Vladimir Jakovlevič Propp
| Vladimir Jakovlevič Propp | |
|---|---|
_(cropped).jpg) | |
| Narození | 16.jul. / 28. dubna 1895greg. Petrohrad |
| Úmrtí | 22. srpna 1970 (ve věku 75 let) Petrohrad |
| Povolání | antropolog, jazykovědec, spisovatel, vysokoškolský učitel, literární kritik, literární historik, filolog a folklorista |
| Stát |  Rusko |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita Annenschule |
| Témata | folkloristika, etnografie, slavistika, ruská literatura, německá literatura, německá filologie a filologie |
| Významná díla | Morphology of the Folk Tale |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Jakovlevič Propp (rusky Владимир Яковлевич Пропп; 29. dubna 1895 Petrohrad – 22. srpna 1970 Leningrad)[1] byl ruský lingvista, průkopník strukturalistického zkoumání lidových pohádek.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině německého sedláka původem z Povolží, v letech 1913–1918 studoval ruskou a německou filologii na Petrohradské univerzitě a pak učil ruštinu a němčinu na středních školách. Roku 1928 vyšlo jeho průkopnické dílo „Morfologie pohádky“ a od roku 1932 přednášel ruštinu a ruskou literaturu a později i literaturu německou na leningradské univerzitě. Později se zabýval hlavně folklórem a formálním rozborem lidových pohádek.
Myšlení
[editovat | editovat zdroj]Propp, jakožto literární vědec a naratolog, se zabýval problematikou narativních textů. Během svého života výrazně kritizoval tzv. finskou historicko-geografickou školu studia pohádek a folkloru, především Antti Aarneho kvůli jeho metodologii a postupům. Jeho kritika spočívá v tom, že podle Proppa jsou v pohádce důležité vztahy mezi motivy mnohem více než jednotlivé motivy a typy samy o sobě. Propp se považuje za nepřímého otce strukturalismu a podle Umberta Eca patří spolu s de Saussurem, Lévi-Straussem a Hjelmslevem ke strukturalistické „svaté čtveřici“. Následovníci Proppa jako např. Lévi-Strauss, Roland Barthes a Algirdas Julien Greimas, zkoumali podobné fenomény, ale nejen na pohádce, ale i na psané literatuře. Propp ve své práci používá biologizující metafory odvozené z přírodních věd („morfologie“). Zkoumá pouze texty a písemnou formu pohádek a ostatního folkloru, nevěnuje se živému vyprávění a ústní formě příběhů. Ve svých dílech cituje Goetheho chápání umění. Zavádí pojem ‚aktant‘ jakožto motiv v moderní naratologii.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Proppovy dvě hlavní studie o skladbě, prvcích a dějinných a kulturních kořenech pohádek jsou:
- Morfologie pohádky (Морфология сказки, Morfologija skazki, 1928)
- Historické kořeny magických příběhů (Исторические корни волшебной сказки, Istoričeskije korni volšebnoj skazki, 1946)
V první knize velice přesně a podrobně třídí různé větve pohádkového žánru a identifikuje neměnné funkce postav a jejich základní charakteristiky na základě přesvědčivé empirické dokumentace. Když kniha roku 1958 vyšla v překladech, vyvolala senzaci a významně ovlivnila strukturalistické badatele, zejména C. Lévi-Strausse.
V druhé knize se věnuje rekonstrukci vzniku pohádky a zasazuje ji do širokého kulturního a dějinného kontextu. V magickém příběhu nalézá tvůrčí a autenticky lidové ztvárnění dávných vztahů výroby a příslušných magicko-náboženských projevů.
Struktura pohádky
[editovat | editovat zdroj]Podle Proppa pohádka ve své „úplné“ formě obsahuje celkem 31. bodů. Nemusí být přítomny všechny, ale vždy v stejném pořadí. Tyto body jsou následující:
- Člen rodiny odchází pryč (uvedení hrdiny);
- Zákaz uložený hrdinovi;
- Porušení zákazu (uvedení záporného hrdiny);
- Záporný hrdina se pokouší o řešení (pokouší se najít děti/poklad apod. nebo se budoucí oběť obrací na něj);
- Záporný hrdina získává informace o hrdinovi;
- Záporný hrdina se pokouší oklamat oběť a zmocnit se jí/jejích předmětů;
- Oběť je oklamána a nevědomky pomáhá zápornému hrdinovi;
- Záporný hrdina poškozuje člena rodiny;
- Neštěstí je odhaleno (hrdina je vyslán, je zavolán na pomoc apod., resp. poškozený hrdina je vyslán pryč;
- Hledač souhlasí s protiakcí nebo se pokouší o protiakci;
- Hrdina opouští domov;
- Hrdina je zkoušen, dotazován, napadán apod. připravuje se cesta, na níž získá magickou pomoc („dárce“);
- Hrdina reaguje na akci budoucího dárce (zkouška, osvobození zajatého, usmíření hádajících se, vykonává službu apod.;
- Hrdina získává magický předmět;
- Hrdina se přesouvá nebo je veden k tomu, za čím se vydal;
- Hrdina a záporný hrdina svádějí přímý boj;
- Hrdina je zraněn/označen;
- Záporný hrdina je poražen (zabit v boji, poražen v hádankách, zabit ve spánku, vyhnán apod.);
- Původní neštěstí je napraveno;
- Hrdina se vrací;
- Hrdina je pronásledován (někdo se ho pokouší zabít, oklamat apod.);
- Hrdina je zachráněn od pronásledování;
- Hrdina – nepoznán – přichází domů;
- Falešný hrdina si nárokuje jeho pocty;
- Hrdinovi je předložen těžký úkol (ordál, zkouška, hádanka, zkouška síly či vytrvalosti apod.);
- Zkouška složena;
- Hrdina je rozpoznán (díky znamení/zranění, které mu vtiskl záporný hrdina, nebo díky předmětu);
- Falešný hrdina nebo záporný hrdina je zajat;
- Hrdina získává nový vzhled (krásný, nové šaty apod.);
- Záporný hrdina je potrestán;
- Hrdina se žení a nastupuje na trůn (je odměněn).
Když se těchto 31 bodů pokusíme ještě více schematizovat, dostaneme celkem 5 základních bodů:
- Hrdina objevuje nedostatek.
- Hrdina se vydává na cestu.
- Hrdina nachází pomocníka/protivníka.
- Hrdinovi je uložena zkouška.
- Hrdina je odměněn, nebo se rozvíjí nový nedostatek.
Při zabstraktnění jednotlivých bodů můžeme toto schéma aplikovat nejen na pohádky, ale i na jakýkoli ucelený příběh.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Jakovlevič Propp na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Jakovlevič Propp
- Vladimír Jakovlevič Propp: Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany: H&H, 1999. ISBN 80-86022-16-1)
- Vilmos Voigt: Propp, Vladimir Jakovlevič. In: Enzyklopädie des Märchens, sv. 10 (2002), sloupce 1435–1442.
- Serena Grazzini: Der strukturalistische Zirkel. Theorien über Mythos und Märchen bei Propp, Lévi-Strauss, Meletinskij. Wiesbaden 1999 (DUV: Literaturwissenschaft).
- Reinhard Breymayer: Vladimir Jakovlevič Propp (1895–1970) – Leben, Wirken und Bedeutsamkeit. In: Linguistica Biblica 15/16 (1972), str. 36–77 (str. 67–77 bibliografie).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-15]. Heslo ПРОПП. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. (rusky)
