ulička

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊlɪt͡ʃka]

dělení

• ulič-ka

etymologie

Substantivum ulice zdrobnělé pomocí přípony -ička.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ulička	uličky
genitiv	uličky	uliček
dativ	uličce	uličkám
akuzativ	uličku	uličky
vokativ	uličko	uličky
lokál	uličce	uličkách
instrumentál	uličkou	uličkami

význam

1. (zdrobněle) ulice
   • Původně se chtěli vydat přímo do Parthenonu, ale když se proplétali aténskými uličkami, Vandinu pozornost upoutaly místní krámky.
2. volné místo mezi řadami sedadel

překlady

1. malá ulice

   • francouzština: ruelle ž
   • hornolužická srbština: wulica ž
   • italština: vicolo m
   • němčina: Gasse ž
   • polština: uliczka ž
   • slovenština: ulička ž
   • španělština: callejón m
2. chodbička

   • angličtina: aisle
   • francouzština: couloir m
   • němčina: Gang m

synonyma

1. —
2. chodbička

související

• uličník

slovní spojení

• česká ulička
• slepá ulička
• záchranářská ulička

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-09-02]. Heslo ulička.

externí odkazy

• Rozcestník Ulička ve Wikipedii
• Téma Ulička ve Wikicitátech