Terezie Brzková

Terezie Brzková
Terezie Brzková
	Terezie Brzková
Narození	11. ledna 1875 ; Kolín; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. listopadu 1966 (ve věku 91 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Choť	Josef Brzek
Rodiče	Vilém Karel Jelínek (1835–1899) otec; Anna Jelínková (1840–1915) matka;
Příbuzní	Marie Spurná (1862–1911) sestra; Hana Vojtová (1871–1933) sestra; Otýlie Beníšková (1882–1967) sestra; Jaroslav Vojta (1888–1970) synovec; Hermína Vojtová (1890–1976) neteř; Vlasta Jelínková (1904–1988) neteř;
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terezie Brzková, rozená Jelínková (11. ledna 1875 Kolín^[1] – 19. listopadu 1966 Praha), byla česká herečka.^[2]

Životopis

Pocházela z herecké rodiny. Její otec Vilém Jelínek byl ředitel kočovné herecké společnosti. Herečkami byly také její sestry Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová, manželka Aloise Vojty-Jurného a nevlastní matka Jaroslava Vojty. Jejím prvním manželem se stal herec Josef Brzek (1867–1917),^[3] druhým pak ředitel kočovné herecké společnosti Václav Zejfert (†1938,^[4] psán též Zeifert^[5]). Ztvárnila velké množství divadelních rolí, skutečně se proslavila ale až svými rolemi filmovými. Ve filmu začala hrát až po odchodu do důchodu; její první filmovou rolí byla role Anny ve filmu režiséra Otakara Vávry Kouzelný dům z roku 1939, kterou ztvárnila ve svých 64 letech.

Během své divadelní dráhy hrála v několika hereckých společnostech a divadlech. Začínala v divadelní společnosti svých rodičů, pokračovala v letech 1895 až 1898 ve společnosti K. Kaňkovského, následně tři roky u J. Drobného, v letech 1901 až 1906 u společnosti Zöllnerových. Sezónu 1906/1907 strávila ve Východočeském divadle. V letech 1914 až 1919 hrála na scéně Národního divadla v Praze, v letech 1919 až 1927 v divadelní společnosti svého druhého manžela Václava Zejferta a divadelní hereckou dráhu ukončila v roce 1939 po delším působení v Městském divadle v Plzni ^[6]. Zde také v roce 1938 ztělesnila titulní roli v Portově dramatizaci novely Boženy Němcové Babička. V této inscenaci podávala vysoce hodnocený herecký výkon, jenž jí přinesl roli babičky ve stejnojmenném filmu režiséra Františka Čápa z roku 1940.^[2] Celkem hrála asi ve 40 českých filmech.

V roce 1955 jí byl propůjčen čestný titul zasloužilá umělkyně. V roce 1961 natočil Martin Frič s herečkou dokumentární film Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková. Herečka je pohřbená v Praze na Vyšehradském hřbitově^[7].

Její vlastní vnučkou byla Ivana Tigridová (1925–2008), manželka Pavla Tigrida.^[2]

Divadelní angažmá a role (výběr)

Východočeské divadlo v Pardubicích, 1906/1907
Městské divadlo v Plzni, 1907–1914 a 1927–1939
- babička (dramatizace podle knihy Boženy Němcové Babička), 1938
Národní divadlo v Praze, 1914–1919 a jako host (1943, 1947)
- Runa (Julius Zeyer: Radúz a Mahulena)
- chalupnice Černá (František Xaver Svoboda: Směry života)
- babka (Alois Jirásek: Lucerna)

Filmografie, výběr

Kouzelný dům (Anna), 1939
Babička (babička), 1940
Poslední podskalák (hospodyně Běta), 1940
Preludium (babička), 1941
Roztomilý člověk (Dvořáková), 1941
Barbora Hlavsová (Barbora Hlavsová), 1942
Mlhy na blatech (babička), 1943
Skalní plemeno (matka), 1943
Tanečnice (hospodyně Háta), 1943
Děvčica z Beskyd (stará Cagulka), 1944
Kluci na řece (paní Magdaléna), 1944
Počestné paní pardubické (hraběnka), 1944
Černí myslivci (1945)
V horách duní (Řebounová), 1946
Alena (Háta), 1947
Čapkovy povídky (starostová), 1947
Předtucha (Cilka), 1947
Uloupená hranice (Srbková), 1947
Návrat domů (Stachová), 1948
Past (vězeňkyně), 1950
Temno (babička), 1950
Vstanou noví bojovníci (Kolmistrová), 1950
Malý partyzán (Berta), 1950
Divotvorný klobouk (stařenka), 1952
Pyšná princezna (mlynářka), 1952^[2]
Ještě svatba nebyla (Durajová), 1954
Byl jednou jeden král... (stařenka), 1954^[2]
Jan Žižka (stařenka), 1955
Jurášek (Vojtová), 1956
Proti všem (stařenka), 1956
Roztržka (Dvořáková), 1956
Hry a sny (babička ve 2. povídce), 1958
Princezna se zlatou hvězdou (babička s otýpkou dříví), 1959^[2]
Sny na neděli (babička), 1959
Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková (dokumentární film), 1961

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Neotravujete, parchanti! Představitelka národem milované Babičky byla dobrotivou stařenkou jen naoko. www.super.cz [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
↑ Josef Brzek [online]. Geni [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.
↑ Divadelní podnikatelé Bohumír Šolc a Václav Zejfert. Pražské noviny. 1938-12-08, s. 4. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-4853.
↑ Např. Divadelní společnost řed. Zeiferta. 1. československý sňatkový zpravodaj. 1926-12-18, s. 7. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 47
↑ hrob herečky Terezie Brzkové na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28.

Literatura

BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896–1945). Praha: Mladá fronta, 1985. S. 256, 257, 275, 276 a 326.
ČERNÝ, František. Hraje František Smolík, Praha : Melantrich, 1983, str. 261, 302
ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978, str. 299
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 75–76, 191, 231, 241, 527, 544.
Encyklopedie českého filmu 1938 – 1998. CD ROM
FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 119–120.
KNAP, Josef. Čtyři herečky : Marie Spurná : Hana Vojtová : Terezie Brzková : Otýlie Beníšková. Praha : Orbis, 1967. 237 s.
KOLEKTIV autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha: Academia, 1988, str. 46–7
KOHOUT, Eduard. DIVADLO aneb SNÁŘ, Praha: Odeon, 1975, str. 29, 30, 32, 54, 163
KONEČNÁ, Hana a kol. Čtení o Národním divadle, Praha: Odeon, 1983, str. 387
PRŮCHA, Jaroslav. Má cesta k divadlu, Praha: Divadelní ústav, 1975, str. 168, 178–180, 181, 184–6, 259.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 149.
VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 12, 13, ISBN 80-85625-19-9
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 241.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Terezie Brzková na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Terezie Brzková
Terezie Brzková v databázi Archivu Národního divadla
Terezie Brzková ve Filmovém přehledu
Terezie Brzková v Česko-Slovenské filmové databázi
Terezie Brzková ve Filmové databázi
Terezie Brzková na Kinoboxu
Terezie Brzková v Internet Movie Database (anglicky)
Terezie Brzková v České divadelní encyklopedii
Terezie Brzková v databázi Libri Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století Archivováno 25. 7. 2020 na Wayback Machine.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín

[:0-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Neotravujete, parchanti! Představitelka národem milované Babičky byla dobrotivou stařenkou jen naoko. www.super.cz [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.

[3] Josef Brzek [online]. Geni [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.

[4] Divadelní podnikatelé Bohumír Šolc a Václav Zejfert. Pražské noviny. 1938-12-08, s. 4. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-4853.

[5] Např. Divadelní společnost řed. Zeiferta. 1. československý sňatkový zpravodaj. 1926-12-18, s. 7. Dostupné online po registraci. Dostupné online.

[6] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 47

[7] rob herečky Terezie Brzkové na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]