Zemětřesení v Černém moři 1901
| Datum | 31. března 1901 |
|---|---|
| Síla | 7,2 Mw |
| Hloubka | 15 km |
| Epicentrum | 43°24′ s. š., 28°42′ v. d. |
| Zasažené země |  Rumunsko Bulharsko |
| Tsunami | 4-5 m |
| Oběti | 4 |
 | |
Zemětřesení v černém moři v roce 1901 (v Bulharsku známé jako zemětřesení v Balčiku)[1] bylo zemětřesení o síle 7,2 magnituda Richterovy stupnice[2], nejsilnější dosud zaznamenané zemětřesení v Černém moři.[3] Dosáhlo intenzity stupně X Mercalliho stupnice.[4]
Došlo k němu 31. března 1901 v 7:10:24.[5][6] Epicentrum bylo lokalizováno východně od mysů Šabla a Kaliakra asi 30 kilometrů od bulharského pobřeží.[7] Hlavní otřes vycházel z hloubky 15 km a po něm se vytvořila 4–5 metru vysoká vlna tsunami.[8] Vlna poničila pobřežní oblasti jak v Rumunsku, tak v Bulharsku.[9][10] V Rumunsku bylo zemětřesení cítit nejen v celé oblasti Dobrudža, ale i v Olténii a Munténii, ale dokonce i v jižní Moldávii.
Zemětřesení bylo následováno velkým počtem lokálních a druhotných zemětřesení a zemětřesných rojů, nejsilnější dotřesy však dosáhly tentýž den v 11:30 místního času síly 5,5 až 6,0 magnituda Richterovy stupnice a byly zaznamenány také v jižním Rumunsku i Bukurešti. Období mírných dotřesů trvalo až do roku 1905, poté seismická aktivita začala ustávat, i když slabá a mírná zemětřesení byla hlášena i v následujících letech.
Takové události jsou v oblasti Černého moře vzácné. Za posledních 200 let vzniklo v oblasti Černého moře jen 24 tsunami, z nichž dvě zasáhly území Dobrudže. Nejstarší záznamy o vlnách tsunami z území Rumunska pochází z roku 104, kdy bylo těžce poškozeno město Callatis (dnešní Mangalia).[11]
Výzkumné studie ukázaly, že zemětřesení s destruktivním chováním srovnatelná s tím v roce 1901, se opakují v oblasti v průměru jednou za 300 až 500 let. K jednomu z prvních takových došlo v 1. století před naším letopočtem ve městě Kavarna.[12] V roce 853 smetla tsunami u Varny na vnitrozemské ploché pobřežní pláni vše až do vzdálenosti 6,5 kilometru a valila se 30 kilometrů proti proudu řeky.[13] Černé moře je tak kvůli své seismické aktivitě považováno za jedno z nejvíce „nebezpečných“ moří.[13]
Dopad zemětřesení
[editovat | editovat zdroj]Otřesy byly cítit v celém Bulharsku, jihovýchodním Rumunsku, východním Srbsku a severozápadní Anatolii. Způsobily velkou paniku v Istanbulu a na asijském pobřeží Bosporu a Marmarského moře. Otřesy trvající až jednu minutu byly hlášeny z údolí Dunaje od Szegedu v Maďarsku, a z ukrajinské Oděsy. Otřes byl znatelný v řecké Soluni, v Makedonii, v Dorohoi v Rumunsku a po celé turecké provincii Sivas.[14]
Škody
[editovat | editovat zdroj]Zemětřesení mělo zničující následky v pobřežních oblastech jižní Mangalie, bylo zničeno mnoho vesnic (maximální intenzita stupně „X“ na Mercalliho stupnici); vytvořilo také 4–5 metrů vysokou vlnu tsunami a došlo k několika posunům pobřeží a dalším lokálním geomorfologickým jevům.[15] Maximální škody utrpělo několik vesnic situovaných v aluviálních nížinách při pobřeží mezi městy Balčik, Kavarna a obcemi Blatnica a Limanu. Celkem bylo při zemětřesení zničeno 1200 budov.[16] Zahynuly 4 osoby a zraněno bylo 50 lidí.
Propadající se pobřeží zničilo mnoho přístavů a pobřežních osad včetně majáku na mysu Kaliakra. K sesuvům velkých rozměrů došlo podél celého pobřeží převážně v prvních čtrnácti dnech po zemětřesení, došlo při nich k přerušení komunikací a dalším škodám.[17] V Bukurešti, kde byla seismická intenzita na stupni V–VI Mercalliho škály, způsobila paniku a menší škody na budovách.
Bulharská Dobričská oblast byla také stižena tsunami a na několika místech, včetně Balčiku, byly také zničeny domy.[18] V obci Momčil pohřbil velký sesuv lidská sídla na ploše téměř 30 hektarů.[19]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1901 Black Sea earthquake na anglické Wikipedii.
- ↑ MATOVA, Margarita. Recent geological activity along the northeastern Bulgarian Black Sea coast [online]. 20 July 2000. Dostupné online.
- ↑ "Some geoindications of recent geological activity along the northern Bulgarian coast" Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine., Lithuanian Geological Survey
- ↑ "S-a cutremurat Marea Neagră", Jurnalul.ro, August 5, 2009
- ↑ KARNIK, V. Seismicity of the European Area. Dordrecht: D. Riedel Publishing Co., 1969. S. 364.
- ↑ Mihaela Dicu. Cutremurele din România (partea I) [online]. 21 January 2014. Dostupné online. (Romanian)
- ↑ Romania CAR [online]. Dostupné online.
- ↑ Valentin Dimitriu. Cutremure în Marea Neagră: pericol de tsunami?. Ziare.com. 5 August 2009. Dostupné online. (Romanian)
- ↑ ALTINOK, Yildiz. Tsunamis along the coasts of the Black Sea. Istanbul: Second Balkan Geophysical Congress and Exhibition, 1999. Dostupné online. S. 46–47.
- ↑ Darius Martinescu. Tsunami în Marea Neagră [online]. 27 November 2008. Dostupné online. (Romanian)
- ↑ RANGUELOV, B.; GOSPODINOV, D. Seismic activity after the earthquake of 31 March, 1901 in the Shabla-Kaliakra zone. [s.l.]: Bulgarian Geophysical Journal, 1994. S. 44–49.
- ↑ Antoaneta Etves. Tsunami de Marea Neagră. 9AM. 8 September 2005. Dostupné online. (Romanian)
- ↑ BRYANT, Edward. Tsunami: The Underrated Hazard. 2nd. vyd. [s.l.]: Springer, 12 December 2007. Dostupné online. ISBN 978-3540742739. S. 15.
- ↑ a b "Seismic risk in Romania"[nedostupný zdroj], Bauhaus-University Weimar
- ↑ AMBRASEYS, N. N.; ADAMS, R. D. Seismicity of Turkey and neighbouring regions, 1899-1915. Paris: Annales Geophysicae, 1987. S. 701–726.
- ↑ "Cutremure și tsunami în Constanța", Ziua de Constanța, May 1, 2009
- ↑ MARINEGEOHAZARD project - Key core elements of the early warning system in the Black Sea [online]. 2011. Dostupné online.
- ↑ Significant Earthquake [online]. Dostupné online.
- ↑ "Tsunami hazard in the Black Sea and the Azov Sea: a new tsunami catalogue", Natural Hazards and Earth System Sciences
- ↑ MARGOTTINI, Claudio; CANUTI, Paolo; GASSA, Kyoji. Landslide Science and Practice - Volume 7: Social and Economic Impact and Policies. [s.l.]: Springer, 2013. Dostupné online. ISBN 978-3-642-31313-4. S. 188.