Přeskočit na obsah

William Bridgeman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Clive Bridgeman, 1. vikomt Bridgeman
William Bridgeman jako první lord admirality (1926)
William Bridgeman jako první lord admirality (1926)
Narození31. prosince 1864
Londýn
Úmrtí14. srpna 1935 (ve věku 70 let)
Shropshire
Alma materTrinity College
Etonská kolej
Povoláníhráč kriketu, politik a smírčí soudce
ZaměstnavatelBBC
Politická stranaKonzervativní strana
ChoťCaroline Bridgeman, Viscountess Bridgeman (od 1895)[1]
DětiRobert Bridgeman, 2nd Viscount Bridgeman
Geoffrey Bridgeman[2]
Anne Bridgeman[2]
Maurice Bridgeman[2]
RodičeJohn Bridgeman[2] a Marianne Caroline Clive[2]
PříbuzníAnne Caroline Mary Stacey[2], Susan Elizabeth Bridgeman[2] a Mary Bayliss[2] (vnoučata)
Funkcečlen 28. parlamentu Spojeného království (1906–1910)
člen 29. parlamentu Spojeného království (1910)
Člen 30. parlamentu Spojeného království (1910–1918)
Člen 31. parlamentu Spojeného království (1918–1922)
Secretary for Mines (1920–1922)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Clive Bridgeman, 1. vikomt Bridgeman (31. prosince 1864, Londýn, Anglie – 14. srpna 1935, Leigh Manor, Shropshire, Anglie) byl britský státník. Původně se uplatnil v městské správě Londýna, po třech neúspěšných pokusech o zvolení do Dolní sněmovny byl dlouholetým poslancem (1906–1929) a stal se vlivným politikem Konzervativní strany. Během první světové války zastával nižší funkce ve vládě, po válce byl ministrem vnitra (1922–1924) a ministrem námořnictva (1924–1929). Po odchodu z vlády byl v roce 1929 povýšen na vikomta a povolán do Sněmovny lordů.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb 1. vikomta Bridgemana

Pocházel ze šlechtické rodiny hrabat z Bradfordu[3], narodil se jako jediný syn reverenda Johna Orlanda Bridgemana (1831–1897), po matce pocházel z rodu Clive. Byl synovcem dlouholetého vysoce postaveného dvořana 3. hraběte z Bradfordu[4] a bratrancem politika 1. hraběte z Plymouthu. Studoval v Etonu a Cambridge[5], během studií vynikl jako hráč kriketu. Svou kariéru zahájil na přelomu 80. a 90. let jako tajemník ministrů Hollanda a Hicks-Beache. V letech 1892 a 1895 neúspěšně kandidoval ve volbách do Dolní sněmovny. Od roku 1897 byl členem školské rady v Londýně a od roku 1904 členem rady hrabství Londýn. V letech 1906–1929 byl poslancem Dolní sněmovny (celou dobu zastupoval volební obvod Oswestry, kde neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách již v roce 1904). Brzy se zařadil mezi přední mluvčí Konzervativní strany a za první světové války vstoupil do koaličního kabinetu. Nejprve byl lordem pokladu (1915–1916), v Asquithově vládě se stal parlamentním tajemníkem na ministerstvu práce (1916–1919) a poté byl krátce parlamentním tajemníkem ministerstva obchodu (1919–1920). Členem širšího kabinetu byl jmenován ve funkci ministra pro správu státních dolů (1920–1922), od roku 1920 byl též členem Tajné rady. V letech 1922–1924 byl ministrem vnitra a nakonec ministrem námořnictva (1924–1929). Ve svých ekonomických úřadech proslul jako odpůrce odborů a stávek. Jako blízký spolupracovník Stanleye Baldwina patřil k předním oponentům labouristů. V roce 1929 získal titul vikomta a vstoupil do Sněmovny lordů.

Zastával také řadu dalších čestných funkcí, byl mimo jiné smírčím soudcem a zástupcem místodržitele v hrabství Shropshire, kde vlastnil statky. Byl předsedou různých komisí a výborů, v roce 1930 získal čestný doktorát v Cambridge.

V roce 1895 se oženil s Caroline Parkerovou (1873-1961) z rodu hrabat z Macclesfieldu, která proslula jako politická aktivistka a byla nositelkou Řádu britského impéria. Měli spolu čtyři děti, starší syn Robert Clive Bridgeman, 2. vikomt Bridgeman (1896-1982), byl dědicem titulu vikomta, sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálmajora. Mladší syn Sir Maurice Bridgeman (1904-1980) působil jako státní úředník na několika ministerstvech. Současným představitelem rodu je Robin John Orlando Bridgeman, 3. vikomt Bridgeman (*1930)[6].

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PELLING, Henry: Winston Churchill; Praha, 2006 677 s. ISBN 80-7309-346-4
  • WILLIAMSON, Philip: The modernisation of conservative politics: the diaries and letters of William Bridgeman 1904-1935; Londýn, 1988

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Rodokmen hrabat z Bradfordu. www.cracroftspeerage.co.uk [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-17. 
  4. ↑ Orlando Bridgeman, 3. hrabě z Bradfordu na webu thepeerage
  5. ↑ William Clive Bridgeman na webu Cambridgeské univerzity
  6. ↑ Rod vikomtů Bridgemanů. www.cracroftspeerage.co.uk [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-17. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=William_Bridgeman&oldid=22387137“