Zelení – Zelená alternativa
| Zelení – Zelená alternativa | |
|---|---|
| Die Grünen – Die grüne Alternative | |
 | |
| Datum založení | 1986 |
| Předseda |  Werner Kogler |
| Sídlo | Lindengasse 40 A-1071 Vídeň |
| Ideologie | zelená politika |
| Politická pozice | středolevice |
| Mezinárodní org. | Global Greens |
| Evropská strana | Evropská strana zelených |
| Politická skupina EP | Zelení / Evropská svobodná aliance |
| Počet členů | 4 600 (říjen 2008)[1] |
| Barvy | Zelená |
| Oficiální web | http://www.gruene.at/ |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Národní rada | 26/183
|
| Spolková rada | 5/61
|
| Evropský parlament: | 3/19
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zelení – Zelená alternativa (zkráceně Zelení, německy Die Grünen – Die grüne Alternative) je ekologická politická strana v Rakousku. Po předčasných volbách v roce 2019 se stali Zelení poprvé ve své historii vládní stranou. Předsedou je Werner Kogel. Zelení jsou řádnými členy Evropské strany zelených a Global Greens.
Programové zásady
[editovat | editovat zdroj]Zelení se kromě ekologie zasazují také o práva menšin a o eko-sociální daňovou reformu. Jejich hodnoty v souladu s programovým prohlášením z roku 2001 znějí: „přímá demokracie, mír, ekologie, solidarita, feminismus, sebeurčení.“ Strana je členem Evropské strany zelených.
Průzkumy ukazují, že Zelení oslovují především mladé lidi, ženy a voliče z větších měst. Analýza z voleb v roce 2006 ukázala, že je volilo 16 % lidí z měst, 19 % mladých voličů a 12 % žen (8 % mužů).
Historie strany
[editovat | editovat zdroj]Za zrození rakouského zeleného hnutí je považována kampaň proti uvedení jaderné elektrárny Zwentendorf (1978). Dalším milníkem v tomto vývoji byl v roce 1984 úspěšný odpor vůči zařízení v Hainburgu an der Donau. Někteří pozdější Zelení byli zapojeni do mírových demonstrací a shromáždění v roce 1981 až 1984.
Roku 1986 se sjednotili konzervativnější Sjednocení zelení Rakouska (VGÖ – založení 1982) s progresivní Alternativní kandidátkou Rakouska (ALÖ – založení rovněž 1982) ve společnou stranu Zelená alternativa (GA). Od roku 1993 zní jejich název Zelení – Zelená alternativa (Zelení).
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Prvního úspěchu dosáhla tato strana ve volbách v roce 1986, kdy získala 4,82 % hlasů a v dolní komoře rakouského parlamentu 8 poslanců (uzavírací klauzule pro vstup jsou 4 %). Podobného výsledku (4,78 %) ovšem s polepšením o 2 poslance Zelení dosáhli také ve volbách v roce 1990. Ve volbách v roce 1994 si výrazně polepšili na 7,31 % a získali 13 křesel. Volební neúspěch však zaznamenali v předčasných volbách o rok později, kdy spadli na svůj průběžný zisk (4,81 %) a v parlamentu je zastupovalo jen 9 poslanců. Od voleb 1999 (7,40 %, 14 křesel) si Zelení již pouze polepšovali. Volby 2002 (9,47 %, 17 křesel) a volby 2006 (11,05 %, 21 křesel), kdy skončili za sociálními demokraty (SPÖ) a lidovou stranou (ÖVP) jako třetí nejsilnější parlamentní strana.
V předčasných parlamentních volbách 2008, kdy byl uveden v platnost nový volební zákon, který umožňoval aktivní volební právo od 16 let a prodlužoval poslanecký mandát na 5 let (na tomto zákoně se výrazně podíleli právě Zelení), získali 10,4 % a zaznamenali tak ztrátu 0,6 % a jednoho křesla. Vzhledem ke ztrátě 6 % u sociálních demokratů a 8,3 % u lidové strany a výrazným ziskům Svobodné strany Rakouska (FPÖ – polepšili si o 6,5 %) a Svazu budoucnosti Rakouska (BZÖ – polepšili si o 6,6 %) lze říci, že Zelení byli v Rakousku stranou s asi nejpevnější voličskou základnou.
V parlamentních volbách 2013 získali rakouští Zelení 11,46 % a stali se tak čtvrtou nejsilnější z šesti politických stran, zastoupených v rakouském parlamentu.
V předčasných volbách roku 2019 získali téměř 14 procent, což je nejvíce v jejich historii. Poté spolu s vítěznými lidovci vytvořili konzervativně liberální vládu pod vedením Sebastiana Kurze.
Volby do Národní rady
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Procent | Mandátů |
|---|---|---|
| 1983 | 3,29 % | 0 |
| 1986 | 4,82 % | 8 |
| 1990 | 4,78 % | 10 |
| 1994 | 7,31 % | 13 |
| 1995 | 4,81 % | 9 |
| 1999 | 7,40 % | 14 |
| 2002 | 9,47 % | 17 |
| 2006 | 11,05 % | 21 |
| 2008 | 10,4 % | 20 |
| 2013 | 11,46 % | 22 |
| 2017 | 3,80 % | 0 |
| 2019 | 13,9 % | 26 |
Volby do Evropského parlamentu
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Procent | Mandátů |
|---|---|---|
| 1996 | 6,8 % | 1 |
| 1999 | 9,3 % | 2 |
| 2004 | 12,9 % | 2 |
| 2009 | 9,9 % | 2 |
| 2014 | 14,5 % | 3[2] |
| 2019 | 14,1 % | 3[3] |
V Evropském parlamentu je strana od roku 2009 zastoupena europoslankyněmi Ulrike Lunacek a Eva Lichtenberger.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Die Grünen – Die grüne Alternative na německé Wikipedii.
- ↑ Wieviele Mitglieder haben die österreichischen Parteien jeweils?, Der Standard, 31. října 2008.
- ↑ Archivovaná kopie. euwahl2014.bmi.gv.at [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-02.
- ↑ Europawahl 2019. www.bmi.gv.at [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelení - Zelená alternativa na Wikimedia Commons
