Přeskočit na obsah

Takačiho (1885)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Takačiho na pohlednici z roku 1905
Takačiho na pohlednici z roku 1905
Základní údaje
Vlajka
Typchráněný křižník
TřídaNaniwa
Zahájení stavby1884
Spuštěna na vodu1885
Uvedena do služby1885
Osud17. října 1914 potopen německým torpédoborcem S 90
Takticko-technická data
Výtlak3700 t
Délka91,4 m
Šířka14 m
Ponor5,7 m
Pohon
5234 kW
Rychlost18,8 uzlu (34,8 km/h)
Posádka352
Pancíř51-76mm paluba
Výzbroj2× 260mm kanón
6× 152mm kanón
6× 47mm kanón
4× torpédomet

Takačiho (高千穂) byl chráněný křižník japonského císařského námořnictva třídy Naniwa. Spolu se svou sesterskou lodí Naniwa byl prvním postaveným japonským chráněným křižníkem.

Takačiho byl na zakázku císařského Japonska postaven v letech 1884–1885 ve Velké Británii loděnicí Armstrong Whitworth.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Základní uspořádání plavidla

Loď byla silně vyzbrojena. V pancéřových barbetách na přídi a zádi byla umístěna dvě 260mm děla, která doplňovalo šest děl ráže 152 mm. Lehkou výzbroj tvořilo šest 47mm kanónů a křižník nesl i čtyři torpédomety.

Takačiho byl nasazen v první čínsko-japonské válce a dne 17. září 1894 bojoval v námořní bitvě na řece Jalu.[1] Dále se účastnil japonské invaze na Tchaj-wan v roce 1895 a potlačení Boxerského povstání v Číně o několik let později.

Další válkou, které se křižník účastnil, byla válka rusko-japonská v letech 1904–1905. Takačiho se nejprve podílel na potopení ruského chráněného křižníku Varjagbitvě u Čemulpcha. Ve dnech 27.–28. května 1905 také bojoval v rozhodující bitvě u Cušimy.

Takačiho byl jednou z japonských lodí ztracených při obléhání německé základny Čching-tao na počátku první světové války. Německý torpédoborec S 90 se jako jediná loď pokusil z obleženého přístavu uniknout a nechat se internovat v Číně. Vyplul 17. října 1914 a ještě té noci narazil na japonský svaz, tvořený právě křižníkem Takačiho a dělovým člunem Saga. Velitel lodi Brunner na japonské lodě zaútočil a Takačiho zasáhl třemi torpédy. Loď se potopila i s celou svou posádkou 271 mužů. Následujícího dne S 90 dosáhl čínských břehů, kde ho vlastní posádka potopila a nechala se internovat.[2]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 142. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]