polknout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔlknɔʊ̯t]

dělení

• polk-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	polknu	polkneš	polkne	polkneme	polknete	polknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	polkni	polkněme	polkněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	polkl / polknul	polknula / polkla	polklo	polkli / polknuli	polkly / polknuly	polknula / polkla
trpné	polknut	polknuta	polknuto	polknuti	polknuty	polknuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	polknuv	polknuvši	polknuvše

význam

1. přemístit z úst do žaludku

překlady

1. pozřívat sousta

   • angličtina: swallow
   • finština: niellä
   • francouzština: avaler
   • němčina: schlucken
   • ruština: проглотить
   • řečtina: καταπίνω
   • španělština: tragar
   • švédština: svälja
   • ukrajinština: ковнути

synonyma

1. spolknout, pozřít

antonyma

1. vyvrhnout, vydávit, vyzvracet, zvrátit

související

• spolknout
• polknutí
• polykat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-30]. Heslo polknout.