�eb���ek �esk�ch vysok�ch �kol: Brno v�razn� porazilo Univerzitu Karlovu

T�m�� �edes�t hodnocen�ch fakult v sedmi presti�n�ch oborech, �ance na p�ijet� i na uplatn�n� po studi�ch, n�stupn� platy absolvent�, koment��e expert�, kte�� v oboru u� roky p�sob�. Hospod��sk� noviny letos ji� po osm� p�in�ej� exkluzivn� �eb���ek nejlep��ch vysok�ch �kol v �esku za uplynul� rok a nab�zej� v n�m p�ehledn� srovn�n� kvality v�uky na jednotliv�ch univerzit�ch.

Srovn�v�me presti�n� i st�ejn� obory �esk�ho byznysu a pr�myslu: ekonomii, informatiku, stroj�renstv�, architekturu, pr�vo, psychologii a sociologii. Tato p��loha je n�vodem pro v�echny, kdo pr�v� vyb�raj� vysokou �kolu a cht�j� v�d�t, kam si j�t pro nejkvalitn�j�� dostupn� vzd�l�n� v zemi.

Boduj� regiony

P�ekvapen�m leto�n�ho ro�n�ku jsou univerzity z region�, p�edev��m z Brna a Liberce. Brn�nsk� Masarykova univerzita zv�t�zila hned ve dvou oborech, v psychologii a sociologii. A dal�� brn�nsk� univerzita - Vysok� u�en� technick� v Brn� (VUT) - obsadila druh� m�sto v architektu�e a ve stroj�renstv�. Pr�v� v oboru stroj�renstv� jsou regiony velmi siln�. Nejlep�� stroj�renskou vysokou �kolou v �esku se stala Fakulta strojn� Technick� univerzity v Liberci, kter� se na �pici vy�vihla z lo�sk�ho t�et�ho m�sta.

V ekonomii ji� tradi�n� zv�t�zil Institut ekonomick�ch studi� (IES) pra�sk� Karlovy univerzity, kter� si punc nejlep�� �esk� ekonomick� �koly nese u� mnoho let. "IES vyhr�l zaslou�en�, je to skute�n� prvn� liga v �esk�m ekonomick�m v�zkumu," ��k� akademick� ekonom Daniel Münich, b�val� �len N�rodn� ekonomick� rady vl�dy. "IES ale jako jedin� v�t�z nen� fakultou, ale pouze pracovi�t�m v r�mci fakulty. Ve srovn�n� se sv�tem je to velmi zvl�tn�, �e nejv�t�� a jedna z nejrenomovan�j��ch univerzit v �esku nem� svou vlastn� ekonomickou fakultu," upozor�uje Münich.

Dal��m sledovan�m oborem je informatika, v n� zv�t�zila Fakulta elektrotechnick� pra�sk�ho �VUT, kter� se na prvn� a druh� p���ce tradi�n� st��d� s Matematicko-fyzik�ln� fakultou Univerzity Karlovy. Tato univerzita tak� prok�zala, �e dok�e nejl�pe p�ipravit studenty pr�va.

V posluch�rn�ch ub�v� student�

P�i hodnocen� postupovaly HN podle unik�tn� metodiky, kter� zohled�uje celou �adu faktor�, je� vypov�daj� o kvalit� �koly: jak dok�e spolupracovat se zahrani�n�mi univerzitami, jak p��sn� m� v�b�r student�, jak individu�ln� k nim p�istupuje, jak se dok�e prosadit ve sv�t� v�dy a podle �ady dal��ch krit�ri�.

P�i srovn�n� dat vy�lo najevo, �e student� na �esk�ch vysok�ch �kol�ch ub�v�. Proti p�edchoz�mu roku jich loni v posluch�rn�ch zkouman�ch �kol v�ce ne� sedm tis�c ubylo, nejv�ce - p�es �est tis�c - na ekonomick�ch fakult�ch. Podle expert� za to m��e demografick� v�voj, kdy se zmen�uje po�et mlad�ch lid� v populaci. Jedin� v oboru IT student� lehce p�ibylo.

V �esku funguje i �ada soukrom�ch vysok�ch �kol, ale pouze t�i soukrom� univerzity. Soukromou univerzitu HN letos do �eb���ku za�adily poprv� - Vysokou �kolu finan�n� a spr�vn�, a to v oboru ekonomie. Univerzita Jana Amose Komensk�ho Praha se hodnocen� odm�tla z��astnit a Metropolitn� univerzita Praha nespad� do hodnocen�ch obor�. Letos poprv� tak� HN nehodnotily l�ka�sk� fakulty, kter� se odm�tly do �eb���k� zapojit. Redakce tak p�ipojuje pouze jejich orienta�n� srovn�n� podle v�deck�ch v�sledk�.