Radost
Vzhled
Radost je příjemná emoce, vznikající v reakci na uspokojování základních potřeb živočichů, zejména ptáků, plazů a savců včetně člověka. Jedná se o tzv. primární emoci.[1][pozn. 1]
Slabší formou radosti je spokojenost, silnější je extáze. Trvalejší a intenzivní forma radosti je pocit štěstí. Tělesnými projevy radosti je zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku a další motorické projevy, u lidí smích.[2]
Religionista Tomáš Halík poukazuje na to, že „dokonalá radost pochází z proměněné bolesti“[3].
Opakem radosti je smutek.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mezi další primární emoce patří strach, hněv, smutek, překvapení a sexuální pudové emoce. Mezi vyšší emoční pochody se řadí pocity, nálady, u člověka i city.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOUDELA, Michal. Emoce a jejich fyziologický význam. Brno, 2012 [cit. 2022-12-24]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Vácha. s. 18. Dostupné online.
- ↑ NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Praha: Akademia, 2000. Dostupné online. ISBN 80-200-0763-6. Kapitola Radost, s. 247–250. Dostupné po registraci.
- ↑ HALÍK, Tomáš. Oslovit Zachea. Praha: Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-159-0. S. 106.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu radost na Wikimedia Commons
- Téma Radost ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo radost ve Wikislovníku
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Praha: Akademia, 2000. Dostupné online. ISBN 80-200-0763-6. Kapitola Radost, s. 247–250. Dostupné po registraci.
- VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 63.