Přeskočit na obsah

Třída Kchang-ting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Kchang-ting
Kchang-ting (FFG-1202)
Kchang-ting (FFG-1202)
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Čínské republiky
Typfregata
Lodě6
Osudaktivní (2021)
Předchůdcetřída Čcheng-kung
Technické údaje
Výtlak3680 t (plný)
Délka125 m
Šířka15,4 m
Ponor5,5 m
PohonCODAD
Rychlost25 uzlů
Dosah7000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka176
Výzbroj1× 76mm kanón
2× 40mm kanón (2×1)
Phalanx
Sea Chaparral (1×4)
Siung-feng II (2×4)
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadlavrtulník

Třída Kchang-ting je třída fregat námořnictva Čínské republiky vyvinutá na základě francouzské třídy La Fayette. Tvoří ji celkem šest postavených jednotek.[1]

Fregaty byly postaveny francouzskou loděnicí DCNLorientu. Instalaci zbraňových systému provedla domácí společnost China Shipbuilding Corporation ve své loděnici v Kao-siungu.[1] Důvodem bylo to, že Francie sice povolila prodej lodí, nikoliv však jejich výzbroje. Čínská republika tak použila převážně americkou a domácí výzbroj (protilodní střely). To si například vynutilo instalaci málo výkonného protiletadlového systému Sea Chaparral. Vážné problémy rovněž nastaly v oblasti integrace francouzských a zahraničních komponentů. Okolnosti objednávky fregat třídy Kchang-ting později vyústily v rozsáhlý korupční skandál.[2][3] V souvislosti s koupí fregat došlo dokonce k několika vraždám, včetně tchajwanského námořního kapitána, který případ vyšetřoval.[4]

Jednotky třídy Kchang-ting:[5]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Kchang-ting (FFG-1202) 26. srpna 1993 12. března 1994 24. května 1996 aktivní
Si-ning (FFG-1203) 14. března 1994 5. listopadu 1994 15. září 1996 aktivní
Wu-čchang (FFG-1205) 6. listopadu 1994 13. května 1995 26. února 1997 aktivní
Ti-chua (FFG-1206) 1. července 1995 27. listopadu 1995 14. srpna 1997 aktivní
Kchun-ming (FFG-1207) 1. července 1995 27. listopadu 1995 16. prosince 1997 aktivní
Čcheng-te (FFG-1208) 27. prosince 1995 2. srpna 1996 16. ledna 1998 aktivní

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Wu-čchang (FFG-1205)
Střely Sea Chaparral fregaty Wu-čchang

Plavidla se od třídy La Fayette liší například upravenou výzbrojí a vylepšenými schopnostmi v boji proti ponorkám (tradiční rival ČLR jich vlastní značné množství). Jsou vybaveny bojovým řídícím systémem Thales TACTICOS. Hladinové cíle vyhledává radar Thales Triton G, k vyhledávání hladinových/vzdušných cílů slouží radar Thales DRBV-26D, palbu řídí radary Thales Castor IIC a k navigaci slouží dva radary Thales 20V90.[1] Plavidla jsou vybavena trupovým a vlečným sonarem Thales.[2]

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón Mk 75 (licenční výrobek zbrojovky OTO Melara Compact) ve dělové věži na přídi a dva 40mm kanóny Bofors. K vlastní obraně rovněž slouží jeden 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx. Údernou výzbroj tvoří dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Siung-feng II. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží čtyřnásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel RIM-72C Sea Chaparral (systém používá známé střely AIM-9 Sidewinder). Za hangárem se dále nachází dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna americká lehká torpéda Mk 46 Mod 5. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník S-70C Thunderhawk.

Pohonný systém je koncepce CODAD. Tvoří jej čtyři diesely SEMT-Pielstick 12PA6V-280STC, každý o výkonu 5200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů.[1] Dosah je 7000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 byl zahájen modernizační projekt zahrnující výměnu vrhačů klamných cílů za modernější Lacroix Dagaie Mk.2.[6] Roku 2022 ma začít výraznější modernizace celé třídy, která má mimo jiné nahradit zcela zastaralý systém Sea Chaparral domácím protiletadlovým raketovým kompletem Tien Kung III, jehož střely by startovaly z vertikálních vypouštěcích sil.[4]

  1. a b c d Kang Ding Class, Taiwan [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Kang Ding-class [La Fayette] Frigate [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Taiwan’s Frigate Corruption Investigation: Full Steam Ahead [online]. Defenseindustrydaily.com [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Taiwan to Upgrade its La Fayette Frigates with new Air Defense & Combat Systems [online]. Navalnews.com, rev. 2021-02-22 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Kang Ding-class [La Fayette] Frigate – Ship List [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ROC Navy Kang Ding-class Frigates Set For Decoy Launcher Upgrade [online]. Navalnews.com, rev. 2020-04-17 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]