Německo
Německo je stát ve Střední Evropě sousedící na severu s Dánskem, na východě s Polskem a Českem, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na západě s Francií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem.
Regiony
[editovat]| Severní Německo (Brémy, Hamburk, Dolní Sasko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Šlesvicko-Holštýnsko)
Větrem bičované kopce a oblíbené prázdninové destinace na pobřeží Severního a Baltského moře |
.png) | |
| Západní Německo (Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Sársko)
Vinařský kraj a moderní města ostře řezaná úchvatnými údolími středního Rýna a Mosely | ||
| Střední Německo (Hesensko, Durynsko)
Zelené srdce Německa s nejvýznamnějšími historickými a finančními městy a starobylým Durynským lesem | ||
| Východní Německo (Berlín, Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko)
Excentrické a historické hlavní město Berlín a přestavěné historické Drážďany, „Florencie na Labi“. | ||
| Jižní Německo (Badensko-Württembersko, Bavorsko)
Černý les, Alpy a Oktoberfest. Německo kožených kalhot, dirndlů, pohlednic a high-tech firem. |
Dělení
[editovat]Významné turistické oblasti jsou jednak pohoří Bavorské Alpy, Švábská Alba, Bavorský les a Harz, jednak také baltské pobřeží, Východofríské ostrovy nebo Bodamské jezero.
Mezi městy kromě hlavního města Berlína zejména dále vynikají přístavní města Hamburk a Brémy, historická města Norimberk, Kolín nad Rýnem, nebo moderní hospodářská centra Mnichov, Frankfurt nad Mohanem a Düsseldorf.
Mezinárodní doprava
[editovat]Letecká
[editovat]Hlavními letišti jsou Frankfurt nad Mohanem (FRA), Mnichov (MUC) a Düsseldorf (DUS). Další letiště s významnějším mezinárodním provozem jsou Berlín (TXL a SXF), Hamburg (HAM) a Stuttgart (STR).
Místní doprava
[editovat]Německo má tradičně vysokou úroveň jak osobní tak hromadné dopravy.
Letecká
[editovat]Německo je dost veliké, aby dávalo smysl použít pro přesun mezi vzdálenějšími městy letadlo, jde-li o rychlost přesunu. Vstoupí-li do rozhodování i hlediska nákladů, může být konkurenceschopný i železniční spoj.
Nejvýznamnějšími vnitrozemskými leteckými přepravci jsou největší německé letecké společnosti Lufthansa a Air Berlin.
Železniční
[editovat]Německo má poměrně hustou železniční síť. Hlavním dopravcem jsou Deutsche Bahn („Německé dráhy“), které nabízejí na Internetu i poměrně pohodlné internetové vyhledávání spojů.
V některých regionech zajišťují dopravu regionální dopravci, kteří neuznávají jízdenky vydávané Deutsche Bahn (a tedy ani ne zahraničními dopravci).
Silniční
[editovat]| Nejvyšší dovolená rychlost[1] | |
|---|---|
| v obci | 50 km/h |
| mimo obec | 100 km/h |
| dálnice | doporučená rychlost 130 km/h |
Říční
[editovat]Pěší
[editovat]Jazyky
[editovat]V Německu je oficiální a dominantní mateřskou řečí němčina. Řada obyvatel umí i druhý nebo třetí jazyk. U mladších generací je běžná znalost angličtiny, u starších generace v bývalém Východním Německu se lze setkat se znalostí ruštiny. V příhraničních oblastech u Francie respektive Dánska není výjimkou znalost francouzštiny nebo dánštiny. Dánština také patří mezi několik oficiálně uznaných a tradičních menšinových jazyků, dalšími jsou fríština na severozápadě a hornolužická srbština a dolnolužická srbština (zvláště první z nich je velmi příbuzná češtině a v psané podobě pro Čecha do značné míry srozumitelná) v oblasti Lužice – příslušníci tradičních menšin ovšem většinou ovládají bezproblémově i němčinu.
Samotná němčina má řadu nářečí, která jsou navzájem zvláště pro nerodilého mluvčího jen obtížně srozumitelná.
Nejvýraznější méně tradiční menšinou jsou Turkové mluvící turecky.
Nakupování
[editovat]Německo patří mezi země, kde se platí eurem. Euro se dělí na sto centů. V souvislosti s tím, že eurem se platí i v některých okolních zemích, schází u patřičných hranic směnárny. Měnit peníze je ovšem možné v bankách, jejichž síť poboček je poměrně hustá, a směnárny zůstaly na velkých nádražích a letištích.
V neděli jsou obchody většinou zavřené. Výjimkou jsou například benzínky.
Respekt
[editovat]Zmiňovat nacistickou minulost a vyptávat se na ni před Němci je možné jen u dobrých přátel. Používání nebo dokonce ukazování nacistických symbolů a pozdravů na veřejnosti je zakázáno stejně jako popírání holokaustu. Žerty na toto téma mohou být brány jako velmi neslušné.
Jako problematické může být vnímáno použití slov a frází evokujících nacistický režim, a to i v úplně nesouvisejícím kontextu – např. Endlösung (konečné řešení).
Němci si potrpí na používání akademických titulů (pokud jsou druhému známy), zejména ve formálním styku.[2]