домашние задания вам
задают на занятиях по английскому языку? 9. Где вы пред-
почитаете заниматься: в библиотеке или дома? 10. Чем от-
личается вечернее отделение от дневного?

На занятиях по чешскому языку
Три раза в неделю у нас бывают практические занятия по
чешскому языку. В 9 утра звенит звонок и в аудиторию входит
наш преподаватель Сергей Иванович. Мы все встаем. Препо-
даватель тут же говорит: «Садитесь, пожалуйста!» Потом он
спрашивает: «Кто сегодня отсутствует?»
Я, конечно, говорю, что Лена и Таня больны, но в это время
Лена вбегает в аудиторию. Как всегда, она опоздала на 5 ми-
нут.
«Достаньте тетради! — говорит преподаватель. — Проверим до-
машнее задание. Катя, прочитайте, пожалуйста, свое сочинение».
Катя тихо и торопливо читает. Аня и Лена в это время, ко-
нечно, начинают болтать.
«Не разговаривайте, девушки, — говорит преподаватель. —
А вы, Катя, читайте громко и внятно!»
Потом Сергей Иванович пишет на доске несколько слов и
говорит: «Придумайте за 5 минут небольшой рассказ с этими
словами». Все думают. Лена о чем-то шепчется с Катей, которая

сидит во втором ряду.
«Не мешайте занятиям, Лена, — говорит преподаватель. —
И не вертитесь! Опоздали, а еще нарушаете дисциплину!»
«Простите, пожалуйста, Сергей Иванович! — отвечает
Лена. — Но ведь у нас устное задание».
«Тем более, — говорит преподаватель. — Не оборачивайтесь
к Кате. Лучше подумайте, как вы будете рассказывать. Кстати,
5 минут уже прошло. Пожалуйста, Лена, вы хотите отвечать?
Слушаю вас».
Лена начинает и тут же делает ошибку. Я поднимаю руку.
«Пожалуйста, Олег. Поправьте Лену», — говорит мне Сергей
Иванович. Я, как всегда, отвечаю без запинки.
«Молодец, — хвалит меня преподаватель. — Вот это образ-
цовый студент. Ставлю вам «отлично». А вам, Лена, следовало
бы выучить пропущенную тему».
Потом Сергей Иванович стирает с доски и рисует циферблат
часов. «Который час?» — спрашивает он. Мы дружно отвечаем:
«Без девяти десять». «Неплохо, — говорит Сергей Иванович. —
Только не говорите все сразу».
Затем Сергей Иванович предлагает нам придумать диалог
и разыграть его. Мы с Аней придумали самый веселый диалог.
Сергей Иванович записал его на магнитофон. Мы прокручиваем
ленту, слушаем нашу запись и исправляем ошибки.
Затем Сергей Иванович показывает нам картинки, а мы рас-
сказываем их содержание.
Наконец остается 5 минут до звонка. Сергей Иванович задает
нам домашнее задание, смотрит на часы и говорит: «Ну, ребята, у
нас осталось еще три минуты. Давайте споем чешскую песню» .
Раз занятие кончается песней, значит, Сергей Иванович
нами доволен.
— Jak to, že jsi tak uctivě zdravil našeho latináře?

— Ale dal mi na pololetní vysvědčení pětku, tak aby neřekl, že se
mu za to mstím.
***
Nezdokonalil svou paměť
Londýnský psycholog J. Bartless přednášel na Oxfordské univer-
zitě na téma «Jak zdokonalit svou paměť». Svou řeč musel v polovině
odložit; zlomyslní studenti využili jeho chvilkové nepozornosti a
schovali mu lístky, na nichž měl přednášku napsanou.
***
Roztržití v každém věku
Že jsou i mladí profesoři roztržití, to potvrdil nedávno v Malmö
mladý docent Nils Gustavson. Při přednášce o výživné hodnotě mlé-
ka mimo jiné řekl: «Když budete po 1.200 měsíců pít každý den litr
mléka, určitě se dožĳete sta let».
***
Nebezpečné povolání
Je jím v Indii funkce dohlížitele při písemných zkouškách na
univerzitě. Jeden z nich byl zabit, když upozornil, že studenti opisují,
dokonce ne z taháků, ale přímo z učebnic. Jinde při stejné příležitosti
ničili studenti po stížnosti dohlížitele veřejný majetek.
***
Neslýchané
V irském Dublinu uveřejnil jistý deník dopis čtenáře: «Je přímo
neslýchané, co učitelé vyžadují! V mládí musí člověk psát vlastní úko-
ly; když se ožení, musí se zabývat úlohami svých dětí. Jako dědeček se
musí zabývat úlohami svých vnuků. Cožpak to nikdy nepřestane?»
***
— Ti učitelé už nevědí, co by si vymysleli. Včera jsem musel dát
klukovi sto korun na křídu.
— Proč tolik?
— Ale dostal za úkol popsat školu.
***
Odměna až po smrti
Když otevřeli závěť majitele jedné londýnské řidičské školy, zjis-
tilo se, že celý svůj velký majetek odkázal svým žákům, kteří u něho
propadli u zkoušek.
***
Klady randálu
Chudáci rodiče — potvrdí-li se správnost toho, co tvrdil dr. Peter
McLean z univerzity v Calgary (Kanada). Nebudou již moci vyčítat
svým studujícím ratolestem, že se — proboha — nemohou nic nau-
čit, když jim do memorování řve rádio, magnetofon nebo gramofon.
McLean totiž dokazuje, že z dlouhodobého hlediska se paměť studen-
tů zlepšuje, jestliže jsou nuceni studovat v hlučném prostředí.
***
Povídá otec synovi:
— Chtěl bych se vsadit, že zase už nic nevíš z toho, co vám říkali
ve škole.
— Jen se vsaď, tati, vyhraješ!
***
— Zítra píšu písemku. Budeš mi držet palce?
— Klidně, ale bude se ti blbě psát.
Lekce 8.
MĚSTO A DOPRAVA
Nad průvodcem Prahou

Lena. Tak jsme konečně v Praze. Už dávno jsem chtěla navštívit
hlavní město České republiky.
Martin. Líbí se ti, viď?
Lena. Je to nádhera! Ráda bych si ji co nejdřív důkladně pro-
hlédla.
Oleg. Není to snadné. Nezapomeň, že Praha je velkoměsto s
jedním milionem obyvatel.
Lena. Proto jsem chtěla poprosit Martina, aby nám ukázal nej-
zajímavější pamětihodnosti Prahy.
Martin. Rád vám budu dělat průvodce. Tady mám plánek Prahy.
Podívejte se, kam vás chci zavést. To je centrum Prahy. Hlavní tepnou
města je Václavské náměstí. Jsou zde velké obchody, úřady, restau-
race, kina a divadla, na horním konci náměstí je Národní muzeum.
Naproti je pomník svatého Václava.
Lena. Nezdá se vám, že se Václavské náměstí spíš podobá třídě
nebo bulváru? Je široké a dlouhé.
Martin. Máš pravdu, Lenko. Víš, před sto lety se jmenovalo jinak:
Koňský trh. Pokud nemáte námitky, tak ho projdeme pěšky. Dole je
křižovatka Můstek, napravo jsou Příkopy. Název této ulice svědčí
o tom, že tady byla hranice Starého Města, pod jehož hradbami byl
příkop naplněný vodou.
Lena. Uvidíme také Staré Město?
Martin. Určitě. Je to 10 minut pěšky Celetnou ulicí od Prašné
brány. Můžeme se tam ovšem dostat touto uličkou přes Ovocný trh.
Od Prašné brány už začíná Staré Město. Víte něco o této pražské čtvrti?
Lena. Ovšem. Naši profesoři nám vypravovali o Staroměstské
radnici, o pověstném orloji, o Janu Husovi, jehož pomník stojí upro-
střed Staroměstského náměstí… Velice rádi bychom to všechno viděli
na vlastní oči.
Martin. Potom vás zavedu na Karlův most. Jistě o něm také víte.
A odtud přes Malou Stranu vede přímá cesta na Hradčany. Odtud je
opravdu krásný pohled na Prahu. Doufám, že na první den taková

procházka stačí.
Lena. Jsi velice hodný, Martínku. Prosím tě, nemohla bych si
také prohlédnout Vyšehrad? Pokud vím, je to sídlo pramatky Pra-
hy — kněžny Libuše, která spolu s Vlastou z Dívčí války dokázala, že
i ženy mohou být statcěné…
Martin. To je fakt. Ale neradil bych ti jít z Hradčan na Vyšehrad
pěšky. Po pražských dlažbách to ani statečný muž nedovede.
Oleg. A jak se tam dostanu městskou dopravou?
Martin. Je to jednoduché. Na Malostranském náměstí nastoupíš
na tramvaj číslo 22 nebo 23, přestoupíš na Karlově náměstí na tramvaj
18 nebo 24 a přes most Legií se dostaneš na Vyšehrad. Rád bych tě
tam doprovodil, ale ve čtyři hodiny mám být na fakultě.
Oleg. Mockrát ti děkuji, Martine.
Martin. Tak už je na čase, abychom se vydali na cestu Prahou.
Pojďme!
SLOVA K TEXTU
průvodce — путеводитель
hlavní město — столица
snadný — легкий
velkoměsto — большой город
obyvatel — житель
pamětihodnost — достопримечательность
střed — центр
tepna — магистраль, артерия
náměstí — площадь
obchod — магазин
úřad — учреждение
divadlo — театр
horní — верхний
pomník — памятник
zdát se — казаться
podobat se — быть похожим
třída — проспект
bulvár — бульвар
křižovatka — перекресток
svědčit — свидетельствовать
hradba — крепостная стена
příkop — ров, канава
dostat se (kam) — доехать, добраться
pověstný — легендарный, знаменитый
vlastní — собственный
jistě — наверняка
ochotný — любезный
sídlo — резиденция
pramatka — праматерь
kněžna — княгиня
statečný — мужественный
chodník — тротуар
dlažba — мостовая
dovést — суметь, смочь
doprava — транспорт
jednoduchý — простой
nastoupit — сесть (на трамвай, автобус)
přestoupit — пересесть
doprovodit — проводить (кого-либо)
VÝRAZY
To je nádhera! — Красота!
dělat průvodce někomu — быть гидом, экскурсоводом для кого-
нибудь
Václavské náměstí — Вацлавская площадь
Národní muzeum — Национальный музей
Koňský trh — Конный рынок
mít námitky — возражать, иметь возражения
Staré Město — Старе Место (древняя часть Праги)
Prašná brána — Прашна брана (Пороховые ворота)
Ovocný trh — Фруктовый рынок (площадь в Праге)
Malá Strana — Мала Страна (район Праги)
ZADÁNÍ K DIALOGU
1. Vyslechněte obě repliky. Na opakovaný podnět reagujte.
1. Líbí se ti Praha? — To je nádhera! Rád bych ji co nejdřív po-
znal.
2. Prosím tě, ukaž nám Prahu. — Rád vám budu dělat průvodce.
3. Nezdá se vám, že Václavské náměstí je příliš dlouhé? — Máš
pravdu, podobá se spíš třídě nebo bulváru než náměstí.
4. Uvidíme také Staré Město? — Určitě. Je to 10 minut pěšky
Celetnou ulicí od Prašné brány.
5. Víte něco o Starém Městě? — Ovšem. Naši profesoři nám
vypravovali o Staroměstské radnici, o pověstném orloji, o
Janu Husovi, jehož pomník stojí uprostřed Staroměstského
náměstí.
6. Kam nás zavedeš? — Na Karlův most a odtud přes Malou
Stranu přímo na Hradčany.
7. Proč nepůjdeme na Vyšehrad pěšky? — Je to moc daleko a
hlavně, po pražských dlažbách je to těžké.
8. A jak se tam dostanu městskou dopravou? — To je jednodu-
ché. Na Malostranském náměstí nastoupíš na tramvaj číslo 22
nebo 23, přestoupíš na Karlově náměstí na tramvaj 18 nebo
24 a dostaneš se na Vyšehrad.
TEXTY
Text 1. Pražská městská doprava

Igor. Jak to u vás v Praze vypadá s městskou dopravou?
Martin. Myslím si, že je to stejně tvrdý oříšek jako všude ve
velkoměstech. Stačí, abys jel jednou tramvají ve špičce a poznáš to
na vlastní kůži.
Igor. Spíš na vlastních bocích… Podobné zkušenosti mám i v
Petrohradě. Ale zajímal by mě systém pražské městské dopravy. Jaké
dopravní prostředky jsou nejpopulárnější, jaké linky máte apod.
Martin. V Praze máme tramvaje, autobusy a metro. Metro je teď
nejoblíbenější pražský dopravní prostředek.
Igor. A kolik má metro tras? A kolik stanic?

Martin. Naše metro má 3 trasy — A (zelená), B (žlutá) a C (čer-
vená) a celkem přes 50 stanic. Ale večer vlaky nejezdí tak často jako
v petrohradském metru, někdy musíš čekat na vlak dost dlouho.
Igor. A co trolejbusy? Ještě jezdí?
Martin. Ne, trolejbusy už z ulic hlavního města zmizely.
Igor. A proč?
Martin. Důvodů je několik. Především to, že staré pražské ulice
jsou úzké a trolejbusy zabírají hodně místa.
Igor. Z toho je vidět, že budoucnost patří metru.
Martin. Ano, metro se pořád rozšiřuje a je to nejrychlejší do-
pravní prostředek.
Igor. A kdy u vás začíná a končí provoz městské dopravy?
Martin. Denní provoz trvá asi od 4 do 23 hodin. Noční provoz je
jen na některých tratích podle zvláštních jízdních řádů.
Igor. To je dobré. Škoda, že v Petrohradě takový noční provoz
nemáme. Když se člověk zdrží, tak musí buď jít pěšky, nebo si vzít
taxíka. To je jediný dopravní prostředek, který v noci jezdí.
Martin. Zato máte ten taxík levnější než u nás.
Igor. To je pravda. A navíc máme ještě mikrobusy, které jezdí po
určitých tratích, říká se jim «maršrutky». Mimochodem, kolik u vás
stojí jedna jízda?
Martin. Cena jízdenky je teď 26 Kč a můžeš přestupovat z jedno-
ho dopravního prostředku na jiný kolikrát potřebuješ.
Igor. To je dost, ale přestupní jízdenka se vyplatí. Děkuji ti za
informace, byly pro mě velice užitečné.
Text 2. V tramvaji
Mladík. Prosím vás, jedu správně na Strahov?
Revizor. Ano, ale v Resslově ulici si přestupte na třiapadesátku.
Tato tramvaj tam má konečnou.
Mladík. Jak to? Vždyť mi jeden kluk na zastávce řekl, že se na
Strahov svezu devítkou bez přestupování.
Revizor. Ti kluci vždycky něco říkají a jen pletou lidem hlavy.
Ještě dobře, že vám neporadil špatnou tramvaj. A nemáte naskakovat
za jízdy, víte to?
Mladík. Promiňte, prosím. Hrozně spěchám.

Revizor. Takový shon končí často černou kronikou nebo aspoň
pokutou. Předložte jízdenku, prosím.
Mladík. Mám tramvajenku.
Revizor. Víte, že bych vám mohl dát pokutu? Naskočil jste a ještě
k tomu jedete na černo!
Mladík. Promiňte, pane, vždyť jsem řekl, že mám tramvajenku!
Prosím, podívejte se, tady je (ukazuje).
Pan. Aha, student! Ti vždycky používají jednu tramvajenku pro
deset lidí… Když máte tramvajenku, musíte ji předložit hned.
Mladík. Kdybych, pane, věděl, že jste ve voze, tak bych raději
šel pěšky!
Revizor. Podívejme se — a ještě k tomu mě uráží! Právě nějaký
takový «poradce» vám asi řekl, že se na Strahov dostanete devít-
kou.
Mladík. Proč ne? Ted’ vystoupím na Plzeňské a už jsem na Stra-
hově.
Revizor. Co to zase vymýšlíte? To je přece pořádný kus pěšky!
Mladík. Když je člověk mladý a má dobrou náladu, tak to není
moc daleko.
Revizor. Nač tedy vůbec jezdíte tramvají? Choďte pěšky a tram-
vaje nebudou tak přeplněné.
Text 3. Dopravní mozaika

Chci uvést jednu docela běžnou historku, jaká se jistě denně stává
na tisíci místech, možná bez povšimnutí, ale přesto svědčí o tom, že s
našimi dětmi a s naší mládeží to přece jen není tak docela špatné.
V sobotu se houf asi osmiletých dětí vracel z nějaké oslavy v na-
šem městě. Na silnici blízko nich upadla stará paní a z opačné strany
se k ní blížilo auto. Desatery dětské ruce pomáhaly staré paní na nohy
a nakonec pomohl i kolemjdoucí muž. Děti zůstaly se starou paní na
chodníku a pomáhaly jí čistit kabát. Je to jen jeden z dobrých činů,
které si přejeme vidět u dětí a mládeže stále častěji.
***
Už za několik desetiletí budou lidé překonávat vzdálenosti v
elektrických létajících automobilech, které budou moci startovat i
přistávat na každé silnici. Z bezpečnostních důvodů nepřekročí prý
rychlost dnešních aut. Aby nedocházelo ke srážkám s dopravními
letadly, budou automobily létat pouze v maximální výši 500 m a
nebudou se pohybovat v blízkosti letišť.
CVIČENÍ
1. Vypravujte svými slovy obsah dialogu «Nad průvodcem

Prahou».
2. Přečtěte text 1. Vypravujte o městské dopravě v Praze.
3. Podle vzoru textu 1 vytvořte dialog na téma «Petrohradská

městská doprava».
4. Naučte se dialog «V tramvaji» (Text 2) nazpaměť.
1. Kterou tramvají se dostanu na Václavské náměstí? 2. Motorista
se nepodíval na dopravní značku a vjel do slepé uličky. 3. Jeďte
desítkou až na Palácové náměstí a tam přestupte na sedmičku.
4. Nerad jezdím autobusem, mám raději metro. 5. Tramvaj je
přeplněná, cestující jsou tam namačkaní jako sardinky. 6. Prosím
vás, kde se mohu dovědět, jaký je noční autobusový jízdní řád?
7. Už je sedm hodin, příští tramvaj bude určitě naše. 8. Stanoviště
taxi jsou ve všech čtvrtích Prahy. 9. Kupte si jízdenku v automatu.
10. Trolejbus číslo 8 jezdí nepřetržitě. 11. Musíte vystoupit na
konečné stanici. 12. Když půjdete touto příčnou ulicí, dostanete
se k nové univerzitě. 13. Vystoupíte z autobusu uprostřed náměs-
tí, zahnete k Něvě a uvidíte pomník Petra I. 14. Ve špičce jsou
tramvaje, autobusy a trolejbusy přeplněné. 15. Na této stanici si
vystupte a přestupte na tramvaj číslo 5. 16. Nesestupujte chod-

níku, aniž byste se podíval doleva a doprava. 17. Když sjedete
pohyblivým schodištěm dolů, uvidíte vlaky metra. 18. V České
republice se jezdí po pravé straně vozovky jako v Rusku. 19. Když
chodci nechodí po chodníku, nýbrž po silnici, může je přejet auto.
20. Zkušený řidič nikdy nepřekročí předepsanou rychlost.
6. Tvořte odpovědi podle vzoru:

Vzor:
— Byl jsi na Starém Městě?
— Ano, právě se vracím ze Starého Města.
1. Byl jsi na Hradčanech? 2. Byl jsi v Národním muzeu? 3. Byl

jsi v Karolinu? 4. Byl jsi na Vyšehradě? 5. Byl jsi na Václavském
náměstí? 6. Byl jsi na Karlově mostě? 7. Byl jsi ve Zlaté uličce?
8. Byl jsi v Národní galerii? 9. Byl jsi na Petříně? 10. Byl jsi na
Karlově náměstí? 11. Byl jsi na Malé Straně? 12. Byl jsi na Hlav-
ním nádraží?
7. Užĳte při odpovědi slovo v instrumentálu.

Vzor:
— Půjdeš pěšky?
— Metro.
— Ne, raději pojedu metrem.
— Pojedeš metrem?
1. Autobus. 2. Trolejbus. 3. Podzemní dráha. 4 Auto. 5. Tramvaj.

6. Elektrika. 7. Taxík. 8. Mikrobus.
8. V modelové větě nahraďte podtržené slovo jiným.

1. Jak se dostanu k univerzitě? (divadlo, metro, stanoviště taxi,
hotel, přístav, knihovna, cestovní kancelář, banka, most)
2. Kterou tramvají se mohu dostat do centra města? (Celetná

ulice, Václavské náměstí, třída Svobody, Něvský prospekt,
Puškinův bulvár)
3. Mohu se tam dostat touto cestou? (ulice, náměstí, ulička,
nábřeží, příčná ulice, třída, silnice, křižovatka, most)
4. Kde máme vystoupit z tramvaje? (autobus, taxi, metro, trolej-
bus, vůz)
5. Jdeš z univerzity? (kolej, dům, metro, obchod, náměstí, bulvár,
obchodní dům, muzeum, výstava)
6. Podívejte se vpravo a uvidíte tam Národní muzeum (hlavní
nádraží, univerzita, Puškinova socha, knihovna, Masarykův
pomník, Palácový most, pošta, kostel sv. Víta, Václavské
náměstí)
9. Nahraďte podtržená slova antonymy.

Vzor:
Slečna nastoupila do tramvaje. — Slečna vystoupila z tramvaje.
1. Ve špičce jsou autobusy prázdné. 2. Tramvaj je nejrychlejší do-
pravní prostředek. 3. Autobus přĳel přesně v 7 hodin. 4. Zahněte
doleva a přĳdete k univerzitě. 5. Auto zastavilo a pak jelo nazpět
podél trati tramvaje. 6. Vyskakovat z tramvaje za jízdy je zakázáno.
7. Prosím, je toto místo volné? 8. Lanovkou můžete vyjet nahoru.
9. Informační kancelář je na rohu, naleva od radnice. 10. Řidič
musel zabrzdit, protože zepředu vyjela tramvaj.
10. Z daných vět tvořte věty s imperativem pro 1. osobu mn. č.

Vzor:
Jdeme na fakultu. — Pojďme na fakultu.
1. Jdeme na stanoviště taxi. 2. Běžíme do metra. 3. Jedeme smě-

rem k Něvě. 4. Jdeme opačným směrem. 5. Jdeme touto slepou
uličkou. 6. Projdeme se tímto hezkým náměstím. 7. Utíkame
dopředu. 8. Zahneme doleva. 9. Vydáme se k pokladně. 10. Doje
na konečnou stanici.
11. Na otázku odpovídejte výběrem ze dvou replik v roz-

kazovacím způsobu. Odpověď odůvodněte.
Vzor:
Mám jít do muzea pěšky? — Ne, nechoď. Je to velmi daleko. (Ano,
jdi pěšky. Je to blízko.)
1. Mam se postavit do fronty? 2. Mám si koupit jízdenku? 3. Mám

sjet dolů pohyblivým schodištěm? 4. Mám vás doprovodit až k
univerzitě? 5. Mám vystoupit u nádraží? 6. Mám nastoupit na
konečné? 7. Mám přestoupit z tramvaje na autobus? 8. Mám
uvolnit místo této paní? 9. Mám postupovat dále nebo zůstat
na plošině? 10. Mám předložit jízdenku ke kontrole? 11. Mám
předložit tramvajenku? 12. Mám zaplatit pokutu?
12. Položte otázky a odpovězte na ně. V otázce užĳte výrazů

prosím, prosím pěkně, buďte tak laskav, smím se zeptat,
promiňte, mohl bych se vás zeptat.
Cizinec se ptá ...,
• zda se dostane k Puškinovu divadlu tramvají.
• zda má kupovat přestupní jízdenku.
• kde je informační kancelář.
• kterým směrem má jet k obchodnímu domu.
• zda se dostane autobusem na náměstí Děkabristů.
• zda má brzy vystupovat.
• zda má jet až na konečnou stanici.
• zda může přejít křižovatku na zelenou.
• zda má přesedat na první nebo na druhé zastávce.
• zda mu můžete ukázat cestu k Národnímu muzeu.
• zda si může koupit jízdenku u řidiče.
13. Tvořte z výchozích vět otázky podle vzoru. Na otázky od-

povězte.
Vzor:
Bylo by dobré jít pěšky. — Nemáme jít pěšky?
1. Bylo by dobré přestoupit na tramvaj. 2. Bylo by dobré se zeptat,

kde je stanice metra. 3. Bylo by dobré jít na náměstí. 4. Bylo by
dobré si vzít taxíka. 5. Bylo by dobré vystoupit až na konečné.
6. Bylo by dobré se projít po tomto bulváru. 7. Bylo by dobré si
koupit osobní vůz. 8. Bylo by dobré vyjet nahoru. 9. Bylo by dobré
jet metrem. 10. Bylo by dobré zahnout za roh. 11. Bylo by dobré
uvolnit místo staršímu pánovi.
14. Odpovídejte na otázky podle vzoru:

Vzor:
Chceš jet tramvají? — Ne, raději nepojedu.
1. Chceš si vzít taxi? 2. Chceš přesednout na autobus? 3. Chceš

vyjet nahoru pohyblivým schodištěm? 4. Chceš tam jít pěšky?
5. Chceš si koupit tramvajenku? 6. Chceš vystoupit z vozu?
7. Chceš ho doprovodit k univerzitě? 8. Chceš přejít ulici na
křižovatce?
15. Doplňte.
1. Kde mám … na tramvaj číslo 7? 2. Jak … k Univerzitnímu nábře-
ží? 3. Kde je … taxíků? 4. Jděte přímo, potom … doleva a uvidíte… .
5. O nočním provozu se můžeme dozvědět … na stanici. 6. Když do
tramvaje nastoupila žena, každý muž jí chtěl … místo. 7. Kterým
… mám jet, abych … k hlavní poště? 8. Chodci chodí po … , auta
jezdí po … . 9. Kolik činí … v metru? 10. Podzemní dráha je ve …
vždy přeplněna. 11. Cestující, kteří jezdí … , musí zaplatit pokutu.
12. To je škoda, právě nám … autobus. 13. Rád bych si prohlédl …
Prahy. 14. … vybírá peníze od cestujících. 15. Jak dlouho … cesta
k univerzitě?
16. Na otázku reagujte opačnou replikou.

Vzor:
Neměli bychom jet doprava? — Ne, spíš pojedeme doleva.
1. Neměli bychom vyjet nahoru? 2. Neměli bychom zahnout do-

leva? 3. Neměli bychom jít dopředu? 4. Neměli bychom zabočit
doprava? 5. Neměli bychom dát to kolo dozadu? 6. Neměli by-
chom sjet dolů? 7. Neměli bychom dát dětskou sedačku dopředu?
8. Neměli bychom přestoupit na tramvaj? 9. Neměli bychom vy-
stoupit na příští zastávce? 10. Neměli bychom si vzít taxi?
17. Reagujte na jádro sdělení otázkou.

Vzor:
Odpoledne půjdeme do muzea. — Kam? Do muzea?
1. Vystoupíme na Horním náměstí. 2. Máme přejít Karlův most.

3. Ráno se jede na Karlštejn. 4. Nastoupíme na tramvaj ve vedlejší
uličce. 5. Vyjedeme z Brna. 6. Zahněte doprava za roh. 7. Sejdeme
se na nábřeží. 8. Pojedeme tramvají. 9. Vezmeme si taxi na stano-
višti. 10. Poplujeme tam parníkem.
18. Vypravujte o tom:

1. jak a čím jedete na univerzitu.
2. jaká je situace s dopravou v Petrohradě.
3. jaká městská doprava je v Moskvě.
4. jak se jede metrem.
5. proč si podle vašeho názoru mnozí lidé chtějí koupit auto.
6. jak se dostaneme z letiště na Hlavní nádraží.
7. jaké dopravní prostředky jezdí v Praze.
19. Připravte si rozhovory.

1. Radíte cizinci, jaké pamětihodnosti si má prohlédnout a jak
se k nim dostane.
2. Dva kamarádi diskutují o tom, jaký druh dopravy je lepší.
3. Jeden muž se ptá průvodčího, jak se jede na stadion. Průvodčí
mu radí, jak se tam dostane. Průvodčímu pomáhá jiný cestu-
jící.
4. Váš známý přĳel z Prahy. Ptáte se ho, co tam viděl. Odpovídá

na vaše otázky.
20. Na otázky odpovězte podrobně.

1. Mohl byste mě seznámit s trasou prohlídky Prahy? 2. Čím bych,
prosím, měl začít procházku Prahou? 3. Jak se dostanu k parku?
4. Jak se dostanu na nádraží? 5. Je odtud daleko na univerzitu?
6. Kde je nejbližší stanoviště taxi? 7. Líbí se vám pražské metro?
8. Líbí se vám nové tramvaje nebo ne? Proč?
21. Vymyslete si krátké vypravování s použitím uvedených

slov:
a) univerzita, dostat se, jet načerno, zavřít oči, konečná stanice,
pokuta, zpozdit se na vyučování;
b) silnice, tramvajová trať, auto, srážka, průvodčí, řidič, cestu-
jící;
c) do středu, samoobsluha, označit si jízdenku, tramvajenka,
pohyblivé schodiště, vystupovat;
d) špička, hodně lidí, tlačit se, uvolnit místo, strkat loktem, na-
dávat, vyskočit za jízdy;
e) nastoupit špatně, volné místo, zaspat, konečná stanice, opačný
směr.

Йозеф. Лена, посоветуй мне, пожалуйста, какие достопри-
мечательности Петербурга можно посмотреть.
Лена. С удовольствием. Знаешь что? У меня как раз есть
время. Я могу тебе показать какой-нибудь музей.
Йозеф. Я слышал, что в Петербурге есть очень интересный
музей — Петропавловская крепость. Поехали туда! Ты знаешь,
где он находится?
Лена. Конечно, знаю — это напротив Зимнего дворца,
на берегу Невы. Вот только как туда побыстрее добраться?..
Можно доехать до центра на 10-м троллейбусе, а потом на
Невском проспекте пересесть на метро. Нет, пожалуй, лучше от
Невского сесть на автобус. Переедем Дворцовый мост и будем

у крепости.
Йозеф. Слушай, Лена, давай лучше кого-нибудь спросим.
А то сядем не на тот транспорт.
Лена. Верно. (Обращается к прохожему.) Скажите, пожа-
луйста, как нам лучше доехать до Петропавловской крепости?
Прохожий. Садитесь на автобус и поезжайте до Троицкой
площади. Вы приедете прямо к музею.
Лена. Спасибо.
Йозеф. Смотри, Лена! Как раз идет автобус! Пошли вперед,
там свободнее.
Лена. Где там свободнее! Автобус переполнен. Может быть,
подождем следующего?
Йозеф. Нет, жаль времени — лучше по музею походим.
Прохожий. Конечно, садитесь — вам ехать всего две оста-
новки.
Лена. Скорее, Лена, а то автобус уйдет.
Кондуктор. Приобретайте билеты, пожалуйста.
Йозеф. Два, пожалуйста.
Кондуктор. Проходите, пожалуйста, вперед, впереди сво-
боднее.
Лена. Пошли, Йозеф, вперед — ведь нам на следующей оста-
новке выходить (выходят из автобуса).
Йозеф. Лена, смотри, какой красивый храм!
Лена. Да, это храм Петропавловской крепости.

Московский городской транспорт
В Москве живет более 10 миллионов человек. Многие из
них каждый день ездят на работу городским транспортом.
Трудно себе представить нашу столицу без метро, автобуса,
троллейбуса и трамвая.
Лучший вид транспорта в Москве — это метро. Оно бы-
стро перевозит тысячи людей, особенно в часы «пик», когда
москвичи едут на работу, и вечером, когда они возвращаются

домой. В вестибюлях станций много касс, где можно купить
карточки. Контроль тоже автоматический, без билета про-
ехать невозможно. На эскалаторе легко спуститься к поездам
метро и подняться к выходу. Количество линий московского
метрополитена с каждым годом увеличивается.
Автобусов и троллейбусов тоже становится больше. Они,
вместе с трамвайными линиями, соединяют многочисленные
проспекты, площади, улицы, бульвары и переулки Москвы.
Многие москвичи покупают месячные проездные билеты.
Это очень удобно.
Труд шоферов, кондукторов и других работников транс-
порта нелегок. Но он очень нужен всем жителям столицы.
Улицы и проспекты — это артерии Москвы. Транспорт — ее
кровь.
Otec se ptá syna při návratu z procházky: «Půjdeme domů pěšky

nebo se svezeme tramvají?» Chlapec se zamyslel a pak odpověděl:
«Raději pěšky, ale vezmi mě na záda!»
***
— Svezete mě? — zeptal se stopař.
— Zač?
— Za to, co bych dal za vlak.
Řidič ochotně otevřel dvířka a šlápl na plyn. Při vystupování
stopař ukázal měsíční jízdenku.
***
— Nejlínější je mlha; ta se stále válí.
— A pak hned pokuty; ty se stále ukládají.
***
Motofóry
— Nejen jablko, ale ani řidič nepadne daleko od stromu, když do
něho narazí.
— Auto má vždycky v pořádku. Zato děti potřebují generálku.
— Zásluhou pekelné rychlosti se můžeš dostat předčasně do
pekla!
— Pamatuj! Alkohol je nejhorší protĳezdec.
— Kdy vás volné místo na parkovišti nepotěší? Měl-li tam stát
váš vůz!
— Kuřeti by neublížil, ale slepici přejel bez mrknutí oka.
***
Co se všechno může stát
ZÁKON SCHVÁLNOSTI. Podle zákona schválnosti padá neši-

kům chléb z ruky vždy namazanou stranou na zem. Zajímavým dů-
kazem tohoto zákonu je zpráva z norského ostrova Blarkoy, ležícího
vysoko na severu. Má jedinou cestu a obyvatelé mají dva automobily.
No, a ty se přece jen nakonec srazily…
VHODNÝ NÁPIS. Při vjezdu do jednoho malého australského
města si mohou automobilisté přečíst u silnice tento pozoruhodný
nápis: «Naše město vás srdečně vítá. Buďte však při své jízdě opatrní
a rozumní. Máme tu totiž sice dva krásné hřbitovy, ale vůbec žádnou
nemocnici!» Nestálo by za to, zavést to i u nás?
LUPIČEM NA TŘI HODINY. V Middlesbouroughu ukradli dva
muži poschoďový autobus a tři hodiny s ním jezdili po pravidelné
lince. Jeden z lupičů vybíral od cestujících peníze a omlouval se,
že jim nemůže vydat jízdenky, protože mu byla ukradena brašna.
S tříhodinovou tržbou se pak oba lupiči vytratili jako pára nad
hrncem.
Lekce 9.
NEMOC
Nemoc na koni přijíždí, ale pěšky odchází
Oleg. Lenko, co je s tebou? Vypadáš špatně.
Lena. Mám dojem, že jsem chytla chřipku.
Oleg. A jak dlouho se už necítíš zdravá?
Lena. Skoro týden. Víš, měla jsem jet do Moskvy pro skupinu
českých turistů. Už ve vlaku se mi udělalo špatně. Bolelo mě celé tělo,
mrazilo mě a byla jsem malátná. Doposud jsem jako rozlámaná.
Oleg. Měřila sis aspoň teplotu?
Lena. Bohužel, ve vlaku jsem nemohla sehnat teploměr a v Mosk-
vě už na to nezbýval čas. Ale nějakou horečku jsem určitě měla.
Oleg. To jsi celá ty! Vždycky bezstarostná. Pamatuješ si, jak jsi
jela na brigádu v letním pláštíku a jak z toho byl zápal plic? Kdy už
konečně budeš pečovat o svoje zdraví!
Lena. Nezlob se, Olegu, ale nemohla jsem přece nechat svou
skupinu bez tlumočníka. A potom — přece chřipka — to není zápal
plic nebo tuberkulóza.
Oleg. To se hrozně mýlíš, Lenko, — chřipka, ať je jakákoliv, není
onemocnění, které by se mohlo podceňovat nebo «hrdinně» přechá-
zet. České přísloví říká: «Nemoc na koni přĳíždí, ale pěšky odchází».
Chřipky se to týká dvojnásobně. Následky a komplikace mohou být
někdy velmi vážné. A pamatuj: chřipka vyžaduje postel, acylpyrin
nebo coldrex, čaj s citronem a klid.
Lena. Děkuji, Olegu. Jak se říká — dobrá rada nad zlato. Ale
pochybuji, že podobné rady dodržuješ sám.
Oleg. Myslíš? To mě tedy špatně znáš. Právě před několika dny
jsem dostal rýmu, začal jsem kašlat, bolelo mě trochu v krku. Hned
jsem pochopil, že jsem se nachladil. I když jsem měl připravený referát
na seminář, nešel jsem na univerzitu. Šel jsem k lékaři. Pečlivě mě
vyšetřil, proklepal mě hrudník, poslechl srdce a prohlédl krk. Zjistil
počáteční stadium angíny, předepsal mi prášky a kloktadlo. Za dva
dny jsem se úplně uzdravil.
Lena. Opravdu, vypadáš zdravý jako rybička.
Oleg. No vidíš, ale kdybych včas neučinil nutná opatření, tak

bych onemocněl na delší dobu a teď bych s tebou asi nemluvil. Zdraví
vyžaduje stálou péči.
Lena. Ty jsi vzorný kluk, Olegu. Určitě dodržuješ správnou
životosprávu. Nekouříš — a proto ti nikdy nehrozí katar průdušek.
Chodíš včas spát, a proto ani nevíš, co je to trpět nespavostí. Zřejmě
spíš jako dudek.
Oleg. Ne vždycky, ale proti nespavosti velmi pomáhá procházka
před spánkem.
Lena. Kolikrát jsem si už říkala, že se budu večer pravidelně
procházet. A vždycky mi to překazí něco důležitějšího: domácí úloha,
referát, návštěva.
Oleg. A přece: nejdůležitější je zdraví. Většina lidí si to bohužel
začíná uvědomovat až příliš pozdě. Vědci tvrdí, že kdyby si lidé sami
dobrovolně nekazili zdraví, žili by průměrně 130 let.
Lena. Ty se snad tak vysokého věku dožĳeš. Já určitě ne. Ani
bych nechtěla být tak stará.
Oleg. Ale když budeš zacházet s vlastním zdravím tak lehkomy-
slně, zestárneš mnohem dřív.
SLOVA K TEXTU
zle — плохо
vlak — поезд
bolelo mě (co) — у меня болело
pocit — ощущение, чувство
malátný — болезненный, слабый
mrazit — знобить
sehnat (co) — достать
teploměr — термометр
horečka — температура
bezstarostný — беззаботный
pláštík — пальтишко
pečovat (o co) — заботиться
mýlit se (v čem) — ошибаться
onemocnění — заболевание
podceňovat (co) — недооценивать

hrdinně — героически
přecházet (co) — перенести на ногах
dvojnásobně — вдвойне
následek — следствие, результат
komplikace — осложнение
vyžadovat — требовать
acylpyrin — аспирин
coldrex — колдрекс
citron — лимон
pochybovat — сомневаться
dodržovat — соблюдать
nachladit se — простудиться
referát — сообщение, доклад
vyšetřit — осмотреть
zjistit — установить
předepsat (co) — прописать (лекарство)
prášek — порошок, лекарство
kloktadlo — полоскание
uzdravit se — выздороветь
onemocnět — заболеть
vzorný — образцовый, примерный
překážet (čemu, v čem) — препятствовать, мешать
uvědomovat si (co) — осознавать
VÝRAZY
Nemoc na koni přĳíždí, ale pěšky odchází. — Болезнь на коне

приезжает, а пешком уходит. (пословица)
chytit chřipku — схватить грипп
cítit se zdráv — чувствовать себя здоровым
udělalo se mu špatně — ему стало плохо
jsem jako rozlámaný — у меня все тело ломит
měřit teplotu — измерять температуру
zápal plic — воспаление легких
dobrá rada nad zlato — хороший совет дороже всего (букв. до-
роже золота)
dostat rýmu — получить насморк
bolí mě v krku — у меня болит горло
zavolat lékaře — вызвать врача
proklepat hrudník — прослушать грудь
poslechnout srdce — прослушать сердце
zdravý jako rybička — абсолютно здоров (букв. здоров, как рыб-
ка, ср. русск.: здоров, как бык)
učinit opatření — принять меры
dodržovat správnou životosprávu — соблюдать правильный ре-
жим
katar průdušek — катар верхних дыхательных путей
trpět nespavostí — страдать от бессонницы
spát jako dudek — спать как убитый
kazit si zdraví — вредить своему здоровью
ZADÁNÍ K DIALOGU

1. Lenko, co je s tebou? — Mám dojem, že jsem chytla chřip-
ku.
2. Jak ses cítila? — Bolelo mě celé tělo, mrazilo mě a byla jsem
malátná.
3. Máš horečku? — Určitě nějaká horečka tu je.
4. Chřipka není nebezpečná nemoc. — To se mýlíš, chřipka
není onemocnění, které by se mohlo podceňovat nebo pře-
cházet.
5. Co mám dělat, když mám chřipku? — Chřipka vyžaduje po-
stel, acylpyrin nebo coldrex, čaj s citronem a klid.
6. Co udělal lékař? — Pečlivě mě vyšetřil, vyslechl srdce a pro-
hlédl krk.
7. Máš prášky proti nespavosti? — Ne, nemám, ale proti nespa-
vosti nejlépe pomáhají procházky před spánkem.
TEXTY
Text 1. U lékaře
Lékař. Co vás trápí?
Pacient. Není mi dobře. Úporně mě bolí hlava a jsem ma-
látný.
Lékař. Máte kašel?
Pacient. Ano, zvláště v noci, skoro se dusím. A k tomu ještě
rýma.
Lékař. Chutná vám jídlo?
Pacient. Vůbec ne. A když se najím, chce se mi zvracet.
Lékař. Měřil jste si teplotu?
Pacient. Ano, měl jsem asi 39°.
Lékař. Otevřete ústa a řekněte «A-a-a…». Bolí vás v krku?
Pacient. Ano, bolí.
Lékař. Máte potažený jazyk a zarudlé mandle. Odložte si, prosím.
Lehněte si. Dýchejte zhluboka. Nedýchejte. Zakašlete. Obraťte se
prosím. Cítíte někde bolest, když vás prohmatávám?
Pacient. Ano. Tady v hrudníku cítím prudkou bolest.
Lékař. Hm.
Pacient. Je to něco vážného, paní doktorko?
Lékař. Myslím si, že ne. Pravděpodobně angína se slabou bron-
chitidou. Ale jistota je jistota. Proto pozítří půjdete na rentgenové
vyšetření.
Pacient. Doufám, že to není zápal plic.
Lékař. Nebude, když zůstanete v posteli. Ležte v klidu, pĳte čaj
s citronem a užívejte léky, které vám předepíši. Může vám někdo pro
ně dojít do lékárny?
Pacient. Ovšem. Moje manželka tam pro ně zajde.
Lékař. Dobře. Tady jsou recepty na tablety, sirup proti kašli a
kloktadlo.
Pacient. Kolikrát denně mám ty tablety brát?
Lékař. Třikrát denně. Tak vám přeji, abyste se co nejdřív uzdra-
vil.
Pacient. Děkuji vám, paní doktorko.
Text 2. Na traumatologii
Lékař. Co se vám stalo?
Pacient. Nehoda. Kempovali jsme v lese a opařil jsem si nohu
vařící vodou.
Lékař. Bolí to?
Pacient. Teď už moc ne, ale ráno to bolelo šíleně.
Lékař. Tak to popálení máte už od rána? Musím vám hned dát
protitetanovou injekci. Kdy jste dostal naposled injekci proti tetanu?
Pacient. Přesně si to nepamatuji, ale nejmíň před deseti lety.
Lékař. Tak to imunitu proti tetanu nemáte. Musím vás dvakrát
píchnout. Odložte si, prosím.
Pacient. Je to všechno?
Lékař. Zatím ano. A teď prohlédneme vaše popáleniny. (Rozmo-
tává obvazy.) Kdo vás tak šikovně obvázal? Žádná infekce tu není.
Pacient. Kamarádi. A také mi dali obklad s oxikortem.
Lékař. To je správné. Ale to, co je pod obkladem, správné zdaleka
není. Je to popálenina třetího stupně.
Pacient. Co to znamená?
Lékař. Při prvním stupni popálení člověku jen zrudne kůže, při
druhém se udělají puchýře, při třetím se kůže loupe. Ostatně - můžete
se na to podívat sám.
Pacient. Opravdu, moc pěkně to nevypadá.
Lékař. Dám vám obklad s mastí proti popáleninám a dostavte se
za čtyři dny k převazu.
Pacient. Kdy budu zase chodit?
Lékař. To záleží také na vás. Musíte aspoň dva týdny zůstat v
posteli.
Pacient. Dva týdny? Vždyť to není zlomenina nebo vymknutý
kotník!
Lékař. Ale po popáleninách a omrzlinách se nohy amputují čas-
těji než po zlomeninách, to si pamatujte.
Pacient. Omluvte, prosím, mou nevědomost, ale nemohla byste
něco udělat, abych mohl chodit už dřív? Nutně to potřebuji.
Lékař. Když je to tak nutné, tak vám dám ortézu obvaz na cho-
didlo a kotník. Když budete doma, tak ji raději sundejte. A kupte si
také hůl.
Pacient. Děkuji pěkně. Vidím, že lékaři u nás jsou opravdu hodní.

V lese jsem si mimochodem pořezal prst. Nemohla byste mi ho také
převázat?
Lékař. Prosím. Řezná rána se už skoro zahojila, ale pro každý
případ vám přilepím náplast. To neuškodí.
Pacient. Ještě jednou děkuji. A promiňte, že jsem vám způsobil
tolik starostí.
Lékař. To je moje povinnost. Tady máte potvrzení o pracovní
neschopnosti.
Pacient. Na shledanou.
CVIČENÍ
1. Vypravujte svými slovy obsah dialogu «Nemoc na koni

přĳíždí, ale pěšky odchází».
2. Přečtěte U lékaře. Odpovězte na tyto otázky k textu:

1. Jak se cítil pacient? 2. Co ho bolelo? 3. Jaké měl pocity? 4. Jak
ho lékař vyšetřoval? 5. Které znaky onemocnění lékař zjistil?
6. Jakou stanovil diagnózu? 7. Co bude muset dělat pacient, aby
se úplně uzdravil?
3. Přečtěte text «Na traumatologii». Vypravujte o tom, jaké

úrazy se ošetřují na traumatologii.
4. Vysvětlete významové rozdíly českých a ruských paro-

nym:
bolet — болеть, trpět — терпеть, vypadat — выпадать, choro-
ba — хвороба, ústa — уста.
1. Které nemoci jste prodělal(a)? 2. Jak se cítí člověk, kterého bolí
zuby? 3. Jak se cítí člověk, který dostal chřipku? 4. Trpíte mořskou
nemocí? 5. Jaké léky se mají užívat proti angíně? 6. Dodržujete
správnou životosprávu? 7. Co musíte udělat, když se říznete do

prstu? 8. Kdy člověka bolí v krku při polykání? 9. Kde kupujeme
léky? 10. Jaké jsou příčiny nervozity? 11. Jaký je nejlepší prostře-
dek proti nespavosti? 12. Co dělá lékař při návštěvě u nemocné-
ho? 13. Komu dávají sádru? 14. Kteří nemocní mají držet dietu?
15. Jak se dá odnaučit kouření?
6. Vypravujte,
a) jak probíhala nemoc, kterou jste naposledy prodělal(a);
b) jakou životosprávu považujete za ideální;
c) jaké mohou být následky toho, že člověk nešel včas k lékaři a
přechodil chřipku;
d) jaké mohou být následky kouření;
e) jak jsou nebezpečné stresy.
7. Připravte rozhovory na tyto náměty:

1. Váš kamarád onemocněl. Přišli jste k němu na návštěvu. Ptáte
se ho na jeho zdravotní stav, na příčinu onemocnění, nabízíte
mu různé služby. Nemocný kamarád vám odpovídá.
2. Jdete s receptem do lékárny. Kupujete si léky a ptáte se lékár-
níka, jak se mají užívat.
3. Potkali jste se v lékárně se svým známým. Ptá se, co vám je,
na co berete léky. Vypravuje, že sám kupuje léky pro svou
rodinu, která se celá rozstonala.
4. Dvě starší paní si povídají o svých neduzích.
5. Před cestou do Afriky se podrobujete lékařské prohlídce.
Odpovídáte na otázky lékaře.
8. Představte si, že jste lékař. Položte otázky pacientovi,

užívejte následující slova a výrazy:
1. stěžovat si, bolest; 2. teplota, teploměr; 3. točila se hlava, bez-
vědomí, mdloba; 4. nakažlivá nemoc; 5. chuť k jídlu; 6. zavolat
pohotovost nebo sanitku; 7. přestát operaci; 8. tablety, prášky;
9. dojít do lékárny; 10. umělý chrup.
9. Nahraďte podtržená slova synonymy.

1. Pacient má žloutenku. 2. Při zápalu plic mají lidé horečku. 3. Co
vám chybí? — zeptal se lékař nemocného. 4. Moje kamarádka
před 2 dny dostala chřipku. 5. Můj otec trpí na žaludeční vředy
už řadu let. 6. Moje matka se rozstonala. 7. Máte bolesti v krku?
8. Lékař mi napsal lékařský předpis. 9. Musím vám vytáhnout ten-
to zub. 10. Tento chlapec je zdravý jako buk. 11. Beru léky proti
kašli.
10. Tvořte kladné a záporné odpovědi na otázky podle vzoru:

Vzor:
a) Máte ještě horečku? — Ano, mám ještě horečku. (Ne, žádnou
horečku už nemám.)
Máte ještě zápal plic (tuberkulózu, angínu, chřipku, vysoký
tlak, zánět slepého střeva, žloutenku, žaludeční katar, úplavici,
záškrt)?
b) Bolí vás ještě hlava? — Ano, hlava mě ještě pořád bolí. (Ne,
hlava mě už vůbec nebolí.)
Bolí vás ještě zub (ruka, hlava, oči, prsa, záda, břicho, rameno,
stehno, lýtka, kotníky, chodidlo, srdce, klouby, páteř)?
11. Doplňte věty vhodnými slovy a výrazy.

1. Mé matce se udělalo … a musel jsem … lékaře. 2. Když člověk
dostane chřipku, má se hned … na lékaře. Nesmí tuto nemoc … .
3. Lékař mě … a poslal na rentgen a rozbor krve. 4. Lékař mi …
acylpyrin a kloktadlo. 5. Tyto prášky máte … dvakrát denně.
6. Nemocný plnil rady lékaře a za týden … . 7. V nemocnici paci-
enty … zdravotní sestra. 8. Nemocný … na prudké bolesti hlavy.
9. Moje babička … operaci velmi dobře. 10. Dobrý lékař vždy
přesně … diagnózu.
12. Rozveďte věty.

Vzor:
Můj otec musí zůstat v nemocnici. — Můj otec musí zůstat v ne-
mocnici, protože má infarkt.
1. Moje sestra se nachladila. 2. Maminka zavolala lékaře. 3. Bra-

trovi dali nohu do sádry. 4. Milan neměl žádnou chuť k jídlu.
5. Moji tetu včera pustili z nemocnice. 6. Pacient se musel
podrobit operaci ihned. 7. Na prst mu přilepili náplast. 8. Babič-
ce navrhli vodoléčbu. 9. Musím třikrát denně kloktat. 10. Jdu k
zubnímu lékaři. 11. Tento mladík chodí o berlích.
13. Obměňujte výrazy podle vzoru:

Vzor:
Zaplomboval mi zub. — Prosím vás, zaplombujte mi zub.
1. Otevřel ústa. 2. Zavřel oči. 3. Dýchal zhluboka. 4. Užíval tablety.

5. Skočil do lékárny. 6. Vyléčil mě. 7. Zdravotní sestra dala mému
bratrovi injekci. 8. Lékař mi předepsal kapky. 9. Proklepal mi
prsa. 10. Prohlédl mi nohu. 11. Dal mi obvaz na ruku. 12. Zavolal
pohotovost. 13. Propustili mě z nemocnice. 14. Zastavil mu krvá-
cení. 15. Napsal mi recept. 16. Změřil mé sestře teplotu. 17. Lékař
mu určil diagnózu. 18. Poskytl mému kamarádovi první pomoc.
19. Napsal potvrzení o nemoci.

Я человек здоровый и болею редко. Но месяц назад я все-
таки заболел. Утром было тепло, и я пошел в университет без
пальто. Когда возвращался домой, пошел холодный дождь.
Я промок и замерз. Дома я почувствовал себя плохо. Забо-
лела голова, знобило, тошнило, начался насморк и кашель.
Померил температуру — 38,2°. Простудился, — поставил я
себе диагноз.
Сначала я попробовал лечиться сам. Пил чай с лимоном,

на ноги положил грелку (zahřívač). Но утром мое состояние
ухудшилось, начался жар. Я попросил соседку вызвать врача.
Он пришел быстро и внимательно осмотрел меня, прослу-
шал легкие и сердце, измерил кровяное давление.
«Вы не только простудились, — сказал он мне после
осмотра, — но и схватили где-то грипп. Придется вас лечить
сразу от двух болезней».
Врач посоветовал мне оставаться в постели целую неде-
лю и прописал какие-то таблетки, аспирин и капли от кашля.
Соседка сходила в аптеку, и я стал регулярно принимать
лекарства.
Через три дня мне стало лучше. Меня навестили товарищи
и пожелали быстро выздороветь. Через неделю я был снова
здоров.
— Tento lékař dělá zázraky. Za několik minut vyléčil mou ženu.

— A jak, prosím vás?
— Řekl jí, že všechny její choroby svědčí o tom, že stárne.
***
— Pane doktore, je alespoň jiskřička naděje?
— Není. Jste úplně zdráv.
***
Lékař: Tak copak vám je?
Pacient: Ale, pane doktore, když si sáhnu do kapsy, tak ihned
slzím.
***
— Pane doktore, asi mám malomocenství. Neopouští mne pocit,
že mám všeho málo.
***
— Vy berete nemocenskou? Tak to vás vlastně živí nemoc?
— Ano, ale ne moc.
***
Vašek se ptá svého přítele Jiřího:
— Je to pravda, že jsi poslal ženu na venkov?
— Zajisté.
— Není snad nemocná?
— Ne, ale já si potřebuji odpočinout.
***
Je to opravdu hrozné, s čím vším už zatěžujeme lékaře. Kolegyně
odešla včera k doktorovi a vrátila se od něho s čerstvým přelivem.
***
Když hodně přemýšlím, tak hodně kouřím. Pak hodně kašlu, a
tak začnu přemýšlet, proč tolik kašlu. No, a jak přemýšlím, tak hodně
kouřím.
Lekce 10
OBLEČENÍ
Co na sebe?
Tatjana. Ahoj, Nino. Jak to, že nepospícháš? Vždyť za hodinu
začne fakultní večírek a ty ještě nejsi oblečená.
Nina. Přemyšlím o tom už od rána. A přišla jsem na to, že vůbec
nemám co na sebe.
Tatjana. A to říkáš ty, jedna z největších parádnic na fakultě. Že
se nestydíš!
Nina. Ale móda se tak rychle mění, že na ni už ani filmové hvězdy

nestačí. Podívej, třeba ty červené pletené šaty. Ještě před měsícem byly
módní. A teď se mi zdají příliš dlouhé.
Tatjana. To nic. Přece je známo, že v letošní sezóně jsou všechny
délky stejně moderní.
Nina. To se mýlíš. Nosit mini nebo maxi znamená být nápadná a
atraktivní, zatímco průměrné délky si nikdo nevšimne.
Tatjana. Tak si svoje šaty můžeš zkrátit.
Nina. Už jsem to jednou udělala se svou pruhovanou sukní a
hned jsem toho litovala: právě byly v módě pruhované maxisukně.
Ostatně na to zkrácení už ani nezbývá čas. A co sis vzala ty? Odlož si
prosím a dej ten plášť na věšák. (Tatjana sundává plášť.) Gratuluji. To
jsou pěkné večerní šaty. Prosté, ale vkusné. Výstřih je trochu velký,
ale hodí se k těm dlouhým rukávům. A hlavně přesně ti padnou, jsou
jako ulité. Nechala sis je ušít?
Tatjana. Představ si, že jsou konfekční. Koupila jsem je přede-
včírem v obchodním domě Pasáž.
Nina. Máš štěstí! Na mou postavu se žádná konfekce nehodí.
Ale to je dobrý nápad s tím výstřihem. Určitě si dám ušít něco po-
dobného.
Tatjana. A co si oblékneš teď? Začni se už konečně převlékat.
Venku na nás čeká Oleg. Určitě se bude zlobit.
Nina. Co ti muži vědí o našich problémech! Mají vždy stejné a
jednoduché oblečení: košili, kravatu, sako a kalhoty… Mám nápad!
Co když si na sebe vezmu kalhoty a rolák? To budou všichni koukat,
viď?
Tatjana. To raději ne. Proč si nechceš vzít tu skládanou sukni s
hedvábnou halenkou? Velmi by ti to slušelo.
Nina. Pochybuji. Ale je fakt, že se zeleným rolákem ty modré
kalhoty nejdou dohromady. Co říkáš těm krátkým fialovým šatům?
Hodí se ke kalhotám?
Tatjana. Nebýt těch krajek a toho velkého zdrhovadla… Ale ujde
to. Jen se rychleji oblékej.
Nina. A co boty? Obula bych si tamhlety lakované lodičky, ale
bohužel mají sešlapané podpatky.
Tatjana. Tak si vezmi semišové střevíce s polovysokým podpat-

kem. Jsou nové a vkusné.
Nina. Máš pravdu. Vezmu si je. A jakou si mám vzít ozdobu?
Náhrdelník nebo zelenou brož?
Tatjana. Třeba brož. A pojď už, prosím tě!
Nina. Počkej chvilku! Vidíš, jak jsou ty kalhoty pomačkané?
Hned je svléknu, vyžehlím a už jdeme.
SLOVA K TEXTU
oblečený — одетый
uvažovat — размышлять
parádnice — модница
stačit (na něco) — успевать (за чем-н.)
pletený — вязаный
šaty — платье
délka — длина
nápadný — яркий, броский
atraktivní — привлекательный
průměr — посредственность
zkrátit — укоротить
pruhovaný — полосатый
sukně — юбка
litovat — жалеть
rolák — свитер-водолазка, банлон
ostatně — кроме того
vzít si (co) — надеть
odložit si — раздеться, снять верхнюю одежду
plášť — пальто
sundat — снять
vkusné — со вкусом
výstřih — декольте
hodit se — подходить
padnout — хорошо сидеть (о платье)
konfekční šaty — готовое платье
ušít si — сшить
postava — фигура
konfekce — готовое платье
obléknout si — одеться
převléknout se — переодеться
oblečení — одежда
košile — рубашка
kravata — галстук
sako — пиджак
kalhoty — брюки
skládaný — в складку
hedvábný — шелковый
halenka — блузка
slušet (někomu) — идти, быть к лицу
pochybovat — сомневаться
zdrhovadlo — молния (застежка)
obuv — обувь
obout si boty — обуть ботинки
lakovaný — лакированный
lodičky — лодочки
sešlapaný — стоптанный
podpatky — каблуки
semišový — замшевый
střevíce — туфли
polovysoký — средний
vkusný — сделанный со вкусом
náhrdelník — ожерелье, колье
brož — брошь
zmačkaný — помятый
svléknout — снять (об одежде)
vyžehlit — выгладить
VÝRAZY
(mít) něco na sebe — (иметь) во что одеться

přĳít na něco — открыть какую-нибудь истину, прийти к выводу
Že se nestydíš? — И не стыдно тебе?
filmová hvězda — кинозвезда
dát plášť na věšák — повесить пальто на вешалку
večerní šaty — вечернее платье
padnout jako ulité — отлично сидеть (об одежде)
obchodní dům — универмаг
dát si ušít — отдать в пошивку, сшить
vzít na sebe — надеть
To budou všichni koukat. — Все будут таращить от удивления
глаза.
jít dohromady — гармонировать, соответствовать
nebýt těch krajek — если бы не эти кружева
ZADÁNÍ K DIALOGU

1. Proč nejsi oblečená? — Přišla jsem na to, že vůbec nemám co
na sebe.
2. Pokud vím, máš hodně šatů. — Ale móda se tak rychle mění,
že na ni už ani filmové hvězdy nestačí reagovat.
3. Ta sukně se mi zdá příliš dlouhá. — To nic. Přece je známo,
že v letošní sezóně jsou všechny délky stejně moderní.
4. Můžeš si svoje šaty zkrátit. — Neudělám to: teď je móda ma-
xišatů.
5. Smím jít dál? — Prosím a odlož si a dej plášť na věšák.
6. To jsou pěkné večerní šaty. — Máš pravdu. Výstřih je trochu
velký, ale hodí se k těm dlouhým rukávům.
7. Kde sis nechala šít tak pěkné šaty! — Představ si, že jsou kon-
fekční. Koupila jsem je v obchodním domě.
8. Co když si vezmu kalhoty s rolákem? — Raději si vezmi sklá-
danou sukni s hedvábnou halenkou.
9. Hodí se ke kalhotám tyto šaty? — Nebýt těch krajek a toho
velkého zdrhovadla… Ale ujde to.
10. Co si mám obout?— Vezmi si semišové střevíce s polovysokým
podpatkem. Jsou nové a vkusné.
11. Pojď už, prosím tě! — Počkej, mám pomačkané kalhoty. Mu-
sím je vyžehlit.
TEXTY
Text 1. Co s sebou na prázdniny

Vladimír. Konečně jsou formality vyřízeny a můžeme jet na
líbánky. Ani nevěřím, že všechny starosti už jsou za námi.
Jitka. Jedna starost nám však zůstala.
Vladimír. Jaká?
Jitka. Vždyť jsme ještě nesbalili kufry.
Vladimír. To není žádný problém. Sukni sem, kalhoty tam a
hotovo.
Jitka. Vy muži to máte ale mnohem jednodušší než my ženy. Vám
většinou stačí malý kufřík a je to.
Vladimír. Jasně. Už to mám v šatníku připraveno. Podívej —
vezmu si šortky, tu modrou košili a plavky.
Jitka. A to je všechno?!
Vladimír. Pochopitelně budu také potřebovat jeden oblek.
Vezmu si ten šedý z lehké vlněné látky. Bude cestovní a vycházkový
zároveň. Střih je pravda sportovní, nicméně elegantní.
Jitka. Jak ale v takovém oblečení půjdeš do divadla? Sako je bez
límce, zapínání na zdrhovadlo a má příliš mnoho kapes různých tva-
rů. Ten oblek se hodí nanejvýš k rybaření.
Vladimír. Nepřeháněj, drahoušku. Sportovní obleky jsou právě
v módě. Pak si ještě vezmu kostkovanou košili se stojatým límcem a
zelený svetr. A pochopitelně pár drobností — ponožky, jedny střevíce,
botasky, sandály a brýle proti slunci. To by snad stačilo, ne?
Jitka. A co klobouk, plášť do deště, kravata, bačkory…? Zapomněl
jsi také na pyžamo. A hlavně — proč si bereš jen dvě košile? Myslíš
si, že jedu k moři proto, abych ti je stále prala?
Vladimír. Máš pravdu. Vezmu si dvě košile navíc. A co ty?
Jitka. Se mnou je to horší. Stále se nemohu rozhodnout, co
ze svého šatstva mám vzít s sebou a co nechat doma. Neporadil
bys mi?
Vladimír. Ovšem. Vezmi si dvoje šaty: puntíčkované hedvábné
a zelené vlněné, pletený svetr, krátkou sukni, manšestrové kalhoty a
slaměný klobouk. To budou kluci koukat!
Jitka. Ty ale nemáš žádnou představu o eleganci. Manšestrové

kalhoty a nabírané sukně nejsou už dávno moderní. Koukni, líbí se
ti tato sukně? Poslední výkřik módy.
Vladimír. Jak to ale budeš nosit v takovém vedru? Je ze silné
vlněné látky a sahá až ke kotníkům. Zdá se mi, že v létě na jihu se
dlouhá sukně nosit nedá.
Jitka. Hned je vidět, že vůbec nerozumíš módě. Beru si ještě další
tři sukně, troje šaty, čtyři halenky, červený kostým, dvoje kalhoty,
pletený svetr a prošívanou bundu. Plášť do deště, rukavice…
Vladimír. A možná i kožich? Nemyslíš si snad, že jedeme na
severní pól?
Jitka. To mořské počasí může být všelĳaké. A zase — ta bunda
je tak hezká… Z prádla si pochopitelně vezmu košilky, kalhotky a
podprsenky. Dále — dvoje punčocháče, podkolenky, ponožky a
čtvery střevíce s nízkým a polovysokým podpatkem, šátek, klobouk
a čepičku. Nebo mně víc sluší baret, co myslíš?
Vladimír. Myslím si, že ti nejvíc sluší sportovní čepička s kšiltem.
Jitka. Dobře. Tak si vezmu i čepičku. Kabelu mám tady. Počkej,
mám dojem, že jsem na něco zapomněla. Ano — chtěla jsem si vzít
gumové holínky.
Vladimír. Holínky?!? Proboha, kdo to všecko ponese?
Jitka. Vždyť jsi říkal, že budeš oblečen sportovně.
Nová prodejna
V květnu byla otevřena malá exkluzivní prodejna pro paní a dívky.
Nová prodejná upoutá pozornost elegantní fasádou a stylově upra-
veným interiérem. Daleko zajímavější pro nás však je, co se v tomto
příjemném prostředí bude prodávat.
Zákaznice, které navštívily prodejnu v prvních dnech, byly jistě
překvapeny bohatým výběrem takzvaného lehčího oblečení. Šaty,
halenky, sukně, sportovní oblečení, sem tam kostým, zkrátka kromě
plášťů se tady sežene všechno, včetně bižuterie, šátků a jiných šato-
vých doplňků. Vesměs jsou to modely místních návrhářů.
Letní šaty se vyznačují módním výstřihem, některé mají rozšíře-

nou siluetu. Největší úspěch zaznamenaly jednoduché plážové šaty
z froté. Cenově jsou letní šaty dostupné všem a přitom jsou ušity z
nejkvalitnějších materiálů. Kromě šatů letních tady prodávají i vlněné
šaty a kostýmy v různých barvách.
A co je sympatickým rysem nové prodejny? V první řadě ujištění,
že módních novinek nebude nedostatek, neboť pro tuto prodejnu
navrhují modely i šĳí sami mladí návrháři. A za druhé je to svým
způsobem rarita. Mohou si tady vybrat totiž nejen mladé, stihlé dív-
ky. V prodejně mají bohatou kolekci módního a opravdu vkusného
oblečení i pro ženy, které mají nějaké to kilo nad váhu.
CVIČENÍ
1. Přečtěte text «Co s sebou na prázdniny». Vypište všechna

slova tematického okruhu Oblečení. Využĳte je ve vypra-
vování.
2. Najděte v dialogu «Co na sebe» synonyma a antonyma

slovesa obléci a užĳte každé z nich ve větách (2–3 antonyma
a synonyma).
3. Vysvětlete česky významové rozdíly česko-ruských ho-

monym:
kalhotky — колготки, šála — шаль, boty — боты, sukně —
сукно, župan — жупан, blůza — блуза, pletený — плетеный,
rukavice — рукавицы, plášť — плащ, ušít — ушить, plavky —
плавки, vkusně — вкусно.
4. Vypravujte:
a) jak se oblékají muži a ženy podle různých ročních období;
b) jak se lidé oblékají podle příležitosti: při práci, do společnosti,
na vycházky, na sport a turistiku apod.;
c) jaká je dnešní móda.
5. Popište:
a) oblečení vašich kamarádů z univerzity,
b) oblečení vašich rodičů,
c) oblečení vašich prarodičů.
6. Vymyslete si dialogy na tyto náměty:

1. Jste v obchodním domě. Radíte se s prodavačem o tom, jaké
oblečení si máte koupit.
2. Jste v obchodě se sportovním oblečením. Chcete si koupit ně-
jakou sportovní bundu a botasky. Radíte se s prodavačem.
3. Jste se svou kamarádkou v prodejně látek. Vaše kamarádka
si vybírá látku na závěsy, vy si chcete koupit vlnu na svetřík.
Radíte se.
4. Diskutujete se svým kamarádem, které oblečení je lepší: oblek
nebo sportovní kalhoty a tričko.
7. Vysvětlete dodatečnou větou větu uvedenou.

Vzor:
Ty střevíce si nekoupím, protože mě tlačí.
1. Nenosím bílou šálu. 2. Dnes večer si teplý kožich neobléknu.
3. Promiň, ale zouvat se nebudu. 4. Zítra tu vestu na sebe nedám.
5. Rád bych si sundal sako, ale bohužel nemohu. 6. Dnes na sobě
svůj bílý rolák nemám. 7. Tyto korálky se k tvým večerním ša-
tům nehodí. 8. Botasky si dnes neobuji. 9. Bundu si neodložím.
10. Rukavice si nevezmu.
8. Tvořte odpovědi podle vzoru:

Koupíš si tyhle šaty? — Nebýt těch krajek, tak bych si je koupila.
1. Oblékneš si tuto košili? 2. Budeš zkoušet tento klobouk? 3. Od-

ložíš si svůj plášť do deště? 4. Sundáš si svoje sako? 5. Vezmeš si
na hlavu kšiltovku? 6. Dáš si do kufru teplou bundu? 7. Budeš
nosit tento šátek? 8. Líbí se ti tato sukně? 9. Koupíš si koženou
bundu? 10. Vezmeš si deštník?
9. Na radu reagujte otázkou.

Vzor:
Kup si černou košili. — A hodí se k ní bílá kravata?
1. Dej si na hlavu slaměný klobouk. 2. Vezmi si manšestrové

kalhoty. 3. Oblékni si hedvábnou halenku. 4. Vezmi si šedý plášť.
5. Vezmi si hnědé punčocháče. 6. Obuj si bílé kecky. 7. Kup si tyto
modré džínsy. 8. Vezmi si tuto tmavou vlněnou sukni. 9. Oblékni
si ty šedé montérky. 10. Obuj si vysoké kozačky.
10. Požádejte prodavače, aby vám… Vymyslete také odpovědi

prodavače.
… ukázal vlněnou sálu; … poradil látku na závěsy; … ukázal střevíce
s polovysokým podpatkem; … dovolil zkusit kozačky; … přinesl bundu
s delšími rukávy; … ukázal soupravu prádla růžové barvy.
11. Nahraďte označená slova výrazy protikladného výz-

namu.
1. Moje kamarádka ráda nosí krátké sukně. 2. Oblékl jsem se.
3. Měl na sobě ošuntělý oblek. 4. Tato dívka se obléká velice
vkusně. 5. Tyto holínky ho tlačily. 6. Sako mu dobře padne. 7. Ne-
rada nosím konfekční šaty. 8. Když šel do služby, vzal si vojenský
stejnokroj. 9. Široké sukně nejsou už v módě. 10. Dal jsem bundu
na věšák.
12. Nahraďte v modelové větě slovo sako slovy uvedenými v

závorkách. Výrazy použĳte ve správném pádě.
Obléknu si dnes sako (černý oblek, kostkovaná košile, pruhované
punčocháče, bílé kalhoty, hnědý baret, hedvábná sukně, vycház-
kový oblek, flanelové pyžamo, sametová vesta, modrá kombinéza,
bílé tričko).
13. Nahraďte slovo kravata v modelové větě slovy uvedenými

v závorkách.
Prosím vás, kde si mohu koupit kravatu (šátek, sako, sukně, kos-
tým, šála, čepice, klobouk, střevíce, punčocháče, košile, bunda,
kalhoty, rukavice, botasky, deštník)?
14. Odůvodněte danou větu.

Vzor:
Tyto šaty jí nesluší. — Tyto šaty jí nesluší, protože jsou příliš
krátké.
1. Bílá halenka se k těmto kalhotám nehodí. 2. Špičaté střevíce si

nekoupím. 3. Sako mu nepadne. 4. Nedávejte mu tuto puntíčko-
vanou kravatu. 5. Sandály v obchodech nejsou. 6. Kalhoty tohoto
střihu se mi nelíbí. 7. Košile z čisté bavlny se snadno mačkají.
8. Tyto punčocháče budu muset vyhodit. 9. Tento slaměný klo-
bouk nenosím. 10. Dám si dnes večer na hlavu šátek.
15. Reagujte na uvedené věty podle vzoru.

Vzor:
Má krátkou sukni. — Myslíš? Vždyť její sukně je spíš příliš dlouhá.
1. Nosí nevkusný baret. 2. Střih tohoto saka není módní. 3. Jeho

kravata je nevkusná. 4. Tyto boty vás jistě tlačí. 5. Tyto konfekční
šaty jsou jako na míru ušité. 6. Bílé lodičky mají správnou veli-
kost. 7. Červené trenýrky jsou příliš široké. 8. Punčocháče bez
paty se rychle trhají. 9. Jeho šortky jsou otrhané. 10. Tato košile
je příliš úzká.

Одежда
Чешская пословица гласит: «Одежда делает человека».
Действительно, одежда во многом нас характеризует. Если
мы одеты просто и со вкусом, то чувствуем себя легко и
свободно. Если наша одежда слишком ярка и криклива, то

мы ведем себя не очень скромно. Если наша одежда помята,
грязна или на пиджаке не хватает пуговицы, то чувствовать
себя в обществе непринужденно (nenuceně) трудно.
Одежда мужчин более проста, чем одежда женщин.
Мужской костюм почти не изменился за два последних века.
Пиджак и брюки, рубашка с галстуком, носки, туфли — вот
обычный наряд мужчин. На мужскую одежду больше влияет
погода, чем мода. Зимой носят костюмы из темных и теплых
тканей, летом — из светлых и легких. Весной и осенью не-
обходимо демисезонное пальто или плащ, зимой — зимнее
пальто или теплая куртка. Головной убор и перчатки допол-
няют мужскую одежду.
Гораздо разнообразнее и ярче одежда женщин. Мода
здесь меняется очень быстро. Мини- и макси-юбки, платья
и брюки, пиджаки и кофточки, туфли и сапоги — все это
женщины носят с неизменным вкусом и элегантностью.
Летом — легкое летнее платье или юбка с блузкой, зимой —
шерстяной костюм, платья и брюки, вязаные свитера и
теплые кофточки. На ногах у женщин — колготки, гольфы
или носки. Разнообразны формы и виды женской обуви:
туфли на высоких, средних и низких каблуках, босоножки,
сандалии, сапоги — кожаные и резиновые. Не менее разноо-
бразны головные уборы женщин: платки, шляпы, шапочки,
береты и т. д.
Меняются моды, меняются ткани. Неизменными оста-
ются лишь две основных функции одежды: эстетическая
функция и сохранение здоровья людей.
Minisukně z hlediska mikrobiologa

Před lety se v Římě konal vědecký kongres, který, možno říci,
schválil myšlenku minisukní ještě před tím, než se zrodila v hlavách
módních tvůrců.
Doktor Casardini přesvědčivě dokázal, že nosit příliš dlouhé šaty

je škodlivé. Provedl analýzu vleček dam, zjistil na nich o mnoho více
mikrobů než na obyčejných šatech, zvláště ale na krátkých sukních.
Ve stejnou dobu v Drážďanech na zvláštní žádost obyvatelstva
zakázala městská rada ženám objevovat se na veřejných místech v
oděvech s vlečkami a s dlouhými přehozy.
Nyní bylo zjištěno, že na oděvu, který byl měsíc nošen, je po-
čet mikrobů dvakrát až čtyřikrát větší než v den, kdy byl oblečen
poprvé.
***
Nevýhody i výhody maxi
Detektivové v anglických obchodních domech mají starosti s
maximódou, která skýtá ideální úkryt pro kradené zboží.
Naproti tomu tuto novou módu uvítali čističi londýnských au-
tobusů. Vozy jim pomáhají čistit vyznavačky maxi svými vlastními
kabáty.
***
— Dcera chce svatební šaty s vlečkou!
— A copak, ten její ženich je železničář?
***
— My se při nákupech se ženou nikdy neshodneme.
— Asi máte každý jiný vkus.
— Asi ano. Já chci jít vždycky do Domu potravin, a ona do Domu
módy.
Часть III
Материалы
для самостоятельной
работы (лексика и тексты)
ЛЕКСИКА К УРОКУ 1
Dobré jitro — Доброе утро

Dobrý večer — Добрый вечер
Dobrou noc — Спокойной ночи
Nazdar — Привет
Na brzkou shledanou — До скорого свидания
Sbohem — Прощай(те)
Šťastnou cestu — Счастливого пути
učební pomůcky — учебные пособия

plátno — экран
tlampač — громкоговоритель, репродуктор
amplión — громкоговоритель
zesilovač — усилитель
magnetofon — магнитофон
počítač — компьютер
kabinka — кабина (лингафонная)
sluchátka — наушники
Материалы для самостоятельной работы (лексика и тексты) 161
vypínač — выключатель
zásuvka — розетка
zástrčka — штепсель, вилка
žárovka — лампочка
třída — класс
lavice — парта
sedět v lavici — сидеть за партой
výzdoba třídy — оформление класса
rozvrh hodin — расписание уроков
hadr — тряпка
houba — губка
ukazovátko — указка
glóbus — глобус
závěsy — шторы
koš na odpadky — корзина для мусора
zařízení třídy — оборудование класса
skříň na pomůcky — шкаф для учебных пособий
školní potřeby — школьные принадлежности
linkovaný sešit — тетрадь в линейку
sešit bez linek — гладкая тетрадь
čtverečkovaný sešit — тетрадь в клетку
sací papír — промокательная бумага
pouzdro — пенал
ořezávátko — точилка
plnicí pero — авторучка
tužka — ручка
obyčejná tužka — карандаш
pastelka = barevná tužka — цветной карандаш
ořezat tužku — очинить карандаш
vygumovat — стереть резинкой
fix — фломастер
kružítko — циркуль
trojúhelník — угольник
pravítko — линейка
školní brašna, aktovka — школьная сумка, портфель
školní batoh — школьный рюкзак
složka na sešity — папка

čítanka — хрестоматия
příručka — пособие
názorná pomůcka — наглядное пособие
obal na knihy — обложка для книги
třídní kniha — классный журнал
ЛЕКСИКА К УРОКУ 2
prádlo — белье
ložní prádlo — постельное белье
polštář — подушка
povlak — наволочка
prošívaná pokrývka — стеганое одеяло
pokrývka — покрывало
deka = přikrývka — одеяло
prostěradlo — простыня
ubrus — скатерть
prát — стирать
dát vyprat — отдать в стирку
škrobit — крахмалить
sušit prádlo — сушить белье
koberec — ковер
předložka — коврик у кровати
běhoun — ковровая дорожка
větrací okénko — форточка
prádelník = skříň na prádlo = komoda — комод

skříň ve zdi = vestavěná skříň — стенной шкаф
lehátko — шезлонг
rozkládací křeslo — кресло-кровать
spartakiádní lehátko = rozkládací lehátko — раскладушка
válenda — тахта
otoman — оттоманка
lenoška, křeslo — кресло
gauč — диван, диван-кровать
rohový gauč — угловой диван
noční stolek — тумбочка
skříňka na lůžkoviny — ящик для постельного белья
stolní lampa — настольная лампа
stojací lampa — торшер
trojdílné zrcadlo — трельяж
konferenční stolek — журнальный столик
klubovka — мягкое кожаное кресло
houpací křeslo — кресло-качалка
čalouněná židle — мягкий стул
SLOVNÍ ZÁSOBA K LEKCI 3
Dům — дом
budova — здание
stavení — здание, строение
stavba — стройка; строение, здание
obytný dům — жилой дом
cihlový dům — каменный (кирпичный) дом
dřevěný dům — деревянный дом
montovaný — сборный, блочный дом
panelový — панельный
experimentální dům — экспериментальный дом
přízemní dům — одноэтажный дом
výškový dům — высотный дом
věžový dům = věžák — точечный дом
mrakodrap — небоскреб
vesnický domek — деревенский домик
chalupa — изба
rodinný domek — дом на одну семью, коттедж
vila — вилла
chata — дача
turistická chata — турбаза
barabizna — старый, ветхий дом, развалюха
domácí krb — домашний очаг

domov — родной дом
vystavět dům — строить дом
opravovat dům — ремонтировать дом
zbourat dům — снести дом
lešení — леса (строительные)
družstevní výstavba — кооперативное строительство
novostavba — новостройка
třípatrový dům — четырехэтажный дом
blok — корпус
prádelna — прачечная
sušárna — сушилка
dvůr — двор
garáž — гараж
patro = poschodí — этаж (кроме первого этажа)

podlaží — этаж
dvoupatrový dům — трехэтажный дом
dvoupodlažní dům — двухэтажный дом
základy — фундамент
půda — чердак
suterén — подвальное помещение
sklep — подвал
kotelna — котельная
schodiště = schody — лестница
zábradlí — перила
výtah, zdviž — лифт
vyjet výtahem — подняться на лифте
liftboy — лифтер
balkon — балкон
pavlač — балкон; галерея
terasa — терраса
lodžie — лоджия
truhlík na květiny — цветочный ящик
okap — водосточный желоб
okapová roura — водосточная труба
střecha — крыша
břidlicová střecha — шиферная крыша
došková — соломенная
šindelová — драночная
tašková — черепичная
rovná — плоская
šikmá — покатая
střecha teče — крыша протекает
omítka — штукатурка
Pozor! Padá omítka! — Осторожно! Падает штукатурка!
komín — труба (дымовая)
samostatný vchod — отдельный вход
zvonek — звонок
fasáda = průčelí — фасад
nájemník = podnájemník — жилец, квартирант

nájemnice — квартирантка
najímat si byt = bydlet v podnájmu — снимать квартиру
pronajímat byt — сдавать квартиру
stavební družstvo — жилищная контора
domovník — дворник
domovnice — дворничиха
správce domu — управдом
vrátný — швейцар; дежурный (например, в общежитии)
vrátnice — швейцарская
údržbář — слесарь-ремонтник
elektrikář — электромонтер
instalatér — слесарь-водопроводчик
Byt — квартира
obytná plocha — жилая площадь
bytový úřad — жилищный отдел
přidělovat byt — распределять квартиры
dekret na byt — ордер на квартиру
družstevní byt — кооперативная квартира

vyměnit si byt — обменять квартиру
vystěhovat se z bytu — съехать с квартиры
byt o třech pokojích = třípokojový byt — трехкомнатная квартира
dva plus jedna — двухкомнатная квартира с кухней
společný byt — коммунальная квартира
samostatný byt = zvláštní byt — отдельная квартира
zařízený byt — обставленная квартира
bytové jádro — санузел
garsoniéra — однокомнатная квартира без кухни
pokoj v podkroví = mansarda — мансарда
pokoj s výklenkem, pokoj s arkýřem — комната с нишей, с эркером
cimra (hovor.) — комнатушка, маленькая (плохая) комната (разг., сленг)
kumbál = komora — чулан, коморка
světnice (zast.) — комната в деревенском доме, светелка
předsíň — прихожая
síň — зал
síňka = malá chodba — небольшая прихожая
spíže (spíž) — кладовая
záchod = toaleta = klozet — туалет, уборная
komnata — парадная комната, покои (устар.)
vodovod — водопровод
parkety — паркет
topení = vytápění — отопление
vytápění párou — паровое отопление
vytápění vodou — водяное отопление
dálkové topení — теплофикация
byt vytápěný plynem (elektřinou) — квартира с газовым (элек-
трическим) отоплением
Bytové zařízení — обстановка квартиры

NÁBYTEK — МЕБЕЛЬ
nábytek do kuchyně — мебель для кухни

nábytek do ložnice — мебель для спальни
nábytek do jídelny — мебель для столовой
nábytek do pracovny — мебель для кабинета
stylový nábytek — старинная мебель
těžký nábytek — громоздкая мебель
čalouněný nábytek — мягкая мебель
sektorový nábytek — секционная мебель
montovaný nábytek — разборная мебель
rozkládací nábytek — раскладная мебель
policový nábytek — стеллажная мебель
souprava nábytku — мебельный гарнитур
vnitřní úprava — внутренняя отделка
vnejší úprava —внешняя отделка
bytové doplňky — предметы домашней обстановки
V PŘEDSÍNI — В ПРИХОЖЕЙ
věšák — вешалка
šatník — гардероб
skříňka na boty — ящик для обуви
botník — шкафчик для обуви
rohožka — коврик для ног
lýková rohožka — циновка
gumová rohožka — резиновая подстилка
rohožka z umělé hmoty — синтетическая подстилка
skříň ve zdi — стенной шкаф
předsíňová skříňka se zrcadlem — тумбочка с зеркалом
nástěnné zrcadlo — стенное зеркало
stolek s telefonem — телефонный столик
V OBÝVACÍM POKOJI — В ГОСТИНОЙ
kulatý stůl — круглый стол

čtvercový stůl — квадратный стол
obdélníkový stůl — прямоугольный стол
stůl se dvěma postranními skříňkami — стол на двух тумбах
stolek pod rádio — столик для приемника
stolek pod televizor — столик для телевизора

rozvěsit obrazy — повесить картины
sekretář — секретер
stojan na knihy — этажерка
otevřená police — сквозная этажерка
soška — статуэтка
váza — ваза
popelník — пепельница
V LOŽNICI — В СПАЛЬНЕ
šatník s přihrádkami a policemi — гардероб с отделениями и
полками
prádelník (komoda) se zásuvkami — комод с ящиками
dvojdílná skříň — двустворчатый шкаф
peřináč = skříňka na lůžkoviny — ящик для постельного белья
čalouněná sedačka = taburet — банкетка, пуф
nástěnná lampa — бра
záclony — гардины
závěs = portiéra — портьера
rolety — шторы
stáhnout rolety — опустить шторы
žaluzie — жалюзи
stínítko — абажур
lampička u postele — ночник
kovová postel — железная кровать
ustlat postel — постелить постель
vyměnit ložní prádlo — сменить белье
pracovní kout v ložnici — рабочее место в спальне
V DĚTSKÉM POKOJI — В ДЕТСКОЙ
dětská postýlka — детская кроватка

skříň na hračky — шкафчик для игрушек
polička na hračky — полка для игрушек
dětská židlička — детский стульчик
židle na kolečkách — стул на колесиках
domácí lavice — домашняя парта
V KUCHYNI — НА КУХНЕ
komfortní kuchyň — комфортабельная кухня

domácnost — домашнее хозяйство
domácí práce — домашние работы
plynový sporák — газовая плита
plynoměr — газовый счетчик
vařit — готовить пищу; варить
vařič — плитка
elektrický vařič — электроплитка
sporák — плита
trouba — духовка
chladnička, lednička — холодильник
mraznička — морозильник
nádobí — посуда
myčka nádobí — посудомоечная машина
talíř — тарелка
hluboký talíř — глубокая тарелка
plytký, mělký talíř — мелкая тарелка
šálek — чашка
hrnec, kastrol — кастрюля
umýt nádobí — вымыть посуду
utřít nádobí — вытереть посуду
utěrka — посудное полотенце
příborník — буфет, посудный шкаф
bar, likerník — небольшой бар
šachta na odpadky — мусоропровод
dřez — раковина в кухне
mixér — миксер
kuchyňský robot — кухонный комбайн
V KOUPELNĚ — В ВАННОЙ
vykachlíkčkovaná koupelna — ванная, облицованная кафелем

kachel, kachlík (dem.) — кафельная плитка
dlaždice, dlaždička (dem.) — плитка для пола
vana — ванна
sprcha — душ
umyvadlo, výlevka — раковина
bidet — биде
kohoutek — кран
ruční sprcha — ручной душ
sprchovat se — принимать душ
sprchový gel — гель для душа
šampon — шампунь
ručník — полотенце
osuška — банное полотенце
bojler = ohřívač vody — колонка
plynový ohřívač — газовая колонка
závěsná police (skříňka) na toaletní potřeby — полка (шкафчик)
для туалетных принадлежностей
mýdlo — мыло
tekuté mýdlo — жидкое мыло
prací prášek — стиральный порошок
mýdlové vločky — мыльные хлопья
pračka — стиральная машина
automatická pračka —автоматическая стиральная машина, автомат
vyvařovat — кипятить
máchat — полоскать
ždímat — выжимать
ždímačka — отжим
koš na prádlo — корзина для белья
kolíček na prádlo — прищепка
šňůra na prádlo — бельевая веревка
žehlit prádlo — гладить белье
žehlička — утюг
žehlicí prkno — гладильная доска
Úklid bytu — уборка квартиры

uklízet — убирать
velký úklid — генеральная уборка
provádět opravy v bytě — ремонтировать квартиру
větrat — проветривать
zametat — подметать
koště, smeták — половая щетка, веник
lopatka na smetí — совок для мусора
koš na odpadky — мусорный ящик
utírat prach — вытирать пыль
vysavač — пылесос
čistit — пылесосить
klepat koberce — выбивать ковры
leštit podlahu — натирать пол
umýt podlahu — вымыть пол
umýt okna — вымыть окна
leštič parket — полотер
výzdoba — убранство
ozdoba — украшение
vymalovat stěny — покрасить стены
Texty
Text 1. Zařizujete si byt?
Konečně máte nový byt. Chcete, aby se vám v něm dobře byd-
lelo, aby se byt líbil vám i vašim přátelům. Proto si ho chcete pěkně
zařídit.
Když věříte ve své síly a máte trochu technického talentu, sedněte
si nad papír a začněte. Máte-li štěstí, tak to sami dokončíte, nemáte-li,
není to tragédie, architekt poradí.
Nejdříve si musíte ujasnit, co od svého bytu chcete. Přílišné zveli-
čení estetického a výtvarného hlediska vás zotročuje asi jako bydlení
ve výstavní síni. Naopak zase přílišné zdůraznění funkce (spaní x
práce x jídlo) bez ohledu na krásu vám nedá pocit domova. Byt se
stává závodní jídelnou a noclehárnou.
Základem by mělo být rozdělení bytu podle velikosti rodiny, nebo

když je byt malý, diferenciace «koutů» podle cílů. Například:
Kuchyň
jídelní kout
pokoj malých dětí
ložnice matky a otce
pracovna
obývací pokoj
Někdy je nutné sloučení funkcí. Např. obývací pokoj je ložnicí
rodičů. Nikdy by v obývacím pokoji neměly spát děti (televize, ná-
vštěvy).
Tady jsou některé příklady řešení.
Tříčlenná rodina v třípokojovém bytě — velmi dobrá situace —
může vzniknout samostatný obývací pokoj s provizorním noclehem
pro návštěvy, dále samostatná ložnice dítěte a ložnice rodičů. Je-li
nutná pracovna, bude umístěna v ložnici, protože v obývacím pokoji
není dostatečný klid. Je také možné oddělit pracovní kout v ložnici
závěsem. Pokud je nutná samostatná pracovna pro všechny členy
rodiny, může být ložnice rodičů v obývacím pokoji, kde je také jídelní
kout.
Čtyřčlenná rodina v třípokojovém bytě — slušný standard. Pro-
blém je zde jen s dorůstáním dětí, zvláště dětí různého pohlaví.
Teď pár slov o nábytku. Nejprve skříně. Ve všech typových do-
mech jsou vestavěné skříně v předsíni. Horní část může sloužit k
odkládání mimosezónního šatstva a bot. Věci, které potřebujeme jen
několikrát za rok, můžeme uskladnit ve sklepě.
Dolní část skříní je možné příčkami rozdělit na krátký a dlouhý
šatník, prádelník a botník, prostor na nářadí, žehličku a žehlicí prkno
atd. Někde je v předsíni spíž.
V kuchyni pod oknem si můžete udělat pracovní plochu buď po
celé délce stěny, nebo kratší, krytou zpředu dvířky nebo jen závěsem.
Pod ní může být uschována chladnička, pračka, kbelíky, roboty, koš
na odpadky, čisticí prostředky apod.
Prostor ústředního topení je lépe zpředu nezakrývat a desku nad
ním krýt azbestem. Je ovšem nutné, aby prostor mezi oběma pracov-
ními plochami byl minimálně 110 cm široký.
Všechna tato řešení mají tu výhodu, že ušetříte trochu místa v

obytných místnostech třeba na květinu nebo na postel, kterou jste
neměli dříve kam dát.
Obývák čtyřikrát jinak

Bílý sedací nábytek a bílé závěsy tvoří základ vybavení. Ostatní
předměty si doladíte podle toho, jaký styl bydlení upřednostňujete.
Nabízíme vám pro inspiraci čtyři tipy.
Bydlet může každý, jak se mu zlíbí. Pomocí barev a doplňků z
téhož nábytku můžete vytvořit součást interiéru rustikálního i měst-
ského, teplého i svěžího, dobového i výsostně současného. Bílý sedací
nábytek a závěsy jsou v prvním případě součástí venkovské atmosféry
středomořského původu.
Venkovský styl
K dosažení tohoto efektu majitelé vymalovali stěny v barvě bordó
a vybrali doplňky z černého ohýbaného železa, například v podobě
lampy, konferenčního stolku nebo stojanu na pokojové rostliny. Rost-
liny jsou umístěny v obalech na květináče z pozinkovaného plechu.
Originálně jsou řešeny držáky na svíčky umístěné po bocích vel-
kého obrazu s přírodním motivem. Podle potřeby je možné držáky
posouvat po stěně. Barvy obrazu, odstíny zelené s červenými akcenty,
se opakují na četných polštářích, které na sedačce a křesle nahradily
původní opěradla. Tak vytvořil sedací nábytek protiváhu intenzivní-
mu barevnému odstínu stěn.
Moderní styl
Moderní nábytek a teplé barvy, to již samo o sobě vytváří at-
mosféru. Bílý sedací nábytek v tomto případě je zkombinován se
skříňkovými díly, mezi nimiž je umístěna pohovka. K materiálům,
z nichž jsou vyrobeny, bukovému dřevu a hliníku, se připojuje sklo
poliček nad skříňkami.
O teplo v místnosti se postaraly odstíny žluté, oranžové a hně-
dé. Na okně je žlutá plisovaná roleta, pod konferenčním stolkem se
vyjímá hnědý hebký koberec a na sedačce polštáře všech odstínů
přítomných v místnosti.
Exotický styl
Při této úpravě si bílý nábytek zaletěl do exotických zemí. Pod ter-
akotovými stěnami, které působí teple a trochu jeskynně, se nachází
bizarní směs interiérových doplňků: zrcadlo s proutěným rámem,
stolky z kmenů stromů, mohutný koš na ovoce.
Květiny ve vázách upevněných na stěně a palma v květináči ještě
posilují etnický charakter interiéru. Transparentní konferenční stolek
nezakryje barevnost a vzor koberce. Stejně nenápadné jsou haloge-
nové lampy visící ze stropu na ocelových lankách.
Progresivní styl
Na první pohled působí tento prostor chladně, protože fialová
barva stěn, kov a sklo nejsou právě tím, co si člověk spontánně spojuje
s pohodlím. Kdo se ale rozhodne pro tuto mimořádnou kombinaci,
získá klid a čistotu, ideální podmínky na vychutnávání hudby repro-
dukované špičkovou hi-fi technikou.
K designovým špičkám patří i stojací lampa a stolek na kolečkách
s výškově nastavitelnou deskou. Poličky a podlaha reprezentují pří-
rodní materiály. V příběhu tohoto interiéru ale sehrály vedlejší role.
(Podle: utulne.centrum.cz/interiery/2009)
Text 2. Patnáct komfortně zařízených pater

Dvě patnáctiposchoďové budovy jsou obráceny k městu. Jejich
střechy jsou zality vodou — střecha je tak i malinkým jezírkem.
V prvních patrech jsou kluby, místnosti pro děti. Dva vchody do
budovy jsou spojeny vestibuly. Nad nimi jsou společenské místnosti,
ve kterých je kavárna, bazén, lázně, chemická čistírna a holičství.
V komplexu je 812 prostorných bytů. Vnitřní přepážky v bytech
lze upravovat. Z jedné místnosti můžete vytvořit dvě. Je tu dost pro-
storu pro děti i pro hosty, kteří vás přišli navštívit. Chcete-li být sám,
můžete si stěnu za chvíli přestavit.
Svůj byt si můžete zařídit, jak chcete. Nábytek si můžete vybrat
a koupit podle prospektů. Musí to ale být podle názorů architektů
krásný, moderní a vkusný nábytek a nesmí tam být nic zbytečného.
V bytě vždy máme příliš mnoho různých věcí: vysavač, šicí stroj,
pračku a tak dále (atd.). V nových bytech nejsou věci, které potře-
bujeme jen občas. Potřebujete-li pračku, můžete si ji vypůjčit v míst-
nostech s průmyslovými potřebami, které jsou na každém poschodí.
V suterénu jsou speciální prostory pro potřeby všech rodin.
Kuchyně tu nejsou. Je tu pouze tak zvaný kuchyňský kout: elek-
trický sporák, umyvadlo, malá chladnička, poličky. To vše je umístěno
ve stěně. V každém patře je jídelna. Budete-li chtít jíst doma, přinesou
vám oběd nebo večeři přímo do vašeho bytu.
Přímo v domě jsou tělocvičny a bazén. Stačí jen sjet dolů. Vedle
bazénu je i zdravotnické středisko.
Text 3. Mravenčí akvárium-antquarium

Nová móda proniká do interiérů bytů i kanceláří. Místo klasic-
kých akvárií s rybičkami, případně pavouky či hady, si začínají lidé
pořizovat takzvaná antquaria neboli speciální nádoby s mravenci.
Podle chovatelů mají mravenci tu výhodu, že jsou absolutně nenároč-
ní. K životu jim stačí bleděmodrý gel, původně vyvinutý americkým
Národním úřadem pro letectví a vesmír.
«Antquarium jsem našla v odkazech na zajímavé dárky. Pobavila
mě ta neobvyklost. Na rozdíl od rybiček, kterým musí člověk sypat,
měnit vodu, temperovat a podobně, mravenci si hlodají v gelu a nic
víc nepotřebují», uvedla plzeňská advokátka Petra Marková, která
plastovou nádobu i s kolonií deseti mravenců umístila v kanceláři.
Podle majitele plzeňského obchodu Super zoo Davida Čecha se
na antquaria začínají lidé ptát i v kamenných zverimexech, přesto se
obchody uskutečňují hlavně na internetu. «Je to zatím spíše rarita,
jako domácí mazlíčky si je lidi rozhodně nekupují, nejčastěji je chtějí
do kanceláří», uvedl Čech.
Podle něj větší zájem zatím limituje cena. Odhadl, že za nádobu se
speciálním gelem a světlem zaplatí zájemce kolem 2500 Kč. Mravenců
by mělo být v boxu kolem deseti.
Akvárium pro mravence můžete pořídit i s různými doplňky, jako
je osvětlení, ale pozor, mravenci součástí souprav nejsou. Budete si je
muset ulovit sami. Nejjednodušší je použít kostku cukru.
(Podle: Novinky, ČTK)
SLOVNÍ ZÁSOBA K LEKCI 4
Rodinní příslušníci — члены семьи

rodiče — родители
pokrevní příbuznost — кровное родство
pokrevní příbuzenstvo — кровные родственники
blízký příbuzný — близкий родственник
vzdálený příbuzný — дальний родственник
příbuzný z matčiny strany — родственник по матери
příbuzný z otcovy strany — родственник по отцу
matka — мать
maminka — мама
mamička = matička — мамочка
mateřská láska — материнская любовь
otec — отец
tatínek — папа
tatíček — папочка
hlava rodiny — глава семьи
dcerka — дочка
dceruška — доченька
dceřin — дочерний
synek — сынок
synáček — сыночек
synův — сыновний
synovská povinnost — сыновний долг
nevlastní děti — неродные дети
nevlastní syn — пасынок
nevlastní dcera — падчерица
sirotek — сирота
otčím — отчим
macecha — мачеха
poručník — опекун
adopce chlapce — усыновление
adopce děvčete — удочерение
adoptovat — усыновить, удочерить
sourozenci = bratři a sestry — братья и сестры
bratr — брат
bratříček — братишка
bratrský — братский
sestra — сестра
sestřička — сестричка
sestřin, sesterský — сестрин
teta — тётя
tetinka, tetička — тетушка
strýc —дядя
strýček — дядюшка
dědeček — дедушка
praděd — прадед
prababička — прабабушка
vnouče — внук или внучка, vnoučata — внуки
vnuk — внук
vnouček — внучек
vnučka — внучка
pravnuk — правнук
pravnučka — правнучка
příbuzný z třetího kolena — троюродный родственник
děti bratranců, děti sestřenic — троюродные братья и сестры
Rodinný život — семейная жизнь

žít v plné shodě — жить дружно, душа в душу
žít šťastně — жить счастливо
rodinné nesváry — семейный разлад
vychovávat děti — воспитывать детей
pečovat (starat se) o rodinu — заботиться о семье
hýčkat děti — баловать детей
trestat děti — наказывать детей
děti se mazlí s maminkou — дети ласкаются к матери
dohlížet na prospěch dětí ve škole — следить за успеваемостью
детей в школе
pomáhat v domácnosti — помогать по хозяйству
rozdělovat domácí povinnosti — распределять домашние обязан-
ности
jít do práce — идти на работу

jít do školy — идти в школу
chodit na univerzitu — ходить в университет
scházet se spolu při večeři — собираться вместе за ужином
trávit spolu večery — проводить вечера вместе
připravovat si domácí úkoly — готовить домашние задания
číst — читать
poslouchat rozhlas — слушать радио
dívat se na televizi — смотреть телевизор
pracovat na počítači — работать на компьютере
hrát na počítači — играть на компьютере
chodit do divadla — ходить в театр
chodit na koncerty — ходить на концерты
chodit na schůze — ходить на собрания
chodit na přednášky — ходить на лекции
chodit na výstavy — ходить на выставки
chodit na návštěvy — ходить в гости
jezdit na výlety — ездить за город
Rodinné události — семейные события, торжества

svobodný — холостой
svobodný muž — холостой, холостяк
starý mládenec — старый холостяк
svobodná žena — незамужняя женщина
stará panna — старая дева
za svobodna — до женитьбы, замужества
ucházet se o dívku — ухаживать за девушкой
chodit s někým — дружить, ходить с кем-л.
schůzka — свидание
dostaveníčko, rande — свидание
žádat o ruku — просить руки
svatba — свадьба
zásnuby = zasnoubení — обручение, помолвка
zasnoubit se s někým — обручиться с кем-либо
nevěsta — невеста
ženich — жених
snoubenci — жених и невеста
snubní prsten — обручальное кольцо
sňatek, ženitba — женитьба, замужество
oženit se — жениться
provdat se za někoho — выйти замуж за кого-либо
založit si rodinu — обзавестись семьей
ženatý muž — женатый мужчина
(pro)vdaná žena — замужняя женщина
je provdána za mého přítele — она замужем за моим другом
brát se / vzít se — пожениться
vzít si za manželku — взять в жены
vstoupit v manželský stav — вступить в брак, жениться
občanský sňatek — гражданский брак
církevní sňatek — церковный брак
uzavřít sňatek — заключить брак
uzavření sňatku — заключение брака
mít svatbu na radnici — зарегистрироваться в ратуше
novomanželé — молодожены
sňatkový palác — дворец бракосочетания
líbánky — медовый месяц
oddací list — свидетельство о браке
oddavky — венчание, бракосочетание
výročí svatby — годовщина свадьбы
stříbrná svatba — серебряная свадьба
zlatá svatba — золотая свадьба
rozvod — развод
rozvádět se / rozvést se — разводиться / развестись
požádat o rozvod — подать на развод
rozvedený — разведенный, rozvedená — разведенная
vystrojit svatbu — справить свадьбу
svatební šaty — свадебное платье
svatebčan — приглашенный на свадьбу
manžel = choť (книжн.) — супруг
manželka = choť (книжн.) — супруга
muž — муж (разг.)
žena — жена (разг.)
manželský život — супружеская жизнь

žít v manželství — быть замужем, женатым
vdovec — вдовец
vdova — вдова
ovdovět — овдоветь
slaměný vdovec, slaměná vdova — соломенный вдовец, соломен-
ная вдова
oženit se podruhé — жениться вторично
provdat se podruhé — выйти замуж вторично
Narozeniny — день рождения

svátek, jmeniny — именины
blahopřát k narozeninám — поздравлять с днем рождения
oslavovat narozeniny — справлять день рождения
narodit se — родиться
narodil jsem se … — я родился …
rok narození — год рождения
datum narození — дата рождения
narození prvního dítěte — рождение первого ребенка
zapsat novorozeně do matriky — зарегистрировать ребенка
sestře se narodil syn — у сестры родился сын
příjmení — фамилия
jméno — имя
jméno po otci — отчество
původ — происхождение
původem — по происхождению
rodiště — место рождения
porod — роды
porodnice — родильный дом
bezdětný — бездетный
Úmrtí — кончина, смерть

zemřít — умереть
zesnout — скончаться
umírat — умирать
úmrtní oznámení — извещение о смерти
soustrast — соболезнование
projevit soustrast — выразить соболезнование
pohřeb — похороны
pohřeb žehem, kremace — кремация
hřbitov — кладбище
obětovat život — пожертвовать жизнью
zachránit život — спасти жизнь
žít — жить
věk — возраст
pohlaví — пол
věk = stáří — возраст
novorozený (á) — новорожденный(ая)
kojenec — грудной ребенок
kojná — кормилица
kojit — кормить грудью
nemluvně = batole — младенец
chůva — няня
chovat dítě — нянчить ребенка
vychovatel — воспитатель
předškolní věk — дошкольный возраст
dětství — детство
puberta — переходный возраст
mládí — молодость, юность
stáří — старость
chlapec = hoch = kluk (разг.) — мальчик
děvče = děvčátko = holčička = holka (разг.) — девочка
mladík = mladý muž = jinoch (книжн.) — юноша, молодой че-
ловек
dívka — девушка
klacek (hovor.) — верзила (разг.)
dospělý — взрослый
plnoletý — совершеннолетний
plnoletost — совершеннолетие
dosáhnout plnoletosti — достичь совершеннолетия
muž středních let — человек средних лет
starší muž — пожилой человек

starý muž — старый человек
stařec — старик; старец
stařeček — старичок
stará žena — старая женщина
stařena — старуха
stařenka — старушка
stárnout — стареть
dožít se vysokého věku — дожить до преклонного возраста
ve stáří = na stará kolena — на старости лет
Kolik je vám let? — Сколько вам лет?

Kolik je vám let? Jak jste starý (stár)? = Kolik máte let? — Сколько
вам лет?
Kolik mi hádáte? — Сколько мне лет, по-вашему?
Kdy, ve kterém roce jste se narodil? — Когда, в каком году вы
родились?
Kdy máte svátek? — Когда у вас именины?
Kdy máte narozeniny? — Когда у вас день рождения?
Bratr dosáhl před měsícem 30 let. — Месяц назад брату исполни-
лось 30 лет.
Je mu asi čtyřicet.– Ему лет 40.
Má právě dvacet let. — Ему ровно 20 лет.
V nejlepších letech — Во цвете лет.
Je dvacetiletý. = Je mu dvacet let. — Ему двадцать лет.
Když mu šlo na šedesát — На 60-м году жизни.
Překročil padesátku = Je mu přes padesát — Ему за 50.
Má už ke čtyřiceti = Má už téměř 40 — Ему под 40.
vrstevník — сверстник, ровесник
vrstevnice — сверстница, ровесница
je o dva roky mladší — на два года младше
je o dva roky starší — на два года старше
Od malička — с малых лет
Od školních let — со школьной скамьи
Některé lidské vlastnosti —

некоторые особенности человека
národnost — национальность
dcera je po matce — дочь в мать
syn je celý otec — сын весь в отца
jako by otci z oka vypadl — он вылитый отец
jsou si podobni jako vejce vejci — они похожи друг на друга, как
две капли воды
je velmi podoben svému strýci — он очень похож на своего дядю
zevnějšek = vzhled — внешность
postava — фигура
muž vysoké postavy — человек высокого роста
muž malé postavy —человек низкого роста
muž střední postavy — человек среднего роста
muž menší postavy — человек небольшого роста
muž sehnuté postavy — человек сутулый
otec a syn jsou stejně velcí — отец и сын одного роста
bratr je vysoký jako já — брат такого же роста, как я
urostlý — рослый, статный
štíhlý — стройный
silný — полный
tlustý — толстый
zavalitý — плотный, грузный
tělnatý — полный, полноватый
hubený — худой
pohublý — худощавый
hezký — красивый
pěkný — красивый
ošklivý — безобразный
tvář = obličej — лицо
bledá tvář — бледное лицо
opálená tvář — загорелое лицо
kulatá tvář — круглое лицо
oválná tvář — овальное лицо
vrásčitá tvář — морщинистое лицо
vráska — морщина
příjemný — приятный
čelo — лоб
oči — глаза
ústa — рот
ret — губа, rty — губы
plnovous, vousy — борода
knír — усы
plešatý — лысый
šedivý — седой
bruneta — брюнетка
blondýna — блондинка
Povaha — характер
skvělá povaha — отличный характер
sdílná povaha, společenská povaha — общительный характер
plný optimizmu — жизнерадостный
kamarádský — компанейский
pozorný — внимательный
zdvořilý — вежливый
prostý — простой
sympatický — симпатичный
mírný — мягкий (характер)
klidný — спокойный
dobrosrdečný — добродушный
přímý — прямой
upřímný — искренний
energický — энергичный
čilý — бодрый
šikovný — ловкий
rozumný, chytrý — умный
pilný — прилежный
pravdivý — правдивый
opačný — противоположный
lehkomyslný — легкомысленный
roztržitý — рассеянный
uzavřený — замкнутый
nafoukaný — заносчивый
sebevědomý — самоуверенный
nestálý — непостоянный
nesnášenlivý — неуживчивый
neupřímný = falešný — неискренний
nepoctivý — бесчестный
hloupý — глупый
tvrdohlavý — упрямый
líný — ленивый
lakomý — скупой
mazaný — хитрый, пронырливый (разг.)
hrubý — грубый
hnusný — отвратительный, гнусный
Některá povolání — некоторые профессии

Čím jste? — Кем вы работаете?
Jaké máte povolání? Jaká je vaše profese? — Какая у вас профес-
сия?
volit/zvolit povolaní — выбирать/выбрать профессию
povoláním je … — он по профессии …
služební léta — трудовой стаж
(hrubý) plat — оклад
čistý plat — чистая зарплата
mzda — зарплата
dělník — рабочий
dělnice — рабочая
inženýr — инженер
inženýrka — инженер (женщина)
úředník (-ice) — служащий(-ая)
voják — военный; солдат
důstojník — офицер
námořník — моряк
zámečník — слесарь
soustružník — токарь
frézař — фрезеровщик
elektrosvářeč — электросварщик
zedník — каменщик
truhlář — столяр
malíř — маляр; художник
krejčí — портной
švadlena — швея, портниха
holič — парикмахер
kadeřnice — парикмахер (женщина)
kuchař (-ka) — повар (-иха)
uklízečka — уборщица
účetní — бухгалтер
prodavač (-ka) — продавец (-щица)
pokladník — кассир
písařka — машинистка
průvodčí — кондуктор; проводник
kombajnér — комбайнер
řidič — шофер, водитель
řidič tramvaje — водитель трамвая
číšník — официант
architekt — архитектор
sochař — скульптор
novinář(-ka) — журналист(-ка)
knihovník(-ice) — библиотекарь
Texty
Text 1. Žena v domácnosti
V cizině propočítali, že žena, která vede domácnost čtyřčlenné
rodiny, přišĳe za svůj život průměrně dvacet tisíc knoflíků, osmnáctti-
síckrát spraví ponožky a punčochy, pětapadesáttisíckrát ustele postel,
uvaří asi šedesát tisíc obědů a večeří, nalĳe sto tisíc šálků kávy a čaje,
očistí a omyje více než patnáct tun zeleniny, umyje okolo sta tisíc
hrnků a talířků, milión talířů. Budeme-li mluvit jazykem sportovců,
můžeme směle tvrdit, že tyto «průměrné výkony» nejsou nejvyššími

«rekordy», neboť jsou ženy, které se ještě překonávají.
Text 2. Muži se mění!

Ukazuje se, že návyky a dovednosti mužů se mění s dobou.
Moderní muž už umí ovládat žehličku, ale zato si už neporadí pod
kapotou auta. Celých 60 procent mužů v Británii se může pochlubit
zvládnutím žehlení, ale jen 10 procent mužů si věří, když přĳde na
opravu auta.
V porovnání s 20. a 40. lety jde o ohromný posun.Tehdy 73
procent mužů tvrdilo, že rozumí autům, ale jen čtvrtina mužů vůbec
věděla, jak zapnout žehličku.
Dnešní muž se také víc zabývá vlastním zevnějškem. Před zrca-
dlem stráví b průměru o 26 procent více času než jeho dědeček. Muži
se také začínají více citově vyjadřovat. Více než 85 procent dotázaných
mužů řeklo, že by se nestyděli plakat před lidmi. Ve 20. letech ještě 40
procent mužů tvrdilo, že by něco takového by nikdy neudělali.
V pojmu «mužnost» nastal za posledních 80 let opravdový posun.
Celých 61 procent dotázaných mužů pod 29 let přiznává, že si nepři-
padají nějak mužní. Zdá se tedy, že sám pojem mužnosti se dostává
do krize. Ženy tvrdí, že chtějí své chlapy zpět, a stěžují si, že muži
jsou dnes příliš zženštilí.
Mužnost můžeme definovat jako zaměření na soutěživost, sílu a
racionalitu. Tato zpráva však ukazuje, že moderní muži jsou mnohem
více emocionální, zaměřují se na image a vzhled a v rostoucí míře tedy
přebírají vlastnosti tradičně spojované spíš se ženami.
Text 3. Svatba pod vodou

Věrnost jedenáct metrů pod vodou si přísahali mladí sportov-
ní potápěči Maleková a Söpen. Svatebnímu ceremoniálu, který se
konal v nejhlubším jezeře východomaďarského severozápadního
města Tata, asistovalo na 50 členů skupiny lehkých potápěčů Delfín
z budapešťské městské čtvrti Ferencváros. Dalších 200 svatebčanů
očekávalo mladý pár na břehu jezera.Tento neobvyklý způsob vstupu
do svazku manželského natáčela pod vodou budapešťská televize, a

tak milióny maďarských diváků byly svědky, jak si novomanželé na
dně jezera podpisem stvrzují věrnost, vyměňují prstýnky a připíjejí
šampaňským.
Básně
Jan Neruda
Otci
Mne to už zase, otče můj,
ku hrobu tvému pudí,
a u hrobu ta pýcha zlá
se v nás zas obou budí.
Jsme blízko zas i daleko,

jak jsme si vždycky stáli,
zas rozpínáme ruce své,
bychom se neobjali.
Jsme blízko zas, však v oči zas

druh druhu nepohledí,
zas velká láska pojí nás —
a dělí nás zas ledy.
Matce
Zakoupilas místo,
otcova kde hlava
na sedmé již léto
věčný sen vyspává.
Hrob ten otcův, matčin,

mým též hrobem bude,
povedeme spolu
hospodářství chudé.
Malý domek z hlíny,

vlhké čtyři stíny,
v něm však lásky, že jí
v širém světě není.
SLOVNÍ ZÁSOBA A TEXTY K LEKCI 5

Čas — время
astronomický čas — астрономическое время
středoevropský čas — среднеевропейское время
letní čas — летнее время
rozdělení času — распределение времени
volný čas = volno — свободное время
nedostatek času — нехватка времени
ztráta času — потеря времени
škoda času — жаль времени
teď je pravý čas — теперь самое время
je na čase = je čas — пора
občas = čas od času — время от времени
svého času — в свое время
postupem času — со временем
čas plyne, ubíhá, utíká, letí — время идет, проносится, бежит,
летит
přednáška trvá jednu hodinu — лекция длится один час
trávit čas — проводить время
to mi zabírá 3 hodiny — на это у меня уходит 3 часа
šetřit časem — беречь время
ztrácet čas = marnit čas = mařit čas = zabíjet čas = plýtvat časem —
попусту тратить время
doba — период, срок, время
krátká doba, lhůta — короткий срок, период
na krátkou dobu — на короткое время, срок
v určenou dobu — в установленный срок
za nějakou dobu — спустя некоторое время
po nějaké době — через некоторое время

v naší době — в наше время, в нашу эпоху
roční doba — время года
kosmická doba — космическая эра
ČÁSTI DNE A JEDNOTKY ČASU —

ЧАСТИ ДНЯ И ЕДИНИЦЫ ВРЕМЕНИ
hodina, minuta, vteřina, sekunda — час, минута, секунда

dopoledne — в первой половине дня
v 10 hodin dopoledne — в 10 часов утра
poledne — полдень
v poledne — в полдень
půlnoc — полночь
о půlnoci, po půlnoci — в полночь, за полночь
odpoledne — после обеда, во второй половине дня
ve 4 hodiny odpoledne — в 4 часа дня
ve dne, v noci — днем, ночью
ve dne v noci — днем и ночью
během dne — в течение дня
za bílého dne — средь бела дня
brzy ráno — рано утром
pozdě večer, k večeru — поздно вечером, к вечеру
na sklonku dne — к концу дня
za soumraku — в сумерках
Kdy? — Когда?
brzy — скоро
pozdě — поздно
nejdříve, zpočátku — сначала, прежде всего
hned — сейчас, сию минуту
teď, nyní — сейчас, теперь
nedávno — недавно
za chvíli — через минутку
náhle, najednou — вдруг, внезапно
dnes — сегодня
včera — вчера
tento týden — на этой неделе
zítra — завтра
předevčírem — позавчера
tehdy — тогда
často — часто
vždy — всегда
někdy — иногда
občas — иногда, время от времени
zřídka — редко
zřídkakdy — изредка, редко
nikdy — никогда
ani jednou — ни разу
pozítří — послезавтра
minulý měsíc — в прошлом месяце
příští rok — в будущем году
během přednášky — во время лекции
v době — во время
za války — во время войны
za čtvrt hodiny — через четверть часа
za týden, po týdnu — через неделю
za rok — через год
přibližně za měsíc — примерно через месяц
po dvou hodinách studia — после двух часов занятий
po půlnoci — после полуночи
po roce — через год, год спустя
po nějaké době — через некоторое время, спустя некоторое
время
po dvou týdnech — через две недели
před chvílí — минуту тому назад
před pěti hodinami — 5 часов тому назад
před dvěma týdny — 2 недели тому назад
před rokem — год (тому) назад
před válkou — до войны
před půlnocí — до полуночи
krátce před odjezdem — незадолго до отъезда
deset minut před začátkem vyučování — за 10 минут до начала
занятий
od tří hodin — с 3 часов

od minulého týdne — с прошлой недели
denně — каждый день, ежедневно
týdně — каждую неделю
jednou denně — один раз в день
dvakrát týdne — дважды в неделю
pětkrát ročně — пять раз в год
každé ráno — каждое утро
každý večer — каждый вечер
každou chvíli — каждую минуту
čekáme ho každou chvíli — (мы) ждем его с минуты на минуту
zа chvíli — на минутку
přĳel na celý měsíc — (он) приехал на целый месяц
přĳel nadlouho — (он) приехал надолго
zůstal tam na noc — (он) остался там на ночь
zpozdil jsem se o čtvrt hodiny — (я) опоздал на четверть часа
přišel o 10 minut dřív, než já — (он) пришел на 10 минут раньше
меня
HODINY — ЧАСЫ
náramkové hodinky — ручные часы

kapesní hodinky — карманные часы
stolní hodiny — настольные часы
nástěnné hodiny — стенные часы
kyvadlové hodiny se závažím — ходики с гирями
sluneční hodiny — солнечные часы
přesýpací hodiny — песочные часы
bicí věžní hodiny — башенные часы с боем
orloj — куранты
stopky — секундомер
chronometr — хронометр
ciferník — циферблат
péro — пружина
sklo, sklíčko — стекло
víčko — крышка
ručička — стрелка
hodinová ručička — часовая стрелка
minutová ručička — минутная стрелка
vteřinová ručička — секундная стрелка
kyvadlo — маятник
strojek hodinový — механизм часов
seřídit si hodinky — сверить часы
posunout ručičku o 10 minut dopředu — перевести часы на 10 ми-
нут вперед
nařídit hodiny dopředu, dozadu — переставить часы вперед, на-
зад
natáhnout hodiny — завести часы
dát hodiny do opravy — отдать часы в починку
KTERÝ JE DNES DEN? — КАКОЙ СЕГОДНЯ ДЕНЬ?
Со je dnes? — Что у нас сегодня?

Jaký je dnes den? — Какой сегодня день?
všední den — будний день
pracovní den — рабочий день
obyčejný den — обычный день, будний день
volný den — выходной день
běžný den — обычный день
sváteční den, svátek — праздник
pondělí — понедельник
v pondělí — в понедельник
pondělní — относящийся к понедельнику
úterý — вторник
v úterý — во вторник
úterní — относящийся ко вторнику
středa — среда
ve středu — в среду
středeční — относящийся к среде
čtvrtek — четверг
ve čtvrtek — в четверг
čtvrteční — относящийся к четвергу
pátek — пятница
v pátek — в пятницу
páteční — относящийся к пятнице

sobota — суббота
v sobotu — в субботу
sobotní — субботний
neděle — воскресенье
v neděli — в воскресенье
nedělní — воскресный
od neděle do středy — от воскресенья до среды

Mám prázdniny od dvacátého čtvrtého ledna do sedmého února. —
У меня каникулы с 24 января до 7 февраля.
1. ledna je státní svátek ČR. Je to 1 января государственный празд-
den obnovy samostatného čes- ник ЧР. Это день восстановления
kého státu. независимого чешского государ-
ства.
8. března je významný den — 8 марта — памятный день, Меж-
Mezinárodní den žen (MDŽ) дународный женский день
1. května — Svátek práce 1 мая — Праздник труда
8. května — Den vítězství 8 мая — День победы (в Чешской
Республике)
5. července — Den slovanských 5 июля — День славянских свя-
věrozvěstů Cyrila a Metoděje тых Кирилла и Мефодия
6. července — Den upálení mi- 6 июля — День казни Яна Гуса
stra Jana Husa
28. září — Den české státnosti 28 сентября — День чешской го-
сударственности
28. října — Den vzniku samostat- 28 октября — День возникнове-
ného československého státu ния независимой Чехословацкой
республики
17. listopadu — Den boje za svo- 17 ноября — День борьбы за сво-
bodu a demokracii боду и демократию
24. prosince — Štědrý den 24 декабря — Сочельник
25.–26. prosince — Vánoce 25–26 декабря — Рождество
roku tisíc devět set dvacet — в 1920 году
v devatenáctém století — в девятнадцатом веке
ve dvacátých letech — в двадцатые годы
za starých časů — в старые (прежние) времена
za Karla Čtvrtého (IV.) — во времена Карла IV, при Карле IV
od minulého století — с прошлого века
odedávna — с давних пор
Texty
Text 1. Legenda a skutečnost o Staroměstském orloji
V Evropě je 5 orlojů, z nichž 2 jsou v Čechách. Ale žádný se ne-
může srovnat se Staroměstským orlojem. Na tomto orloji je vidět,
jak slunce postupuje po nebi, kdy vychází, kdy zapadá. Orloj ukazuje
čtvrti měsíce a je na něm napsán i celý kalendář. Když bĳe celá, orloj
oživne. Zazvoní zvonec, okénka nad orlojem se otevřou a figurky
apoštolů, které dosahují výše dvou třetin oken, se pomalu pohybují
od západu k východu. Nakonec nad okénky zakokrhá kohout.
Před orlojem je vždy mnoho lidí. Prohlížejí si kruhy a znamení na
orloji a čekají, až orloj oživne. Ručičky ciferníku se pomalu pohybují
kupředu. Čtvrt na dvanáct, půl dvanácté, půl a pět minut, tři čtvrtě,
za pět minut dvanáct, dvanáct. A již zvoní zvonec, apoštolové kráčejí,
kokrhá kohout. A každému turistovi se o tomto orloji vypravuje stará
česká pověst, kterou najdeme u A. Jiráska.
Podle této pověsti sestrojil orloj v patnáctém století mistr Hanuš.
Vypravuje se, že z různých měst a zemí přicházeli lidé a prosili mis-
tra Hanuše, aby jim sestrojil podobné hodiny. Ale pražský primátor
nechtěl, aby i jiné město mělo podobný orloj. Proto se odhodlal ke
hroznému činu.
Bylo již pozdě večer. Mistr Hanuš seděl ve svém pokoji sám a
pracoval. Tu se náhle otevřely dveře a do pokoje vběhli tři muži. Muži
přiskočili к mistrovi a oslepili ho rozžhaveným železem.
Celá Praha byla vzbouřena zločinem. Všude hledali zločince,
ale marně. Mistr Hanuš smutně seděl ve svém pokoji. Nic neviděl a
nemohl pracovat jako dříve.
Když pocítil, že umírá, požádal jednoho svého bývalého žáka, aby

s ním šel do Staroměstské radnice. Přišli ke stroji orloje. Slepý mistr
naslouchal zvuku orloje, potom vztáhl ruku do stroje — a najednou
vše utichlo. Hodiny se zastavily. Lidé běželi na radnici a na zemi vedle
hodin našli zesnulého mistra Hanuše.
Potom orloj stál a stál a dlouho se nenašel mistr, který by ho
spravil…
To je legenda. Skutečnost je ale poněkud jiná. Počátkem šedesá-
tých let byl objeven rukopis o mechanizmu a funkci orloje. Autorem
tohoto rukopisu byl orlojník Jan Táborský z Klokotské hory, který
v 16. století opravil porouchaný mechanizmus hodin. V rukopisu je
opravdu zmínka o mistru Hanušovi z Růže, tvůrci staroměstského
orloje. Právě u této zmínky jsou 2 poznámky pozdějšího hodináře.
Jedna tvrdí, ze Hanuš není tvůrce orloje, druhá dokazuje, že doba
vzniku orloje není rok 1490, nýbrž 1410 — tedy o 80 let dříve, než víme
z pověsti. Toto tvrzení se opírá o list nalezený v Kanceláři hořejší.
Podle tohoto listu orloj vytvořil mistr Mikuláš z Kadaně už roku
1410. Ale mistr Mikuláš nemohl sám tak náročné dílo navrhnout.
Kdo tedy byl autorem myšlenky? I ten byl nalezen. Duchovním otcem
orloje byl mistr University Karlovy Ondřej Šindel — tehdy známý
astronom, matematik a lékař. Podle jeho návrhu a výkresů mistr
Mikuláš zhotovil onen na svou dobu nevídaný div.
Teprve objevení této listiny vysvětlilo některé nesrovnalosti.
Ukázalo se, že samotný stroj dokazuje vznik dřívější, než se původ-
ně předpokládalo. Také kamenné masky a plastiky zvířátek zdobící
vlastní obvod orloje vznikly v dílnách proslulé svatovítské huti
parléřovské, která ukončila svou činnost v roce 1419, na počátku
husitských bojů.
A co bylo s mistrem Hanušem z Růže? Historie má vždycky
pravdu, alespoň zčásti. Když se na původního tvůrce zapomnělo,
dochovala nám historie mistra Hanuše jako prvního orlojníka, který
po 80 letech od vzniku orloje provedl jeho generální opravu a celkově
ho vylepšil.
Tím však historie orloje nekončí. Při květnových bojích roku
1945 ostřelovali fašisté Staroměstskou radnici děly. Celý orloj byl
rozstřílen, uvnitř hořely dřevěné podlahy a obrovský mechanizmus
stroje (včetně bicího zařízení a dvou točen apoštolů je vysoký čtyři

patra), zůstal viset jen za střed číselníku. Tehdy přišel na scénu muž,
kterému za pohled na orloj vděčíme dodnes. Byl to Rudolf Vesecký,
specialista na věžní hodiny. Se svým bratrem Jindřichem stroj roze-
brali a opět jej sestavovali a dávali postupně do pořádku. Uplynuly
skoro dva roky, než byl orloj opraven. Při nové instalaci zhotovili
dnešní tvůrci vlastní srdce orloje — chronometr, který pan Rudolf
Vesecký tak přesně seřídil, že dosahuje za rok výchylky pouze +12-
14 vteřin. Ten dává vždy po minutě popud starému stroji orloje, aby
se otočilo kyvadlo, kterému se podle jeho pohybu říká větrník. Po
otočení větrníku se posune ručička na ciferníku orloje o další minutu.
Také natahování orloje bylo problémem. Kdysi se musel natahovat
dvakrát denně. Dnes tuto práci vykonává pět elektrických motorů.
Tak z lásky к unikátnímu stroji zachoval pan Vesecký a všichni
ostatní spolutvůrci našemu národu historický skvost.
A jestli se zase někdy půjdete podívat na apoštoly, až bude od-
bíjet staroměstský orloj, můžete si s trochou melancholie pomyslet,
že všechno to, čemu se zvenčí obdivujeme, je docela nové. Jenom
pár kamenných figurek přečkalo nepřízeň věků. Opravdu původní
historický unikát — stroj orloje — je před zraky lidí skryt za reno-
vovanou zdí.
(Podle A. Jiráska a Zd. Hubkové)
Text 2. Dějiny České republiky v číslech

První stopy osídlení území Čech a Moravy se objevily už před
250 000 lety. Historické období trvá jen o málo déle než posledních
2000 let. Kolem roku 400 př. n. l. se v Čechách usídlil keltský kmen
Bojů (odtud latinské pojmenování Bohemia). Toto území bylo plně
osídleno slovanskými kmeny nejpozději v 5. až 6. století.
Byzantský císař Michal III. posílá r. 863 na Moravu Konstantina
a Metoděje. Rozmach Velkomoravské říše byl za Svatoplukovy vlády
(870 až 894). Za vlády knížete Bořivoje (zemřel r. 896) česká dynastie
Přemyslovců přĳala křesťanství (kolem г. 875) z Velkomoravské říše.
Panování knížete Václava (od r. 921 až 929) bylo dobou rozkvětu. Za
vlády Karla IV. (od r. 1346 až 1378) se stal český stát mohutnou feudální
monarchií. Karlova univerzita byla založena v roce 1348. Jan Hus byl
upálen v Kostnici dne 6. července 1415. Na jaře r. 1420 na se hoře Tábor
vytvořilo vojenské středisko husitského hnutí. Na počátku r. 1422 Jan
Žižka porazil Zikmundova vojska u Kutné hory. Žižka zemřel dne 11. říj-
na 1424. Na zemském sněmu v roce 1458 byl zvolen za krále Jiří z Po-
děbrad (1420–1471). К rozhodující bitvě mezi českými a habsburskými
vojsky došlo 8. listopadu 1620 na Bílé hoře u Prahy. Léta 1620–1781 jsou
«dobou temna»: české země přestaly na dalších 300 let hrát samostatnou
úlohu. «České národní obrození» začalo na konci 18. století.
V důsledku porážky v první světové válce (1914–1918) se Ra-
kousko-Uhersko rozpadlo. Na jeho troskách vznikly nové státy:
Rakousko, Maďarsko, Polsko, Království SHS a také Českosloven-
sko, které se ustavuje 28. října 1918 jako demokratický stát v čele s
prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem (1850–1937). Kromě
Čech a Moravy se součástí Československa stává i Slovensko a Pod-
karpatská Rus. Období 1918–1938 se jmenuje první republika.
Mnichovskou dohodou z 29. září 1938 je československá vláda
přinucena kapitulovat a Sudety (pohraniční oblasti Čech a Moravy)
jsou přičleněny k Německu.
Okleštěné Česko-Slovensko je pak 15. března 1939 zabráno ně-
meckým vojskem a vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
Dne 1. září 1939 vypukla 2. světová válka.
V květnu 1945, po osvobození od fašistů, bylo Československo
obnoveno.
V únoru 1948 v Československu uchopila moc Komunistická
strana Československa; země se stala totalitním státem a součástí
sovětského bloku.
V roce 1960 byl novou ústavou oficiální název státu změněn na
Československá socialistická republika (ČSSR).
Liberalizační hnutí roku 1968, známé jako Pražské jaro, bylo pora-
ženo invazí vojsk Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy
(Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďar-
ské lidové republiky a Bulharské lidové republiky) 21. srpna 1968.
Zákonem o federalizaci Československé socialistické republiky,
který nabyl účinnosti 1. ledna 1969, se dosud unitární stát formálně
změnil na federaci dvou suverénních národních států — České socia-

listické republiky (ČSR) a Slovenské socialistické republiky (SSR).
Politické poměry v zemi změnila až sametová revoluce v listopadu
a prosinci 1989.
29. března 1990 se název federace změnil na Československá fe-
derativní republika (ČSFR) a 23. dubna 1990 byl upraven do podoby
Česká a Slovenská Federativní Republika.
Jako státní útvar přestalo Československo existovat 31. prosince
1992, kdy se mírovou cestou federace rozpustila a dosavadní národní
republiky se osamostatnily, převzaly právní řád zanikající federace a
rozdělily si její majetek a závazky.
Text 3. Ranní rozcvička

Jak dosáhnout správného držení těla? Doporučujeme vám velmi
osvědčený recept!
1. Každodenně se ráno na posteli protáhněte v lehu na zádech,
zvedněte dolní končetiny a demonstrujte jízdu na kole. Potom se
obraťte na břicho, opřete se rukama o přední čelo postele a všelĳak
švihejte a kopejte nohama nazad. Oba cviky opakujte pět minut.
2. Na koberci proti otevřenému oknu si klekněte na obě kolena
a přisedněte na paty, které jsou od sebe co nejvíce vzdáleny. Palce
chodidel jsou u sebe, nohy se opírají hřbety chodidel o podložku. V
této poloze pérujte. Hrudník zkuste maximálně vyklenout dopředu,
ramena zatáhnout nazad. Potom v podporu klečmo za rukama napo-
dobujte kočičku, jak se protahuje v rovině boční, medvěda v rovině
vodorovné střídavě nalevo a napravo, koníčka, jak kope nazad. Na
tyto cviky potřebujete dalších pět minut.
Z důvodů fyziologických mladí i staří velmi nutně potřebují kaž-
dodenně alespoň tuto prostou a krátkou rozcvičku.
Text 4. Peče o tělo s houbou a kartáčem

Která žena by nechtěla po celý den hezky vypadat? Jistě, že každá
chce vypadat co nejlépe. A proto jsme pro vás připravili některé rady,
jak pečovat o své tělo. A není k tomu třeba žádná luxusní koupelna.
1. Zásadně se neumývejte od hlavy k patě, ale od nohou k hlavě.

Podporuje se tak prokrvení pokožky. Umývání začněte pokud možno
střídavou lázní nohou: nejdříve 3 minuty horkou vodou, pak 3 minuty
studenou, několikrát opakujte. Drsná místa, například na patě, třete
důkladně pemzou.
2. Při omývání obličeje používáme zásadně čerstvou vodu.
3. Před sprchováním se provádí masáž :
— nohy a okolí kotníků masírujeme malými krouživými pohyby
— lýtka a stehna masírujeme rovnými pohyby vždy jen směrem
nahoru
— boky a břicho — krouživými pohyby a nebojíme se přitlačit
— ramena a záda kartáčem s dlouhým držadlem nebo masážním
pásem
— nakonec krk a ruce rovnými pohyby vždy směrem k srdci.
4. Sprchování:
— Irská sprcha. Nejdříve se důkladně kartáčujme a umývejme,
pak následuje dvouminutová sprcha s co možná nejteplejší vodou a
potom krátká ledová sprcha. Kdo chce, může několikrát opakovat.
Účinek je obdobný lázni v sauně.
— Studenou vodou se máme osprchovat jen ráno nebo když jsme
unaveni.
— Opravdu teplou lázeň (38°) bychom si měli dopřát nejvýše dva-
krát týdně. Nejlépe večer, protože se po ní obvykle pěkně usíná. Teplá
koupel nemá být delší než 10 minut, důležité je, abychom po teplé
lázni krátce osprchovali studenou vodou, aby se póry zase uzavřely.
5. Po mytí, sprchování nebo koupeli se doporučuje alespoň dva-
krát týdně natřít od nohou až po hlavu kožním funkčním olejem.
6. Bez čeho se při péči o své tělo nemůžete obejít:
— 2 žínky, jedna na obličej a jedna na tělo — každý týden se musí
vyvařit
— mycí houba, přírodní nebo z umělé hmoty, po umytí je nutné
ji vždy dobře propláchnout
— kartáček na nehty, větší ruční kartáč a kartáč s delším držadlem
— pemza je nezbytná pro odstraňování zrohovatělých míst na
nohou
— jemné mýdlo, koupelové přísady, gel
— jemný olej.

Kolikátého je dnes? Kolikátého dnes máme? — Какое сегодня
число?
Dnes je čtyřiadvacátého ledna dva tisíce devět. — Сегодня
24 января 2009 года.
Měsíce — месяцы
1. leden — январь
prvního ledna — первого января
2. únor — февраль
druhého února — второго февраля
v únoru — в феврале
3. březen — март
třetího března — третьего марта
v březnu — в марте
4. duben — апрель
čtvrtého dubna — четвертого апреля
v dubnu — в апреле
5. květen — май
pátého května — пятого мая
v květnu — в мае
6. červen — июнь
šestého června — шестого июня
v červnu — в июне
7. červenec — июль
sedmého července — седьмого июля
v červenci — в июле
8. srpen — август
osmého srpna — восьмого августа
v srpnu — в августе
9. září — сентябрь
devátého září — девятого сентября
v září — в сентябре
10. říjen — октябрь
desátého října — десятого октября
v říjnu — в октябре
11. listopad — ноябрь
jedenáctého listopadu — одиннадцатого ноября
v listopadu — в ноябре
12. prosinec — декабрь
dvanáctého prosince — двенадцатого декабря
v prosinci — в декабре
lednový — январский
únorový — февральский
březnový — мартовский
dubnový — апрельский
květnový — майский
červnový — июньский
v zimě — зимой
v létě — летом
minulé léto — прошлым летом
na jaře — весной
na podzim — осенью
na začátku ledna — в начале января
na konci března — в конце марта
letos — в этом году
loni, vloni — в прошлом году
Podnebí — климат
mírné — умеренный
teplé — теплый
studené — холодный
suché — сухой
vlhké — влажный
kontinentální — континентальный
drsné — суровый
vnitrozemské — континентальный
subtropické — субтропический
jižní — южный
přímořské — приморский
severní — северный
Předpověď počasí — прогноз погоды

pozorovat počasí — наблюдать за погодой
povětrnostní služba — служба погоды
zeptat se počasí — узнать погоду
teploměr stoupá, klesá — термометр поднимается, опускается
JAKÉ JE DNES POČASÍ? — КАКАЯ СЕГОДНЯ ПОГОДА?
Je pěkně, hezky, krásně. — Хорошая, прекрасная погода.

Je škaredě, ošklivo. — Cкверная погода.
Je nádherné, překrásné, pěkné, skvělé, skvostné počasí. — Велико-
лепная, прекрасная, превосходная погода.
Je ošklivé, špatné, hrozné, mizerné počasí. — Плохая, скверная,
ужасная погода.
Je suché počasí. — Сухая погода.
Je vlhké počasí. — Сырая погода.
Je teplé počasí. — Теплая погода.
Je chladné počasí. — Холодная погода.
Počasí je nejisté, proměnlivé, nestálé. — Погода неопределенная,
переменная, непостоянная.
Počasí se kazí, se pokazilo. — Погода портится, испортилась.
Počasí se horší, se zhoršilo. — Погода ухудшается, ухудшилась.
Počasí se lepší, se zlepšilo. — Погода улучшается, улучшилась.
Teplé počasí se udržuje. — Теплая погода сохраняется (держит-
ся).
Obloha se zatahuje. — Небо затягивается.
Je slunečné počasí. — Солнечная погода.
Je jasno. — Ясно.
Počasí je jasné. — Погода ясная.
Venku je pošmourno. — На улице пасмурно.
Venku je bláto, břečka. — На улице грязь, слякоть.
Venku je «čvachtanice». — На улице слякоть, грязища.
Teplo, zima — тепло, холодно

Je teplé počasí. — Теплая погода.
To je horko! — Ну и жара!
Je nesnesitelné horko. — Невыносимая жара.
Je dusno, je vedro, je parno. — Душно, зной, парит.
Je sucho. — Сухо.
Je mi horko. — Мне жарко.
Je pětadvacet stupňů nad nulou. — Сейчас 25 градусов выше
нуля.
Je chladné počasí. — Холодная погода.
Je velmi chladno. — Очень холодно.
Je hodně zima. — Очень холодно.
Je děsná zima. — Собачий холод.
Je mi zima. — Мне холодно.
Třesu se zimou. — Я дрожу от холода.
Zebou mě nohy. — У меня озябли ноги.
Člověk promrzl. — Человек замерз.
Jsem promrzlý až na kost. — Я промерз до костей.
Ochladilo se. — Похолодало.
Náhlé ochlazení. — Внезапное похолодание.
Je svěže, je čerstvo. — Свежо, прохладно.
Je mrazivý den. — Морозный день.
Venku je mráz, krutý, třeskutý. — На улице мороз, суровый, тре-
скучий.
Venku přituhuje. — На улице подмораживает.
Je 50 stupňů pod nulou. — 50 градусов ниже нуля.
Je třicet stupňů mrazu. — 30 градусов мороза.
jinovatka, jíní — иней
taje — тает
obleva — оттепель
rampouch — сосулька
náledí — гололедица
Pozor! Je kluzko! — Осторожно! Скользко!
Je nízká voda. — Вода спала.
Ledy se hnuly. — Лед тронулся.
povodeň, jarní povodeň — наводнение, половодье
Srážky. Déšť a sníh. — Осадки. Дождь и снег.
dešťové počasí — дождливая погода
Je na déšť, vypadá to na déšť. — Собирается дождь; дело идет к
дождю.
dešťové mraky — дождевые тучи
Prší. — Идет дождь.
Poprchává, mrholí, mží. — Накрапывает, моросит.
mrholení, drobný déšť — моросящий дождь, мелкий дождь
přeháňka — кратковременный дождь
Venku je mlha. — На улице туман.
Mlha houstne. — Туман густеет.
Padá rosa. — Падает роса.
Padají první kapky. — Падают первые капли.
Déšť sílí. — Дождь усиливается.
Lĳe jako z konve. — Льет как из ведра.
Spustil se lĳák. — Полил ливень.
То je lĳák! — Ну и ливень!
Schovejte se před deštěm! — Спрячьтесь от дождя!
Utekl před deštěm. — Он убежал от дождя.
zmoknout — промокнуть под дождем
promoknout na kůži — промокнуть до нитки
Přestalo pršet. — Дождь перестал, кончился.
hrozné bláto. — непролазная грязь
duha — радуга
Venku jsou kaluže. — На улице лужи.
Padají kroupy. — Идет град.
krupobití — град
je bouřka — гроза
Chystá se bouřka. — Надвигается гроза.
Blýská se. — Сверкает молния.
Blýská se na časy. — Сверкают зарницы.
Byl zasazen bleskem. — В него попала молния.
hromosvod — громоотвод
Hřmí. — Гремит гром.
údery hromu — раскаты грома
Padá sníh = sněží. — Идет снег.
Začalo sněžit. — Пошел снег.
sněhová vločka — снежинка

zledovatělý sníh — снежный наст
lyžařská stopa — лыжня
vánice, metelice, chumelenice — вьюга, метель
vrstva sněhu — слой снега
zavěj — сугроб
Cesta je zaváta sněhem. — Дорогу занесло.
ledový — ледяной
ledovec — ледник
kra — льдина
vítr — ветер
větrné počasí — ветреная погода
větřík, vánek — ветерок
vane — веет
průvan, táhne — сквозняк, сквозит
severní vítr, severák — северный ветер
vítr pronikající do kostí — пронизывающий ветер
Fouká vítr, fičí vítr. — Дует ветер, свистит ветер.
vichřice, smršť — вихрь, смерч
bezvětří — безветрие, штиль
Severní vítr obvykle přináší studené počasí. — Северный ветер
обычно приносит холодную погоду.
čerstvý vzduch, na čerstvém vzduchu — свежий воздух, на свежем
воздухе
špatný vzduch — спертый воздух
Texty
Text 1. České názvy měsíců a roční doby
Češi a Slováci mají pro názvy ročních období a měsíců slovanská
slova.
Slovo jaro je jedno z nejstarších slovanských (srovnejte ruské
яровой) a indoevropských slov vůbec. Souvisí s německým slovem
Jahr, anglickým year aj., kde znamená «rok». Etymologicky je spo-
jeno se slovesem jít a původně asi znamenalo «jdoucí, nastávající,
začínající». (Srovnejte výraz «přichází jaro».) Není divu: na jaře se

příroda probouzí z dlouhého zimního spánku, jarem začíná život
přírody.
Jarní měsíce jsou březen, duben a květen.
Březen je měsíc, kdy raší břízy a mají nejvíce březové mízy. Po
zimních mrazech rozkvétají první jarní květiny — sněženky. V polích
již orají a sejí. V hájích raší břízy. Právě v březnu stáří Slované těžili
březovou mízu, kterou rádi pili. Český jazykovědec V. Machek vsak
nabízí jinou etymologii: v březnu obvykle dobytek březí — «rodí
mláďata».
Duben je měsíc, kdy pučí duby. To je měsíc proměnlivého počasí.
V dubnu slunce jasně svítí, bývají jarní přeháňky, někdy prší. Stromy
se zelenají, v zahradách rozkvétají ovocné stromy a keře. Zpěvaví
ptáci se vracejí do svých hnízd.
Květen je měsícem květů. Na lukách kvetou pampelišky, v za-
hradách — šeříky a tulipány. Proto je květen měsícem básníků —
máj.
Po jaru přichází léto. Toto slovo etymologicky souvisí s latinským
laetus «radostný», «překrásný». A opravdu je to radostná a překrásná
doba.
Letní měsíce jsou červen, červenec a srpen.
Červen je měsíc, kdy jaro a léto splývají. Na lukách je senoseč.
Na pasekách se červenají jahody a v sadech třešně. Ale etymologie
slova červen je prozaičtější: červen není měsícem červených jahod
a třešní, nýbrž měsícem červů. Jedni etymologové tvrdí, že jsou to
červi pro barvení plátna, které Slované v XII.–XV. století prodávali
neslovanským národům. Druzí říkají, že jsou to «včelí červi», t.j.
larvy včel — vždyť právě v červnu včelí larvy vznikají. Nakonec třetí
předpokládají, že jsou to červi dešťoví — protože červnu často prší a
žížal je opravdu velmi mnoho.
Červenec — to je «malý červen». Slunce pálí, je vedro. Je to nej-
teplejší měsíc roku. Zraje obilí, nastávají žně, na polích se objevují žací
stroje. V červenci jsou nejkrásnější východy a západy slunce.
Srpen — etymologicky souvisí se slovem srp. A opravdu, žně
jsou v plném proudu. Dozrává letní ovoce. Možná proto V. Machek
spojuje slovo srpen také s litevským slovem sirpsti — «zráti». V srpnu

jsou největší vedra a bouřky, blýská se a hřmí. Na konci měsíce bývají
chladná rána. Oddud český výraz «fouká ze strnišť». To znamená, že
přichází podzim.
Podzim je roční doba «pod zimou». Zima to ještě není, ale počasí
se jí už podobá. Na podzim už tepla ubývá, dny se krátí, stěhovaví
ptáci odlétají.
Podzimní měsíce jsou září, říjen a listopad.
Září souvisí se slovesem řvát (rus. реветь). Je to měsíc «doprová-
zený řevem (sytých) zvířat», měsíc, jenž trvá za řevu (za říje) vysoké
zvěře. V staročeštině slovo září znělo jako zářuj (< za řuje). Jinak je
to měsíc klidný a slunný, měsíc «babího léta». Lidé sklízejí zeleninu
a brambory, česají jablka, hrušky a jiné ovoce.
Říjen někteří etymologové považují za měsíc, kdy vysoká zvěř
«říje», totiž řve. Ale jeho praslovanský základ — *rujьnь velmi při-
pomíná bulharské slovo руень, руйни — «žlutě červený» (srovnejte
rudý). Když si toto slovo srovnáme s ukrajinským жовтeнь — «říjen»,
možnost etymologie říjen — «žlutý měsíc», «měsíc žlutých listí» je
dost veliká. V říjnu listí stromů rudne a zlátne, tráva žloutne. Obloha
je zatažená, bývají mlhy, někdy lĳe jako z konve.
V listopadu listí padá ze stromů. Je vlhko. Padají kroupy, občas
dokonce sněží, fouká studený vítr. Lidem je zima.
Slovo zima je všeslovanské a indoevropské. Např. indické příbuz-
né slovo najdeme v názvu hor Himaláje v Asii — ze sanskritského
hima «sníh» a alaya «místo». Srovnejte také latinské hiems, litevské
žiéma «zima» a pod. Sněhu v zimě je opravdu dost, zvláště na ho-
rách.
Prosinec je první zimní měsíc. Souvisí se slovy siný, sivý (rus.
синий), v prosinci totiž dny trochu protínají (< prosinět), «prosvi-
tají» po listopadové zatažené obloze. Ovšem dny se dlouží až po slu-
novratu od 21. prosince. Lesy a louky, domy a cesty jsou pod sněhem.
Začíná sezóna zimních sportů.
Leden je měsíc ledu a sněhu, nejchladnější měsíc roku. Bývají
vánice, mrazy jsou velmi kruté. V lednu jsou řeky a jezera zamrzlé.
Mládež ráda bruslí, hraje hokej a lyžuje.
Únor je slovo jen české. Pravděpodobně je spojeno se slovesem

nořit (srovn. rus. нырять) — vždyť je to měsíc «noření» ledu. Kon-
cem února v Česku často bývají předjarní oblevy, led na řekách puká
a při tání se ponořuje a zase vynořuje. Únor je nejkratší měsíc roku.
Text 2. Svět leze za kamna. Vesuv pod sněhem

Madrid 8. března — V pondělí ráno padal poprvé po dvou měsí-
cích ve španělském hlavním městě sníh a také v ostatních oblastech
Pyrenejského poloostrova sněžilo. V mnoha velkých městech sněžení
zpomalilo nebo i zastavilo dopravu. V některých oblastech, jako v
Murcii a Castellonu, kde padal sníh bez přestání od nedělního večera,
nezažili takové úkazy řadu let.
Řím — Sníh a mráz pokrývající celý Apeninský poloostrov od Alp
až k Sicílii si již vyžádaly pět mrtvých. Na ostrově Sardinii odřízly
velké závěje četné obce v horách.
Brusel — Také Belgii zachvátila mrazivá vlna a rtuť teploměru
klesla hluboko pod nulu. Podle zjištění meteorologů je v zemi nej-
chladnější počasí za posledních 42 let.
Atény — V Řecku zatím způsobil sníh s deštěm velké povodně.
Přítoky řeky Piniós se rozvodnily a zaplavily vesnice a místa v blíz-
kosti města Karditsa, kde byl vyhlášen nouzový stav.
Montreal — Březnový návrat zimy krutě postihl kanadskou pro-
vincii Quebec, kde zahynulo 21 lidí; někteří zmrzli v chumelenici,
jiní v zavátých autech.
Text 3. Roční doby očima básníků

JARO
Karel Hynek Mácha

Vzešel máj! Hlubokých muži želů!
«Vzešel máj! Hlubokých muži želů!
Tvou proč ještě bledost kryje tvář?
V přírodu jdi! — zlatá slunce zář
Růže lícím, poklad vrátí čelu!»
Vyjdu v slunce! Nad luhy zkvětlými

Na západu jeho zář se stkvěla;
I má tvář se v jeho lesku rděla,
Zdobená co růžemi novými.
Sklesna v prach, za sluncem rozstru ruce;

Borů šum, slavíka klokotání,
K němu nesou mojí touhy lkání. —
Konec zdál se blízký moji muce.
Zašlo slunce! — Tma splynula šedá,

A má tvář jak jindy byla bledá.
Josef Hora
Duben
Večerem předjarním bílý dým,
mlha to nebo kouř na střechách,
k nebesům stoupá zrakem mým,
ztopeným v lásce a vzpomínkách —
A bílý vítr a bílý dým,

zelená hvězda, v prvních tmách,
večerem šedomodravým
se třepotají jako ve snách —
A bílý vítr mi zmuchlal vlas,

do modré tmy dým bílý zhas,
zelená hvězda mě roztesknila —
A tiše a tiše, jak letěl dým,
a tiše, jak stesk chvěl se srdcem mým,

šla, šla, až zašla má milá…
LÉTO
Jaroslav Vrchlický
V létě
Jaké parno! Žhavý dech
sálá výhní z lesa hloubi,
do řeřava hoří mech,
ztrouchnivělé stojí houby,
jehly dští se stromů všech.
Odhoď knihu, práce nech –

neúprosným modrem vroubí
nebe obzor. Svět dlí v snech
Jaké parno!
Se skrání pot v pramenech
myslivec si utřel v doubí,

leh’ a spí a nad ním v loubí
vever šiškou v tvář mu šleh
a zas odběh. — Jaký žeh!
Jaké parno!
Vítězslav Nezval
Sonet z konce léta
To léto tak brzy tak rychle prchlo
Nedávno byl tu slunovrat
Pár dusných dní a párkrát sprchlo
Slyšíš to jako úder vrat
Plod kaštanu se válí sťat

Prchlo jak mládí vyprchává
Hle ocún na nějž civí kráva
Zmuchlané kopce jsou plny stád
Sad čpí jak divadelní šatna

Prchlo jak pták do nenávratna
Stromy se pod sklo schylují
Díváš se uprostřed pouliční trati

jak poslední tramvaj ujela ti
List padá jako slovo miluji.
Josef Svatopluk Machar

Sonet o západu slunce
Je nevidíš. Lze jen se domnívati,
kde zmořeno a skonči běh!
V šedivou masu ulice se tratí
a nad ní nebe stojí v plamenech.
Skla oken rdí se. Chodníky se zlatí.

Mha rudá leží v taškách střech.
Zříš cos jak odlesk růží vzduchem vláti
A lidem v líci plát i na vlasech.
A oknem otevřeným ze šumotu a ruchu

vzdech k tobě vane náhle tak těžký, plný puchu,
jímž prvně hlučné město po denním žáru dýchne.
A maně myslíš v dálku, jak mohutně tam tryská
to světlo na vsi, pole, na lesy, na skaliska…

vše plane… tráva voní… a pták s trylkem tichne…
PODZIM
Karel Toman
Září
Můj bratr dooral a vypřáh koně.
A jak se stmívá,
věrnému druhu hlavu do hřívy

položil tiše, pohladil mu šíji
a zaposlouchal se, co mluví kraj.
Zní zvony z dálky tichým svatvečerem;

modlitba vesnic stoupá chladným šerem.
Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest
v jediný chorál slily se a letí
k věčnému nebi.
Svatý Václave,
nedej zahynouti
nám ni budoucím.
Jan Neruda
Z cyklu Podzimní
Podzim je zde a krátký den,
svět jak by k spaní byl odstrojen.
Již širý kraj zhnědnul a hory jsou
jak holé zdě,
a vzpomenuv jara nevíš víc,
nač bylo zde.
Zkouším si myslet jaro zpět –

těžký je myšlenek zpětný let!
Kdo uhod by němém tom o lese,
že zpěvem zněl,
kdo o nahém keři trnovém,
že růže měl?
Zimavá třesoucí se zář

pobíhá přes země ztichlou tvář.
Já sleduju zrakem ty záchvěvy
a dýchám chlad,
a duší mou chvěje otázka:
byl jsem mlád?
ZIMA
Jan Neruda
Z cyklu Zimní
Své čelo mi do okna vtlačila
a bílým svým okem se dívá —
já vidím ji, zimu, tu paní zlou,
jak mlhavým prstem svým kývá.
Je ticho, je mráz a mdlá noha má

si na prahu vykročit váhá,
však zima po horoucí dlani mé
již mlhavou rukou svou sáhá.
A pozvolna ruku tu pozvedá

a klade ji kolem mé šíje —
ta vražedná žena! Vždyť cítím již
jak ze prsou dechy mi pĳe!
A čítím, jak v ledovém objetí

tvář bledne, ret rychle jak chladne,
jak tepna se ve skoku zaráží
a srdce jak klesá a vadne.
Jaroslav Seifert
Sníh
Už zapadl nám práh,
už mizí hroty věží
a bloudíš ve vločkách,
hledaje cestu stěží.
Kdo by však neměl rád
ten tanec, vír a pád,
Ty vločky v modrých tmách,
když sněží?
V kadeře vlasů tvých,

vroubících hladkost čela,
už napadal ti sníh,
však ty jsi zrůžověla.
A kdo by neměl rád
tu vůni i ten chlad,
sníh na tvých kadeřích,
když sněží?
Sníh celý večer vál

a v šeru okno září.
A já jsem miloval
i vrásky na tvé tváři.
Kdo by však neměl rád
sníh, který zůstal svát,
ač jsem jej dechem hřál;
když sněží?
František Branislav
Vánoční den
Z něho tajemného
vysni v jedné písni
sněhy plné něhy,
s nimi večer zimy.
Zima hudbou jímá,

chvoji po pokoji
voní. Už se zvoní.
Světlá hvězda vzlétla.
Svíčka u jablíčka,
ptáček zpívá z hraček.
Betlém zůstal světlem
vánoc u nás na noc.

Školství — система образования
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky —
министерство образования, молодежи и физвоспитания
Чешской Республики
školský pracovník — работник образования
vzdělání — образование
mít právo na vzdělání — иметь право на образование
všeobecné vzdělání — общее образование
placené a bezplatné vzdělání — платное и бесплатное образова-
ние
základní vzdělání — начальное образование
odborné vzdělání — профессиональное образование
středoškolské a vysokoškolské vzdělání — среднее и высшее об-
разование
vysokoškolák (разг.) — студент вуза; выпускник вуза
středoškolák (разг.) — ученик средней школы; человек, имею-
щий среднее образование
vzdělaný člověk — образованный человек
analfabet = negramotný člověk — неграмотный
povinná školní docházka — всеобщее обязательное обучение
prezenční, interní studium — очное обучение
externí studium = dálkové studium — заочное обучение
při zaměstnání — без отрыва от производства
ŠKOLY. DRUHY ŠKOL. VÝCHOVNÉ INSTITUCE —

ВОСПИТАТЕЛЬНЫЕ УЧРЕЖДЕНИЯ. ВИДЫ ШКОЛ И ВУЗОВ
jesle — ясли
mateřská škola, školka — детский сад
základní škola — начальная школа (1-9 класс)
obecná škola — начальная (приходская) школа
všeobecně vzdělávací škola — общеобразовательная школа
střední škola — средняя школа
základní devítiletá škola — основная девятилетняя школа
škola prvního (druhého) stupně — школа первой (второй) сту-
пени
internátní škola — школа-интернат
střední odborná škola — техникум
střední průmyslová škola = průmyslovka — техникум
hudební škola — музыкальная школа
pedagogická škola — педагогическое училище
vojenská škola — военное училище
učňovská škola — ремесленное училище
odborné učiliště — профессионально-техническое училище
večerní škola — вечерняя школа
vysoká škola — высшее учебное заведение
Univerzita Karlova — Карлов университет (ун-т им. Карла IV)
Univerxite Palackého — Университет им. Палацкого
Vysoká škola strojní a textilní — Машиностроительный и тек-
стильный институт
Vysoká škola báňská — Горный институт
Akademie výtvarných umění — Академия изобразительных ис-
кусств
Akademie múzických umění (AMU) — Академия искусств
Vysoká škola lesnická — Лесотехническая академия
výzkumný ustav — научно-исследовательский институт
FAKULTY — ФАКУЛЬТЕТЫ
filozofická fakulta — философский факультет (где обучаются

филологи, философы и некоторые другие гуманитарии)
fyzikálně matematická fakulta — физико-математический фа-
культет
přírodovědecká fakulta — факультет естественных наук
lékařská fakulta — медицинский факультет
právnická fakulta — юридический факультет
společenskovědní fakulta — факультет общественных наук
historická fakulta — исторический факультет
orientální fakulta — восточный факультет
fakulta žurnalistiky — факультет журналистики
hutnická fakulta — металлургический факультет
BUDOVA ŠKOLY A VYSOKÉ ŠKOLY —

ЗДАНИЕ ШКОЛЫ И ВУЗА
zařízení školní budovy — оборудование школы
aula — актовый зал
vestibul, hala — вестибюль
posluchárna — аудитория
jazykový kabinet — лингафонный кабинет
laboratoř — лаборатория
ředitelna — кабинет директора
sborovna — учительская
tělocvična — спортивный зал
hřiště — спортивная площадка, стадион
sprcha — душевая
šatna — гардероб
záchody a umývárny — туалеты и умывальные комнаты
katedra — кафедра
studovat (na střední nebo na vysoké škole) — учиться (в техникуме

или вузе)
učit se (ve škole) = chodit do školy — учиться
studovat literaturu — изучать литературу
učit se cizímu jazyku — изучать иностранный язык
učit se verše — учить стихи
zabývat se něčím — заниматься чем-либо
učit se do rána — заниматься до утра
učit (koho) = vyučovat — учить, обучать кого-либо
učit, vyučovat = přednášet (na vysoké škole) — преподавать (в вузе)
učit = vyučovat (na střední škole) — преподавать (в средней школе)
navštěvovat univerzitu — посещать университет
vychovávat — воспитывать
PRACOVNÍCI ŠKOL A VYSOKÝCH ŠKOL —

РАБОТНИКИ ШКОЛ И ВУЗОВ
učitel, učitelka — учитель, учительница
učitelský sbor — учителя; педагогический коллектив
středoškolský profesor = učitel na středních školách — преподава-
тель гимназий и техникумов
vysokoškolský profesor — профессор
profesorka — профессор (ж. р.)
pedagogický kolektiv — преподавательский состав
přednášející — преподаватель (обычно вузовский)
třídní učitel — классный руководитель
vychovatel — воспитатель
školitel — руководитель (дипломантов, аспирантов и т. п.)
docent — доцент
odborný asistent — старший преподаватель
lektor — ассистент
laborant — лаборант
vedoucí katedry — заведующий кафедрой
tajemník katedry — секретарь кафедры
děkan — декан
proděkan — заместитель декана
děkanát — деканат
rektor — ректор
prorektor — проректор
rektorát — ректорат
vědecká hodnost — ученая степень
vědecko-pedagogická hodnost — ученое звание
vědecká práce — научная работа
vědecká rada — ученый совет
vědecký pracovník — научный работник
vědec — ученый
badatel — исследователь
odborník — специалист
ředitel školy — директор школы
zástupce ředitele — завуч
sdružení rodičů a přátel školy — родительский комитет
školník — школьный сторож
vrátný, -a — швейцар
uklízečka — уборщица
Studium — учеба
zápis — зачисление в студенты
zapsat se na fakultu — поступить на факультет
vstoupit na vysokou školu — поступить в вуз

jít na vysokou školu — пойти в вуз
absolvovat vysokou školu — окончить вуз
absolvent — выпускник вуза
maturovat — окончить среднюю школу
vyloučit z univerzity — исключить из университета
zanechat studia — бросить учебу
přednášet — преподавать; читать лекции
seminář — семинар
praktická cvičení — практические занятия
poslouchat přednášku — слушать лекцию
dělat si poznámky — делать заметки
zapisovat přednášku — записывать лекцию
navštěvovat přednášky — посещать лекции
prezence — явка на занятия
prezenční listina — ведомость посещаемости
zameškat vyučování = vynechat vyučování — пропустить занятия
chybět na hodině — отсутствовать на занятии
chybět pro nemoc, neomluveně — отсутствовать по болезни, без
уважительных причин
chybět z rodinných důvodů, bez vážných důvodů — пропускать
занятия по семейным обстоятельствам, без уважительных
причин
biflovat, nabiflovat — зубрить, вызубрить
procvičovat — закреплять, упражняться
přetížení studentů — перегрузка студентов
povinná přednáška — обязательная лекция
nepovinná přednáška — факультативная лекция
úvodní přednáška — вводная лекция
přestávka, o přestávce — перерыв, перемена; в перерыв
konzultovat, konzultace — консультировать, консультация
referovat, referát — делать (научный) доклад; доклад
diskuse — дискуссия
diplomová práce — дипломная работа
disertace — диссертация
vědecké dílo — научный труд
učební plán — учебный план
učební osnovy — программа
vyučovací období — учебный период; семестр
zimní semestr, pololetí — первый семестр
letní semestr — второй семестр
studĳní skupina — студенческая группа
oddělení — отделение
Průběh jazykové hodiny —

ход урока иностранного языка
začátek hodiny — начало урока, занятия
Zvoní zvonek. — Звенит звонок.
kontrola domácí úlohy — проверка домашнего задания
ovládat češtinu — овладевать чешским языком
mluvit česky — говорить по-чешски
číst české knihy v originále — читать чешские книги в оригинале
překládat — переводить
vykládat obsah textu — объяснять содержание текста
vykládat/vyložit — объяснять/объяснить
výklad — объяснение
mluvit na daná témata — говорить на данные темы
vypravovat něco — рассказывать что-нибудь
užívat slovníku — пользоваться словарем
hledat ve slovníku — искать в словаре
opakování probrané látky — повторение пройденного мате-
риала
zkoušení na známku — опрос на оценку
hlásit se — поднимать руку
vyvolávat k tabuli — вызывать к доске
napovídat, napovědět (spatně) — подсказывать, подсказать (не-
правильно)
procvičovat probranou látku — закреплять пройденный мате-
риал
probírat novou látku — проходить новый материал
psát na tabuli — писать на доске
zapsat si do sešitu — записать в тетрадь
opisovat — списывать
užívat magnetofon — пользоваться магнитофоном

zapnout magnetofon — включить магнитофон
namluvit na magnetofonovou pásku — записать на магнитофон-
ную ленту
přehrát pásku — прокрутить ленту
poslechnout si nahrávku — прослушать запись
vypálit CD — записать на CD
poslechnout si CD — послушать CD
poslouchat walkmana — послушать плеер
hledat na Internetu — скачать с Интернета
uložit, zadat domácí úlohu (úkol) — дать, задать домашнее за-
дание
Kdo dnes chybí? — Кто сегодня отсутствует?
Otevřete sešity! — Откройте тетради!
Zavřete knihy! — Закройте книги!
Cd jste měli zadáno? — Что было задано?
Jaký domácí úkol jste měli? — Какое у вас было домашнее за-
дание?
Ukažte domácí úkol! — Покажите домашнее задание!
Kdo se hlásí? — Кто хочет сказать?
Hlaste se! — Поднимите руку!
Pojďte k tabuli! — Подойдите к доске!
Smažte tabuli! — Сотрите с доски!
Přineste křídu! — Принесите мел!
Sedněte si! — Садитесь!
Proč jste se nepřipravil na hodinu? — Почему вы не подготовились
к занятию?
Musíte se naučit zameškanou látku! — Вы должны выучить про-
пущенный материал!
Ustupte stranou, prosím! — Отойдите, пожалуйста, в сторону!
Kde jste udělal chybu? — Где вы допустили ошибку?
Opravte ho.– Поправьте его.
Poznamenejte si, co vám bylo uloženo — Запишите, что вам было
задано.
Vyberte sešity! Rozdejte sešity! — Соберите тетради! Раздайте
тетради!
Vyměňte si knihy! — Обменяйтесь книгами!
Nemluvte jeden přes druhého! — Не говорите все сразу!
Čtěte hlasitě a jasně! — Читайте громко и выразительно!
Mluvte zřetelně! — Говорите внятно!
Pište čitelně! — Пишите разборчиво!
Odpovídejte plynně! — Отвечайте без запинки!
Nevyrušujte! — Не мешайте занятиям!
Nebavte sе! — Не разговаривайте!
Nevrťte se! — Не вертитесь!
Neotáčejte se! — Не оборачивайтесь!
Nenapovídejte! — Не подсказывайте!
Zkouškové období (zkušební období), zkoušky — экзамены, сессия
zkouškový řád — экзаменационный устав
přĳímací zkouška — вступительный экзамен
přĳímací pohovor — собеседование
státní zkouška — государственный экзамен
závěrečná zkouška — заключительный экзамен
maturitní zkouška = zkouška dospělosti = maturita — экзамен на
аттестат зрелости
ústní zkouška — устный экзамен
písemná zkouška — письменный экзамен
opravná zkouška — пересдача экзамена
reparát — переэкзаменовка
dělat zkoušku z češtiny — сдавать экзамен по чешскому языку
skládat zkoušku — сдавать экзамен
udělat zkoušku — сдать экзамен
zkoušet — экзаменовать
zkušební komise — экзаменационная комиссия
zkušební termíny — сроки сдачи экзаменов
stanovit zkušební termíny — устанавливать сроки сдачи экзаме-
нов
povolit zkoušku před termínem — разрешить досрочную сдачу
экзаменов
prodloužit lhůtu — продлить срок
příprava ke zkouškám — подготовка к экзаменам
připustit ke zkouškám — допустить к экзаменам
nedostavit se ke zkoušce — не явиться на экзамен
výsledek zkoušky — результат экзамена
prospěch, prospívat — успеваемость, успевать

neprospívající student — неуспевающий студент
výtečný prospěch, výborný prospěch — отличная успеваемость,
отлично
dobrý prospěch — хорошая успеваемость, хорошо
dostatečný prospěch — удовлетворительная успеваемость, удо-
влетворительно
nedostatečný prospěch — неудовлетворительная успеваемость,
неудовлетворительно
studovat s vyznamenáním, studovat s výborným prospěchem —
учиться на «отлично»
výborný student — отличный студент, отличник
svědomitý student — добросовестный студент
pilný student — прилежный студент
ulejvák (hovor.)– лентяй
nedbalý — небрежный
negramotný — невежественный
lenivý — ленивый
dát známku — поставить отметку
dostat známku — получить отметку
pěkná známka, špatná známka — хорошая отметка, плохая от-
метка
školní rok — учебный год
pololetí — полугодие
čtvrtletí — четверть
vysvědčení — аттестат; табель успеваемости
výborné vědomosti — отличные знания
slabé vědomosti — слабые знания
mezery ve vědomostech — пробелы в знаниях
opakovat (zopakovat) ročník — остаться на второй год
Studentský senát — Студенческий академический совет
stipendium — стипендия
stípko (stud. slang.) — стипендия, стёпа (студ. сленг)
žádat o stipendium — подать заявление на стипендию
udělit důtku — вынести выговор
vyslovit uznání — объявить благодарность
udělit hmotnou odměnu — поощрить материально
Texty
Text 1. Vzdělávací systém v ČR
Vzdělávací systém v České republice vychází z dlouhé tradice
počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka.
Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání - od předškolního, přes
základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní.
Předškolní vzdělávání
První vzdělávání, jako doplněk výchovy v rodině, mohou děti
absolvovat ještě před započetím povinné školní docházky. K tomu
slouží jednak jesle, jednak mateřské školy. Tyto instituce slouží k
vypěstování základních návyků v učení a také zajištění sociálního
kontaktu mezi dětmi. Obojí je důležité pro hladký nástup dětí do
základních škol.
Základní vzdělávání
Základní vzdělání získávají děti zpravidla na základní školách.
Povinná školní docházka je devítiletá a trvá tedy obvykle od 6 do 15 let
věku dítěte. Děti ji však mohou absolvovat na různých typech škol,
které navíc mohou využívat různé typy vzdělávacích programů.
Mezi typy škol umožňujících získat dětem základní vzdělání
patří:
Základní škola (státní nebo soukromá): děti zde absolvují celou
devítiletou povinnou školní docházku rozdělenou do dvou cyklů.
Gymnázium: v rámci osmiletých nebo šestiletých gymnázií mo-
hou žáci dokončit základní vzdělání a plynule pokračovat ve výuce
střední úrovně.
Konzervatoř: osmileté taneční konzervatoře umožňují studentům
dokončit základní vzdělání a plynule pokračovat ve výuce střední
úrovně.
Speciální škola: děti se zdravotním postižením mohou být inte-
grovány do speciálních tříd základní školy, anebo mohou navštěvovat
školu speciální.
Zvláštní a pomocné školy jsou určeny pro děti s mentálním posti-
žením.
V posledních několika letech se rovněž experimentálně ověřuje

systém domácího vzdělávání.
Pro hodnocení výsledků studia slouží v České republice hod-
notící systém známek od 1 (nejlepší) po 5 (nejhorší). Žákům jsou
v polovině a na konci každého školního roku vydávána souhrnná
hodnocení (tzv. vysvědčení), na nichž jsou uvedeny známky za jed-
notlivé předměty.
Střední vzdělávání
O studium na střední škole se mohou ucházet žáci, kteří splnili
devítiletou povinnou školní docházku. Absolvováním středního
stupně vzdělání je přitom možno získat
Střední vzdělání, kdy student po 1–2 letech studia získá vysvěd-
čení o závěrečné zkoušce.
Střední vzdělání s výučním listem zakončené po 2–3 letech stu-
dia vysvědčením o závěrečné zkoušce a výučním listem o odborné
způsobilosti například v oblasti řemesel. Absolventi těchto oborů
obvykle již ve vzdělání v klasickém vzdělávacím systému nepokračují
a začínají pracovat ve vybraném oboru.
Střední vzdělání s maturitou, kdy zpravidla po 4 letech studia zís-
ká absolvent vysvědčení o maturitní zkoušce. Maturitní zkouška se
skládá z několika dílčích zkoušek - zkoušky z českého jazyka a dalších
zkoušek závislých na oboru studia a částečně také na výběru žáka.
Střední školy se člení na tyto tři základní typy:
Gymnázia
Střední odborné školy
Střední odborná učiliště
Střední vzdělání mohou studenti získat také na osmiletých,
respektive šestiletých gymnáziích, na nichž absolvovali již několik
ročníků vzdělání základního.
Vysokoškolské vzdělání je umožněno všem uchazečům s ukon-
čeným úplným středním vzděláním (tj. s maturitou), kteří úspěšně
vykonají přĳímací zkoušku. Systém přĳímacích zkoušek si stanovuje
každá vysoká škola sama a ověřuje v nich znalosti či schopnosti
uchazečů.
Většina univerzit má akreditovány programy:
Bakalářské: jedná se zpravidla o tříleté obory, v nichž studenti zís-

kají základní přehled o vysoce odborných oblastech. Studenti mohou
buď studium po těchto 3 letech ukončit státní závěrečnou zkouškou
s obhajobou bakalářské práce, anebo pokračovat v navazujícím ma-
gisterském oboru, v němž získají užší specializaci.
Magisterské: fungují buď jako pětileté (resp. čtyřleté nebo šestile-
té), anebo jako dvouleté navazující na bakalářské studium. Studenti
za období studia získají jak základní přehled o vysoce odborných
oblastech, ale také určitý stupeň specializace. Na závěr žáci skládají
požadované státní zkoušky a obhajují diplomovou práci.
Inženýrské: týká se technických a ekonomických oborů.
Po absolvování těchto typů vysokoškolského studia pokračují
někteří studenti v dalším prohloubení své specializace v doktorských
programech. Absolvování tohoto programu je často podmíněno ur-
čitou publikační prací a někdy také výukou.
Na vysokých školách je možné studovat formou prezenční (dříve
denní studium), distanční (dříve studium při zaměstnání) nebo kom-
binovat obě formy studia (studium kombinované).
Kromě standardních druhů studia nabízejí vysoké školy i další
formy vzdělávání: rekvalifikační studium, univerzity třetího věku,
studium směřující k získání pedagogické kvalifikace a další.
Celoživotní vzdělávání
Potřeba celoživotního vzdělávání vystupuje do popředí zejména
ve spojitosti se změnami na trhu práce a zaváděním nových techno-
logií. Sféra celoživotního vzdělávání, resp. potřeba zvýšení účasti na
dalším vzdělávání, je rovněž jednou z pěti hlavních priorit vzdělávací
politiky EU formulované v roce 2000 na Lisabonské konferenci.
V rámci programů celoživotního vzdělávání je univerzitami usku-
tečňováno množství nejrůznějších kurzů určených například zájem-
cům o studium, absolventům univerzity, seniorům, ale i studentům i
dalším zájemcům z praxe. Realizované kurzy jsou zaměřeny buď na
výkon povolání nebo zájmově.
Některé univerzity organizují také tak zvanou Univerzitu 3. věku.
Ta je určena seniorům, kteří mají zájem získávat nové poznatky ve
vybraných oborech a je zpravidla bezplatné. Nejenže umožňuje seni-
orům získat nejnovější znalosti z různých oborů, jeho snahou je také

stimulovat jejich zájem o současné dění a aktivní přístup k životu.
Ivan Vyskočil
Text 2. Jak jsem neprokázal dramatický talent čili potíže

s jednáním «sám za sebe» v daných okolnostech
Neprokázal jsem dramatický talent a nebyl jsem přĳat na divadel-
ní školu. Nestěžuji si. Ke zkouškám jsem šel proto, abych nebyl přĳat.
Jenom si myslím, že by při těch zkouškách neměli na lidech chtít, aby
jednali tak docela sami za sebe. Měli by jim to trochu upřesnit. Aby
jednali třeba za vzorného žáka, za hysterickou, ale jinak neškodnou
pěstounku v jeslích, za Petra a za Lucii nebo tak. Sam za sebe jednat
na pódiu, to je moc riskantní. Říkám to z vlastní zkušenosti.
Ke zkouškám na divadelní školu jsem se přihlásil a dostavil ze
soucitu k spolužákovi Jiřímu Bojdovi. Bojda za mnou přišel a povídá:
«Tys nikdy nechtěl být hercem, vid’, tys nikdy neměl talent?» Řekl
jsem, že nikdy.
«Já chci být hercem, mám talent. Člověče, ve mně to je. Už od
dětství se projevuji,» povídal Bojda.
Řekl jsem mu, že o tom vím. Jiří Bojda se skutečně projevoval.
Ve čtvrté třídě dělal na besídce «K jesličkám pospěšme» svatého Jo-
sefa. Později recitoval při oslavách a pod vedením češtináře Hubína
s úspěchem sehrál role Vávry, Jánošíka, Cyrana a tak.
«Chci dělat zkoušku na divadelní školu, ale mám trému, víš?»
pokračoval Bojda. «Trému, že u té zkoušky budou samí cízí lidé, kteří
nebudou vědět o tom, jaký mám talent. Ty to víš, jaký mám talent,
tak jsem tě chtěl poprosit, jestli by ses taky jako přihlásil a dělal tu
zkoušku se mnou. Až propadneš, tak tě to nebude mrzet a mně to
pomůže.»
Přihlásil jsem se ke zkoušce. Ze soucitu i ze zvědavosti. Věděl
jsem, že mě Bojda pozval kvůli kontrastu. Kdyby si každý, kdo chce
udělat zkoušku, pozval ke zkouškám tři čtyři takové, jako jsem já, tak
mezi nimi rozhodně jeho talent vynikne.
Ve škole v den zkoušky čekalo mnoho rozechvělých adeptek,

adeptů i jejich rodinných příslušníků. Napočítal jsem ve chvíli osm
Manon, tři Lenočky, pět Maryš, šest Francků, tři Vocílky, jednoho
Cyrana, čtyři matky, dva otce a jednoho Bojdu.
Byli k nám milí. A že prý si uděláme seznamovací pohovor. Tak
ano. Vyšlo najevo, že všechny přítomné už od raného dětství poutalo
divadlo, že to v sobě cítí stále silněji, že je na jejich nadání upozorňo-
vali a hereckou dráhu jim doporučovali (ve dvou případech zakazo-
vali) rodiče, sourozenci, třídní učitelé, spolužáci i širší veřejnost, že
vůbec moc prožívají a že se strašně rádi převtělují. Když přišla řada na
mé vyznání, řekl jsem, že to taky cítím, ale ne tak moc jako druzí, a na
otázku, jestli jsem už někdy hrál, jsem po pravdě odpověděl, že ano,
ve školním představení «K jesličkám pospěšme» roli ovčáckého psa.
A abych upozornil podle svého slibu na Bojdův talent, řekl jsem, že
Bojda tam hrál svatého Josefa. Bojda zrudl a řekl, že ano, že tenkrát
hrál svatého Josefa, ale tenkrát že byl ještě nerozumné dítě a roli vzal
jen na přímý nátlak katechety. Řekl taky, že od té doby se u nás mnoho
změnilo a dnes že by k něčemu takovému svůj talent nepropůjčil.
«A co kdyby to byla satira»? zeptala se jedna z těch, kdo s námi
hovořili, a přimhouřila oči. Bylo patrno, že svou otázkou někam
míří.
Bojda hbitě odpověděl, že v satiře, která tepe přežitky, by svatého
Josefa hrál, to že je něco jiného.
Všichni souhlasně přikývli. I já jsem přikývl. Bylo jasné, že to
Bojdovi myslí, a já jsem s tím svým ovčáckým psem moc velký talent
neprokázal. Všichni se na mě dívali soucitně. Jen předseda té komise,
když jsme se potkali na chodbě, se mne zeptal, jak se mi ten ovčácký
pes tenkrát hrál.
Od deseti byla písemka na téma «Které představení na vás nejvíce
zapůsobilo?» Protože jsem neměl co ztratit, přiznal jsem se, že na mne
nejvíc zapůsobil cirkus, kde vystupují šašci, žongléři, krasojezdkyně
a akrobati.
Vlastní talentové zkoušky začaly v půl třetí. Zavládla osudová at-
mosféra. Ve vzduchu vibrovalo umění. Dívkám se dělalo špatně. Muži
byli křečovitě otrlí. V kuloárech převládal názor, že nejlépe bude hrát
to před porotou na Stanislavského. Jeden z uchazečů prohlašoval, to
že je zastaralé, on že je pro zcizování a že jim rozhodně nějaké před-

vede. Na to si dívky přidržely kabelky a od mladíka si odsedly.
Šel jsem jako poslední. Na slova básně i monologu jsem si vzpo-
mněl, jen se mi zdá, že jsem trochu promíchal Chlestakova s Vilíkem.
Ale zřejmě to nevadilo. Má zkouška i mé nepřĳetí by proběhly hladce,
kdyby mi nebyl dán úkol: «Ve vedlejší třídě vypukl požár. Přĳďte nám
to oznámit, získejte nás pro hašení. Ale nikoho nám tady nehrajte,
jednejte sám za sebe v dané situaci.» A poslali mě ven, abych si to
promyslel.
Promyslel jsem si to. Představoval jsem si požár ve vedlejší třídě.
Hoří židle, tabule, stupínek a věšák. Cítil jsem, jak se mě zmocňuje vzru-
šení a zmatek. Ne! Nic takového. Hlavní je zachovat klid. Ano. Musím
jednat sám za sebe, a ne za mladíka, co je trop na nervy, který vletí před
porotu a vyvolává jančením paniku. Nesmím je poplašit, ale musím je
získat pro hašení. Jsou to přece lidé inteligentní. Ty stačí upozornit.
Vstrčil jsem hlavu do zkušební místnosti a požádal jsem předsedu
komise, jestli by mohl jít na malou chvíli ven, že mu chci něco říci.
Předseda byl pro, ale vtom se začali ostatní nepokojně vrtět a jedna
z poroty vykřikovala: «Co je, co se děje?» «Jen klid,» povídám, «jen
klid, vedle ve třídě hoří.»
Snažil jsem se to říci co nejklidněji, ba chlácholivě. Jako by o nic
neslo. Jako by požáry patřily k vyučování. Nato se uklidnili a řekli,
že mi to nevěří.
Zeptal jsem se jich, jestli na tom požáru ve vedlejší třídě a na ha-
šení trvají. Řekli, že ano, abych něco dělal. A seděli klidně dál.
Bylo jasné, že nejsou k hašení ti praví, že mi v daných okolnostech
moc nepomohou. Řekl jsem: «Dobrá, zařídím to sám za sebe.» Vyběhl
jsem ze třídy. Na chodbě čekali adepti na výsledky zkoušek. Těm jsem
řekl, aby si okamžitě sehnali vědra s vodou a aby nastoupili s vědry
před vedlejší učebnu. Že to poroučí předseda poroty.
Dále jsem seběhl do vrátnice k telefonu a vytočil jsem číslo
bratrance. «Haló?» tlumil jsem hlas, «haló, tady divadelní škola.
Okamžitě přĳeďte, hoří nám to tu a požár se šíří. Rychle! Rychle!» a
zavěsil jsem.
Slyšel jsem, jak v prvním patře řinčí vědra a teče voda a jak někdo
křičí «Co se děje?»
Jedna z čekajících matek zaslechla mou zprávu. Neotálela. Vy-

křikla «hoří!» a hnala se po schodech nahoru. Ostatní za ní.
Starší pán, co stál u vchodu, řval «zachovejte klid!» a vyrazil
zmaten do ulic.
Panika a řev vzrůstaly. V prvním patře mě předběhli ti, co přivolal
na pomoc ten starší pán. Mezi nimi taky rozholení od sousedního
holiče. Proti nám se se schodů draly mimo jiné i dvě členky poroty.
Uklonil jsem se a řekl jsem sám za sebe «na shledanou». Nevnímaly
mě.
Když jsem v sedm hodin odcházel, panika dohasínala, ale klid
nebyl. Ten den porota výsledky nevyhlašovala.
Za čtrnáct dní jsem dostal vyrozumění, že jsem na divadelní školu
nebyl přĳat, protože jsem neprokázal dostačující dramatický talent.
Nestěžuji si. Jenom si myslím… Ale to už jsem si myslel na začátku.
Město — город
velkoměsto — большой город
hlavní město — столица
městečko — городок
krajské město — областной город
okresní město — районный город
přístavní město — портовый город
starobylé město — старинный город
venkovské město — провинциальный город
předměstí — пригород
okolí města — окрестности города
obec — населенный пункт
osada — поселок
vesnice, ves — деревня (населенный пункт)
venkov — деревня (деревенская местность)
na venkově — в деревне, в провинции, на периферии
samota — хутор
plán města — план города

město leží — город расположен
PAMĚTIHODNOSTI — ДОСТОПРИМЕЧАТЕЛЬНОСТИ
památky = pamětihodnosti — достопримечательности

informační kancelář — справочное бюро
informace — справка
brána — ворота
kostel — костел
katedrála — кафедральный собор
chrám — церковь, храм, собор
klášter — монастырь
kaple — часовня
hřbitov — кладбище
muzeum — музей
výstava — выставка
výstavní pavilón — выставочный зал
galerie — галерея
rozhledna — вышка обозрения
věž — башня
hrad — замок; кремль
pevnost — крепость
pamětní deska — мемориальная доска
fontána — фонтан
kašna — фонтан со скульптурным изображением
socha — скульптура
styl, sloh — стиль
baroko, barokní — барокко, барочный (в стиле барокко)
gotika, gotický — готика, готический
románský sloh — романский стиль
renesance — ренессанс
Městské úřady — городские учреждения

městská rada — городской совет, муниципалитет
radnice — ратуша
park kultury a oddechu — парк культуры и отдыха
banka — банк
spořitelna — сберегательная касса
hlavní pošta — главпочтамт
hotel — гостиница
obchodní dům — универмаг
veřejné záchodky (pro ženy, pro muže) — общественный туалет
(женский, мужской)
nemocnice — больница
koupaliště — открытый (летний) бассейн
pláž — пляж
Ulice — улица
městské dopravní linky — городские пути сообщения
hlavní ulice — магистраль
postranní ulice — боковая улица
příčná ulice — поперечная улица, переулок
dlážděná ulice — мощеная улица
asfaltovaná ulice — асфальтированная улица
ulička — улочка, переулок
slepá ulička — тупик
tramvajová trať — трамвайный путь
kolej, kolejnice — рельс, рельсы
cesta — дорога, путь
stezka — тропинка
silnice — шоссе
dálnice — автострада
výpadovka — шоссе, ведущее из большого города
bulvár — бульвар
park, parčík — парк, сквер
sad, zahrada — сад
roh, zahnout za roh — угол, завернуть за угол
zatáčka — поворот
přejít ulici — перейти улицу
podchod pro chodce — подземный переход

dlažba, jízdní dráha — мостовая, проезжая часть
vozovka — проезжая часть
chodník — тротуар
patník — тумба (дорожная)
semafor — семафор; светофор
dopravní strážník — регулировщик движения
řídit dopravu — регулировать движение
dopravní značky — дорожные знаки
zelená (značka) = volno — зеленый свет (Путь свободен,)
červená = stát — красный свет (Стой!)
žlutá = připravit se — желтый свет (Приготовиться.)
Svítí-li červená, stát! — Когда горит красный свет, стой!
zákaz dopravy — проезд запрещен
zakázaný vjezd — въезд запрещен
Držte se na pravé straně!– Держитесь правой стороны!
Pomalu — nemocnice! — Сбавьте скорость — больница!
jednosměrný provoz — одностороннее движение
Parkování zakázáno. — Стоянка запрещена.
Nákladní auta stůj! — Грузовым машинам проезд запрещен!
přejezd — переезд
objížďka — объезд
Průjezd jen pro jediný vůz. — Проезд разрешен лишь для одной
машины.
Neparkujte před vjezdem. — Перед въездом стоянка запрещена.
parkoviště — cтоянка
Nejvyšší dovolená rychlost 60 km. — Разрешается скорость не
выше 60 км.
Městská doprava — городской транспорт

pouličný ruch — уличное движение
dopravní prostředek — транспортное средство
druh dopravy — вид транспорта
autobus — автобус
autobusové spojení — автобусное сообщение
autokar — экскурсионный автобус
autobusová linka — автобусная линия
autobus — автобус дальнего следования
METRO — МЕТРО
podzemní dráha — метро, метрополитен

stanice metra — станция метро
vyjet nahoru — подняться наверх (в метро)
jet dolů — спуститься вниз (в метро)
TRAMVAJ, ELEKTRIKA — ТРАМВАЙ
spojení tramvají — трамвайное сообщение

motorový vůz — моторный вагон
vlečný vůz — прицепной вагон
samoobsluha — вагон без кондуктора (с самообслуживанием)
plošina — площадка
přední plošina, zadní plošina — передняя площадка, задняя пло-
щадка
schodek — ступенька
držadlo — ручка
držet se za držadlo — держаться за ручку
chytit se držadla — схватиться за ручку
kabina pro řidiče — кабина водителя
AUTO — АВТОМОБИЛЬ
osobní auto — легковая автомашина

řidičský průkaz — водительские права
karosérie — кузов
pneumatika — шина
volant — руль
zapnout, vypnout motor — включить, выключить мотор
přidat plyn — дать газ
ubrat plyn — сбавить газ
jet rychlostí 50 km za hodinu — ехать со скоростью 50 км в час

překročit rychlost — превысить скорость
ubrat rychlost — сбавить скорость
předjíždět auto na silnici — обгонять автомобиль на шоссе
houkat — гудеть
brzdit — тормозить
brzda — тормоз
zaparkovat auto — поставить машину на стоянку
benzinové čerpadlo, pumpa — бензоколонка
autoopravna — ремонтная мастерская, автомастерская
dopravní nehoda — транспортное происшествие, авария
TAXI, TAXÍK — ТАКСИ
osobní taxi — легковое такси

dodávkové taxi — грузовое такси
stanoviště taxi — стоянка такси
taxa za kilometr — такса за километр
vzít si taxi — нанять такси
zavolat taxi — вызвать такси
taxi je volné — такси свободно
(jízdní) kolo — велосипед
motocykl — мотоцикл
motorka — мотоцикл (разг.)
skútr — мотороллер
koloběžka — самокат
řidič — шофер, водитель; вагоновожатый
průvodčí — кондуктор
řídit — водить (машину, трамвай и т. д.)
ukazovat lístek — показывать билет
označit jízdenku — прокомпостировать билет
kontrolovat jízdenky — проверять билеты
Pošlete, prosím, lístek. — Передайте, пожалуйста, билет.
Nezapomínejte platit jízdné! — Не забудьте уплатить за проезд!
revizor — контролер
černý pasažér — безбилетный пассажир, «заяц»
jet načerno — ехать зайцем
pokutovat — штрафовать
pokuta — штраф
síťovka, tramvajenka — единый проездной билет
jet autobusem, tramvají, trolejbusem, taxi (taxíkem), autem —
ехать на автобусе, трамвае, троллейбусе, такси, легковом
автомобиле
nastoupit do autobusu, tramvaje, trolejbusu — войти в автобус,
трамвай, троллейбус
nástup, nastupování — вход; посадка
vystoupit z autobusu, tramvaje, trolejbusu — выходить из автобуса,
трамвая, троллейбуса
výstup, vystupování — выход; высадка
Vystupujete teď? — Вы сейчас выходите?
naskakovat do rozjíždějícího se vozu — вскакивать в вагон на
ходу
vyskakovat z vozu — выскакивать из вагона
přesedat, přestupovat — пересаживаться
přejet, minout stanici — проехать остановку
nastoupit do špatného autobusu — сесть не на тот автобус
přestupní stanice — пересадочная станция
jet na konečnou (stanici) — ехать до кольца
Texty
Text 1. Doprava v hlavním městě Praze
Praha, hlavní město České republiky, je významným centrem
střední Evropy, má velmi důležitou dopravní funkci pro celou Čes-
kou republiku a zároveň je samostatným krajem o rozloze 496 km2.
Hlavní město Praha má nejlépe fungující veřejnou dopravu ve střední
Evropě. Základ tvoří kolejová doprava (metro, tramvaje, železnice),
na kterou navazuje síť autobusových linek.
Dějiny pražského metra sahají až do 19. století, kdy se začalo ho-
vořit o potřebě podzemní dráhy. Další plány vznikaly za první repub-
liky a počátkem druhé světové války již probíhaly přípravné práce.

Válka ovšem stavbu ukončila a myšlenka opět ožila až v 60. letech
20. století, kdy se počítalo nejprve se stavbou podpovrchové tramvaje.
Projekt byl však změněn na metro nezávislé na tramvajích.
První část linky C byla uvedena do provozu 9. května roku 1974,
nejstarší část trasy A zahájila provoz v roce 1978, linka B byla spuš-
těna roku 1985. Všechny trasy pak byly postupně prodlužovány a
modernizovány.
Metro má v současné době tři linky značené písmeny a barvami:
A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Dohromady měří jeho síť přes
50 km. Soupravy metra zastavují celkem v 57 stanicích, z nichž tři
páry jsou přestupní. Linky podzemní dráhy na čtyřech místech pro-
cházejí pod řekou Vltavou.
Text 2. Moskevská doprava

Městská doprava je ve velkoměstech tvrdým oříškem. Nejdůle-
žitějším dopravním prostředkem Moskvy je podzemní dráha. Mos-
kevské metro má několik paprskovitých linek, které zpravidla vedou
z předměstí křižují centrum, a okružní linku prstencovitě obepínající
městské jádro. Poschoďové stanice s pohyblivými schody a podchody
umožňují rychlý přestup v několika směrech.
V přístupových halách je dostatečný počet pokladen, orientační
nápisy a názorný plán metra, který po stisknutí knoflíku u žádané
stanice ukazuje světélkováním, jakou trasu volit a kde přestupovat.
Jízdné se v poslední době často mění. V pokladně si musíte koupit
kartu, kterou označíte v automatu, jehož mechanismus nepropustí
cestujícího, který by se snažil proklouznout bez zaplacení. Kdo jed-
nou zaplatil, může přestupovat v kterémkoli směru, na jakékoli stani-
ci a v libovolné době, dokud nevyjde opět na povrch. Tím metro láká
obzvláště turisty. Smělá architektura, mramorové obložení a celkové
vybavení z něho dělají přitažlivý cíl turistických toulek. Ne nadarmo
je označováno za nejkrásnější na světě.
Moskevské metro jezdí ve špičkách ve velmi krátkých intervalech,
prakticky jeden vlak za druhým, v době «klidu» přibližně každé 2
až 3 minuty. Na některých úsecích nabírá metro rychlost až 60 km
v hodině, průměrná rychlost dosahuje téměř 40 km v hod. Metro

přepraví denně 4 až 5 miliónů Moskvanů.
Na tento základní, nejrychlejší a nejbezpečnější způsob dopra-
vy navazuje pozemní síť autobusů, trolejbusů, taxíků a tramvají.
Tramvaje se považují pro velkoměsto za nejméně vhodný dopravní
prostředek, a proto se osvědčují pouze v okrajových čtvrtích, kde
ještě není tak silný provoz jako v centru. Kromě ostatních dopravních
prostředků tramvaje obvykle spojují předměstí s okraji středu města.
Rozvoj města si každým rokem vynucuje další a hustší síť všech druhů
prostředků hromadné dopravy.
Velké oblibě se u Moskvanů těší linkové taxíky, tak zvané
«маршрутные такси, или маршрутки». To jsou většinou mikro-
busy, které jezdí po určité trati a za podstatně nižší ceny než běžné
taxíky.
S rozvojem automobilismu se čím dál víc Moskvanů dopravuje
vlastními vozy. Veškerou automobilovou dopravu značně usnadňují
podjezdy a mimoúrovňové křižovatky, jakož i dva okruhy: vnitřní,
obemykající střed, a vnější, uzavírající město Moskvu. Rozvoj a
hladký provoz dopravy příznivě ovlivňuje jednak přirozená rovinná
poloha a jednak velkorysé moderní urbanistické řešení se širokými
několikaproudými bulváry a ulicemi.
Text 3. Petrohradská doprava

Petrohrad (Sankt-Peterburg) má hustou síť metra, tramvají,
autobusů a trolejbusů, kterou ještě doplňují služby soukromých
minibusů.
Nejrychlejším způsobem dopravy je bezesporu metro. První plány
na výstavbu metra existují již od roku 1899. Měly za cíl propojení
všech nádraží spolu s Něvským prospektem, hlavní dopravní tepnou
města. Jednalo se tehdy ještě o nadzemní městskou dráhu.
Kopat se začalo až v roce 1940 a stavělo se 15 let (stavbu však
přerušila 2. světová válka a blokáda Leningradu). Po válce se opět
začalo se stavebními pracemi 3. září 1947. 7. října roku 1955 projel
první zkušební vlak tratí a 15. listopadu se konalo slavnostní otevření
prvního úseku, spojujícího všechna významná nádraží ve městě.
Dnes má petrohradské metro celkem 63 stanic na pěti trasách

(celková délka přes 110 km, denně přepraví přes 3 miliony cestují-
cích). Je levné, jezdí často a některé stanice stále překvapují okáza-
lou výzdobou. Například na červené trase najdete stropy ozdobené
pozlacenými listy, lustry, mramorové podlahy, mozaiky a nejrůznější
sochy. Metro nejezdí pouze od půl jedné po půlnoci do půl šesté ráno.
Stanice jsou označeny velkým modře svítícím písmenem M.
Historie tramvajového provozu, který je co do rozsahu sítě, počtu
linek i vozidel největší na světě, se datuje k 8. září 1863, kdy zahájila
provoz první tramvajová trať v podobě koňky. Od roku 1882 byl
experimentálně zkoušen parní pohon, v roce 1895 ho je doplnil ko-
nečně i elektrický pohon. Do roku 1902 fungoval velice zajímavě —
jezdilo se jen v zimě, kdy byly koleje položeny na ledu zamrzlé řeky
Něvy.
Provoz klasické elektrické tramvaje byl zahájen 29. září 1907. Zpo-
čátku jezdily motorové vozy belgické výroby, z nichž se do dnešních
dní bohužel žádný nedochoval. Od roku 1923 se začaly dodávat vozy
domácí výroby.
V Petrohradě jezdí také trolejbusy, jsou ale pomalé, a proto ne-
populární. První trolejbusová trať byla otevřena 21. října 1936, dnes
je v Petrohradě asi 50 linek.
Dalším dopravním prostředkem je autobus. Ovšem ve srovnání
s metrem tento způsob dopravy značně pokulhává. Autobusy jezdí
od 5 hodin do 1 hodiny po půlnoci. Autobusy nemají žádné jízdní
řády. Jízdenku na autobus si můžete koupit přímo v autobuse. Auto-
busy bývají hlavně v době dopravní špičky přeplněné. Po městě jezdí
také T-autobusy (taxi) a E- autobusy (expres), které jsou pohodl-
nější a méně plné. Kopírují trasy klasických autobusů se stejnými
čísly.
Maršrutky jsou typicky ruské dopravní prostředky, které v Pe-
trohradě nemohou chybět. Jedná se o menší autobusy pro deset až
dvanáct osob, které obvykle kopírují trasy městských autobusů a
jsou označeny i stejnými číslicemi, jen s tím rozdílem, že je před ně
umístěno písmeno X, K nebo jiné.
Po Petrohradě se můžete přepravovat také taxíkem. Taxíky mají
na dveřích a na střeše černé čtverce nebo nápis TAXI. Celkem jich
je v Sankt-Peterburgu dvanáct set. Ceny za jízdu taxíkem jsou ale

vysoké.
Obyvatelé Petrohradu hrdě prohlašují, že nejlepším dopravním
prostředkem, jehož prostřednictvím výborně poznáte město, je loď.
Zapůjčit si lze i jeden ze soukromých motorových člunů.
Sankt-Peterburgu se říká město mostů a musíte si dát pozor na
to, abyste při otevření mostů nezůstali na ostrově.
Text 4. Doprava ve městě šetrná k životnímu prostředí —

řešení existuje
Praha patří k městům v ČR s nejhorším životním prostředím
(město s druhým nejhorším ovzduším v ČR, 2/3 obyvatel žije v
místech s nadlimitním hlukem; úbytek zeleně mj. kvůli výstavbě
dopravní infrastruktury). Z velké části se na tomto stavu podílí
obrovský nárůst individuální automobilové dopravy. Za posledních
15 let vzrostl automobilový provoz více než za předchozích 100 let,
ve městě je registrováno přes 800 000 automobilů. Již několik let
stagnuje poměr počtu osob přepravovaných veřejnou dopravou a
osobními automobily (poměr 60 : 40 ve prospěch veřejné dopravy);
průměrná obsazenost osobního automobilu v Praze je 1,4. Praha
nemá v oblasti zlepšování kvality ovzduší, snižování hlukové zátěže a
snižování intenzit individuální automobilové dopravy ucelenou kon-
cepci řešení problému. Dopravní politika města navzdory tomu stále
upřednostňuje výstavbu kapacitních komunikací před omezováním
dopravy (např. rozšíření zón placeného stání, zpoplatnění vjezdu do
centra, omezení rychlosti na území města) a výraznějšími investicemi
do rozvoje veřejné dopravy a infrastruktury pro cyklistiku. Do řešení
problémů spojených s dopravou stále málo zapojuje veřejnost.
V září 2006 byly uspořádány týdenní oslavy udržitelné mobility
Zažít město jinak.
Cílem oslav bylo oživení veřejného prostoru města, propaga-
ce udržitelné dopravy a kvality života ve městě a aktivní zapojení
návštěvníků do akcí v ulicích města. Pro každý den byl připraven
speciální program.
Víkendu na Smetanově nábřeží bez aut se zúčastnilo 7000 ná-

vštěvníků. Použitím prvků městského mobiliáře (lavičky, rostliny
a stromky, slunečníky) byla zdůrazněna proměna nábřeží v impro-
vizovanou pěší zónu. Ve výtvarném koutku děti zaznamenaly své
představy o využití pražských ulic. Na nábřeží nechyběli hudebníci,
perfomeři a informační stánky nejrůznějších organizací zaměřených
na ochranu životního prostředí.
V následujících dnech proběhlo ve spolupráci s kinem Světozor
večerní promítání filmů o propagaci cyklistiky v amerických městech,
závod pro kočárky a vozíčkáře, diskuse s lídry kandidátek do zastupi-
telstva hlavního města Prahy, plavba lodí Tajemství bratří Formanů
a happening Andělé v dopravě. Týden zakončila Velká podzimní
cyklojízda, které se zúčastnilo rekordních 1200 jezdců.
Text 5. Stoletá … tramvaj stále živá

Před více než sto lety, v červnu 1891, byl při příležitosti Zemské
jubilejní výstavy zahájen provoz první elektrické dráhy v Praze. Její
trať měřila necelých osm set metrů a vedla od horní stanice lanovky
na Letné ke vchodu do Královské obory. Byla současně první tako-
vou dráhou v tehdejším Rakousko-Uhersku. Měla kladkový sběrač
proudu, takový, s jakými jsme se teprve před několika týdny v Praze
definitivně rozloučili.
První trať byla vyloženě atrakcí. Nevyplácela se a po čase musela
být zrušena. Protože na veřejnou dopravu v Praze měl výhradní
koncesi Belgičan E. Ottlet se svou «koněspřežnou tramvají», uplatnil
propagátor elektrické dráhy František Křižík svou myšlenku jinde.
Vybudoval trať z Prahy do Libně a Vysočan, do rodící se průmyslové
oblasti. Provoz začal v roce 1895 a už v roce 1897 přepravila dráha
1 326 544 osob.
Po Vysočanech a Libni podpořila Křižíka i další pražská před-
městí, v té době samostatné obce. Byly to Královské Vinohrady a
Žižkov. Elektřina postupně vytlačila «koňku» i z Prahy. Poslední
úsek byl zrušen v květnu 1905. Vedl pres Karlův most. A na něm
byla uplatněna i mimořádná novinka — elektrická dráha se spodním,
kontaktovým vedením. Dnes ji připomíná obrázek tramvaje, podobné
těm, které dosud v pražských ulicích jezdí. V roce 1908 byla tramvaj
na Karlově mostu zrušena.
Za uplynulé století se mnoho změnilo. Ale pražští dopraváci s
úctou vzpomínají práce Františka Křižíka. Tramvaj — i když po vy-
budování metra z centra Prahy zmizí — neztrácí v městské dopravě
svůj význam. Postupně bude upravena, aby obsluhovala předměstí
a napájela linky metra.
Text 6. Člověk honící tramvaj

K tomuto úkonu je potřeba tramvaje, která se právě počíná roz-
jíždět. Člověk kráčející k stanici v ten okamžik pohodí hlavou a začne
stříhat nohama rychleji; načež laškovně poskočí a přejde v poklus,
trochu se usmívaje, jako by to dělal pro svůj špás. Pak si přidrží rukou
klobouk a počne ze vší síly pádit. Tramvaj, která na ten okamžik právě
čekala, se nyní rozjede plnou rychlostí. Člověk, který ji honí, provede
několik zoufalých skoků, zatím co tramvaj si to řinčí bezohledně dál. V
tu chvíli přĳde běžící člověk k náhledu, že už ji nechytí; jeho rozmach se
zlomí a zplihne, člověk doběhne několika chabými poskoky, zastaví se
a máchne za ujíždějící tramvají rukou, jako by pravil: «Vlez mi na záda,
jeď si do Paďous, treperendo; počkám si na jinou, a lepší než ty!»
(Karel Čapek. Ze sbírky Filmy)
Text 7.
Vítězslav Nezval
Sloky o Praze
Tebe, Praho, je tak těžké opouštět,
Tvoje Hradčany a Tvého Mikuláše,
Tvoje vlaštovky, jež odlétají plaše
s věží, kam se vracejí vždy s jarem zpět,
pohledy z těch cest, jež vedou s Petřína,

jichž se nikdy, nikdy dosti nenasytím,
Vltavou, z níž třpytí se jen hladina
jako rybí kůže, jíž se trochu štítím,
na tisíce oken, střech a okenic,

kde žĳí titíž lidé, jak já žĳi,
rezavé Tvé střechy, jimž se nevyrovná nic…
K tomu ještě cosi… Tvou, Tvou poezii.
Kéž by slyšel člověk Tvoje zvony znět,

až mu sluch již ztratí smysl pro Tvá slova…
Tebe, Praho, je tak těžké opouštět…
Pro Tvou krásu, Praho, chtěl bych žíti znova!
Lidské tělo — человеческое тело

hlava — голова
obličej, tvář — лицо
čelo — лоб
spánek — висок, spánky — виски
oko — глаз, oči — глаза
ucho — ухо, uši — уши
nos — нос
ústa — рот
ret — губа, rty — губы
tvář — щека, tváře — щеки
brada — подбородок
vlasy — волосы
vousy, plnovous — борода
knír — ус, усы
krk — шея
trup — туловище
prsa — грудь
záda — спина
břicho — живот
vnitřnosti — внутренние органы
končetiny — конечности
paže — рука (от локтя до плеча)
ruce — руки (от локтя до кисти)
nohy — ноги
ÚSTROJÍ OPĚRNÉ A POHYBOVÉ —

ОПОРНО-ДВИГАТЕЛЬНЫЙ АППАРАТ
kost — кость, kosti — кости

sval — мышца, svaly — мышцы
ÚSTROJÍ TRÁVICÍ — ПИЩЕВАРИТЕЛЬНЫЙ АППАРАТ
dutina ústní — полость рта

jazyk — язык
zuby — зубы
mandle — миндалины
jícen — пищевод
žaludek — желудок
tenké střevo — тонкая кишка
tlusté střevo — толстая кишка
játra — печень
žlučník — желчный пузырь
ÚSTROJÍ DÝCHACÍ — ДЫХАТЕЛЬНЫЕ ОРГАНЫ,

ДЫХАТЕЛЬНЫЙ АППАРАТ
dutina nosní — носовая полость

průdušnice — дыхательное горло, трахея
průdušky — бронхи
plíce — легкие
hrtan — гортань
ÚSTROJÍ CÉVNÍ — АППАРАТ КРОВОСНАБЖЕНИЯ
krev — кровь
céva — сосуд, cévy — сосуды (кровеносные)
srdce — сердце
ÚSTROJÍ VYLUČOVACÍ A POHLAVNÍ — ОРГАНЫ ВЫДЕЛЕНИЯ

И ПОЛОВЫЕ ОРГАНЫ
ledviny — почки
pohlavní orgány — половые органы
močový měchýř — мочевой пузырь
SOUSTAVA KOŽNÍ — КОЖНЫЙ ПОКРОВ
pokožka — кожа
nehet — ногoть, nehty — ногти
SOUSTAVA NERVOVÁ A ÚSTROJÍ SMYSLOVÁ —

НЕРВНАЯ СИСТЕМА И ОРГАНЫ ЧУВСТВ
nervy — нервы
mícha — спинной мозг
mozek — головной мозг
čidla chuti — вкусовые органы
čidla čichu — органы обоняния
čidla zraku — органы зрения
čidla sluchu — органы слуха
čidla dotyku — органы осязания
Nemoc — болезнь
onemocnět něčím — заболеть чем-либо
stonat — болеть, быть больным чем-либо
být nemocen — быть больным
Není mi dobře. — Мне нездоровится.
Necítím se zdráv. — Мне нездоровится.
Pociťuji nevolnost. — Я чувствую недомогание.
Udělalo se mi špatně. — Мне стало дурно.
Má srdeční záchvat. — У него сердечный приступ.
bolí koho co — болит что у кого
cítit bolesti — чувствовать боли
trpět něčím — страдать от чего-л., болеть чем-л.
stěžovat si na bolesti — жаловаться на боли
potíže nemocného — жалобы больного
Je vyčerpán. — Он переутомлен.
Trpí nespavostí. — Он страдает бессонницей.
Točí se mu hlava. — У него кружится голова.
nakazit se — заразиться
infekce — заражение, инфекция
přechodit nemoc — перенести болезнь на ногах
chránit se před nemocí — беречься от болезни
léčit se na něco — лечиться от чего-либо
užívat lék, brát lék — принимать лекарство
tableta proti kašli — таблетка от кашля
vydávat lék na recept — выдавать лекарство по рецепту
sirup proti kašli — микстура от кашля
předejít nemocem — предупредить болезни
prevence — профилактика
určit diagnózu — поставить диагноз
jít včas k lékaři — пойти вовремя к врачу
zavolat lékaře domů — вызвать врача на дом
zanedbat nemoc — запустить болезнь
nevyléčitelná nemoc — неизлечимая болезнь
komplikace — осложнение
zhubnout — похудеть
zemřít na něco — умереть от чего-либо
uzdravit se — выздороветь
přĳímat pacienta — принимать пациента
ordinovat — принимать пациента
zotavit se po nemoci — поправляться после болезни
zahojit se, zacelit se (o ráně) — зажить (о ране)
prohlédnout pacienta — осмотреть пациента
poslat na rentgen — послать на рентген
rozbor krve — анализ крови
dát injekci — сделать укол
provést očkování — сделать прививку
předepsat lék — прописать лекарство
propustit pacienta z nemocnice — выписать пациента из боль-
ницы
být ve stavu nemocných — быть на бюллетене

uznat práce schopným — выписать на работу
VNITŘNÍ CHOROBY — ВНУТРЕННИЕ БОЛЕЗНИ
nachlazení — простуда
nachladit se — простудиться
kašel — кашель
kašlat — кашлять
rýma — насморк
chraptět — хрипеть
blednout — бледнеть
potit se — потеть
Má zimnici. — Его лихорадит.
Mrazí ho. — Его знобит.
Píchá mě v boku. — У меня колет в боку.
ztratit chuť — потерять аппетит
zvracení — рвота
Je mi na zvracení. — Меня тошнит.
zvýšená teplota — повышенная температура
Teplota stoupá. — Температура повышается.
Teplota klesá. — Температура понижается.
měřit teplotu — измерять температуру
horečka — жар, высокая температура
klid na lůžku — постельный режим
zápal plic — воспаление легких
srdeční vada — порок сердца
zvýšený, snížený krevní tlak — повышенное, пониженное кровя-
ное давление
mrtvice — удар
Ranila ho mrtvice. — Его хватил удар.
Má křeče, bolesti v břiše. — У него рези, боли в животе.
Píchá ho na prsou. — У него колет в груди.
Má celé tělo jako rozlámané. — У него все тело ломит.
průjem — понос
zácpa — запор
revmatismus — ревматизм
žaludeční vřed — язва желудка
zánět slepého střeva — аппендицит
nádor — опухоль
rakovina — рак
cukrovka — сахарный диабет
INFEKČNÍ, NAKAŽLIVÉ NEMOCI —

ИНФЕКЦИОННЫЕ, ЗАРАЗНЫЕ БОЛЕЗНИ
náchylný k nemoci — восприимчивый к болезни

spalničky — корь
černý kašel — коклюш
příušnice — свинка
plané neštovice — ветряная оспа
obrna — полиомиелит
tyfus — тиф
vyrážka — сыпь
Má kopřivku. — У него крапивница.
otoky — отеки
být v karanténě — быть в карантине
NERVOVÉ NEMOCI — НЕРВНЫЕ БОЛЕЗНИ
bolest hlavy — головная боль

neuróza — невроз
otřes mozku — сотрясение мозга
pomatený — помешанный
šílený — бешеный
choromyslný — слабоумный
duševně chorý — душевнобольной
PROHLÍDKA NEMOCNÉHO — ОСМОТР БОЛЬНОГО
vyšetřit někoho — обследовать кого-либо

Zadržte dech. — Задержите дыхание.
Dýchejte zhluboka. — Глубоко дышите.
pohmatem zjistit tep — прощупать пульс
proklepat hrudník — прослушать грудь

změřit krevní tlak — измерить кровяное давление
poskytnout první pomoc — оказать первую помощь
neštěstí — несчастный случай
postižený — пострадавший
utrpět úraz — получить травму
zlomit si nohu — сломать ногу
zastavit krvácení — остановить кровотечение
odřenina — ссадина
pohmožděnina — ушиб
sluneční úžeh — солнечный
tepelný úpal — тепловой удар
popálenina — ожог
otrava — отравление
ošetřit ránu — обработать рану
dát obvaz — наложить повязку
přestát operaci = prodělat operaci — перенести операцию
dávat transfuzi = provádět transfuzi — делать переливание
крови
být v bezvědomí — быть без сознания
přĳít k sobě = vzpamatovat se — прийти в себя
první pomoc — скорая помощь
záchranka — неотложка
Péče zuby — уход за зубами

párátko — зубочистка
vypadla plomba — выпала пломба
zaplombovat zub — запломбировать зуб
vytrhnout zub — вырвать зуб
ordinace zubního lékaře — зубоврачебный кабинет
Otekla mi dáseň. — У меня распухла десна.
zubní kaz — кариес
zánět pulpy — пульпит
protéza snímací — съемный протез
vrtačka — бормашина
vrtat zub — сверлить зуб
díra, dutina — дыра, полость
umělý zub — вставной зуб
vyměnit korunku — сменить коронку
Domácí lékárnička — домашняя аптечка

jod — йод
jodová tinktura — йодная настойка
kloktadlo — полоскание
tablety od bolesti hlavy — таблетки от головной боли
utišující prostředek — болеутоляющее средство
projímadlo — слабительное
mast — мазь
kysličník — перекись водорода
borová voda — раствор борной кислоты
náplast — пластырь
obvazový materiál — перевязочный материал
gáza — марля
obinadlo — бинт
vata — вата
Léčebná zařízení — лечебные учреждения

klinika — клиника
poliklinika — поликлиника
nemocnice — больница
dát do nemocnice — положить в больницу
zdravotní středisko — медицинский пункт
poradna — консультация
porodnice — родильный дом
vojenská nemocnice — госпиталь
léčebna — диспансер
nemocniční pokoj — больничная палата
operační sál — операционный зал

převazovna — перевязочная
lékař — врач
primář — главный врач
porodník, porodní asistentka — акушер, акушерка
zdravotní sestra — медицинская сестра
sanitář, sanitářka — санитар, санитарка
ošetřovatelka — сиделка
Texty
Text 1. Systém poskytování zdravotní péče v ČR
Organizace systému poskytování zdravotní péče v ČR
Na území ČR existují jak státní, tak nestátní zdravotnická zaříze-
ní. Téměř všechna zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a
úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou a poskytují pacien-
tům pojištěným u příslušné zdravotní pojišťovny zdravotní péči bez
přímé úhrady.
Zdravotní služby poskytuje soustava zařízení ambulantní péče,
zařízení ústavní (lůžkové) péče, zařízení závodní preventivní péče,
zařízení neodkladné péče, zařízení dopravy nemocných, raněných a
rodiček, zařízení lázeňské péče, zařízení zajišťující léčiva a zdravotní
pomůcky a stomatologické výrobky.
Ambulantní péče
V případě onemocnění se pacient obrací zpravidla nejprve na
lékaře tzv. primární péče, kteří pracují v okolí jeho bydliště. Jsou to
praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, zubní
lékaři (stomatologové) a ženští lékaři (praktičtí gynekologové).
Pokud pacient z jakéhokoliv důvodu nezná lékaře nebo zdravot-
nická zařízení, může se informovat na městském nebo obecním úřadě.
Je ovšem také možné vyžádat si radu od zdravotní pojišťovny nebo
též sám vyhledat lékaře v telefonním seznamu.
Při výběru lékaře je ovšem třeba mít na paměti, že se lze přihlásit
pouze k lékaři, který má uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní
péče s pojišťovnou, u níž je pacient pojištěn.
U všech lékařů primární péče se musí pacient nejprve zaregistro-

vat. Lékař může pacienta odmítnout zaregistrovat pouze v případech,
kdy by jeho přĳetí znamenalo pro lékaře takové pracovní zatížení, jež
by mu znemožnilo kvalitní péči o tohoto pacienta či o jiné pacienty,
které již ve své péči má. Lékař ovšem nemůže odmítnout ošetření v
případě neodkladné péče (úrazu, akutního náhlého onemocnění),
po tomto ošetření však předává pacienta jeho ošetřujícímu lékaři. V
případě odmítnutí má pacient právo, aby mu lékař odmítnutí potvrdil
písemně. Pokud budete mít o zdůvodnění pochybnosti, obraťte se na
odbor zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu s žádostí o
prošetření.
Když lékař primární péče pacienta zaregistruje, stává se jeho
registrujícím lékařem, vystaví mu registrační list a tak se zavazuje
k soustavné péči o tohoto pacienta, tj. k zajišťování základní péče
(včetně návštěvní služby) a v případě potřeby k zajištění speciální
péče u lékařů specialistů nebo v nemocnici.
(Podle: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 28. listopad 2003)
Text 2. Žĳeme opravdu zdravě?

Jedno ze základních pravidel vyváženého životního stylu zní: Při
zdravém způsobu života nevznikají žádné problémy. Maléry nám
celkem spolehlivě zajistí: přemíra jídla, nedostatek pohybu a stres.
Pro jídlo platí stejné pravidlo jako pro celý život: Můžeme téměř
všechno, ale s mírou. Jednostrannost organismu nesvědčí. Možná
bude někdo překvapen, ale i nejzdravější potraviny mohou lidem
škodit, jestliže jíme jenom je. Něco nám totiž potom chybí a zákonitě
se to projeví — například zhoršením pleti, nehtů, vlasů.
Spousta lidí, zvláště mladých, se živí takzvaným rychlým občerst-
vením za pochodu: vezmou do ruky hamburger, někde u okénka při-
dají kelímek s hranolky či párek v rohlíku, v duchu řeší různé pracovní
úkoly a zároveň obědvají. Snědí jídlo, které nemá vitamíny, stopové
prvky ani enzymy. Výsledkem je pouze utlumený pocit hladu.
Začínáme snídaní — co s ní? Úplně ji vynechat, vypít ovocnou
šťávu nebo si dát guláš? Každému vyhovuje něco jiného. Tradičně
je snídaně považována za nejdůležitější jídlo dne. Je impulzem pro

látkovou výměnu a organismus se probudí. Dobrý je celozrnný chléb,
müsli s přísadou oříšků, ovoce. Někdy i multivitamínová tableta,
sezonní ovoce či zelenina.
Oběd je tradičně bohatý. Opusťme českou variantu s knedlíky,
vepřovou a zelím a obědvejme střídmě cokoliv, co nám chutná. Místo
obvyklé české polévky si občas dejme zeleninový salát. Je zdravější,
zasytí.
Večeře má být lehká a spíše dříve než později. Plný žaludek v noci
tíží a ruší spánek. Bez problémů můžeme jíst jenom zeleninu. Rozdě-
lení denní spotřeby potravy na víc dávek není žádnou novinkou. Vy-
hnete se pocitu velkého hladu, který občas vede k přejedení. Jedli jste
dnes příliš? Zítra jídlo prostě vynecháte. Jednou za měsíc odlehčující
dieta, při níž jíte pouze ovoce a pĳete minerálku, organismu prospěje.
Podobně prospěšný je jeden bezmasý a jeden rybí den v týdnu.
Žádné jídlo podávané s mírou člověku vysloveně neškodí. Radost
při jídle je mnohem důležitější než to, co máte na talíři. Svou cestu za
dobrou kondicí nemůžeme omezovat na dietu a sportování. Dobrých
výsledků nedosáhneme bez psychické pohody. Dopřejme si tedy ale-
spoň několik minut štěstí denně.
(Podle L. Tomsové. Fit po česku, HAK, Praha 1994)
Text 3. Medicínský případ

Ve všech odvětvích kráčí dnes věda mílovými kroky kupředu.
Tak třeba v medicíně. <…> Ještě včera osvědčené léky jsou už dnes
zastaralé. Skutečně, než doběhneš do lékárny a zalezeš do postele, už
mají úspěšnější jakýsi preparát. Slovem — unikum. Dokonce vynalez-
li takovou metodu, říká se tomu prevence — předbíhá onemocnění.
Tak domovníkovic synek, ve všem je ve škole pozadu, dokonce ještě
ani spalničky neměl — a už mu proti nim sázejí injekce. <…> Dneska
je radost stonat, přátelé, na mou duši!
Jako doklad mohu uvést případ, skutečnou událost, takový ob-
rázek ze života. <…> Vzhledem k proměnlivým a nestálým meteoro-
logickým okolnostem onemocněl jsem sdílnou chorobou, chytil jsem
někde bacila chřipky. Člověk jde, na nic nemyslí, větry dují, vtom vidí
známého, řekne «pozdrav pámbů», a jen otevře hubu, chytí bacila.
Bacil na nic jiného nečeká: vlítne do tělesné konstituce a bují tam.
Je to jeho přirozenost. Naklade vajíčka, ta vlivem tělesného tepla
vybují v jiné bacily, které hned systematicky začnou škrábat v krku,
aby se dostaly ven, a způsobí kašel. Tak nějak podobně probíhá ten
proces — nejsem v tom odvětví vědy přísně specializován. Nejsem
náhodou odborník pro vnitřní nemoci. Ale vole, například, poznám
na dálku. Nebo jinou oteklinu.
Tak tedy kašlu, až se zajíkám, a kýchám, až mi klobouk nadska-
kuje. A oči mi tak slzí, že infračervené nerozeznám od ultrafialového
a jitrnici od dietního párku. Říkají mi v mimoprovozní komunální
instituci: «Jděte si lehnout domů, churavče. Obraťte se k lékařské
pomoci», povídají, «ještě zamoříte kancelářský personál!».
To se ví, kvůli nim jsem poslechl. K nám do úřadu přĳde možná za
den až sto lidí a všechny bych mohl zamořit bacily sdílné nemoci. Ta-
kovou věc nemohu připustit, myslím si. Ohrozit zdraví národa přímo
ve všeobecném mimoprovozním mechanizmu komunální instituce.
Jdu tedy domů, beru si bačkory a aspirin a bytná mi vaří lípový
čaj. Lípový čaj udělal bacilům dobře: zahřály se. Přestalo mi téci z
nosu a teče mi ze všech pórů; nestačím se převlekat.
«To je dobře», pochvaluje si bytná, ačkoli mám jen dvě pyžama,
jedno štráfkované, od molů, druhé celomodré. Celomodré pustilo,
takže jsem byl částečně zardělý od teploty, částečně zmodralý od
pyžama. Navečer přĳde sousedka s novinami a co prý beru.
«Aspiriny», povídám.
«Vy jste ňákej veselej», sděluje, «kdepak aspiriny na kašel. Sibru-
min si vemte a zajezte to vicedrinem!» Obojí přinesla z domova — zbyl
jim.
Odhodlaně tedy polknu vicedriny a zapíjím je sibruminem. Tak
jsem se zakuckal, až jeden vicedrin vlétl do akvária, rozpustil se a
rybičky se začaly potit. Ráno přišla bytná z nákupu a řekla, že nejlepší
jsou prý tři kapky jódu do vody a vařená cibule s cukrkandlem. Na-
místě to svařila a polila mi tím břicho přes prošívanou deku. Zbytek
jsem vypil a spařil jsem si tak břicho i uvnitř, ale bacily to vydržely.
Nepochcípaly, ačkoli já sám jsem už měl namále. Nechtělo se to nĳak
lepšit, až bytná našla v lékárničce po nebožtíkovi hofmanské kapky a

dva ještě zachovalé čípky spasmoveralginu. Hofmanské kapky ještě
nikomu neuškodily, prohlásila, a spasmoveralgin jakbysmet. Jinak by
to přece neprodávali! Ten argument jsem uznal. Mezitím jsem ochrap-
těl a sípal v noci tak, že vedle v bytě šli utěsnit okénko do světlíku,
protože mysleli, že je vítr. Srdce se mi zastavovalo a pak zase se mi
najednou rozešlo tak kvapně, ze jsem mu nemohl stačit.
Odpoledne přišla správcová s bytovým archem. Jen se podívá
a hned povídá: «A jéje! Co je vám, chudáku? Vypadáte, jen vás dát
do rakve!» <…> Povídá: «Kašel? Chm! Ocet s horkým mlíkem a pár
akrichinů. To dělá divy!»
A věříte, že dělalo? Vypil jsem ocet s horkým mlékem a sám jsem se
v zrcadle nepoznal. Bylo to jakési docela jiné individuum! Tváře ztrhané,
oči vpadlé, barva jako u stěny, <…> Nemoc pojednou nabyla zlověstných
forem. V břichu mi kručelo, jako by měla přĳít bouřka. Šlo na mě mdlo a
svět se se mnou točil. Nejdříve doleva a potom doprava. A potom zpátky.
Také jsem si trochu zafantazíroval: žádal jsem, aby mé úspory zanesli
do spořitelny. Vůbec jsem byl v dost fatálním stavu. Velmi se polekali a
zavolali promovaného lékaře s praxí. Bezodkladně aby chvátal k naléha-
vému případu. Doktor dokonce nešel pěšky, ale přĳel sanitkou. Velmi
mi lichotilo, že se zdravotní instituce kvůli jednomu pojištěnci tolik an-
gažují.
Promovaný lékař s praxí si sedl, přemluvil mě, abych vyplázl
jazyk, a ptal se, co jsem užíval. Pokud mi vyplazený jazyk dovolil,
sdělil jsem mu, že aspirin, sibrumin, lípový čaj a vicedrin, tři kapky
jódu s vařenou cibulí a cukrkandlem, hofmanské kapky, dva čípky
spasmoveralginu, ocet s horkým mlékem a hrst akrichinů. Tázal se,
zdali jsem také vzal či-ku-li, ale to mi, bohužel, nikdo neporadil.
Tak mi zevrubně vypláchl žaludek a předepsal tvrdou housku a
horký čaj. A ještě mi podal ruku a odešel. A skutečně, vážení přátelé —
hned se mi ulevilo. Přímo na místě jsem pookřál. Fyziognomii se vrací
přirozená barva, oči povylezly, orgány opět fungují. Jak neustále se,
přátelé, člověk učí! Jak mnoho poznává! Vždyť skutečně — nikdy v
životě bych nevěřil, že tvrdá houska můze být dobrá proti chřipce.
Věru, mocná je medicínská věda a příroda, učitelka naše!
(Podle A.Gregora)
Text 4. O zánětu okostice

Tedy, když už bylo nejhůř, když ve tři hodiny ráno jsem vyskočil
z postele a počal běhat dokolečka po pokoji, drže se za hlavu a piště
jako vyděšená myš, řekl jsem si: Ne, takhle to už nelze nechat; nelze
mlčet k tomu, aby lidstvo takhle trpělo; musí se proti tomu něco
udělat.
Nuže, <…> píšu proti tomu článek: totiž proti zánětu okostice.
Normální postup choroby je tento: nejdřív trpitel prohlásí svým
bližním, že ho jaksi bolí zuby. Načež bližní chlácholivě řeknou, že to
nic není, že to je třeba jen ofouknutí a že nejlepší je dát si na ten zub
slivovici, ocet, jódovou tinkturu, <…> kysličník vodičitý, octan hlinitý
a co tak ještě koho napadne. Užitím všech těchto prostředků se docílí
toho, že bolest, do té doby neurčitá, se zbystří a počne dloubat, vrtat,
rýt, škubat, bodat, řeřavět, píchat a hlodat <…>. Tím se dostaví druhé
stadium choroby, kdy se pacient rozhodne, že si tohle nenechá líbit, a
počne polykat různé prášky, jako aspirin, amidopyrin, <…> veramon
a spoustu jiných. Ono to opravdu pomůže; ta vrtající bolest ztupne,
ale zato člověk začíná puchnout a třesoucími se prsty ohmatává ten
otok, který se mu zdá větší než cokoliv, čeho se kdy v životě dotýkal.
<…> Pak zamručí trpitel něco děsného, narazí si klobouk a uhání k
svému zubaři. <…>
Proti všemu očekávání <…> váš zubař <…> řekne jenom na půl
huby: «No, podíváme se na to,» ťuká vám jakýmsi nástrojem na zuby,
<…> načež se drobet zamyslí. «Víte,» praví zasmušile, «on by vlastně
ten zub chtěl jít ven.»
<…> «Snad s tím ještě počkáme,» navrhujete horlivě, «koukněte
se, on se třeba umoudří a můžeme ho zachránit, nemyslíte?» <…>
«Dobrá,» zahučí zubař, «počkáme ještě den.» A propustí vás,
když vám předepsal nějaké natírání a mazání a náčinky. Už cestou
domů si to ten zub zas rozmyslí jinak a počne řádit jako smyslů zba-
vený: uháníte domů, nemoha se dočkat, až zahájíte záchranné práce, s
kapsami naditými lahvičkami a kelímky, které jste nakoupil v apatyce.
Potom tedy se s nadlidskou obětavostí pokoušíte zachránit nešťastný
zub <…>; kloktáte, vyplachujete, natíráte se palčivými tinkturami,
mažete se smradlavou jódovou mastí, obkládáte se bílou vodou a zase
vyplachujete a zase si dáváte obkládek a v pauzách mezi tím tlučete

hlavou do zdi a pokoušíte se počítat do sta a běháte dokolečka a vůbec
se snažíte ukrátit si čas <…> .
Den <…> minul a nastala noc. <…> A ráno už je jasné: zub musí
ven. <…> Půjdu k zubaři a řeknu pevně: Pane doktore, ten zub musí
ven; dělejte se mnou, co chcete; jsem připraven na všecko. <…> Ale
ráno se ukáže, že je neděle a že není žádných zubařů. <…> Musí se
počkat. <…>
Bolest, která se dosud držela jediného zubu, se nyní rozlízá; je už
nahoře i dole, v uchu, na skráni a v krku, horká, rozpálená, pulsující
<…>. Ve tři hodiny ráno se trpitel rozhodne, že už to tak nelze nechat
a že lidstvo nemůže dál trpět. Potom si lehne a upadne do polovičních
mrákot. <…>
Konec je krátký a spádný. S třesoucími se koleny se doplíží trpitel
k svému zubaři.
«Pane doktore…,» pokouší se koktat.
«Sedněte si,» káže zubař.
«A nebude to bolet?»
«Nebude,» povídá zubař, chrastě nějakými nástroji.
«A… musí opravdu ven?»
«To se rozumí,» praví zubař mrazivě a přibližuje se k pacientovi.
Mučedník se chytne opěradel křesla. «Ale… nebude to bolet?»
«Otevřít ústa!»
Trpitel zasadí několik ran nohama a pěstmi do břicha a prsou
zubaře, je přitlačen k opěradlu, chystá se zařvat, a v tom okamžiku
dostane injekci.
«Bolelo to?» povídá doktor.
«N-n-ne,» míní mučedník nejistě. «Nemohli bychom s tím počkat
do zítřka?»
«Ne,» bručí doktor a dívá se snivě z okna. Venku chodí lidé, jako
by se tady, u toho okna, neodehrávala jedna z velikých tragédií.
«No, už to bude,» praví doktor uspokojeně. «Otevřte ústa!»
Pacient zavře oči, aby neviděl ten strašlivý nástroj.
«Ale!»
«Víc otevřít!»
V ústech něco chrustlo; nejspíš se doktorovi smekly kleště.
«Nebude to bolet?»
«Vypláchnout,» hučí doktor jakoby z dálky a ukazuje v kleštích
něco bělavého. Proboha, to ten zub nebyl větší? <…>
(Podle K. Čapka)

Oděv — одежда
oblékat se — одеваться
obléci se — одеться
svlékat se — раздеваться
svlékat si kabát — снимать пиджак
převlékat se — переодеваться
obouvat se — обуваться
zouvat se — разуваться
zapnout — застегнуть
rozepnout — расстегнуть
knoflík — пуговица
zdrhovadlo — застежка-молния
podle (poslední) módy — по (последней) моде
vkusně — со вкусом
nevkusně — безвкусно
vkusný — изящный
elegantní — элегантный
módní — модный
přĳít do módy — войти в моду
vyjít z módy — выйти из моды
střih = fazona = tvar — фасон
velikost — размер
zkusit si — примерить
zkoušet — примерять
velikost — рост
vyhovovat — подходить
malý — тесный, маленький
volný — просторный, свободный
dobře padne — хорошо сидит

Oblek vám sluší. — Костюм вам идет.
Padne vám jak ulitý. — Он сидит на вас как влитой.
Sedí vám dobře. — Он хорошо на вас сидит.
je úzký — он узкий
krátký — короткий
dlouhý — длинный
příliš těsný — слишком тесный, очень жмет
Pánské oděvy — мужская одежда

oblek — костюм
jednořadový oblek — однобортный костюм
dvouřadový oblek — двубортный костюм
společenský oblek = vycházkový oblek — выходной костюм
večerní oblek — вечерний костюм
šaty — платье, одежда
oblečení — одежда
sako — пиджак
vesta — жилет; джемпер
kalhoty — брюки
košile — рубашка
tričko — майка
bunda — куртка
kabát — пальто
plášt’ — пальто, плащ
plášt’ to deště = nepromokavý plášť — плащ, непромокаемый
плащ
zimník — зимнее пальто
kožich — шуба
větrovka — спортивная куртка, штормовка
šponovky — спортивные (чаще лыжные) брюки
pumpky — брюки гольф
texasky — джинсы
stejnokroj = uniforma — униформа, военный мундир
koupací plášť — купальный халат
plavky — плавки
spodky — трусы
dlouhé spodky — кальсоны
trenýrky — (спортивные) трусы
tepláky, tepláková souprava — тренировочный костюм
Dámské oděvy — женская одежда

šaty — платье
úzké — узкое
široké — широкое
krátké — короткое
dlouhé — длинное
s krátkým, dlouhým rukávem — с коротким, длинным рукавом
s výstřihem — с декольте
upnuté ke krku — застегнутое наглухо
večerní šaty — вечернее платье
kostýmové šáty — платье-костюм
blůzka = halenka — кофточка, блузка
sukně — юбка
hladká — гладкая
rozšířená — расклешенная
skládaná — в складку
plisovaná — плиссированная
župan — халат
zástěra — фартук
kabát — джемпер
vesta — кофта, джемпер
koupací plášt’ — халат для купания
plavky — купальный костюм, купальник, плавки
podprsenka — бюстгальтер, лифчик
košilka — сорочка
noční košile — ночная рубашка
spodní kalhotky — трусики
punčochové kalhoty — колготки
kombiné — комбинация
Pracovní oděv — рабочая одежда

kombinéza — комбинезон
montérky — спецовка
pracovní plášť — рабочий халат
svetr — свитер
pulovr — пуловер
Obuv — обувь
vycházková obuv — выходная обувь
sportovní obuv — спортивная обувь
pánská obuv — мужская обувь
dámská obuv — женская обувь
dětské botičky — детская обувь
boty — ботинки; туфли
polobotky — полуботинки
střevíce — туфли
Střevíce mi sedí. — Туфли мне по ноге.
Střevíce mě tlačí. — Туфли мне жмут.
lodičky — лодочки
sandály — сандалии
dámské sandály — босоножки
lakovky — лакированные туфли
semišové střevíce — замшевые туфли
šněrovací boty — туфли со шнурками
mokasíny — мокасины
vietnamky — «вьетнамки», пляжные тапочки
cvičky — спортивные тапочки
tenisky — теннисные туфли
kecky — кеды
holínky — сапоги
kozačky — сапожки, «козачки»
válenky — валенки
galoše — галоши
bačkory, pantofle, trepky — домашние туфли, шлепанцы
papuče — теплые домашние туфли
dřeváky — деревянные башмаки
model, vzor — модель
nízký podpatek — низкий каблук
tenký podpatek — тонкий каблук
polovysoký podpatek — средний каблук
sešlapané podpatky — сношенные каблуки
podrážka — подошва
kožená — кожаная
gumová — резиновая
podrážka z mechové gumy — микропористая подошва
Pokrývky hlavy — головные уборы

plstěný klobouk — фетровая шляпа
slaměný klobouk — соломенная шляпа
čepice — шапка
čepice se štítkem — кепка, фуражка
čapka — меховая шапка
baret — берет
kožešinová čepice na uši — шапка-ушанка
šátek — платок
šáteček na hlavu — косынка
paruka — парик
Doplňky — аксессуары
rukavice — перчатки
pletené — вязаные
glazé — лайковые
taška — сумка
peněženka — кошелек
šál — шаль
šála — шарф, кашне
kravata = vázanka — галстук
motýlek — «бабочка» (галстук)
pásek — пояс
deštník — зонтик
slunečník — зонтик от солнца
skládací deštník — складной зонтик
Bižutérie, šperky — украшения,

ювелирные изделия
prsten — кольцо
drahokam — драгоценный камень
náušnice — серьги
polodrahokam — полудрагоценный камень
klipsy — клипсы
řetízek — цепочка
briliant — бриллиант
náhrdelník — ожерелье
perla, perly — жемчуг
náramek — браслет
korále — бусы
Látky — ткани
prodejna látek — магазин «Ткани»
textil — текстиль
tkanina — ткань
trikotáž — трикотаж
pletené zboží — трикотаж, трикотажные изделия
vlněná látka — шерстяная ткань
polovlněná látka — полушерстяная ткань
bavlněná látka — хлопчатобумажная ткань
hedvábná látka — шелковая ткань
umělé hedvábí — искусственный шелк
lněná látka — льняная ткань
plátěná látka — полотно
sukno — сукно
flanel — фланель
kartoun — ситец
satén — сатин
popelín — поплин
krepdešín — крепдешин
taft — тафта
samet — бархат
manšestr — вельвет
pevný, trvanlivý — прочный
nemačkavý — немнущийся
VZOREK — УЗОР, РИСУНОК; РАСЦВЕТКА
výrazný vzor — выразительный рисунок

nápadný vzor — яркий рисунок, яркая расцветка
fádní vzor — невыразительная, однообразная расцветка
jednobarevný — одноцветный
vzorovaný — с расцветкой
pestrý — пестрый
hladký — гладкий
květovaný — цветной
proužkovaný — полосатый, в полоску
kostka — клетка
kostkovaný — в клетку, в клеточку
puntík — горошек
křiklavá barva — крикливый цвет
béžový — бежевый
světlefialový — лиловый
oranžový — оранжевый
pastelový — пастельный
Texty
Text 1. Maličkosti, plné půvabu
— Půjdeš se mnou?
Skříň, zrcadlo, přítelkyně. Váhavý pohled.
— Vždyť já nemám vůbec co na sebe.
Jediné dlouhé černé šaty. Oči přejíždějí ramínko po ramínku,

zkoumají.
— Kdepak, jdi sama. Opravdu nemám co na sebe.
Pohled zesmutněl.
— Prosím tě, kdy jsi byla naposledy na Carmen?
— Před pěti lety. A ve stejných černých šatech.
— Nevadí. Něco na ně vymyslíme, aby byly veselejší, uvidíš, že
to půjde.
Jak častý dialog u dámského šatníku. Sezóna plesů, divadel, kon-
certů. Pomýšlet na nové není kdy, pozapomněly jsme, a tak nezbývá
než vymýšlet. Někdy stačí zkrátit nebo zase prodloužit délku do půli
lýtek či pustit až ke kotníkům. Společenské dlouhé délky začínají
nabývat vrch. Stejně tak i známé «koktajlky». U dlouhých šatů si
můžeme dovolit, pokud jsme štíhlé, vysoký rozparek na boku, či na
zadním díle. Můžeme mít rozparků i více, ovšem ne tak hlubokých,
šaty dostávají vzdušnost a půvab.
Saténové stuhy, jimiž můžeme olemovat nižší dva rozparky, jsou
velmi módní hlavně u četných společenských oděvů. Průstřih může
být rovný, ale máme-li dlouhé štíhlé nohy, můžeme si dovolit vysoký
zaoblený. Působí velmi pěkně. Možná, že taková úprava bude stačit.
Ne-li, pokračujeme s rukávy. Jsou ty staré už okoukané? Co byste
řekly krajce nebo tylu? Dodá na lehkosti, rozčlení šaty, které jinak
mohou působit i malinko usedle. Rukávek může být krátký, nad
loktem nabíraný, do manžety na tři knoflíčky nebo bohatý. Jednou i
dvakrát nabíraný. Nad loktem a podobně.
Místo starého pásku můžeme použít širší sametku, saténovou
stuhu. Máme pásek buď na zapínání, nebo jeho konce volné pustíme
na sukni.
A límec? Pokud máme šaty ke krku, volíme za ozdobu náhrdelník,
přívěšek na řetízku, ale i vkusně udělanou umělou květinu. Chceme-li
však něco skutečně zajímavého a máme trochu času, ušĳeme si ozdob-
ný společenský šál. K tmavým šatům velmi pěkně vynikne kontrastní
bílá, k světlým tmavomodrá a černá. Z materiálu volíme jemný mu-
šelín, šifón, ale i krep a hedvábí. Tedy šál bude asi 2 metry dlouhý a
12 cm široký, lépe působí dvojitý. Na jeho konce našĳeme v několika
řadách perličky a ozdobné jemné třepení, které se dá sehnat v bižutérii.

Místo stříbřitého zdobení můžeme použít i efektní třásně.
Jak šál vážeme? Buď dvakrát volně otočíme kolem krku a o kousek
níže sepneme kroužkem, nebo přímo na krku připevníme jednodu-
chou broží, aby neklouzal.
Máme-li chvíli času a šikovné ruce, můžeme si ze stříbrných nitek
a perliček uháčkovat zvlášť jemný krásný šál. Aby působil efektněji,
protáhneme jím ještě jeden ušitý batistový tak, aby ozdobný byl
navrchu.
Je to pár maličkostí, pozvednou nám však náladu a zpříjemní
hodiny ve společnosti. Vždyť těch pár malých kouzel za to opravdu
stojí, ne?
Text 2. Módní trendy
Módní trendy letošního podzimu a zimy — oblečení pro nadcházející

společenskou sezonu
Společenské šaty nadcházející sezony jsou jednoduché, v základní
siluetě «A» nebo baby-doll. Aktuální jsou balonové sukně v různých
délkách. Neobjevují se již nákladné plesové róby, ale jsou nahrazeny
čistou jednoduchou linií se zdobnými prvky stylu glamour a haute
couture. Již definitivně si své místo ve večerním a společenském oble-
čení získaly koktejové šaty inspirované filmovou módou 50. a 60. let,
např. stále se vracejícím vzhledem Audrey Hepburnové. Moderní je
pak doplnit tyto šaty rukavičkami k loktům, zvýraznit pás širokým
páskem nebo vázáním s mašlí anebo je doplnit 3/4 kabátkem. Jed-
noduchá silueta si žádá splývavé materiály, jako jsou šifóny, hedvábí,
elastický satén a žerzej. Důležitý je pak jejich kovový a metalický
vzhled. V siluetě A se uplatňují materiály pevnější, jako je tafta a
tkaniny s kovovým vláknem.
Dámská a pánská business móda: Co se nosí v létě?
Dámská móda pro formální příležitosti, ať už pracovní či spole-
čenské, přináší v letní sezoně řadu nových trendů. Ty doslova roz-
jasní dámský šatník. Nosit se totiž budou elegantní kovové a perlové

lesky, objeví se lurexová vlákna, satén a další materiály se třpytivou
povrchovou úpravou.
Střihy oděvů pro tyto příležitosti zůstanou v klasické siluetě,
ovšem trendově štíhlé a s promyšlenými detaily. Businessové pro-
středí a módní trendy se tak spojují ve stylově čistém, sofistikovaném
podání.
Krása vědy
Výrazným tématem, které se pro toto léto objevuje, je inspirace
krásami vědy. Typickými barvami jsou temná vesmírná modř a od-
stíny stříbřitě šedé a antracitové, doplněné bílou. Pláště, kostýmy
se sukněmi, krátkými i dlouhými kalhotami, šaty, halenky, topy i
svetříky jsou velmi ženské, najdeme zde řadu detailů, například
zdvojené klopy a manžety, zkřížené lemy na rukávech nebo prošívané
saténové lemy.
Objevuje se zde nová nebo spíše znovuobjevená silueta kabátků
do A, které se nosí v kombinaci s úzkými sukněmi nebo kalhotami. Na
druhé straně je zde silueta velmi štíhlého saka s kalhotami, které jsou
širší, s pukem a záložkami. Pokračuje trend dámských „pánských»
kostýmových vestiček, zdůrazňujících pas. U kabátů se vrátil ve vel-
kém stylu klasický trenčkot, přepásaný a ve štíhlé, přiléhavé siluetě.
Tyto trendy jasně dokazují, že i businessová móda může být výsostně
ženská… Samozřejmostí pro luxusní businessové kolekce je použití
kvalitních, zejména přírodních materiálů, zaručujících komfort při
celodenním nošení.
Содержание
Предисловие . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
ЧАСТЬ I. КРАТКИЙ ОЧЕРК ЧЕШСКОЙ ФОНЕТИКИ

И ГРАММАТИКИ
Фонетика, графика и правописание. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
Гласные . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . –
Согласные . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Русские и чешские слова с исторической точки зрения . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
Морфология . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
Имена существительные. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Имена прилагательные . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Местоимения. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Числительные . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Глаголы . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
ЧАСТЬ II. ДИАЛОГИ И УПРАЖНЕНИЯ

Урок 1. Аудитория. Posluchárna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40
Kde máte vyučování? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Слова к тексту . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41
Обороты . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43
Упражнения . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44
Урок 2. Общежитие. Koleje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46
Setkání na kolejích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Слова к тексту . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47
Обороты . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49
Упражнения . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50
Lekce 3. Byt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53
V novém bytě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56
270 Содержание
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56

Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57
Humor a zajímavosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62
Lekce 4. Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63
Koho máme pozvat na svatbu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70
Lekce 5. Čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76
Jak ten čas letí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83
Lekce 6. Roční doby a podnebí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93
Po zimních prázdninách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Zadání k textu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .100
Humor a zajímavosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .104
Lekce 7. Univerzita. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105
Na fakultě před začátkem školního roku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .107
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .111
Lekce 8. Město a doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120
Nad průvodcem Prahou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .121
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126
Содержание 271
Lekce 9. Nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136
Nemoc na koni přĳíždí, ale pěšky odchází. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .139
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142
Lekce 10. Oblečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .147
Co na sebe? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slova k textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .149
Výrazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150
Zadání k dialogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .151
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152
Cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .154
ЧАСТЬ III. МАТЕРИАЛЫ

ДЛЯ САМОСТОЯТЕЛЬНОЙ РАБОТЫ
(ЛЕКСИКА И ТЕКСТЫ)
Лексика к уроку 1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160
Лексика к уроку 2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162
Slovní zásoba k lekci 3. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .163
Dům — дом. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Byt — квартира . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165
Bytové zařízení — обстановка квартиры. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
Úklid bytu — уборка квартиры. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Slovní zásoba k lekci 4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176
Rodinní příslušníci — члены семьи. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Rodinný život — семейная жизнь . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
Rodinné události — семейные события, торжества . . . . . . . . . . . . . . . . . 178
Narozeniny — день рождения. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
Úmrtí — кончина, смерть . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Kolik je vám let? — Сколько вам лет? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182
Některé lidské vlastnosti —некоторые особенности человека . . . . . . . . 183
Povaha — характер . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
Některá povolání — некоторые профессии. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
Slovní zásoba a texty k lekci 5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
Čas — время . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
272 Содержание

Měsíce — месяцы. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Podnebí — климат. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
Předpověď počasí — прогноз погоды. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203
Teplo, zima — тепло, холодно. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206
Školství — система образования . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Studium — учеба . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219
Průběh jazykové hodiny — ход урока иностранного языка. . . . . . . . . . . 221
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225
Město — город . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Městské úřady — городские учреждения . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232
Ulice — улица. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233
Městská doprava — городской транспорт . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237
Lidské tělo — человеческое тело . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Nemoc — болезнь . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246
Péče zuby — уход за зубами . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250
Domácí lékárnička — домашняя аптечка . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251
Léčebná zařízení — лечебные учреждения . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252
Slovní zásoba a texty k lekci 10. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259
Oděv — одежда . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Pánské oděvy — мужская одежда . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260
Dámské oděvy — женская одежда . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261
Pracovní oděv — рабочая одежда. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262
Obuv — обувь . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Pokrývky hlavy — головные уборы . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263
Doplňky — аксессуары . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Bižutérie, šperky — украшения, ювелирные изделия. . . . . . . . . . . . . . . . 264
Látky — ткани . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . —
Texty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265

Учебное Пособие По Развитию Речи

Загружено:

Авторское право:

Доступные форматы

Учебное Пособие По Развитию Речи

Загружено:

Сведения о документе

Авторское право

Доступные форматы

Поделиться этим документом

Поделиться или встроить документ

Параметры публикации

Этот документ был вам полезен?

Это неприемлемый материал?

Авторское право:

Доступные форматы

Учебное Пособие По Развитию Речи

Загружено:

Авторское право:

Доступные форматы

УДК 374:804

ББК 81.2 Чеш-9

Мокиенко В. М., Степанова Л. И.

Мокиенко Валерий Михайлович

тексте, что облегчает их поиск. Упражнение на автоматизацию —

Усваивая учебный материал, содержащийся в пособии, сту-

ФОНЕТИКА, ГРАФИКА И ПРАВОПИСАНИЕ

середине слова, особенно в тех случаях, когда [ú] чередуется с [о]

[хата]. В словах иностранного происхождения используются

происходит и на стыке гласных, особенно одинаковых гласных

РУССКИЕ И ЧЕШСКИЕ СЛОВА

5. Группам -мл-, -пл-, -бл-, чередующимся с -м-,-п-,-б-, со-

К среднему роду относятся существительные, оканчиваю-

Критерии распределения по типам:

Склонение существительных мужского рода

Единственное число Множественное число

В дательном и предложном падежах возможны окончания

слов с основой на -h, -g, -ch, -k, -r происходит чередование -h,

Образец muž (otec, učitel, obyvatel) — мягкий тип, в

Единственное число Множественное число

1. muž muži, mužové, učitelé

В дательном и предложном падежах единственного числа

В именительном падеже множественного числа чаще все-

Образец předseda — твердый тип, в именительном падеже

Единственное число Множественное число

В именительном падеже множественного числа самое рас-

Образец soudce — мягкий тип, в именительном и роди-

Единственное число Множественное число

Единственное число Множественное число

2. Неодушевленные существительные мужского рода

Единственное число Множественное число

Образец stroj — мягкий тип, в именительном падеже

Единственное число Множественное число

Некоторые существительные на -l могут склоняться по мяг-

твердому — jíl, topol, vrchol, účel, úkol, úhel, řetěz. Существитель-

Склонение существительных женского рода

Единственное число Множественное число

1. žena ženy, skici

Если основа существительных твердого типа оканчивается

именительный падеж ruce, nohy

Образец růže (ulice) — мягкий тип:

Единственное число Множественное число

Существительные на -ice, -ce, -yně и некоторые существи-

Образец píseň (konev) — основа на согласную, в имени-

Единственное число Множественное число

По данному образцу склоняются существительные жен-

Образец kost — основа на согласный, в именительном падеже

Единственное число Множественное число

По данному образцу склоняются существительные жен-

Склонение существительных среднего рода

Единственное число Множественное число

Единственное число Множественное число

Существительные с основой на -h, -g, -ch, -k в предложном

Образец moře (bojišt) — в именительном падеже един-

Единственное число Множественное число

Образец kuře (štěně) — в именительном падеже един-

Единственное число Множественное число

По этому образцу склоняются наименования детенышей на

Образец stavení — именительный и родительный падежи

Единственное число Множественное число