Tesařík piluna
Tesařík piluna | |
---|---|
Tesařík piluna | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
Řád | brouci (Coleoptera) |
Podřád | všežraví (Polyphaga) |
Čeleď | tesaříkovití (Cerambycidae) |
Rod | tesařík (Prionus) |
Binomické jméno | |
Prionus coriarius L., 1758 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tesařík piluna (Prionus coriarius, Linné, 1758), také piluna obecná, je jeden ze západopalearktických druhů brouků čeledi tesaříkovitých.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tesařík piluna se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjimkou severních oblastí Skandinávie a Ruska, na východ areál pokračuje do Asie až na západní Sibiř, na jih do severní Afriky.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hnědočerný až černý 19–45 mm dlouhý brouk. Nohy kráčivé, chodidla 4článková, štít dvakrát širší než delší, s trny po stranách[1], na lemu horní a spodní části žluté chloupky. Na kožovitých krovkách tři slabě viditelná podélná žebra. Nápadná dlouhá a silná tykadla má sameček silně pilovitá, složená z dvanácti článků, zatímco samička slabě pilovitá, složená z jedenácti článků[2] (poslední dva články jsou srostlé). K rozlišení pohlaví může sloužit i to, že samci jsou štíhlejší, samice zavalitější.[2]
Stanoviště
[editovat | editovat zdroj]V České republice se druh vyskytuje roztroušeně, zejména v pásmu doubrav a v pahorkatinách v dubovém a bukovém porostu. Vyhovují mu zejména staré stromy v původním porostu pralesovitého charakteru s přirozenou skladbou dřeva. Místy je ho možné nalézt v alejích nebo přestárlých jehličnatých porostech.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Piluna je aktivní večer a v noci od července do září. V přírodě ji lze zastihnout sedící na kmenech, pařezech nebo za soumraku létající, hlavně samce. Nejlépe lze brouky najít ve starších dubinách po setmění. Samice sedí na pařezech a samci na kmenech v okolí (okolo jedné samice lze najít i více samců). Brouk létá těžkopádně a lze ho pozorovat i tehdy, když přilétá k umělému světelnému zdroji. Třením článkovaných zadních nohou o krovky vydává cvrčivé zvuky (stridulace). Dospělí brouci nepřijímají žádnou potravu.[3][2] Chycený brouk vydává pronikavé zvuky a při neopatrném zacházení citelně kouše, ovšem nikoli nebezpečně.
Živnými rostlinami jsou převážně dub, buk, smrk, borovice,[3] Zahradník uvádí ještě jasan, jilm, vrbu, jírovec, kaštanovník jedlý, třešeň, příp. akát.[2]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Vývoj tesaříka piluny trvá za vhodných podmínek dva až tři roky, za méně příhodných i déle. Samice vkládá vysunutelným kladélkem vajíčka do pařezů, do starých nemocných stromů a jejich kořenových náběhů. Larva se vyvíjí v podzemních částech pařezů nebo stojících odumřelých stromů a kořenových náběhů. (Dřevo musí být již v rozkladu.) Larva vylíhlá pod kůrou postupně vlézá do rozkládajícího se kořene, v němž nalézá vlhkost potřebnou k životu, přičemž půdou může přelézat do dalších kořenů. Živí se rozkládajícím se dřevem. Během života až tři roky dlouhého se svléká až čtrnáctkrát. Dorostlá larva (měří až 75 mm) si z částic půdy a rostlinných úlomků slepí kokon, v němž se zakuklí. Dospělec vylézá na povrch země v červenci nebo srpnu následujícího roku (často za bílého dne).[2][3]
Význam pro člověka
[editovat | editovat zdroj]Významný, esteticky působivý druh původních bučin. Žije ve dřevě, které se již rozkládá, přispívá k humifikaci půdy, neškodí přírodě ani člověku.
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]V České republice zatím nepatří mezi chráněné druhy hmyzu. Zvolna ubývá, nesvědčí mu technicky realizované hospodaření v lesích. Škodí mu těžba přestárlých porostů; podmínky k přežití druhu jsou vhodné v některých chráněných územích se zachovanou původní skladbou porostu. V minulosti byl tesařík piluna v ČR hojný, dnes je vzácnější, byť v lokalitách s přirozenou skladbou dřevin může být běžný.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 84. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
- ↑ a b c d e ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008, s. 176. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.
- ↑ a b c HANZLÍK, Václav. Tesařík piluna. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 23. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id11003/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
- HANZLÍK, Václav. Tesařík piluna. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 23. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id11003/
- SLÁMA, Milan Emanuel František. Coleoptera: Cerambycidae. Zlín: Vít Kabourek, 2006. 40 s. Folia Heyrovskyana. Series B, Icones Insectorum Europae Centralis. 2006, no. 4.
- ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008. 288 s. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu tesařík piluna na Wikimedia Commons
- Galerie tesařík piluna na Wikimedia Commons
- Obrázky tesaříka piluny na Google.com
- piluna v zámeckém parku Archivováno 24. 10. 2018 na Wayback Machine.