Přeskočit na obsah

Tisová (Nejdek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tisová
Rozhledna na Tisovském vrchu
Rozhledna na Tisovském vrchu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecNejdek
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel146 (2021)[1]
Katastrální územíTisová u Nejdku (5,27 km²)
PSČ362 21
Počet domů77 (2021)[2]
Tisová
Tisová
Další údaje
Kód části obce102652
Kód k. ú.702650
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisová (německy Eibenberg) je vesnice, část města Nejdekokrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi dva kilometry severně od Nejdku.

U zrodu Tisové stálo hornictví. Počátky obce lze klást již do 15. století. Původní hornická usedlost Eibenberg vznikla v údolí při bohatých rýžovištích cínu na Rolavě a později pak rostla v blízkosti hlubinné těžby ve stranách Pajndlu. Název obce patrně poukazuje na kdysi zde hojné tisové porosty. Je také možné, že původci označení byli saští horníci z Harzu, kde jsou různé varianty tohoto názvu časté a tis tam roste dodnes.

První zprávy o dolování z Tisové pocházejí z poloviny 16. století. Nejbohatším cínovým dolem byla tehdy šachta Naděje mezi Tisovou a Novými Hamry. Dále jsou v Tisové uváděny doly Vavřince Šlika Bílý jelen a Svatý Ondřej. Cínové doly na Tisové zanikly kolem roku 1800. Déle se udržela místní těžba železné rudy. Na dole Boží požehnání se pracovalo až do roku 1870.

Třicetiletou válkou byly doly na Tisové zle postiženy. Berní rula z roku 1654 uvádí Tisovou jako chudou obec s nevelkými polnostmi, kde poddaní pěstovali na neúrodných políčkách hlavně oves.

V polovině 18. století čítala obec 28 domů, jejich obyvatelé žili velmi chudě a mnohdy hladověli. V Tereziánském katastru českém (1757) se píše: „Poddaní v Tisové jsou velice chudí. Živí se dřevařstvím a paličkováním krajek, mnohdy nemají doma 3–4 dny kousek chleba.“

Počátkem 19. století byla v Tisové zřízena obecní škola a otevřen hostinec. Větší rozmach obce nastal až po roce 1900 v souvislostí s jejím napojením na železnici (1899) a přílivem turistů na rozhlednu na Tisovském vrchu. Hospodářský život regionu kolem Tisovského vrchu byl na přelomu 19. a 20. století výrazně ovlivněn železnicí. Její vybudování bylo pro karlovarskou část Krušnohoří nejdůležitější stavební akcí.

Na slunné stráni Tisovského vrchu se stále ozývá několik kukaček, a tak již v roce 1919 nově postavená restaurace na Tisové nesla název Kukačka (Kuckuck).

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 614 obyvatel (z toho 296 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 597 Němců a jedenáct cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 742 obyvatel: pět Čechoslováků, 722 Němců a patnáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také čtyři evangelíci, jeden člen církve československé, jeden člen nezjišťovaných církví a 212 lidí bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 568 544 562 554 616 614 742 254 263 166 111 77 90 131 146
Počet domů 74 77 81 90 91 98 125 149 149 52 42 44 52 69 77

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Tisová byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Kraslice, ale v letech 1910–1930 v okrese Nejdek a v roce 1950 v okrese Karlovy Vary-okolí. Od roku 1960 je částí města Nejdek v okrese Karlovy Vary.[7]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 576.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]