Hruška
|
Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Láďa Hruška. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak. |
|
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Tornádo. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
Hruška, neboli Vojta je živočich z čeledi hruškovitých. Tento stromový parazit obývá 90% Evropy, 75% Asie, 89% Ameriky (severní i jižní), 78% Austrálie a nezjištěné procento plochy Afriky a Antarktidy. Hruška se živí ovocnými plody, a poté jej nahrazuje na místě jejich výskytu.
Brání se tkzv. kamufláží či mimikry, stává se podobným ovoci, zejména jablku. Za větev se drží hlavou – tzv. šťopkou. Většinu těla tvoří hrudník. Pod kůží, čili slupkou, má maso, podobné např. dužině jablek či mladých banánů. Mnoho mladých RAWmagorů (vegani, vegetariáni…) a hipsterů se tak, myslejíc si že jedí ovoce, stávají masožravcem.
Anální otvor (tkzv. hnědý bubák) má umístěný na konci těla, čímž je podoben člověku. Zajímavostí je, že nemá končetiny. Barva se pohybuje od světle a tmavě žluté (másláci), hnědé (tkzv. imigrační hruška) až po zelenou (tkzv. hruška-generál). Jeho nepřítelem jsou neznalí lidé, jenž z hrušky dělávají na zimu masové konzervy. Znalí lidé se proti nim naopak snaží bránit postřiky. Hruška však člověku není nebezpečná, někteří krotcí jedinci se dokonce dají ochočit a pěstovat v sadech.
Hrušky dlouhodobě soupeří s jablky a proto je lepší je nemíchat. To ostatně zcela nepochybně říkala již vaše učitelka matematiky. Oba druhy parazitů jsou dlouhodobě vepři kvůli siru Isaacu Newtonovi, neboť hrušky mu padaly na hlavu celou dobu a nic a pak přijde jedno jablko a heršvec - nápad. Vědecký tým Necyklopedie se samozřejmě nestaví ani na jednu stranu sporu, protože jsme apolitičtí a také jsme se neshodli na tom, jestli je lepší calvádos nebo pálenka z hrušek.
Největšími nepřáteli Hrušek jsou tornáda.
V Antarktidě žije druh hrušce vzdáleně příbuzný. Na obrázku samice hruškovice v období říje.
