infans

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈʔiːnfaːns]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský (maskulinum)
  • 3. deklinace

etymologie

[editovat]

Vlastně īn-fāns, „ten, který (dosud) nehovoří“. Utvořeno participiem slovesa fārīmluvit a záporkou in-, jde tedy o téměř přesný předobraz např. českého nemluvně. Srovnej také francouzské enfant, španělské a italské infante, ruské инфант, okcitánské enfan nebo anglické infant, české infantérie.

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ īnfāns īnfantēs
genitiv īnfantis īnfantium
dativ īnfantī īnfantibus
akuzativ īnfantem īnfantēs
vokativ īnfāns īnfantēs
ablativ īnfante īnfantibus

význam

[editovat]
  1. (malé) dítě, nemluvně
  2. (v latině středověké a novověké) nezletilý následník trůnu

související

[editovat]

externí odkazy

[editovat]