fara

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte fára, fāra, fära, fará, fárá, farà, fåra, fårå, fãrã, fără, farą, Fara nebo farra.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • fa-ra

etymologie

[editovat]

Přes středohornoněmčinu z pozdnělatinského par(r)ochia, které z paroecia, což je přepis řeckého παρоικίαvysídlenectví, které odvozeno od substantiva πάρоικοςsoused, cizinec, jež pochází od slova οἶκοςdům. Srovnej např. německé Pfarrei, Pfarre, dále pak např. české ekonom, ekologie, menoik, anglické parish, francouzské paroisse apod.

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ fara fary
genitiv fary far
dativ faře farám
akuzativ faru fary
vokativ faro fary
lokál faře farách
instrumentál farou farami

význam

[editovat]
  1. budova, v níž bydlí a úřaduje farář
    • Shromáždění věřících se koná na faře.
  2. (policejní slang) venkovská policejní stanice[2]

překlady

[editovat]
  1. budova

synonyma

[editovat]
  1. farní dům

související

[editovat]

hornolužická srbština

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár duál plurál
nominativ fara farje fary
genitiv fary farow farow
dativ farje faromaj faram
akuzativ faru farje fary
vokativ fara farje fary
lokál farje faromaj farach
instrumentál faru faromaj farami

význam

[editovat]
  1. farnost
  2. fara

maďarština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈfɑrɑ]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ fara
akuzativ farát
dativ farának
instrumentál farával
kauzál-finál faráért
translativ farává
terminativ faráig
esiv farként
inesiv farában
superesiv farán
adesiv faránál
illativ farába
sublativ farára
alativ farához
elativ farából
delativ faráról
ablativ farától

význam

[editovat]
  1. nominativ singuláru přivlastňovacího tvaru třetí osoby jednotného čísla substantiva far

slovenština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • fa-ra

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ fara fary
genitiv fary fár
dativ fare farám
akuzativ faru fary
lokál fare farach
instrumentál farou farami

význam

[editovat]
  1. fara

související

[editovat]

švédština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie (1)

[editovat]

Přes staronorštinu a pragermánštinu (*fērą?) z předpokládaného praindoevropského kořene *per-, který je přítomen kupř. ve starořeckém πεῖρα či (snad) latinském experīrī, periculum. Srovnej např. německé Gefahr.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod společný

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ fara faran faror farorna
genitiv faras farans farors farornas

význam

[editovat]
  1. nebezpečí, riziko, ohrožení

etymologie (2)

[editovat]

Přes staronorštinu z předpokládaného pragermánského *faraną, dále viz výše. Srovnej např. německé fahren, vzdáleněji pak i führen.

sloveso

[editovat]

časování

[editovat]
(i) aktivum pasivum
infinitiv fara faras
přítomnost far faras
préteritum for fors
supinum farit farits
rozkazovací zp. far fars
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné farande
trpné faren faret farna

význam

[editovat]
  1. jet, jezdit
    • fara till Stockholm – jet do Stockholmu

synonyma

[editovat]
  1. åka

poznámky

[editovat]
  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „fára“, s. 192, 193.
  2. HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 125.

externí odkazy

[editovat]
  • Článek Fara ve Wikipedii

Text v horním indexu