Přeskočit na obsah

Stara Zagora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stara Zagora
Стара Загора
Stara Zagora – znak
znak
Stara Zagora – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice42°26′ s. š., 25°39′ v. d.
Nadmořská výška196 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastStarozagorská
Stara Zagora
Stara Zagora
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel154 000
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složeníPravoslaví, islám
Správa
StarostaJevgenij Želev
Oficiální webwww.starazagora.bg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stara Zagora (bulharsky Стара Загора) je město v Bulharsku, důležité ekonomické centrum Starozagorské oblasti. Nachází se ve středu země, žije zde 154 tisíc[1] obyvatel.

Jméno obce

[editovat | editovat zdroj]

Stara Zagora patří mezi nejstarší města na světě. Během své historie mělo mnoho jmen. Nejčastěji se uvádějí (v chronologickém pořadí užívání): Beroe, Augusta Traiana, Irenepolis, Boruy, Vereya, Eski Zagra, Železnik a Stara Zagora.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Římské fórum s auditoriem amfiteátru

Stara Zagora je považována za jednu z nejstarších osad v Bulharsku a Jihovýchodní Evropě. Založili ji Thrákové pod jménem Beroe (znamenající železo) někdy v 6. až 5. tisíciletí př. n. l. Okolo města se nacházely doly na měď a zinek, z nichž se určitá část dochovala dodnes. Celá oblast byla již od pravěku těžebně využívaná. Ve druhém století našeho letopoštu, během nadvlády Římské říše bylo město přejmenováno na počest císaře Trajána na Augusta Traiana. Během gótské války roku 267 ovládli město barbaři. K další změně názvu na Irenepolis došlo po nástupu vlády říše Byzantské, podle byzantské císařovny Ireny. Postavilo se opevnění proti četným útokům barbarských Bulharů, kteří město dobyli roku 717. Připojení k Bulharsku se nestalo - jak bylo dlouho očekáváno - v boji: císař je daroval Bulharům za pomoc Byzanticům v boji proti Arabům při obléhání Konstantionopole. Bylo to první místo v oblasti Stara Planina, kde získali Bulhaři vliv. Po ustanovení svojí vlády mu název změnili na Boruy.

Roku 1122 se stala Stara Zagora svědkem bitvy mezi byzantským císařem Janem II. Komnenosem a vojskem Pečeněhů. Pečeněhové utrpěli krutou porážku, mnozí vojáci poražené strany se zde však usídlili. Roku 1371 skončilo období vlády Bulharů a města se zmocnili Osmané. To už město mělo i neoficiální slovanské jméno Zagora (tj. město "za horou", "Záhoří"). Osmané nazývali město buď obecně "Stará Pevnost" ("Eski Hisar"), nebo konkrétně "Eskizağra", tedy "Stará Zagora". Za bulharského obrození se název města se změnil na Železnik (překlad názvu Beroe do bulharštiny). Současný název "Stara Zagora" se pak používá od roku 1870. Po osvobození Bulharska od Osmanů se stalo město součástí Východní Rumélie, od roku 1886 je součástí Bulharska již definitivně.

Památky

[editovat | editovat zdroj]
Mozaika z římské vily, Dionýsovský průvod se silénem, 4. století
  • Ruiny římského fóra se sloupovím a auditoriem amfiteátru
  • Trajánova jižní brána
  • Římská vila s mozaikou ze 4. stol
  • Thrácký hrob
  • Budova středověké mešity, přestavěná na kostel, nyní sídlo Muzea náboženství
  • Dům s ateliérem malíře Gea Mileva
  • Budova státní opery (1925, přestavba po roce 2000) - ve dvoře archeologické naleziště se základy antických staveb

Muzea

[editovat | editovat zdroj]
  • Muzeum náboženství - sídlí v budově středověké mešity,
  • Regionální muzeum historie
  • Muzeum neolitu

Školství

[editovat | editovat zdroj]

První bulharská škola

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1841 tu vznikla první bulharská obecná smíšená škola v kraji. Zakladatelem a prvním učitelem této Školy sv. Mikuláše byl Atanas Ivanov (1810–1897), bulharský národní buditel a mecenáš. Jeho syn Vasil Atanasov (1857-1942) měl silný vztah k Čechám: maturoval v Pardubicích a následně vystudoval chemii na České polytechnice v Praze.

Univerzita

[editovat | editovat zdroj]

Trácká univerzita byla založena roku 1995, v současnosti má kolem 9000 studentů na osmi fakultách, univerzitní nemocnici a externí institut v Chaskově[2].

Osobnosti spjaté s městem

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ [1] Oficiální web města
  2. ↑ https://trakia-uni.bg/

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Bulharsko – България (Bălgarija) – (BG)
Oblasti a jejich správní centra
Blagoevgradská oblast (Blagoevgrad) • Burgaská oblast (Burgas) • Dobričská oblast (Dobrič) • Gabrovská oblast (Gabrovo) • Chaskovská oblast (Chaskovo) • Jambolská oblast (Jambol) • Kardžalijská oblast (Kardžali) • Kjustendilská oblast (Kjustendil) • Lovečská oblast (Loveč) • Montanská oblast (Montana) • Pazardžická oblast (Pazardžik) • Pernická oblast (Pernik) • Plevenská oblast (Pleven) • Plovdivská oblast (Plovdiv) • Razgradská oblast (Razgrad) • Rusenská oblast (Ruse) • Silisterská oblast (Silistra) • Slivenská oblast (Sliven) • Smoljanská oblast (Smoljan) • Sofijská oblast (Sofie) • Oblast Sofie (Sofie) • Starozagorská oblast (Stara Zagora) • Šumenská oblast (Šumen) • Targovišťská oblast (Tărgovište) • Varenská oblast (Varna) • Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) • Vidinská oblast (Vidin) • Vracká oblast (Vraca)
Města v Bulharsku podle počtu obyvatel
1 200 000+ Bulharská vlajka
300 000+
100 000+
Burgas • Ruse • Stara Zagora • Pleven
70 000+
Sliven • Dobrič • Šumen • Pernik • Chaskovo • Jambol • Pazardžik • Blagoevgrad
50 000+
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stara_Zagora&oldid=24477170“