Přeskočit na obsah

Zdenka Hásková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdenka Hásková
PhDr. Zdenka Hásková
PhDr. Zdenka Hásková
Narození28. května 1878
Hradištko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. listopadu 1946 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymVáclav Urbánek
Povolánípřekladatelka, novinářka a spisovatelka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Manžel(ka)Viktor Dyk
RodičeJosef Stanislav Hásek[1]
PříbuzníViktor Kripner (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdenka Hásková, též Hásková–Dyková či Dyková–Hásková (28. května 1878 Hradištko[2]7. listopadu 1946 Praha)[3] byla česká spisovatelka, novinářka, překladatelka ze slovinštiny, literární a divadelní referentka, manželka spisovatele Viktora Dyka.[4]

Narodila se v rodině hradišťského správce školy Josefa Háska (1849–1896) a jeho manželky Marie, rozené Volešákové (1856–??).[2] Byla prostřední ze tří dětí. Od roku 1883 byla rodina policejně hlášena v Praze (otec uváděn jako učitel v penzi).[5]

V letech 1892–1898 navštěvovala soukromé dívčí gymnázium Minerva,[6] jejími spolužačkami zde byly Albína Honzáková, Marie Komínková a Alice Masaryková, se kterou se spřátelila. Po maturitě na chlapeckém Akademickém gymnáziu v Praze (1898) pokračovala ve studiu na Karlově univerzitě, kde studovala přírodní vědy, dějepis a literární historii. Studium ukončila doktorátem v roce 1907.[3]

Po ukončení studií učila v dva roky na lyceu Vesna v Brně. Poté již žila trvale v Praze.[7]

V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti provdala za básníka Viktora Dyka.

Zemřela v Praze, pochována byla na Olšanských hřbitovech, do společného hrobu se svým manželem.[8]

V letech 19101918 byla redaktorkou Pražských novin a mezi lety 1918 a 1926 působila v Československé republice. Ve svých novinových článcích psala především o kultuře, zejména psala do Cesty a Lumíra divadelní kritiky a literární recenze. Oproti tehdejšímu levicovému avantgardismu obhajovala klasicistické tradice českého divadelnictví.[9] Též překládala z jihoslovanských jazyků.

Po smrti manžela Viktora Dyka se věnovala pořádání a vydávání jeho díla, k vydáním též psala předmluvy.

Knižně vyšlo:

  • Mládí (Praha, Grosman a Svoboda, 1909)
  • Cestou (Na Královských Vinohradech, vydavatel Ludvík Bradáč, 1920)
  • Mladost (autor Viktor Dyk, doslov Zdeňka Dyková (Hásková); V Praze, F. Topič, 1933)
  1. SOA Praha, Matrika narozených Svatý Kilián 26, s. 220. Dostupné online.
  2. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Svatý Kilián
  3. a b MED, Jaroslav. Zdenka Hásková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 85–86.
  4. OPELÍK, Jiří, ZÁVADA, Vilém. Viktor Dyk: opustíš-li mne.... 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1973, 122 s.
  5. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obraz 837, Hásek Josef a KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hásek Josef Stanisl., s. 104. 
  6. Výroční zpráva soukromé střední školy dívčí a spolku Minervy v Praze 1897 (dostupné online v NK ČR)
  7. BAJAJA ELISOVÁ, Jitka. Žena a spisovatelka Zdenka Hásková. Olomouc, 2015 [cit. 2018-12-07]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. Dostupné online.
  8. Rozloučení s dr. Dykovou-Háskovou. Svobodné noviny. 15. 11. 1946, s. 3. Dostupné online. 
  9. Antonín Grund: Věrná strážkyně (nekrolog). Svobodné noviny. 14. 11. 1946, s. 1–2. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]