Přeskočit na obsah

Vladislav II. Vyhnanec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladislav II. Vyhnanec
Polský senior
Portrét
Vladislav II. Vyhnanec (Jan Matejko)
polský kníže-senior
Období11381146
PředchůdceBoleslav III. Křivoústý
NástupceBoleslav IV. Kadeřavý
slezský kníže
Období11381146
Předchůdcevznik
NástupceBoleslav IV. Kadeřavý

Narození1105
Krakov
Úmrtí30. května 1159 (54 let)
Altenburg
PředchůdceBoleslav III. Křivoústý
NástupceBoleslav IV. Kadeřavý
ManželkaAnežka Babenberská
PotomciBoleslav I. Vysoký
Měšek I. Křivonohý
Konrád Hlohovský
Richenza Slezská
Albert
DynastiePiastovci
OtecBoleslav III. Křivoústý
MatkaZbyslava Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav II. zvaný Vyhnanec, polsky Władysław II Wygnaniec (1105 Krakov30. května 1159 Altenburg) byl polský kníže a první senior, který vládl v letech 11381146. Pocházel z rodu Piastovců a je pokládán za zakladatele jeho větve, tzv. slezských Piastovců. Byl synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho první ženy Zbyslavy Kyjevské.

Ze strany manželky byl nevlastním švagrem římského krále Konráda III. a švagrem českého knížete Vladislava II.[P 1]

Vladislav se narodil roku 1105 jako prvorozený Boleslavův syn. Jako prvorozenému se mu snažil Boleslav zaručit následnictví. Dal mu Slezské knížectví, které mělo být dědictví pro jeho potomky. Díky Vladislavovi bylo Slezsko zachráněno během let 11351137 při válce s Čechy. Téhož roku se Vladislav stal kmotrem Václava, nejmladšího syna Soběslava I.

Krátce před svou smrtí vyhlásil Boleslav III. Křivoústý svou závěť, kterou do polského nástupnictví zavedl princip seniorátu. Polsko rozdělil na úděly pro jednotlivé syny, přičemž nejstaršímu z nich náležel seniorský úděl v Malopolsku s metropolí Krakovem. Když Boleslav 28. října 1138 zemřel, získal Vladislav jakožto senior dynastie Malopolsko, část Velkopolska a další území; potomci jeho nevlastní matky Salomeny, druhé Boleslavovy ženy, získali ostatní úděly: Boleslav IV. Kadeřavý obdržel Mazovsko a Měšek III. Starý zbylou část Velkopolska. Vladislavova nevlastní matka Salomena z Bergu se stala regentkou za Vladislavovy nevlastní bratry Jindřicha a Kazimíra, a kněžnou v Łęczyci.

Boleslav se sice snažil zajistit jednotu státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu, byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Vladislav se zhlédl v otci a rozhodl se, že znovusjednotí stát. Vzhledem k jeho vojenským schopnostem nikdo nepochyboval, že by neuspěl.

První válka s juniory

[editovat | editovat zdroj]

Již roku 1141 se otevřeně projevily spory Vladislava s juniory, když Vladislavova nevlastní matka Salomena bez jeho souhlasu začala rozdávat své knížectví mezi své syny. Rovněž usilovala o sňatek své dcery Anežku s následníkem kyjevského knížete Vsevoloda II. Salomena tím bránila zájmy svých synů před Vladislavem. Ten však dohodl sňatek svého syna Boleslava a Vsevolodovy dcery Zvinislavy (1143).

Druhá válka s juniory

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Salomeny z Bergu roku 1144 se Łęczycké knížectví mělo připojit k údělu seniora. Místo toho však knížectví připadlo Boleslavu Kadeřavému. Vladislav ještě toho samého roku zaútočil na své bratry. Požádal o pomoc kyjevské spojence. Na jejich pomoc však nejprve nepočkal, a proto bitvu nečekaně prohrál. Teprve až po příchodu kyjevských vojsk se Vladislavovi podařilo Boleslava a Měška porazit a Łęczycké knížectví připadlo seniorovi.

Na počátku roku 1146 se Vladislav rozhodl podruhé zaútočit na své bratry. Nejprve se zdálo, že bude jen otázkou času, kdy se mu podaří sjednotit stát. Bez větších problémů dobyl Mazovsko a obléhal Poznaň, kde se snažil donutit své bratry, aby se vzdali. V Polsku však vypuklo povstání proti Vladislavovi, především kvůli zavraždění šlechtice Petra Wlasta. Vladislav byl dán do klatby a donucen utéct nejprve do Čech a poté do Němec (odtud jeho přízvisko Vyhnanec), kde roku 1159 zemřel.

V roce 1125 se Vladislav oženil s Anežkou Babenberskou (1108/13–1160/3). Měli spolu pět dětí:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
 
 
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
Vladislav I. Herman
 
 
 
 
 
 
Vladimír I. Kyjevský
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
 
 
 
 
Anna Porfyrogennéta
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
Břetislav I. Český
 
 
Vratislav II. Český
 
 
 
 
 
 
Jitka ze Schweinfurtu
 
 
Judita Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Ondřej I.
 
 
Adléta Uherská
 
 
 
 
 
 
Anastázie Rurikovna
 
Vladislav II. Vyhnanec
 
 
 
 
 
Jaroslav I. Moudrý
 
 
Izjaslav I. Kyjevský
 
 
 
 
 
 
Ingegerda Švédská
 
 
Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
 
 
 
 
Měšek II. Lambert
 
 
Gertruda Polská
 
 
 
 
 
 
Richenza Lotrinská
 
 
Zbyslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  1. Je zajímavé, že jak český, tak polský Vladislav se vyznačovali velmi těsným vztahem k Říši a přátelským poměrem k jejímu vládci – jejich manželství v tom zřejmě hrála určitou roli.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]