Přeskočit na obsah

Stanisław Tilich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Stanislaw Tillich)
Stanisław Tilich
3. předseda Saské státní vlády
Ve funkci:
2008 – 2017
PředchůdceGeorg Milbradt
NástupceMichael Kretschmer
70. předseda Spolkové rady
Ve funkci:
2015 – 2016
PředchůdceVolker Bouffier
NástupceMalu Dreyerová
6. předseda saské CDU
Ve funkci:
2008 – 2017
PředchůdceGeorg Milbradt
NástupceMichael Kretschmer
4. Saský státní ministr financí
Ve funkci:
2007 – 2008
PředchůdceHorst Metz
NástupceGeorg Unland
3. Saský státní ministr životního prostředí a zemědělství
Ve funkci:
2004 – 2007
PředchůdceSteffen Flath
NástupceRoland Wöller
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťanskodemokratická unie (od 1990)
Křesťansko-demokratická unie (1987–1990)

Narození10. dubna 1959 (65 let)
Nowa Wjeska
NárodnostLužičtí Srbové
ChoťVeronika Tillich
Alma materTechnická univerzita Drážďany
Serbski gymnazij Budyšin
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolická církev
Oceněnízáslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2018)
CommonsStanislaw Tillich
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislaw Rudi Tillich (lužickosrbsky Stanisław Tilich, * 10. dubna 1959, Neudörfel) je čelný německý politik lužickosrbské národnosti, člen CDU, od 28. května 2008 do 12. prosince 2017 třetí předseda vlády Svobodného státu Sasko a bývalý prezident Spolkové rady[1].

Dne 18. října 2017, tj. zhruba tři týdny po neuspokojivém výsledku CDU ve volbách do Německého spolkového sněmu, veřejně oznámil svůj záměr odstoupit k prosinci roku 2017 z funkce ministerského předsedy Svobodného státu Sasko, a to s vůlí předat funkci někomu mladšímu. Jako budoucího kancléře za sebe navrhl svého stranického kolegu Michaela Kretschmera.[2][3][4]

Stanislaw Tillich se narodil v malé vesnici Neudörfel (srb. Nowa Wjeska), kde se naprostá většina (89%) obyvatel stále hlásí k hornolužické národnosti. Jeho otec Rudi Tillich (1929-2007) a matka Katharina rozená Korjeńkec (1931) byli aktivními členy Domowiny a v rodině se mluvilo výhradně lužickou srbštinou, takže dle svých slov se německy musel naučit od sousedů[5]. Přestože se každý z rodičů hlásil k jiné konfesi, otec k evangelické a matka ke katolické, svého syna vychovali jako katolíka.

Absolvoval srbskou základní školu v Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) a poté navštěvoval lužickosrbské gymnázium v Budyšíně, kde taky v roce 1977 složil maturitní zkoušku. Po splnění základní vojenské služby (1977-1979) studoval strojírenství na Technické univerzitě v Drážďanech (1979-1984), a následně nastoupil do státního elektrotechnického podniku ve městě Kamenz (Kamjenc). V letech 1987-1989 působil v okresní správě Kamenze a dokončil postgraduální studium v Lipsku[6]. S pádem Berlínské zdi načas přešel do podnikatelské sféry, ale od roku 1995 se rozhodl plně věnovat politické dráze.

Stanislaw Tillich je ženatý, s manželkou Veroniku (1959) mají dvě děti, Milana (1981) a Danu (1983). V dubnu 2015 se přestěhovali z Pančicy-Kukow a nyní bydlí v Weißen Hirsch u Drážďan. Tillichův tchán je původem Polák, který byl za války nasazen v Lužici na nucené práce, oženil se zde však s Lužickou Srbkou a do Polska se už nevrátil.

Politický život

[editovat | editovat zdroj]

Tillichova politická kariéra začala v říjnu 1987 vstupem do strany Křesťanskodemokratické unie (zkráceně CDU). V květnu 1989 se stal místopředsedou okresní správy Kamenz, v března 1990 byl zvolen poslancem prvního celoněmeckého spolkového parlamentu. Mezi lety 1994 až 1999 působil jako poslanec v Evropském parlamentu a jako místopředseda rozpočtového výboru Evropské unie. Od roku 1992 až do 1999 byl členem předsednictva Evropské lidové strany.

V roce 1999 přešel z Bruselu do regionální politiky, od voleb 2004 zastává mandát v saském zemského sněmu. Vykonával funkci saského ministra pro spolkové a evropské záležitosti (1999-2002), vedoucího saského kancléřství (2002-2004), saského ministra životního prostředí a zemědělství (2004-2007) a saského ministra financí (2007-2008). Dne 28. května 2008 ho zemský sněm zvolil saským premiérem, kterýžto post dokázal obhájit i ve volbách 2009 a 2014. Od roku 2010 patří k nejužšímu vedení spolkové strany CDU (20členná výkonná rada), v letech 2015 a 2016 pak předsedal horní komoře (Spolkové radě) německého parlamentu. Jako zástupce Saska působí od října 2016 ve výboru pro věci zahraniční.

Dle průzkumů veřejného mínění si v roce 2012 Tillichova saská CDU udržovala nejvyšší úroveň podpory ze všech německých politických stran ve všech 16 spolkových státech; pročež komentátoři Tillicha označili jako „druhého nejmocnějšího politika z bývalého komunistického východu (Německa)“ hned po kancléře Angele Merkelové[7]. Stanislaw Tillich je oceňován pro své jazykové dovednosti, díky kterým může s polskými i českými představiteli vést dialog bez tlumočníka. Kromě rodné hornolužické srbštiny a němčiny totiž mluví plynně polsky a dobře zvládá i angličtinu, francouzštinu a češtinu, v omezené míře snad i italštinu a ruštinu.[8]

  1. Umí česky. Stal se ale premiérem v Sasku[nedostupný zdroj], Tomáš Procházka, Pražský deník
  2. Sachsen: Stanislaw Tillich kündigt Rücktritt in Sachsen an. Saarbrücker Zeitung [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  3. marf./dpa/epd/Reuters. Nach schlechtem CDU-Ergebnis: Stanislaw Tillich tritt zurück. FAZ.NET [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  4. Paukenschlag in Dresden: Tillich kündigt Rücktritt an – Kretschmer soll Nachfolger werden. www.lvz.de [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-19. (německy) 
  5. www.landesvorsitzender.cdu-sachsen.de. www.landesvorsitzender.cdu-sachsen.de [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. 
  6. Profil: Stanislaw Tillich | FTD.de. archive.is. 2012-08-02. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. 
  7. Merkel’s Tough Love Crisis Stance Key to 2013 Vote, Tillich Says. Bloomberg.com. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  8. Sächsischer Landtag wählt Tillich. stern.de. 2008-05-28. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]