Prof. Kroiss, narozen 1944 v Rakousku, pat�� k p�edn�m sv�tov�m odborn�k�m v oblasti ochrany vod p�ed zne�i�t�n�m. Po absolvov�ni v�de�sk� techniky p�sobil na tam�j��m �stavu pro kvalitu vody jako asistent sv�tozn�m�ho Prof. von der Emdeho. V t�to dob� obhajuje i svou doktorskou pr�ci z oblasti �i�t�n� cukrovarsk�ch odpadn�ch vod. Problematice pr�myslov�ho zne�i�t�n� se v�noval i v dob�, kdy p�sobil jako vedouc� v�vojov�ho odd�len� koncernu V�EST-ALPINE AG, a kdy se v tomto oboru i habilitoval na v�de�sk� technice.
Na svou alma mater se vrac� v roce 1987, kdy byl jmenov�n ��dn�m profesorem a p�eb�r� i veden� �stavu po sv�m u�iteli. Na TU V�de� p�sobil posl�ze i jako prod�kan a d�kan fakulty stavebn�, �len akademick�ho sen�tu university a nyn� i jako z�stupce vedouc�ho �stavu.
Prof. Kroiss je nesm�rn� aktivn� i v profesn�ch organizac�ch. Od r. 1987 pracuje v ��dic� rad� IWA (International Water Association), p�sob� ve V�deck�m a technick�m v�boru evropsk� asociace EWA a v r. 1999 byl zvolen prezidentem rakousk� spole�nosti pro vodn� a odpadov� hospod��stv� �sterreichischer Wasser- und Abfallwirtschafts-verband �WAV. Je ��dn�m �lenem Evropsk� akademie v�d a um�n�.
Krom� problematiky pr�myslov�ch odpadn�ch vod se, zejm�na v posledn�ch 10 letech, intenz�vn� v�noval velk�m evropsk�ch projekt�m na ochranu �ek a p��b�e�n�ch mo�� p�ed zne�i�t�n�m slou�eninami dus�ku a fosforu (eutrofizace). Zn�m� a mezin�rodn� cen�n� jsou jeho aktivity v projektech na ochranu velk�ho povod� Dunaje a �ern�ho mo�e. Proto od r. 1998 p�sob� i jako profesor TU v Sofii. Sv� zku�enosti s komplexn� ochranou povod� vyu��v� i jako konzultant projekt� ochrany povod� v Indii, ��n�, Indon�sii i jinde na sv�t�.
Ve sv�ch nejnov�j��ch projektech se Prof. Kroiss zam��il na metody hodnocen� funkce �ist�rensk�ch syst�m� (tzv. benchmarking) a na problematiku trvale udr�iteln�ho rozvoje v oblasti ochrany vod.
Od sv�ho n�stupu na profesorsk� stolec na TU V�de� v r. 1987 prosazoval �zkou spolupr�ci s �stavem (tehdy katedrou) technologie vody a prost�ed� V�CHT Praha. D�ky jeho z�jmu a podpo�e jsou vztahy mezi pracovn�ky TU V�de� a V�CHT Praha mimo��dn� intenz�vn� a �sp�n�. Jako nov� zvolen� prezident �WAV se zaslou�il i o urychlen� podeps�n� smlouvy o spolupr�ci a p��telstv� s obdobnou na�� organizac� A�E �R.